GLOSA: Urážlivá čeština? Jen pro ty, kdo se chtějí urazit

Určitě jste už někdy, někde slyšeli názory, že je čeština příliš zastaralý jazyk, že je genderově nevyvážená, dokonce i urážlivá, ba až diskriminující. Ale je to pravda? Nemyslím si. Pokud jde o projev, dozajista existují formy projevu, které jsou bez diskuse, objektivně špatné (příklad: popírání šoa), ovšem je tu celá řada aspektů jazyka a mezilidské komunikace, kde o tom, jestli je něco urážlivého nebo ne či inkluzivního nebo ne, rozhoduje nikoliv objektivní pravda, ale čistě jen ochota posluchače či čtenáře se urazit nebo ne.

 

Progresivní proud, včetně politiky identit, woke aktivismu a tak dále, má tendenci podporovat pouze jeden výklad, který je právě definovaný na straně příjemce a není nutně univerzálně platný. Dám příklad dvou jevů: generické maskulinum* a genderová binarita českého jazyka.

 

Asi jste si všimli, že obojí je progresivním proudem zhusta kritizováno jako údajně misogynní nebo transfobní a misgenderující a volá se tu – naprosto vážně – po zavedení genderově neutrálního rodu, a fakt si nedělám legraci, pomocí koncovky -e, čili tak, jak mluví pan premiér. Včele letěle, potkale motýle, které si sedle na hladine Bečve a tam je sežrale rybe. Jenže opravdu jsou generické maskulinum a binarita češtiny takový problém?

 

Progresivní hnutí tvrdí, že je generické maskulinum diskriminující, protože nedává ženám možnost být vidět jako ženy. Tomu odpovídá dikce například některých autorů v Deníku N, kteří poměrně často píšou věci typu „v tomto covidáriu pracuji dlouhé směny lékaři a lékařky, kteří zachraňují mnohé pacienty a pacientky“, ve snaze bránit se generickému maskulinu a nechat ženy být vidět. Pominu, že se mi to esteticky nelíbí (to je ostatně subjektivní) a podívám se na podstatu argumentu, který to ospravedlňuje.

 

Jenže co když je to naopak? Nemůžeme říct třeba, že existence generického maskulina je něco, co nám brání určit pohlaví kohokoliv? Pokud někdo použije generické maskulinum, funguje to na obě strany: navíc, neexistuje způsob, jak vyjádřit, že někde byli jen muži. U žen ano: koncovka -y v příčestí minulém znamená, že tam byly pouze ženy (plus děti dejme tomu). Není to v takovém případě diskriminace mužů? Osobně si myslím, že to není diskriminace nikoho – čeština je jazyk bohatý a je možné vyjádřit spoustu významů širším kontextem tak, aby bylo zcela přesně jasné, oč jde. Jak muži, tak ženy mají dobrý důvod se cítit uražení existencí generického maskulina, pokud nechápou jeho smysl a neumějí ho používat.

 

S tímto tématem souvisí i celá diskuse okolo genderově neutrálních forem: přijmeme-li generické maskulinum za to, co to je, tedy způsob neutrálního vyjádření rodu, můžeme ho ve všech příčestích minulých a adjektkvech směle používat; zbude nám jen starost o samo zájmeno, které ovšem mužeme kdykoliv nahradit konkrétním křestním jménem dotyčného (hint: generické maskulinum). Tohle je schopné pokrýt i lidi zcela nebinární.

 

Slyšel jsem třeba argument, jaká je čeština třeba nepraktická pro genderfluidní lidi, protože jim nutí rod – jenže je to opravdu tak? Nebo je to spíš snaha některých lidí vidět útlak i tam, kde není? Tohle je zrovna věc, na kterou se dá, jako u domnělé „neinkluzivity“ generického maskulina, koukat jako na něco, co je opět „utlačující“ jen v očích někoho, kdo to za utlačující považovat chce. Co takhle pohled: „vysoká binarita češtiny spočívající ve všudypřítomnosti genderově binárních adjektiv a příčestí minulých dává dotyčnému možnost naopak zvýraznit svou identitu v téměř každé větě způsobem, jakým to třeba angličtina nedokáže“? Protože kdo nějakou genderovou identitu má, ať je mužská nebo ženská, má díky češtině možnost bez ohledu na pohlaví přisouzené při narození ji skoro každou větou podtrhnout. A to je docela fajn, ne?

 

Jinak pokud jde o samotnou binaritu, je to opět otázkou toho, jak se moc kdo chce urážet, nebo s okolím koexistovat. Case in point: ministr bez portfeje vlády Čínské republiky (Taiwan) Audrey Tang, který je nebinární, říká anglicky mluvícím (protože mandarínská čínština docela genderově neutrální je) „říkejte mi jakým rodem chcete“, což podtrhuje, že na něm nezáleží. Elegantní řešení hodné někoho, kdo se nějak narodil, ale není SJW a chce se světem otevřeně koexistovat a ne s ním válčit. Ostatně válčit proti svým spoluobčanům v zemi, jejíž naprostá většina území je okupována jedním z nejhorších totalitních režimů, jaký kdy na světě byl, a který soustavně hrozí, že si vezme i ten zbytek, není zrovna fajn nápad.

 

Co z toho plyne? Že to, jak inkluzivní nám bude připadat jazyk, který používáme, záleží jen na nás, nemusíme kvůli tomu jazyk uměle měnit a někomu nutit naprosto nepřirozené formy.

 

Sečteno a podtrženo, uražený se češtinou opravdu nemusí cítit nikdo, a už vůbec ne natolik, aby se kvůli tomu vynucovaly absurdní neologismy. Čeština je jazyk bohatý a chce to jen trochu kreativity.

 

 

 

 

 

 

* Generické maskulinum: Název osoby v mužském rodě, který je míněn jako neutrální z hlediska rodu biologického, neboť mluvčí biologický rod nezná, nebo ho v daném kontextu považuje za méně důležitý než jiné sociální charakteristiky. G.m. // nepříznakové maskulinum // zobecňující maskulinum se používá zvláště při přičleňování ženy či muže n. skupiny osob k určité profesní, statusové, funkční n. jiné skupině:

 

 

Naším průvodcem a tlumočníkem bude paní X

 

Eva je dobrý psycholog

 

Pracovala jsem jako vedoucí ekonom

 

Mezi horolezci nebyli žádní Češi

 

Generické používání maskulina vychází z toho, že se maskulinum při označení určité sociální skupiny chápe jako člen neutrální, základní. Generičnost maskulina se odvozuje z toho, že maskulinum je základním, nepříznakovým označením dané sociální skupiny z hlediska lexikálního, slovotvorného i frekvenčního, tj. že jde o slovotvorně neodvozené označení, které je do dotvoření označení pro ženy jediným označením dané sociální n. jiné skupiny, jež vykazuje větší četnost v textech a bývá osvojováno dříve než příznakový, ženský člen příslušné genderové dvojice. Kromě názvů osob se takto používají také některá zájmena: Každý to ví; Jeden z nás to musí udělat apod.

Aktualizováno: 24.2.2021 — 20:11

71 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Andy, jak mi mluvíš z duše. Nevím, kam se to dnešní čeština v rukách různých redaktorů sune, ale určitě to není k jejímu zušlechtění. A to už vůbec nemluvím o strašlivých hrubkách, které se dnes najdou skoro v každém článku včetně těch, které procházejí jazykovou korekturou. Čest světlým výjimkám.

    Mimochodem, co na konec tradičního přechylování u českých ženských příjmení? Taková redaktorka jedné privátní televize (nepamatuji si jméno) Hanousek, tak to se ve mně všechno kroutí, jen co tohle zaslechnu. Ale takových příjmení je dnes mezi mladšími ženami spousta. Přitom je snad zákon, který nepřechylování umožňuje jen u evidentně cizích příjmení, která na to ani nejsou nastavena. U češtiny se mi naopak vždycky líbilo, že člověk většinou hned ví, zda je řeč o ženě nebo muži. No asi nejsem ta genderově správně uvědomělá. Já se spíše snažím něco dokázat se svým jménem a určitě k tomu nechci žádné genderové berličky.

    Až tohle my ženy, a dalších asi tak 36 pohlaví, „vyhrajeme“, tak to bude dokonalé vítězství Pyrhy.

    1. Ještě k tomu příjmení, zrovna já bych si u svého germánského příjmení mohla tu koncovku -ová odpustit. Ale to už bychom byly na světě dvě. Jedna stejného jména a příjmení (bez -ová) je někde v Německu.

      1. A ještě jednu věc dodám: když se vdáváš, nevíš, jestli to někdy nebudeš v budoucnu potřebovat, zvlášť, když ti „hrozí“, že budeš mít mezinárodní život díky svým kontaktům, zájmům a podobně. Ano, jde to změnit dodatečně, ale jednak to není snadné, jednak na to není nárok (není to podám žádost a dostanu, je to podám žádost a matrika to zváží), a taky nechceš během života sbírat doklady, certifikáty a další věci ne na dvě (rodné a po svatbě), ale rovnou tři příjmení (rodné, po svatbě a po svatbě nepřechýlené, když začneš žít v zahraničí).

        1. Tak s tím už nic nenadělám, například ve Web of Science jsem už dlouho pod svým příjmením a jménem a změna by znamenala, že bych přišla o celou statistiku. Ta sice není skvělá, ale zase nějaká je také. Prostě, kdybych se čirou náhodou vdávala, nechám si své příjmení.

          1. No, jenomže to je právě ono – náš hloupý zákon ženy nutí k tomu, aby buď lhaly, nebo aby „zůstávaly doma“, nebo aby žily s důsledky toho, že je v zahraničí tohle velký problém. A to je špatně, proto se musí tahle povinnost zrušit.

    2. Ten zákon je naprosto špatně, stát by do toho ženám neměl kecat. Důvody, proč to tak je, jsou hlavně praktické: mimo náš kulturní okruh jsou Novák a Nováková dvě různá příjmení, se všemi problémy z toho plynoucími, takže třeba když Češka, Jana Nováková, má dítě s Nizozemcem, Pietem de Wittem a budou manželé (v NL není možné si vzít příjmení manžela nebo manželky, jen ho legálně používat), bude se syn jmenovat třeba Adam de Witte, protože se to dělá automaticky po otci. Pokud ale sezdáni nebudou a ona bude matka-samoživitelka, syn se bude jmenovat Adam Nováková a NEPOJEDE PŘES TO VLAK. Matriky tam jsou v tomhle hodně drsné a nevysvětlíte jim to. Stejně tak se s manželem neubytujete v hotelu v Abú Dabí nebo v Teheránu, pokud budete Novák a Nováková, a x dalších komplikací.

      A to ani neotvírám téma dvojího občanství, které se týká třeba mojí Kačenky, která je Ruščák už jen proto, že polská matrika by ji jako Ruščákovou nikdy nezapsala a mít dvoje doklady na dvě různá příjmení by byl kolosální průšvih.

      No a hodně žen dnes žije mezinárodně, tak si jméno nepřechylují.

      1. Tak v tomto Ti dávám za pravdu, zrovna vy koneckonců jako mezinárodní rodina jste to museli vyřešit. Ale i tak mě to u vyloženě českých příjmení fakt tahá za uši. Já jsem prostě ráda, když na první poslech vím, že se jedná o ženu (dívku, holčičku) nebo muže (mladíka, chlapce). Na druhou stranu se za mého pobytu v Itálii vždycky trochu divili, co to mám za divnou koncovku. To je fakt.

        Ale opakuji, že jsi napsal skvělý článek. Ostatně jako vždycky.

  2. JJ, skvělý komentář :) bavila jsem se moc. Já si někdy myslím, že fakt už lidi samýma roupama co by :) ona ta Maslowova pyramida hodnot má něco do sebe. Jinak já sama mám jméno nepřechýlené, nesklonné, a co mi z něj lidi dělají, to se jedna nestačí divit. A je zajímavé, že i když se podepíšu jménem a příjmením, spousta lidí koukne jen na příjmení a osloví mě pak Vážený pane… Dokonce jsem kdysi byla na jedné benzínce nařčena, že platit kartou svého muže nemůžu, protože karty jsou nepřenosné. Koukala jsem jako puk a vůbec netušila, o co jde, než mi to došlo. Tak jsem milé paní řekla, ať koukne na jméno, ne jen na příjmení, že karta je moje a paní z toho byla očividně vyvedená z míry, asi příjmení končící na -ů ještě neviděla.

  3. to jsem byla já, bezejmenná. U nás vylezly berušky / jaké y-i / nebo napsat i berušáci? pod krovky jsem se jim nedívala. A do krmítka už nic nelétá.

    1. Já mám dneska den, to patřilo pod Dede. Možná i týden- rozbila jste některá 6 talířů najednou? To tedy byla prda! A ty sny ! Budu vyprávět až tady bude ta správná rubrika.

      1. Hlavně si ty sny zapiš, Maru, jinak spláčeš nad výdělkem. Teď se ti zdá, že je nemůžeš zapomenout, ale až na ně dojde řeč, nebude o čem! (rofl)

      2. A to se dělá jak?
        Doufám, že máš z čeho jíst, případně že zrovna talíře byly vylosovány na správnou hromádku a dají se koupit.

        1. No mně se urvaly umělohmotné čudlíky pod dvěma policemi a těch talířů bylo daleko víc. Jeli jsme koupit nové.

    2. Maruško, zapamatuj si to do pondělí – bude vhodné téma! :D
      Opravdu doufám, že to byly obyčejné jídelní talíře a ne nějaké památeční nebo jinak speciální. A nejste nikdo pořezaný! (inlove)

  4. Pokud si někdo stěžuje, že čeština má rody, ať mi ukáže moderní jazyk, který rody nemá. Možná nějaká výjimka bude, ale většina rody má. Čeština má alespoň střední rod, třeba hebrejština ani to ne, jen dva rody. Takže to není problém češtiny, ale jazyka obecně. V podstatě jazyk odráží koncepci světa většiny lidstva, tj. polarity muž – žena. Když se změní pohled na svět většiny lidí, jazyky se tomu přirozeně přizpůsobí. Opačně to nejde, tj. změnit jazyk a tím změnit pohled většiny lidí na svět.

    1. Heleno, to je zajímavá myšlenka, měnit svět pomocí změny jazyka :) Možná by to za nějakých okolností (dostatečně diktátorských se slušnou propagandou) i fungovalo, ale moc rychlé by to nebylo, řekla bych.

  5. Máme to na slovensku podobne.Mńa najviac žerie/ priamo s prvým písmenkom s/ najnovšia móda moderátorov,ktorí predstavujú osobu -ženu slovom hosťka. Neskutočné !!!.
    A ešte z nejakých dôvodov tie popletené priezviská.Celebrity si nechávajú mužskú formu svojho priezviska a už si myslia,že sú svetové!!Asi sa hanbia za svoj slovanaský pôvod,alebo/ a to skôr/ im niečo chýba.
    No a trochu si rýpnem do Čechov,to v KežmarOku,v RužomberOku trhá uši,rovnako ako Peter-Peterovi.Sorry

    1. Tak moje žena i dcera jsou nepřechýlené, z dobrého důvodu. Mít dvoje doklady na dvě různá příjmení by byl, vzhledem k právním důsledkům, dost velký průšvih.

    2. Navíc nejsou Slované jako Slované. Poláci, Ukrajinci, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Chorvati nepřechylují.

      1. V ukrajinštině se příjmení nepřechylují, jestliže se v mužském tvaru jedná o podst. jméno. (Všichni členové rodiny se, nezávisle na pohlaví, jmenují např. Novák). Příjmení, která jsou v mužském tvaru příď. jméno, se přechylují. (Jmenuje-li se muž např. Novotný, tak jeho manželka a neprovdané dcery mají příjmení Novotná).

    3. Verenko, Kežmaroku a Ružobmeroku bych se za to i omluvila:)) I když já to neříkám, protože naše rodina byla vždy hodně československá, i před příchodem Martina. Maminka jako nemocné válečné dítě jezdila mnoho let rok co rok v létě na léčebné pobyty do Tater, což jí přineslo nejen plno slovenských přátel, ale ono československé kulturní prolnutí včetně jazyka bylo prostě u nás kapku nadstandardní. Ostatně, moje první opravdová kniha, kterou jsem kdy přečetla, byla Bela a Sebastián – slovensky (to vydání s fotkami ze seriálu). Co já se napřemýšlela, než jsem vyluštila, co jsou konáre! Vůbec, když se hompálali… 8) Ptát jsem se nechtěla, když už jsem byla taková velká čtenářka…:))

  6. „Včele letěle, potkale motýle, které si sedle na hladine Bečve a tam je sežrale rybe.“
    Tak vidím, že „me“ na Hané,jsme už dál ! :-) Akorát u „rybe“, bych se pozastavila, správně by bylo „rebe“ , no ale je to košer ?,abych někoho neurazila. :-)

  7. Když jsem dočetla článek, chtělo se mi zalomit rukama a pateticky zvolat :Bože, kams to duši dal !? – to NENÍ rozhodně míněno na Andyho :-). Asi se skutečně máme dobře, protože kdybychom museli bojovat o střechu nad hlavou a skývu chleba, asi by se nikdo nebýval takovými….chybí mi slušný výraz :D Ať si je každý jaký chce, ale čeština je můj rodný jazyk a mě zase uráží, když ji někdo przní různými výmysly v zájmu -čeho vlastně?

      1. Já myslím, že tyhle problémy jsou velice okrajové a řeší je opravdu mizivé procento lidí. Ale zas na druhé straně – je dobré o tom vědět.

        1. Tak třeba lidí, co jsou nějakým způsobem trans, je – statisticky vzato, většina není vidět – v republice zhruba tolik, co obyvatel města Trutnova, takže to není až tak úplně málo.

            1. To vím dobře, že hromada z nich češtinu neprzní a nezavádí nesmyslné neologismy, ale nějakým způsobem to vyjadřování řešit musí. A generické maskulinum je v tomhle docela užitečný nástroj, o kterém ne každý ví.

    1. A jen tak mimochodem, mrkla jsem se na jejich nový průvodní text a myslím, že se vlastně i hodí k dnešnímu tématu. ;-)

  8. Řekla bych, že tohle celé je problém toho, že pokud se někdo urazit chce, pak tak činí, ať už urážka míněna byla nebo nebyla.
    Navíc lidé nepřemýšlejí, nebo spíš kloužou po povrchu. Čtou generické maskulinum… a už v tom vidí chlapa :P když je to maskulinní, ne? A ejhle, ono je to přitom neutrální.
    Popravdě to jen potvrzuje to, cos psal o woke aktivistech už dřív.
    Pevně věřím, že skuteční trans nebo genderfluid lidé prostě jen chtějí být jako ostatní, jen by byli rádi oslovováni v rodě, na jaký se cítí – což, počítám, dávají nějakým způsobem najevo. Takže transžena obvykle nenosí bohatý plnovous (pokud není trpaslík:)), když chce, aby se jí říkalo Maruško. Za takových okolností není problém jí říkat Maruško (a ženským rodem – vždyť to je to, co chce a potřebuje), byť by k večeru už byla trošku zarostlá.
    Pokud je někdo nebinární, je to jeho věc, nikdo mu to nebere. Jazyk prznit netřeba – vždy se mu může říkat jménem nebo člověče:)) I tohle čeština dá :)

      1. Však já to říkám celou dobu, že v podstatě gramatický mužský rod nemá s muži nic společného – je neutrální – a naopak v češtině gramatický rod pro explicitní zmínění muže chybí. ;)

        1. Já myslím, že většina lidí to chápe, ale tomu, kdo se v tom chce šťourat a hledat jakousi pomyslnou křivdu, tomu to nevysvětlíš… (shake)

  9. Hmm – co na tohle říct?! Já myslím, že se máme na světě asi stále moc dobře, když máme čas a chuť vymýšlet takového zhovadilosti…;) !

    Ano – chrám i tvrz! Doufám, že zůstané jimi i nadále.

  10. Genderově absolutně správně se vyjadřovat umí pouze Ivan Mládek :D – Horolezci, horolezkyně, horolezčata (nelezte na skálu, co je hodně špičatá …)

  11. Někdy mám pocit, že jazyku vnucujeme problémy vzniklé jinde. Genderově neutrální je mužský rod, neb člověk je neutrální. Nad tím netřeba dlouze uvažovat. Člověka neexistuje (v ženském rodu), stejně jako není třeba hostka. A neustále diskuze na téma, kdo se cítí býti jakým pohlavím, mi přijdou trošku na hlavu. Cítit se může jakkoli, ale přijde mi hloupé vnucovat ostatním, aby potvořili jazyk jen kvůli tomu, kým se tento člověk cítí být.

  12. Milý Andy,
    děkuji za podnětný článek. Shodou okolností obsahuje již druhou jazykovou inovaci, která mě v poslední době potkala, a o kterou opravdu nestojím.

    Autorem té první bil uznávaní právník, kterí se ale odmítl držet svého kopita a zabrousil na pole jazikovědné – protože v češtině se prí měkké a tvrdé í vislovuje všude stejně, vistačíme si s jedním, a to měkkím. Stačí si nahlas přečíst předchozí větu a je jasné, že se po čertech plete – nemohu za to, ale první slovo po seznámení se s uvedenou ideou, které mi naskočilo, bylo „dobitek“.

    A teď e na konci všeho? Ne, pane premiére! (Tedy v tomto zvolání ano a jinde ne!)

    Čeština je jazyk tak bohatý, že vyhoví každému, tak proč přidávat ještě další patvary? Vezměme si například souvětí, které každého politika potěší, a pracujme s ním chvíli:

    Pod tribunou pochodovali muži, ženy a děti a jásali.
    (ženy a děti neměly důvod? tak to napravíme!)
    Pod tribunou muži, děti a ženy pochodovaly a jásaly.
    (ano, v mnohonásobném podnětu lze i toto, a neznamená to, že muži neměli důvod jásat. Pokud to ale někomu tak připadá, můžeme generalizovat do středního rodu:)
    Pod tribunou se pochodovalo a jásalo.
    (případně:)
    Pod tribunou došlo k pochodování a jásání.
    (to už je jak z policejní svodky, jen tu není jasné, kdo za to může – není vyloučeno, že představenstvo opustilo tribunu a obstaralo si to samo – pokud tímto tvarem příliš trpíte, je tu ještě trpný rod:)
    Pod tribunou bylo pochodováno a jásáno.
    (a teď už to dostalo opravdu na *).

    Čeština je jazyk tak bohatý, že vyhoví každému a netřeba mu přidávat novotvary. Dopsáno! :)

    *podstatné jméno rodu ženského, skloňované v obou číslech podle vzoru píseň, nelibou píseň schopné vydávati. Zajímavé je, že množství tohoto podstatného jména se obvykle uvádí buď číslem jednotným anebo číslovkou tři. Dosti už o něm! :D

    Hezký den všem bez ohledu na cokoliv! :D

        1. „Až půjdu přes most Karla do divadla Národa na stěnu Čerta, uznám, že jste zvítězili. Ale bude to vítězství Pyrrhy, dříve Pyrrhovo vítězství.“

          a tady to platí dvojnásob!

    1. JJ – víš, že jsi mne tím bil uvedla do pomymkova?! (rofl) Já začátek té věty četla třikrát a říkala si – tak JJ tady chce mluviti o češtině a hned druhá věta začíná chybou (chuckle) .

      Jinak děkuju za brilantní komentář.

      1. Tradice snižuje mluvnicky ženy trvale. Na dvorku stáli sousedky a sněhulák. Příčestí určuje sněhulák.
        To je svět české mluvnice.
        Lze vystudovat obor zdravotní sestra. Od té doby, co lze vystudovat obor záchranář, přibyli muži na středních zdravotnických školách. A jsme zas u maskulina.

        1. Jenže to generické maskulinum je neutrální forma. Díváte se na to svým způsobem optikou předpokládané „oběti“ – zkuste se na to podívat třeba tak, že generické maskulinum znemožňuje mluvnicky vyjádřit, že někde byli pouze muži. To prostě nejde, musíte to explicitně v širším kontextu zmínit. Dá se tak říct, že muži nemají „svou“ formu, kterou třeba ženy mají.

          Ale jak píšu v článku, je to jedno, protože konečné rozhodnutí se urazit nebo ne je vždy na každém z nás. Máme vždy možnost se jako oběť systému nevidět.

        2. Se zdravotní sestrou za to nemůže jazyk ale názvosloví, které zůstalo ještě z doby, kdy lékař byl muž a sestra žena. Proč zůstal tento archaismus v názvu povolání opět není problém češtiny:))

    2. JJ, četla jsem to hned ráno na mobilu a jen mrkala, jestli se mi to nezdá! :P nezdálo:))
      Díky za bezvadnej příspěvek :)
      Jo u nás už začale lítat včele! :D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN