„A zvoněno má Heda R… na koni Esprit FFH, jezdecký oddíl …“ „Tak ještě pozdrav rozhodčím a, Spíťo, jdeme na to! Jednička, hop, po dvojce doprava, hop, držet vnější otěž napnutou, hop, čtverka hop, pohlídat si ho na ten barevný oxer, zavlnil se, ale skočil, hop, pod věží doleva, vnější otěž, vnější otěž! Hop!
Počasí se zvolna otepluje a naše chutě na to brzy začnou reagovat touhou po lehčích jídlech. Do letní zeleniny je ještě relativně daleko, takže se mohou hodit recepty počítající s tím, co se dá sehnat teď. Dobrou chuť!
Těstoviny s květákem (2 porce)
Suroviny:
½ sáčku sušených těstovin (penne, fusilli, kolínka apod.)
1 menší květák
2 lžíce olivového oleje
2 stroužky česneku
1 chilli paprička (čerstvá nebo sušená)
sůl, pepř
2 lžíce sekané zelené petrželky
Postup:
Mnoho turistů putujících Moravským Krasem netuší, že krajina se strmými svahy mezi poutním Vranovem u Brna a poutními Křtinami, byla v 19. století romanticky upravenou krajinou. Já to nevěděla také, a to bydlím na prahu Moravského krasu, od dětství jsem Kras navštěvovala s rodiči a tato půvabná krajina mě učarovala.
Poprvé jsem se s touto historií komponované krajiny seznámila při čtení jedné z publikačních prací Mgr. M. Golece, Ph.D., asi před osmi lety. Pro připomenutí mapa VKLA:
Dnes navštívíme Kolonádu, litinový kříž a Kolohnát.
Kvaš Kolonáda nad Adamovem, průhled k zámku kolem roku 1815 (autor F. Runk)
Je sobota dopoledne. Krmím pipoušku. Tlamička hezky kmitá, se zájmem se rozhlíží, když se opozdím v podávání červů. Brada je růžová… Růžová?
Podívám se blíž a skutečně. Pod bradou je vidět růžová kůže. Pipouška pelichá.
Otevírám nové vydání příručky péče o netopýry, hledám část o zdravotních problémech. Netopýři obvykle línají na bradě a na břiše. Brada souhlasí. Pokud to není běžné línání, pak je to patrně nějaký dlouhodobý problém. Víc nic. A tak volám zkušenějším. Během hovoru pipoušku zvážím. Deset gramů. Takže dva gramy přibrala. Na první pohled to není moc. Na druhý čtvrtina její váhy.
Izrael se jako první země na světě pustil do rozsáhlého projektu – naočkovat během tří měsíců celou dospělou populaci. Premiér Benjamin Netanjahu již brzy po začátku koronavirové pandemie začal vyjednávat s firmami, které se pustily do vývoje vakcíny proti koronaviru. Když bylo jasné, že vakcín bude celosvětově nedostatek, uzavřel unikátní dohodu s firmou Pfizer.
Mnoho turistů putujících Moravským Krasem netuší, že krajina se strmými svahy mezi poutním Vranovem u Brna a poutními Křtinami, byla v 19. století romanticky upravenou krajinou. Já to nevěděla také, a to bydlím na prahu Moravského krasu, od dětství jsem Kras navštěvovala s rodiči a tato půvabná krajina mi učarovala. Poprvé jsem se s touto historií komponované krajiny seznámila při čtení jedné z publikačních prací Mgr. M. Golece, Ph.D., asi před osmi lety.
Druhý díl seriálu by měl pokračovat přesně tam, kde předchozí skončil. Hádejte, jak dopadlo moje krmení na etapy!
Sobota večer. Krmím. Tedy snažím se. Jednoho červa Velká pomalu, pomaličku souká do sebe. Dva do ní musím vymačkat jako zubní pastu.
V neděli se zdá, že pipoušky zase zapomněly, že je červ k jídlu.
Malá dobaští třetího. Měla by sníst minimálně pět. Když už zoufale volám zkušenějším, malá dobaští šestého červa. Už ji dál nebudu trápit. Pipouši jsou hodně nároční na péči. Zítra zkusím nácvik na misku.
Že stačí jen pilně trénovat a pak už jen odjet závod? Omyl a chyba lávky! Výprava na závody je akce vyžadující promyšlenou přípravu a čím větší amatér a rekreační jezdec, tím je celá událost náročnější.
Takže především je třeba vyčistit cajky. To znamená sedlo a uzdečku. Jen málokdo z nás rekreačních jezdců má jednak tréninkové a jednak závodní vybavení. Takže většinou večer před závody probíhá velké čištění a leštění všeho koženého. V létě u stájí, což mívá atmosféru příjemného večírku, v horším počasí doma. My jsme naštěstí koňská domácnost, takže nás sedlo v obýváku nemůže rozházet. Jak to dělají koňáci, jejichž drahé polovičce koňské věci nejdou pod nos, netuším.
Když vašima rukama projde spousta zvířat, ztratíte časem přehled o jejich počtu. V případě netopýrů jsem si zvládla zapamatovat prvních třicet. Loňská jarní osmička mně splývá dohromady; až na Uječenou, která se mi do paměti zapsala domácím porodem, a její dceru Tominu.
Všichni moji svěřenci měli jedno společné: jsou to největší čeští netopýři. Netopýr rezavý a netopýr velký váží kolem třiceti gramů a akorát vejde do dlaně. Většina českých druhů netopýrů je však miniaturní — třeba netopýr nejmenší váží kolem pěti gramů. A tak už je načase, abych si udělala představu o velikostech těch menších druhů.
Na tuhle masopustní dobrotu je právě ten správný čas. Venku je zima a nevlídno, ještě stále se brzy stmívá, případně je šero celý den. Na obvyklý nákupní seznam přibylo sádlo na škvaření.
Stačilo by mi ho jen kilo, ale v Kauflandu balení sádla pod dvě kila nejde. Takže jsem postála u sporáku a ve dvou várkách vyškvařila skoro dva litry sádla a přes půl kila škvarků. Pár lžic jsme jich snědli ještě za tepla, takový ještě teplý osolený škvareček náramně dobře zahání trudnomyslnost.
Škvarky
