Glosa

GLOSA: Když Vrbětice otřásly republikou

V sobotu 17. 4. 2021 jsme se, když hrozilo, že to celé praskne tak jako tak jinými kanály, na bleskově svolané tiskové konferenci dozvěděli, že výbuch muničního skladu v moravských Vrběticích nebyla žádná náhoda, ale útok agentů ruské rozvědky GRU.

 

 

Vzhledem k tomu, že poslanci z Bezpečnostního výboru Sněmovny nezávisle na politické příslušnosti (s výjimkou extremistických stran KSČM a SPD) potvrdili, že důkazy předložené českými rozvědkami jsou dostatečné, a celou věc zveřejnil Andrej Babiš, který se snažil zveřejnění co nejdéle odkládat, můžeme považovat za jisté, že pachateli útoku byli Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, později chycení při pokusu o vraždu Sergeje a Julije Skripalových.

GLOSA: Proč jsou levné letecké společnosti levné?

Proč jsou levné letecké společnosti levné? Jak to celé funguje? Není potřeba se snad bát, že to s vámi spadne, když dáte za letenku méně, než za vlak z letiště do centra?

 

 

Předesílám: opravdu levné společnosti jsou v Evropě jen dvě, Ryanair a WizzAir. Takové jako Vueling, EasyJet, Norwegian, nemluvě o levných značkách zavedených společností jako Eurowings (Lufthansa), tenhle byznys model nemají a proto ani nedokážou nabídnout takovou cenu. Čím ji tedy Ryanair a WizzAir srážejí?

Šetření na letištních poplatcích:

GLOSA: Království paternalismu

Máme problém. Velký problém – jsme v covidu nejhorší na světě. A proč? Jeden z hlavních důvodů je ten, že se u nás, zdaleka nejen covid, nevysvětluje. U nás se vydává smršť pravidel, zákazů a nařízení, přičemž některá jsou rozumná, jiná nesmyslná, a do toho se mění tak často, že nikdo ani pořádně neví, co právě platí.

 

GLOSA: Soukromí na norských silnicích

Mluví se teď v souvislosti s uzávěrou okresů o namátkových kontrolách, tak se pojďme podívat, jak moc namátkové jsou ty v Norsku. Kdo vás může namátkově kontrolovat?

 

 

– Celníci při vjezdu do Norska

– Statens Vegvesen kdekoliv po Norsku (orgán kombinující náš Registr vozidel, Registr řidičů a Ředitelství silnic a dálnic)

– Policie na vjezdu do Norska (teď kvůli covidu kontrolují každého)

 

Norsko využívá několik sofistikovaných systémů pro zefektivnění kontrol vozidel a jejich posádek tak, aby se zbytečně neobtěžovali lidé, kteří nedělají nic špatně (a aby se na ně neplýtvalo časem), ale aby se zachytilo co nejvíc těch, kteří budou znamenat problém.

GLOSA: Urážlivá čeština? Jen pro ty, kdo se chtějí urazit

Určitě jste už někdy, někde slyšeli názory, že je čeština příliš zastaralý jazyk, že je genderově nevyvážená, dokonce i urážlivá, ba až diskriminující. Ale je to pravda? Nemyslím si. Pokud jde o projev, dozajista existují formy projevu, které jsou bez diskuse, objektivně špatné (příklad: popírání šoa), ovšem je tu celá řada aspektů jazyka a mezilidské komunikace, kde o tom, jestli je něco urážlivého nebo ne či inkluzivního nebo ne, rozhoduje nikoliv objektivní pravda, ale čistě jen ochota posluchače či čtenáře se urazit nebo ne.

 

GLOSA: Jak zvládnout – jako jedinec i společnost – alkohol?

V souvislosti s iniciativou Suchej únor se v médiích rozproudila diskuse na téma alkoholu u nás, jako moc se pije, jak se alkohol kontroluje a k čemu to vede. Česká společnost je, pokud jde o alkohol, hodně různorodá, není možné tady úplně strčit celou společnost, nebo aspoň její většinu, do jednoho pytle. Pojďme se podívat na to, jak se alkohol dá na individuální i společenské úrovni řešit, a která cesta by pro nás z toho mohla vyplývat jako lepší.

 

GLOSA: Jak na jazyky? Hrajte si!

Českému školství se, s jeho neintuitivní výukou jazyků, povedlo většině lidí u nás učení se cizích jazyků znechutit natolik, že když mají otevřít pusu nebo být postaveni před situaci, ve které se musí nějak projevit, dostanou blok ze stresu, aby náhodou neudělali chybu a aby je někdo kvůli té chybě nezostudil. Jenže učení se jazyků tak nejenže vypadat nemusí, ono tak hlavně vypadat nemá.

 

 

Učit se jazyky je zábava a je to efektivní, ale musí se vědět, jak na to. Stačí autentický zájem a motivace se konkrétní jazyk naučit a jde to pak skoro samo – stačí se tím jazykem dostatečně obklopit. Což v dnešní internetové době není vůbec žádný problém.

GLOSA: V jakém světě vlastně žijeme?

Budou to zanedlouho čtyři roky, co zemřel jeden z lidí, kteří tady mohli být ještě hodně dlouho a zvěstovat překvapeným lidem očividný fakt: na světě je fajn, a ještě nikdy nebylo tak dobře. Švédský lékař a datový expert Hans Rosling byl člověk, který dokázal, že většinu lidí vlastně fakta, a to ani pro ně pozitivní fakta, nezajímají.

 

GLOSA: Očkovací apartheid v Izraeli? Ani omylem

Stát Izrael aktuálně platí za světovou jedničku ve věci rychlé a efektivní vakcinace populace proti covidu-19, což samozřejmě vede mnohé z těch, kteří na Izraeli za normálních okolností nenechají nit suchou, k tomu, aby hledali na izraelském očkovacím programu jakýkoliv nedostatek. Na tom by ještě nebylo nic špatného, kdyby se při tom nelhalo, což se naneštěstí až příliš často děje.

 

Základní lež zní: Izrael neočkuje palestinské Araby, čímž jen dokazuje, jak vůči nim funguje jako apartheid. Pojďme se podívat na to, proč to není pravda, a jak situace vypadá doopravdy.

POLEMIKA: Stručný návod pro konzervativce, jak pochopit liberály

V prvé řadě děkuji Martinu Schmarczovi za to, že jako konzervativec nabídl svým článkem v Infu.cz liberálům, mezi něž se počítám, ruku k dialogu. Dialog mezi demokraty různého zaměření je důležitý a rád se tohoto dialogu ve jménu své interpretace liberálních hodnot a principů zhostím. Jako liberál si samozřejmě nedovolím mluvit za jiné liberály bez jejich výslovného souhlasu, takže to bude jen za mě samotného. Pokud se jiní liberálové k tomuto apelu budou chtít přidat, jistě tak rádi učiní dobrovolně sami.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN