Nezařazené

POHÁDKA – Míša: Panenka

Stalo se to o Vánocích roku 1933 v Praze. Aničce Veselé bylo ten rok sedm let a chodila do 2. třídy obecné školy. Byla to hodná holčička. Veselá, milá a upovídaná. Bydlela s maminkou a tatínkem ve Vlašské ulici na Malé Straně v Praze.

 

Chybělo už jen pět dní do Vánoc, když se vracely s maminkou z Tržiště a potkaly sousedku, starou paní Beníškovou. Anička jí radostně běžela vstříc a hned jí povídala: „Dobrý den paní Beníšková, byly jsme maminkou koupit mandle a rozinky do vánočky na Tržišti. Za pár dní už bude chodit Jezulátko a já bych si tak moc přála panenku.“

Oznámení

Milí čtenáři, vzhledem k tomu, že po nedělní vichřici v Doubravici nejde internet a není jak umístit na Dedeník pondělní článek, vyjde tento článek nejspíše až během pondělka, kdy se snad podaří dát spojení do pořádku.

 

 

Děkujeme za pochopení!

 

Andy

ZPRÁVA: Pozor, Dedeník bude v úterý a ve středu mimo provoz!

logo_pozorMilí čtenáři, omluvte prosím průběžnou nedostupnost tohoto serveru v následujících dvou dnech, ve středu 7. a čtvrtek 8. července – potřebujeme udělat technickou údržbu. Výsledkem bude mimo jiné i to, že se na vedlejší kolej převede doména „naszviretnik.net“, aby byla za pár týdnů zrušena úplně – a server bude dostupný pouze na adrese www.dedenik.cz.

 

Děkuju za pochopení a ve čtvrtek se těším zase na viděnou. (inlove)

BTW: Když v kostele ržáli koně

1125dar4_1Sedím na lavici studeného barokního kostela a hlavu mám v oblacích. V uších slyším hukot divoké vody, výkřik dravce, dusot koňských kopyt. Zvuk se ozvěnou odráží od horských štítů, vzduch je jiskřivý a duše nahá. Ach, to je ale hudba!

 

Přitom jsem ještě den předtím neměla ani ponětí, že něco takového existuje. Dozvěděla jsem se o koncertě jen náhodou, když jsme domlouvali další zkoušku divadla. Kamarádce nedalo moc práce nás s Danou přesvědčit, že tohle stojí za to. Jak já jsem ráda, že jsem tak snadno přesvědčitelná! Tedy aspoň pokud jde o hudbu:))

BTW: Fideuá aneb papaella:))

0919dar2_1Nebyla to úmyslná volba. Prostě jsem v ten večer měla hlad, chtěla si objednat rychle a v tomhle jídle byly na obrázku v jídelním lístku mořské potvory. To mi stačilo, abych anglicky nehovořícímu číšníkovi ukázala na obrázek a těšila se, co mi přinese.

 

Seděli jsme u jednoho z pár stolků vystrčených před malou jídelnu na ulici Mistral v Barceloně. Byl teplý večer, my jsme byli uchození a hladoví, takže volba jídla byla spíš rychlá než cokoliv jiného. Navíc u stolků nebylo zvlášť světlo, takže jsme jídelní lístek studovali spíš, jak říká Cimrmann, letmo a zběžně:)) Láhev vody a džbánek vína ladil s jižním kouzlem večera a já se nemohla dočkat, kdy to kouzlo konečně i zajím.

NAŠE SMEČKA: Pes svatého Patrika

0719dar3_1Už jsem se tu několikrát zmínila o svém podezření, že Ari má nejspíš nějaký problém s pojetím vlastní identity – vypadá to, že prostě nechce být bílá. A pokud já na tom tak nějak zkouším trvat, jsem u ní za barvistu:))

 

 

 

Když si asi před dvěma týdny pořídla módní kreaci nazvanou dalmatin v bordó, kterou získala tím, že se povalovala pod třešní v opadaných přezrálých plodech, tak jsem myslela, že jsem s jejím čištěním dosáhla jakéhosi vrcholu. Ty fleky z ní opravdu nešly umýt.

BTW: Jó, třešně zrály…

0605dar3_1Tak nám krásně dozrávají třešně – konečně po dvou chudých letech, loni jsme měli tak devět třešní na celý strom. Dívám se na tu krásu a srdce se mi směje: to si zase zamlsám! Jenže i když započítám nepominutelné potřeby kosáků a špačků, stejně těch třešní bude moc. Měla bych vymyslet nějaký nový způsob, jak třešně zužitkovat.

 

Tak jako z rybízu se dá dělat prakticky cokoliv, u třešní jsem kapku na rozpacích. Úplně nejlepší jsou čerstvé, česané rovnou ze stromu – a tak jich taky sním nejvíc. Druhá v pořadí je skvělá svítková bublanina zvaná v rodině „hory doly“, protože se v troubě báječně zvlní – nasázeným třešním navzdory. Třetí je „klasická“ bublanina, tedy něco na způsob olejové bábovky posázené třešněmi.

Z DENÍKU MALÉHO BÍLÉHO PEJSKA: Jaká jsem (1)

Ari_logoJsem docela malej bílej pejsek. Tedy fenka. A psát jdu proto, že panička je nemožná a vůbec nic o mě neřekne. To je furt: „Ten bílej prevít zase… něco vyvedl“, ale ani slovo o mně. Tak to vezmu z gruntu.

 

 

Jmenuju se Ari (žádnou Naryu neznám a v papírech ji nemám, protože u mě žádnej papír nezůstane… čitelnej) a jsem malej bílej pejsek, zatímco panička tvrdí, že jsem nezvedená vlčica narostlá až přes tabulky. Vlčica proto, že mi tak říká jedna její kamarádka. S nezvedenou nesouhlasím – jsem jen intuitivně zainteresovaná mnohotvárností vnějšího prostředí, které si posléze přizpůsobuju vlastním potřebám a prožitkům.

BTW: Polévkové snění (2) – Nudle

0228dar1_1Nejslavnostnější polévkou mého dětství býval vývar. Čistý, dlouho pomalu vařený, s kořenovou zeleninou a nudlemi. Občas byly k nudlím ještě i játrové knedlíčky, jen výjimečně byly játrové knedlíčky v polévce samotné, bez nudlí. Podstatné ale je, že pro slavnostní polévku musely být nudle domácí – ty kupované bývaly nedobré a snesly se tam maximálně v polévce pro všední den:))

 

Výroba domácích nudlí mě odmala fascinovala a těžko říct, která část procesu nejvíc. Jako malou mě udivoval samotný vznik těsta a vyválení placky. Vždycky mi připadalo, jakoby babička nebo maminka čarovaly. Jednu chvíli je na válu trochu mouky s rozklepnutým vejcem, potom stačí pár zkušených pohybů a je tu pěkná hladká hrouda těsta. Následoval koncert s válečkem na nudle.

ČLOVĚČINY: Co, jak, kdy a kde

Jistě mnozí, kteří toto čtou, ví, že pisatel má neposlušné tělo. Jaksi se mu rozpadá věkem a opotřebovaností. Zhruba před sedmi týdny zase řeklo náhle ne, a tak jsem nemohl skoro vydechnout a pomalu se nemohl, ani pomocí hole, došourat na útočiště trpících. Jaksi jsem to zvládl, a tak bažant i postelová mísa zůstaly ležet nepoužity.

 

Skoro čtrnáct dnů jsem v poloze ležícího střelce pilně trénoval na truhlu. Zato jsem toho hodně přečetl, ono furt civět do stropu moc zábavné, povzbudivé a inspirativní není, i když myšlenky se v kebuli prohání jako tajfůn. Jaké, o tom taktně pomlčím, ono by se to stejně publikovat nedalo.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD