Blíží se zima a netopýři se připravují na zimní spánek. Jak taková příprava vypadá?
Venku nastává listopad. Když se vracím domů z lesa, sundávám několik vrstev. Pak se navečeřím, obleču mikinu a pod tenký fleece nechávám vklouznout Mariellu. Je to náš společný večerní rituál. Občas sáhnu pod mikinu a pohladím hebkou srst. Mariella někdy hlazení vítá, jindy dá hlasitě najevo, že teď nemá náladu.
Sedíme takhle asi hodinu. Možná dvě. Sahám poněkolikáté a dotknu se drobného, hebkého, chladnoucího tělíčka.
Mariella v dece
Ahoj, jsem Pavla, vždycky jsem měla tak trošku tvořivějšího ducha a zkoušela různé techniky, vyrobené předměty byly buď pro moji potřebu nebo jsem je rozdávala rodině a přátelům. Pak jsem před dvanácti lety začala depozitovat kočky a tvořit cokoliv přestala, protože na to nebyl čas. Jenomže opravdu naplno v depozitování nelze jet nekonečně, tak jsem postupně přešla na „volnější“ režim braní nových svěřenců a také postupně začala zase něco tvořit.
Moje druhé období home office započalo pěkně zlehka. Já zasedla ke stolu, kočky zalehly pracovní notebook položený na okně (mám ho napojený na velkou obrazovku a numerickou klávesnici na stole), a statečně mi fandily. Tedy jen chvilku. Když jsem po nějaké době zvedla hlavu, chrápaly všechny jak o závod. Ve chvíli, kdy celé osazenstvo domu kolem vás spí, se opravdu velmi dobře pracuje, to mi věřte. Je to takové povzbuzující, člověk vůbec nemá chuť jít si lehnout taky…
Ahoj, jsem Daniela Klusáčková, na mém prodejním profilu mě najdete pod nikem 
Co zajímavého se dá zjistit o netopýrech? Co může zjistit netopýr o vás? Budou z Juliána a Marielly přátelé? Budou z nich mazlíčci? Samé otázky! Pojďme hledat odpovědi… 
Když jsem byla malá holka, s nevolí a celá otrávená jsem nosila dědečkovi Emilovi v rendlíčku oběd nebo večeři. Byl totiž noční a denní hlídač v Družstvu Vánoční ozdoby. To, co vždy následovalo ale nemohu zapomenout. Milovala jsem totiž procházet si tu prázdnou dílnu výrobny foukaných skleněných ozdob. A co víc, když jsem vstoupila do barevny, kde se hotové skleněné, už ostříbřené koule malovaly, nemohla jsem se nabažit té vůně barev a všemožných vzorů a motivů. Dodnes ji cítím.
Jmenuji se Lenka Blažková, mám přezdívku Bláža. Výrobou šperků a drobných artefaktů se zabývám už více jak 10 let.
Kaštany! Heboučké, lesklé, krásně rezavohnědé… Ten pocit, když rozlousknete čerstvý řemdih!
V září přišlo babí léto a mně dorazili do péče dva noví netopýři. Velcí. Natrvalo.
Letmým pohledem do složky, ve které mám zaarchivované texty o koťatech, jsem zjistila, že poslední článek o nich jsem psala někdy koncem letošního května. Dede mi totiž nedávno připomněla, že už jsem dlouho o trojlístku nic nenapsala a že by bylo možná na čase poreferovat, jak se mají oni, jak se máme my a tak nějak vůbec.
