BTW: O konzervatismu ptactva nebeského

Stojím za kuchyňským oknem a sleduju rej na ptačím krmítku. Tedy vlastně krmítkách, protože od podzimu získala restaurace Na šeříku nové prostory. Moderní, účelné, doporučené českými ornitology, jak se psalo na obalu. Krmení v něm zůstává suché, dávkuje se postupně a nemůže si ho zabrat žádný uzurpátor. Copak si o něčem takovém myslí ptáci?

 

Naše ptactvo nebeské žije v krajině, kde je pořád ještě dost zdrojů potravy. U nás pod horami sice také máme poměrně velká pole, ale třeba proti Polabí je jich mnohem méně, zatímco všelijakých divoce zarostlých roklí a remízků tu máme naopak podstatně víc. Vedle zahrad tu jsou kolem vesnic i sady, silnice lemují prastaré ovocné stromy, kolem jsou (pořád ještě) živé smíšené lesy. Tady zatím není ptákům příliš ouvej.

Což znamená v otázce krmení jednu dost podstatnou věc – ptáci nejsou na pomoc úplně odkázaní, takže jsou velmi opatrní a vybíraví v tom, kde si dovolí se najíst. Pokud je fotím, musím přes okno z kuchyně a mé pohyby musí být velmi opatrné a pomalé. Jinak se ozve frr a ptáci jsou pryč – jako když střelí do vrabců:))

 

 

Takže vraťme se do podzimu, kdy jsem si umínila, že ptačí restauraci rozšířím. Netrpělivě jsem čekala, až se objeví krmítka v nabídce obchodů – je to silně sezónní zboží, pokud jste si nevšimli. Pokud jde o vzhled, bylo mi to dost jedno, ale trvala jsem na jednom – musí se snadno čistit. Tedy musí se z něj dát snadno vysypat nepořádek, který tam ptáci nechávají. U toho mého starého to šlo až poté, co z něj upadl jeden z ozdobných plůtků lemující prostor pro zrní.

A tady jsem narazila – nenašla jsem jediné, které by tomuto požadavku vyhovělo! A rozebírat nové krmítko se mi nechtělo. Při asi třetí návštěvě stejného obchodu mi najednou prodavačka povídá: „Nechcete se mrknout i na ta plastová? Máme jich tu víc druhů…“ No… nechtělo se mi, ale protože dřevostavby nevyhovovaly, mrkla jsem. A objevila ufo.

 

 

Krytý zásobník na zrní, snadné dosypávání shora, bezproblémové čištění. A jak hlásal nápis na balení – doporučovala ho Česká ornitologická společnost! „Ptákologové snad vědí, co dělají, ne?“ napadlo mě, když jsem si četla ono doporučení. Navíc tam prý není prostor pro ptačí bitky, žádný nenechavec nemůže slunečnici zasednout ostatním a v klidu tu může zobat víc ptáků najednou. Není vhodné pro velké ptáky… Co chtít víc?

Takže jsem koupila jedno ufo s hezkou červenou střechou a jakmile se ochladilo, nabídla ptákům obvyklé menu. No dobrá, nejdřív jsem si říkala, že si ptáci musejí ufo okouknout. Je to nové, může to být hrozba, ne? Jenže dny plynuly a nic. Fajn, ještě není taková zima, řekla jsem si optimisticky. Kolem Vánoc jsem už zahlédla pár odvážných sýkorek, jak ufo zkoumají a sem tam si i zobly. Musely však přijít opravdu silné mrazy – a dojít zrní na starém krmítku – aby byl na ufu vůbec nějaký provoz!

 

 

Teď, na samém konci sezóny, mohu konstatovat, že ptáci se nového krmítka nebojí, ale prostě se jim vůbec nelíbí. Pokud není zbytí, tak z něj jedí, ale nadšení v tom není žádné. Druhově tam nejvíc chodí sýkorky a vrabci – třeba stehlíka jsem tam zahlédla naprosto výjimečně. Na tom starém se shlukují, perou, vždy se najde nenasyta (nejčastěji to jsou zvonci nebo hýlové), který si sedne dovnitř na slunečnici, rozvážně se cpe a nikoho jiného tam nepustí. Je tam živo a vyzobáno je obvykle velice rychle. Naopak třeba čížci přilétají v hejnech a jedí jen na zemi, málo chodí na jakékoliv krmítko – to jen k dokreslení krmné situace:))

V jednom případě však nové krmítko ptáky opravdu potěšilo. Když jsme tu měli zkraje února skoro třídenní vichřici, zjistila jsem, že ufo slouží jako posypová základna. Z houpajícího se krmítka postupně vypadávalo zrní na zem a ptáci – nejen čížci – ho tam radostně konzumovali. Hm. To jim ho tam můžu sypat rovnou, že jo. Zkrátka, tohle krmítko není do větru:))

 

 

Ještě poznámka k lojovým koulím. Nakupování není tuhle sezónu úplně nejjednodušší, ale přesto jsem se snažila, aby ptáci měli dostatek a výběr i co do lojových koulí. Ukázalo se, že v tomto případě jsou ptačí strávníci ještě mnohem konzervativnější, než při výběru krmítka – když něco nechtěli, tak to nechtěli. Takže jsem úplně zbytečně vyhodila peníze za lojové válečky – měla to být lahůdka s ořechy… Nesedli na to za celou zimu. Jen jedna výjimečně se ukázavší červenka ho chvilku studovala, než si šla zobnout na kouli:))

Pokud šlo o lojové koule, ptáci mě poučili, že jedlé jsou ty v žluté síťce, zatímco ty se zelenou si můžu nechat, těch se nedotknou. Takže jsem celou zimu jezdila kupovat slunečnici do Bílé Třemešné (mají bezva balení po 5 kg) a koule do Dvora Králové, protože v Třemešné mají jen válečky a koule v zelené síťce… Jak u blbejch, ale co by člověk pro ty opeřence neudělal, že jo.

 

 

A poznámka na závěr. Když jsem si stěžovala Markovi, že ptáci remcají nad krmítkem vědecky navrženým a schváleným ornitology, jen se zasmál a pravil, že ptáci jsou ptáci a ne ornitologové, takže se nemám divit. Ok, už se nedivím:))

 

A tak se ptám – jsou i vaši ptáci tak strašně konzervativní? Máte zkušenosti s použitím jiných než tradičních „domečkových“ krmítek? Jakých a jaké? A také jsou vaši ptačí strávníci vybíraví pokud jde o lojové koule?

A ještě jednu trošku od vedle: Jak se k novinkám staví vaše domácí ptactvo – andulky, kanáři a ti ostatní?

 

Aktualizováno: 16.3.2021 — 21:17

51 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Naše ptactvo jde s požadavky doby a je poměrně flexibilní. A to až tak, že některé sýkorky (většinou jsou to modřinky) chodí kosákům na jablka. Sypu slunečnici, pro zpestření ovesné vločky a ořechy, na jídelníčku jsou lojové koule i lůj od řezníka (prodává už nařezaný na proužky jako „lůj pro sýkorky“) a na zemi jablka. Z kraje zimy se zdálo, že neuspěje lojový kvádr, ale ptáci si spíš potřebovali na tu divnou věc zvyknout a po třech dnech se do ní dali. Teď jsem po několikaměsíčním podávání žíhané slunečnice byla nucena koupit černou (žíhanou neměli) a byla jsem zvědavá, co bude? Opeřenci se na ni vrhli bez přemýšlení! Jak říkám, jsou flexibilní. :)

    1. No jo, to je ptactvo moderní, otevřené všem výzvám:))
      Na ten lůj se budu muset zeptat.
      Popravdě tam je ještě jeden problém – musí to viset hodně vysoko… protože psice taky vysoko vyskočí 8) :D

    1. Jé, Lído, takové krmítko jsem nikdy neviděla:)) Mám takový dojem, že ti naši zpovykanci by potřebovali půl zimy nebo minus deset, aby na to vlezli:))

  2. Měla jsem na balkoně krmítko z petflašky, je to sice šeredné, ale není z toho na podlaze až takový binec.
    Před pár dny, jak bylo hodně větrno, tak mi to milé krmítko urvalo. Odletělo asi až na Václavák, nalézt se ho nepodařilo.
    I opracovala jsem další flašku. Má jiný tvar a je jinak barevná. Zatím se mi do ní odvážil vletět slovy jeden pták (a nevím, jestli ho potom z toho výkonu nekleplo, protože už se nevrátil). A to prosím krmím loupanými buráky (ne snad že bych jim je loupala, ale zjistila jsem, že to vyjde levněji a není z nich binec).

    1. Není z nich binec… :D Na to bude myslet Martin, až bude uklízet binec pod krmítkem – půjde na to s lopatou a kolečkem:)) Ale uznávám, že na zahradě se to téměř ztratí, zatímco na balkoně se neztratí nic!
      (Právě jsem si vzpomněla, jak nám jednou holubice Kamila vyvedla na balkoně mladé. Podruhé jsem to už nedopustila:))

  3. Než jsem zavřela hospodu Pod Lípou, kvůli nově přidělenému kocourovi, takovéhle ufo mi viselo před oknem. Navštěvováno bylo hojně, štamgasti spokojení, ovšem… střecha byla zelená a ne hladká. Ptáci na ní mohli přistát a pak se přesunout na ochoz. Je možné, že tvá restaurace má blbý parkoviště. :-)

    1. No, chybět jim to může, ale popravdě ten šeřík má plno vhodných stanovišť pro mezipřistání:))
      Možná by to fungovalo líp, kdyby neměli nic jiného, ale pokud si mohou vybrat (staré krmítko nebo nasypáno na zemi), jdou na to nové asi jen ptačí asociálové – nebo zoufalci:))

    2. Přidám se pod Janu, píše o barvě krmítko. Plechové krmítko, které máme na síťovém podkladě uprostřed trávníku je víc jak deset let staré a stále slouží. Původně bylo na kůlu ve stínu pod větvemi cedrů. Nahradilo menší dřevěné, které se rozpadlo. Jenže nové krmítko měla jasně červenou střechu a ptáci se mu asi týden vyhýbali. Po staru nalétávali k místu, ale jak viděli krmítko prchali. Říkala jsem si, je nové, zvyknout si. Báli se dál. Napadlo mě, že se bojí červené barvy (však u hmyzu apod. je někdy varovným znakem). Tak jsem střechu přestříkala na matně zelenou a hned další den se ke krmítku ptáci slétli. Teď už je střecha místy oprýskaná a prokukuje původní červená barva, ale ptáci už krmítko znají a barvu neřeší. Možná stejný problém máš Dede s červenou střechou vašeho ufa :)

      Moc hezké fotky

      1. Vidíš, Maričko, to mě nenapadlo! No, nechám ho venku přes léto a ono vybledne, řekla bych:)) Plast nepřemaluju…

          1. Až takový nadšenec nejsem – jen ať si zvykají! :)
            tedy… pokud bude krmítko venku až do zimy, patrně už nebude třeba si s červenou barvou dělat starosti. Leda by bylo podstatně kvalitnější, než vypadá! :)

  4. Na podobné krmítko jsem taky koukala, mám problém s neustálým větrem, převážně západním, naše ulice je otevřená do polí. V klasickém krmítku by nic nezůstalo.

  5. My máme krmítko na parapetu za oknem, které kouká do sousedovo džungle. Zevnitř má Čerťa polštářek a krmítko jako televizi, na kterou spořádaně kouká než usne, na rozdíl od naší telky, do které buší jak o život, když se tam něco hýbá.
    Lítají nám tam zejména sýkorky, viděla jsem červenku a vrabců nepočítaně. Z kočky si dělají jak z včerejšího dne.
    Ale proti loňské zimě a i těm před tím, je jich míň, myslím tím míň druhů, pamatuju zvonky, hýla, brhlíka a ty jsem neviděla.

    1. Alimo, to bylo letos i u nás – méně druhů.
      Tak třeba z jíkavců se ukázaly tak dva exempláře po dobu asi dvou dnů – obvykle jich bývá hejno.
      Strakapouda jsem zahlédla jen málokdy, jindy je běžným návštěvníkem. Totéž hýlové. Pěnkavy jsem neviděla vůbec.
      Jen tu červenku jsem u nás viděla poprvé! (inlove)
      A v živém plotě kolem růží jsem v létě viděla králíčky, ale na zimu někam zmizeli…

      1. Letos u nás na krmítku byly skoro samé sýkorky, sem tam brhlík a a červenka jen ojediněle. Jiná léta tam byl brhlíků nálet, že bylo krmítko vypucované za chvilku. A na ten lůj ani na syrové sádlo letos nelétali. Jen slunečnice a ořechy. Kosáci se živili na kompostu a jen někdy zalétli do krmítka.

        1. U nás kosáci celou zimu jedli kolem starých jabloní, kde ležela popadaná jablka. Prý lepší než čerstvé nakrájené. Ale je fakt, že to čerstvé bylo z obchodu, naše jsou uložená v podobě moštu…

    2. Alimo, co u nás minulý rok vykáceli hájek zdravých vzrostlých, vzácných borovic, kvůli výstavbě RD, kterému říkáme nákupní centrum s plavečákem, pokleslo ptactvo tak o 60%. Druhově nedovedu odhadnout.

      1. Skvělý, že tě tady vidím (h) ! U nás ve vsi pokud vím nic moc nekáceli, jen vyřezali pár náletových křovisek u potůčku za naší zahradou a nejen za ní, ale spousta tam zbyla. Soused má místo zahrady džungli a i jinde jsou v zahradách i okolo stromy a keře. Les – a velkej, co by kamenem dohodil. Tak čím to bude u nás nevím.

  6. Naši vrabčáci postoupili na další level. Během léta je přestalo bavit čekání na plotě, až někdo přinese slepicím zrní a směs a začali oknem vletovat do kurníku, kde je zásobník s obilím. Po uzavření okna se zamysleli a prostudovali tunel pro slepice. Je to otvor proražený do 60cm silné zdi, velký tak akorát, aby prolezla slepice, prostě tunel. Během týdne ho polovina těch okřídlených banditů zvládla, zbytek to jistě brzy docvičí. Jak ten tunel zabezpečit tak, aby prošla slepice a neprošel vrabčák, jsem ještě nevydumala.
    Ti konzervativnější se i nadále stravují ve velkovýkrmnách hlodavců, rozmístěných hustou sítí kolem okolních polních cest. Pravidelně je objíždí myslivci na čtyřkolkách a dosypávají. Prý bažantům. No nevím, tolik toho ti dva snad nesežerou?
    Takže my krmítko nemáme. A letos už ani králičí kožichy. A kam se hrabaly lojové koule na takový čerstvě napnutý králičí kožich. Nejen sýkorky se zajímaly ;)

    1. Ri, máte chytré a podnikavé vrabčáky! :)
      Jinak jejich kouzla znám, jsou to jediní ptáci, kteří nikam neodlétají, žiji v těsné blízkosti domu celý rok. Spolu se špačky jsou nejhojnějších druhem našeho domácího ptactva. Teď mají sídliště ve vánočním stříbrném smrku, ale jak se olistí kulovitý červený javor, přesunou se tam – spolu s mnoha dalšími ptáky, Je neuvěřitelné, jak moc je ten ne moc velký strom obydlený! I když… má hustou korunu (Martin ho stříhá do té koule) a v tmavých listech není nic vidět.
      Ovšem později v létě je znát, jak moc je… eh… pokálený. To obvykle vezmi zahradní hadici a strom umyju. To je vždycky řevu a pleskání křídel! :P

      1. Aaaa, tak umýt ten zlaty déšť mě nenapadlo. Ale zamyslím se nad tou možností.
        Už proto že … víš jak vypadá taková ovrabčákovaná čemeřice ? Úplně jinak, než ta z OBI :D

        1. Dovedu si představit, já mám ovrabčákované všechno. 8)
          Už dokonale zesrali (dámy prominou) i ten smrk, kde bydlí teď. Jak pustíme venkovní vodu, jdu ho ostříkat – to si žádný strom nezaslouží:))

          1. U Jany na baráku máme velikou jedli a je pod ní strašlivý binec od křivek. Ony rozloupou všechny šišky tak, že zůstanou jen lupeny pod stromem.

  7. a teď, co zlevnili buráky, kupuju nevyloupané a navlíkám je jako korále a věším na keře a stromy..to je radosti..

    1. Když ty máš Sharko dojem, že jsme všichni manuálně zruční… nejsme, a dokonce se najdou lidi, které to ani nebaví! (rofl)

    2. Vidíš, a na můj ořechový váleček si ty bestie ani nesednou. Radši nevědět, co si myslí o tom loji (a co v něm asi opravdu je)

  8. žerou jen černou slunečnici a vlašský vyloupaný ořechy…a chutnaly i mandle s molama…
    krmítko mi doporučila Raven, je skvělé..a tobě se divím Dede, tolik dřeva okolo a ty si neuděláš svoje?
    stačí v uřízlém kmenu nebo silné větvi udělat tunel a ptáčci to oblibujou moc….koukni, vypadají dobře, chodí do nich i strakapoudi, sýkorky,stehlíci,čížkové, zvonci a divocí holubi…
    https://sharka-68.rajce.idnes.cz/Listopad_na_Beaveru_2020/1469551577

    1. Sharko, je moc hezké a kdyby na mě náhodou v lese vykoukl zcela odpovídající pařízek… vezmu ho:))
      Ovšem vyrábění ze dřeva není v naší rodině koníčkem nikoho, když nepočítám psy ohlodávající klacky do uměleckých tvarů (až do pilin, když je nechám:))

  9. Mám krmítko, které je na podzim hojně navštěvované a v zimě si ho ptáci ani nevšimnou. Nevím proč. Je to jen deska s okraji zavěšená na čtyřech špagátech, s možností rychlého odchodu, kdyby se zajímaly ty kočičí potvory, zavěšená na stříšce zahradního domku. Podle mě by kočky mohly leda zírat… ale nic. Asi to příště pověsím na zahradní sušák, po železné trubce kočky nevylezou.
    Domácí ptactvo novinky většinou vítalo, protože se podle mě nudilo. Neprošel mi jen výjimečně kvalitní minerální blok na ozobávání- andulky vyžadovaly přírodní sépiovou kost. Ale to už je dávno, pracovní smlouva mi zakazuje i okrasné ptactvo a co mám kočky, už nemám klecové ptáky tak jako tak.

    1. Bohužel stejná zkušenost. Na podzim se na krmítku „dveře netrhnou“, ale jakmile začne zima, všichni zmizí….. jen občas hrdličky, ale ty se dovnitř nedostanou. Snažila jsem se zjistit důvod, ale bezúspěšně.

    2. Loni u nás byla návštěvnost nárazová celou zimu – někdy ano, jindy uběhlo pár dní, než se ptáci zase objevili.
      Letos to bylo lepší, ale i tak byly občas prodlevy v návštěvnosti. Obvykle si říkám, že některý ze sousedů prostě prostřel něco lepšího:))

  10. Milá Alex, přeji Ti, i Jiřímu, podle pana Nepila ,,Dobré a ještě lepší jitro “ a za mě celý den (h) (h)

        1. Děkuji za zeptání, zatím se nic neděje. Ani nemáme teplotu a sestřičku, která to píchala máme moc šikovnou, že od ni nikdy nic nebolí.

  11. Dobré a hezké ráno. Musím v rychlosti, než nastoupí ranní hygienická rychlá rota.
    Musím přiznat, že jsem na vybíravost ptactva nebeského – pes. Nakupuji slunečnici ve velkém + směsi pro venkovní ptactvo. Rozsypu do krmítek a buď mají nebo nemají hlad. Poslední teplé zimy se opeřenci loudají, ale jak přituhne, začne být živo. Koule jsou problém. Jeden rok jsme v Domově dostali kýbl jakèhosi sádla od řezníka, nadělali se semínky koule a to byl fofr. Nestačilo se zpracovávat, jak jim chutnalo. Už pár týdnů jsem nezakrmovala, copak ti moji upípaní prckové dělají. Ach jo!
    Jinak Dede, moc hezká fotka zadumané červenky!!!

    1. Ahoj Alex, jen se netrap! Oni si ti malí pípavci k tobě zase najdou cestu, jak budou mít trochu hlad. Teď už to zvládnou:))
      Pokud jde lůj, tak jen jeden rok jsem koupila půlku jehněte a měla jsem tedy opravdový lůj. Ptáci byli štěstím bez sebe! Ovšem já kvůli nim půlku krávy nebo jehněte kupovat nebudu, už dávno nám doma stačí mnohem méně, než kdysi s hladovou mládeží pod střechou. A v řeznictví ve Dvoře jsem lůj nikdy neviděla.

      1. Náš řezník svého času lůj podával smotaný do pružné síťky, takže se to dalo rovnou pověsit. Jindy ho měl v kusech, stačilo udělat dírku a protáhnout provázek. Jak tuhle zimu, nevím, byla jsem tam jednou. Lojové koule jsem nevychytala, ale měla jsem 2 půlky kokosu, do kterých jsem připravovala slunečnici a oříšky do sádla nebo Omegy. Ty skořápky se moc líbily kočkám, takže když už jsem s tím po zimě přestala, někam je uklidily.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN