BTW: Nákupní seznamy

Říká se, že ženy vášnivě rády nakupují. Málokdo ale dodá, že zatraceně záleží na tom, o jaké nákupy se jedná. Je totiž velký rozdíl mezi tím, když se žena domluví s kamarádkou na courání po obchodech proložené spoustou příjemného povídání, a pravidelnými nákupy potravin a potřeb pro domácnost.

 

Čím větší rodina, tím víc se plánování nákupů mění ze zvědavého potěšení na tvrdou manažerskou práci. Zvlášť pokud bydlíte na vesnici a zajet do obchodu znamená skočit do auta a ujet deset kilometrů. Takže je třeba psát nákupní seznamy.

Věřím, že existují systematičtí lidé, zapisující postupně vystanuvší potřeby a vytvářející tak bezchybné seznamové skvosty. Ovšem podle mé zkušenosti jsou seznamy většinou psány v rychlosti, s pohledem strnulým usilovným přemítáním o tom, co to sakra při posledním vaření tak chybělo.

Poté, co vyrobíme dokonalý seznam s položkami seřazenými hezky podle regálů oblíbeného supermarketu, ve většině případů ho zapomeneme doma nebo ho vložíme do kapsy jiné bundy, než kterou si nakonec oblékneme.

Výsledkem je kombinace intuitivního nakupování se sledováním všelijakých akcí a slev, takže nám věci, které jsme původně vůbec nechtěli, nahrazují položky, na něž jsme úspěšně zapomněli.

K neočekávanému obsahu košíku však můžeme přijít i kurióznějším způsobem. Onehdy jsem stála v obchodě a pročítala se regálem se zahraničními specialitami. Hned vedle stál muž a činil totéž. Oba jsme čas od času něco vzali a uložili to do košíku.

Jak se ovšem u pokladny ukázalo, onen muž v zamyšlení vložil svoje vybrané věci do mého košíku, aniž jsme to jeden či druhý v ten okamžik zaregistrovali. Cožpak já jsem nechtěné u pokladny prostě vyndala, ale představovala jsem si, jak on přijde domů a říká nevěřící manželce: „Ale já jsem to doopravdy koupil, prostě to zmizelo!“

Zkrátka existují situace, které ani propracovaný nákupní seznam nezachrání. :)

 

A tak se ptám: vytváříte nákupní seznamy nebo nakupujete po paměti? Pokud si seznamy píšete, máte na to nějaký stálý systém?

A jedna kousek vedle – pokud někoho posíláte na nákup, dáváte mu seznam na papírku nebo ho posíláte elektronicky – tedy mailem nebo přes některou z běžně používaných aplikací, jako je třeba WhatsApp nebo Telegram?

 

PS: Tohle je moje seznamová upomínací tabule. Tento zápis tam bude určitě už měsíc… možná déle – tolik k mé systematické přípravě na nákup. :P Jinak tabuli jsem si koupila v Anglii a je to můj nepostradatelný kousek vybavení kuchyně, i když jsem s psaním lajdák. No uznejte, že tomu obrázku jsem odolat nemohla:))

Aktualizováno: 25.1.2021 — 20:19

90 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Vzpomínky jako kamínky – jednou, jen jednou jsme se s Terezkou uvolily jít nakupovat s mojí matičkou rodnou do hyper-super… galeje hadra! Byly jsme vysílány jako satelity kosmické rakety (která ovšem šmejdila mimo parkoviště) a bylo nám hledati tu či onu pochutinu či drogistické zboží, které bylo doma nalezeno v letáku. Po návratu domu si mamička postěžovala zeťovi „Jendo! Příště už pujdu nakupovat enom s tebú, dyť já jsem si tam s tema děvčiskama nic nemohla prohlídnút, jak byly furt v trapu! S tebú to je inačí nakupovování – plný košík a všecko ve slevě!“ A my dvě jsme si mezitím připadaly jak po maratónu (chuckle)

  2. Asi nejsem správná žena, ráda vařím a peču, ale ty nákupy k tomu nesnáším, je to jenom nutné zlo. Ani hadry a boty, asi jsem poloviční chlap:potřebuju koupit kalhoty, tak jdu koupit kalhoty, vyzkouším koupím a jdu,že bych brousila po štendrech jen tak, tak to ani omylem. Pouze tři výjimky- knihkupectví a antikvariáty, květinky a zahradnictví, čaje a koření ( kafe nepiju). Tam můžu strávit hodiny a není to pro mě ztráta času. S kámoškou, co je stejný zahradnický magor jako já,v zimě projíždíme katalogy, posíláme si odkazy, plánujeme návštěvy vyhlášených zahradnictví a pěstitelských výstav. Loni nám do toho korona hodila vidle, ale udělaly jsme si aspoň výlet do subtropickeho zahradnictví v Jilemnici, kde jsme zjistily, že chodit tři hodiny s rouškou ve skleníku na plném slunci není to pravé ořechové… A seznam jsme samozřejmě měly sebou :-) Kvůli koroně na ty větší nákupy jezdím s matičkou důchodkyní,abych ji trochu chránila a to je něco- musíme ráno, než na HO sednu ke stroji, tak rafnu košík, vytáhnu seznam ( konzervativně na papírku v peněžence) a jedu. Babička mi celou dobu tiše nadává že moc spěchám, já zase proč se zdržuje u věcí, které stejně nekoupí, prostě klasika. Sama nakupovat pro ni nemůžu, to bych koupila špatně, nebo zbytečně moc drahý( čti kvalitnější). A Rohlík by u nás neprošel, i když myslím, že ho už k nám zavedli, protože ten je jenom pro pohodlný až líný lidi a ona by ho akceptovala pouze kdyby měla zlomenou nohu nebo něco podobného…Pak po nákupu zjistím, že se doma otočila a ještě šla do města pro noviny nebo tvaroh nebo něco podobného, co tam samozřejmě měli taky, ale nepotkala by po cestě deset místních bab a hodinu s nima neprodrbala na náměstí. To se mnou samozřejmě nemůže, to bych okousala nákupní vozík…

  3. Myslela jsem, že budeš psát o situaci, kdy v supermarketu přehází zboží v regálech, aby jakože bloudící lidé toho víc viděli a koupili :-P tohle nemám ráda. Přijde mi ale, že už se to moc často nedělá, když je tenhle trik mezi lidmí známý.

  4. U nás momentálně nakupuje Hřívnatec podle seznamu, který tvořím při pohledu do ledničky a špajzky. Seznam si vyfotí a obvykle přiveze všechno, pokud tam není nějaká velká záludnost, jako třeba želatina. Tu prostě nenašel. Některé specialitky mu přímo vyfotím, jako Savo na podlahu s levandulovou vůní. Zádrhel nastal v okamžiku, kdy výrobce změnil obal a nebohý Hřívnatec musel hledat mezi 265 druhy Sava v regálu :)

    1. A ráda nakupuji po internetu, dokonce i boty. Léta nosím jenom Gaborky, tam se nemůžu splést. Zrovna včera jsem vyházela ochozenou část botníku a obratem jsem si objednala dvoje nové botičky, zítra mi je přivezou :)

      1. Tak to máš mnohem větší odvahu než já! :)
        Já jsem akorát nedávno kupovala po netu dětem sněhule… na ty jsem si ještě troufla:))

        1. Mám to už několikrát vyzkoušené. Včera jsem tedy koupila ještě Víle trekové sandály a sobě kabelku :) Nakupuju v obchodě, kde se to dá zdarma vrátit (neplatíš poštovné, s nákupem ti pošlou adresní etiketu podle zvoleného druhu dopravy).

  5. U těch nákupů přemýšlím, zda jsme my ženy sběračky,či lovkyně.Když musím jet s MLP, jsem opupínkovaná už dopředu.Jen sedneme do auta, řídím já,MLP nikdy ,nikam, pronáší hlubokomyslné rady.Jak ho zabít??!! V obchodě ho nechám rajzovat s vozíkem a napsaný seznam do něho hážu,nakupuji většinou stejné věci,tak ani moc nebloudím :-),ovšem ve vozíku se začnou objevovat naprosté nezbytnosti,které potřebujeme ??? a tak trpím a trpím aby byl klid.Takže nejraději jedu sama,pak ovšem slýchám dotazy “ a TO, cosi,něco, si nekoupila?! Jen vrozená slušnost mi brání v odpovědi a raději mlčím. :-)Místní nákup obstarává v naší malé,drahé venkovské prodejničce MPL neb on ví nejlíp, co MU chybí. Nenávidím nákupy, Rohlík sem nejezdí.

    1. Jenny, co takhle položit před přednostu nějakou mlsku, pustit telku, tiše se vyplížit k autu a ujet na nákup? Třeba by to fungovalo! :D

  6. Seznamy, doma zvané blbenky, si píšu, bez nich bych toho moc nenakoupila :P .Kupodivu je nezapomínám.
    Seznam v mobilu mi nevyhovuje, protože v krámě chci mít volné ruce, ale předměty, které běžně nekupuju a vím, že bych se jich nahledala, tak ty si vyfotím ráda.
    Dobré téma :-)

        1. Ale jo, dopadla jsem líp než jsem čekala:)) Zaskočila jsi mě s tím Bílým Labem – myslela jsem si to, a nedošlo mi, že Bílé Labe se nerovná Labe :D
          Bezvadnej nápad!

  7. Trošku jiný zážitek z nakupování: ve středu před Štědrým dnem jsem si vzala volno a jela jsem vyzvednout syna k vlaku do městečka vzdáleného asi 30 km, a když už jsem tam byla, zastavila jsem se v Lidlu a koupila spoustu věcí dle seznamu. Navíc ještě chorvatskou krůtu, na kterou jsem tam narazila a které jsem neodolala. Díky krůtě mě nepřekvapila velká částka, kterou jsem platila. Na účtenku jsem koukla až doma a málem jsem omdlela. Koupila jsem 4 mléka, zaplatila jsem jich 49, rozdíl dělal skoro 800 Kč. Telefonovala jsem na zákaznickou linku a jediná možnost, jak se domoci vrácení peněz, byla vrátit se 30 km do Lidlu. V jiném městečku vzdáleném asi 20 km na opačné straně jsem ještě musela vyzvednout speciální psí šampon, takže jsem středu naštvaná projezdila. Ale večer při dohánění příprav na další den jsme se nad tím už dobře bavili. Doporučuji kontrolovat účtenky hned na místě :).

    1. Jo jo, u velkého nákupu (fakt velkého) se ztratí ledacos. :)
      Jinak by mě zajímalo, jestli měli tendenci se hádat?
      Nutnost (a otravu) takového přejíždění znám. U nás je to obvykle Trutnov verzus Hradec Králové :P

      1. Nehádali se, asi bylo jasné, že 49 mlék by se ani do vozíku nevešlo. Omluvili se, ale s požadavkem na proplacení benzínu jsem neuspěla :).

    2. Taky mi jednou připadalo, že na čtyři věci ve vozíku je ten nákup drahej- bodejť ne, když mi místo jednoho balení buchet jich naúčtovali deset… a naštěstí senehádali, páč jsem na to přišla hned :)

  8. To já si udělal v Excelu tabulku spíše pro evidenci toho, kde se dá co koupit – řádek pro potravinu, sloupeček pro obchody (Billa, Tesco, Kaufland, Globus, místní …) a v průsečíku mám zaškrtnuto, když to daný obchod má. Vlevo u názvu si pak zaškrtávám, zda danou potravinu koupit, a potom vidím ve sloupečcích obchodů zvýrazněně, co kde potřebuji pořídit. A vedle tabulky mám seznam v podobě podlouhlého lístečku, který si můžu vytisknout a pak podle něj nakupovat. No a když daný seznam nezapomenu doma a vlezu s ním do příslušného obchodu, tak zjistím, že polovinu na něm napsaných věcí momentálně nemají :D

    1. Tvorila by som to roky a potom by som tomu nerozumela-stlpčeky,priesečníky,škrtanie….nákup je hra a dovtip a možnosti peňaženky…

      1. Netvořila jsem to nikdy… U mě by to nefungovalo. Jsem takový ten intuitivní typ 8)
        Tvoje definice, milá Verenko, mi vyhovuje líp:))
        Ostatně jak ti je? :)

      1. Já se hlásím! Ale ne na nákupní seznam, ten potřebuju mít psaný rukou.
        Vlastně jeden seznam dělám v excelu – když mám pozvaných spoustu hostů nad Dalmatinov a potřebuju násobit porce jídla a surovin.

      2. Excelovou tabulku jsem si v dosti dávných dobách vypracovala na suroviny na vánoční pečení. Sčítací. Takže i nově doplněný recept se promítne do celkového množství dané suroviny.
        Na Vánoce jsem naposledy pekla v roce 2014.

  9. Ještě ad focení – jak ho zmínila ri :)
    Fotím hodně – vedle už jinde napsaných seznamů třeba klasicky potřebné desetníkové baterie, protože nikdy potom nevím, kterou z nich sháním.
    Nebo neběžné zboží, které jsem koupila jednou, vyhovuje mi a chci ho koupit znovu – a nezapomenout, jak se sakra jmenuje. To platí hlavně pro drogerii, protože chodit mezi regály, pátrat a jako nápovědu si opakovat „ta flaška byla tak nějak do modra“ není zrovna efektivní :P

  10. Už mnoho let jsem provianťák já. Bože, jak já nenávidím nákupy!!! Seznamy vytvářím dlouhodobě. Připíšu, na co si časem vzpomenu. A musím hned, za pět minut se mi to vykouří z hlavy. A když už nastane den D a hodina H, já skočím do auta …. a seznam zapomenu, přesně jak píšeš! Nebo ho nechám někde v regále a potom rejdím s vozejkem se šíleným výrazem a hledám, ve kterém leží. Nenávidím nákupy!

    1. Alex, nefunguje u vás Rohlík? Je to fakt skvělej obchod… ušetříš nervy, benzín i možnost se někde na nákupech nakazit :)

  11. U nás doma dělám většinu nákupů potravin já, což znamená, že bych teoreticky měla vědět, co je potřeba – koneckonců vařím taky jen já:))
    Seznamy si píšu jen tehdy, pokud se sebou ztratím trpělivost a na něco neustále zapomínám – nebo jedu třeba do Makra, což je záležitost dost ojedinělá na to, abych tam půlku zamýšlených věcí nechala.
    Pokud je aktuální seznam na tabuli, fotím si ho (ano ri, focení papírků nebo tabuli je velmi funkční!:))
    Pokud píšu seznam někomu jinému, je to vždy elektronická záležitost – buď mail nebo zpráva po Telegramu.
    Očekávám telefonáty z obchodů – vzhledem k tomu, že se pro všechno musí autem až do města (na vesnici nemáme kromě pošty nic), považuju konzultace za rozumný přístup.

    Pokud píšu seznam do supermarketu, také se ho snažím psát tak, aby logicky vedl nakupujícího od vchodu k pokladnám – pak je možnost, že na něco zapomenou, podstatně menší :D Pokud mi obchod přeházejí, naštvou mě… nepamatuju si, že bych někdy koupila úplně jinou věc jen proto, že na onom místě stával regál s věcmi, které kupuju obvykle.
    To stěhování je z mého pohledu jen na*írací a jsem dost přesvědčená, že chudáci prodavači, kteří to musejí všechno přerovnávat, si myslí totéž 8)

  12. Jsem chaotická a zapomětlivá, takže když něco dojde a mezitím na mne nikdo nepromluví, zapíšu do notesu v mobilu. Pak mobil nechám v autě a když ještě v obchodě přeházeli regály, je konec. A když náhodou nakupuji u stejného řetězce, ale v jiném obchodě, donesu polovinu věcí a stejně musím k tomu svému.
    Nakupování s manželem se vyhýbám jak čert kříže a když se zeptá – mám jet s tebou – řvu nééé. On chodí hrozně rychle, ja vlaju za ním a vzbuzujeme dojem, že máme tašky plné kradeného zboží. Jsem z něho nervózní a opět donesu domů polovinu. Ale oba z obchodu s oblečením vypadneme velmi brzy. Zkusit si to, co potřebujeme a ven! Nikdy mě nenapadlo zkoušet si věci, které koupit nechci, to je pro mne novinka. Shrnuto, normálka. Někdy dobrý, jindy stres.

    1. Taky si v obchodě zkouším oděvy jen velmi nerada, takže mě překvapilo, že to má někdo jako koníčka – když ve skutečnosti nic koupit nechce:))

    2. S manželem to mám taky tak. Když ho náhodou vezmu do obchodu, tak vezme vozík a rejdí a rejdí. Já třeba postavím vozík stranou aby ostatní mohli projet a sáhnu si do příslušných regálů a vezmu si co je potřeba ale on je hned s vozíkem za mnou a jsem z toho hodně nervní a ledasco zapomenu. Ale nemůžu být taková megera abych ho občas nevzala sebou. Většinou ale chodím do malých obchodů poblíž. V Lidlu jsem nebyla snad od října a v Bille naposledy 27.ledna. Už tam nutně potřebuju protože tady nemají ryby, jen obalované filé nebo pangase. Sýrů taky není buhvíjaký výběr. Ale dá se to přežít. Až nám nastolí režim 15 tak to bude horší.

  13. Nakupování nesnáším na rozdíl od MLP, který si prohlédne každý regál a prozkoumá fšechno včetně konzerv, které jsme nikdy nekupovali a kupovat nebudeme. Při návštěvě většího obchodu jako je např. Globus, začínám být v půlce lehce hysterická :D. Kupovat něco, co se musí zkoušet, je pro mě trauma a ne radost. Dobře si pamatuju, jak jsem kdysi trpěla, když jsem byla s kolegyní někde na služebce a po poradě se šlo nakupovat a ona, i když jasně dopředu věděla, že si to nekoupí, si musela vyzkoušet xy kabátů a kalhot a já fungovala jako věšák. Poprvé a naposled ! Příště jsem si sedla na kafíčko a ji jsem zanechala jejím orgiím :D
    Seznam si píšu, ale je mi k ničemu, protože když si to napíšu, pamatuju si to. A když mi přeházej v obchodě regály jsem na prášky :D

    1. Moje dcera byla schopná vyzkoušet v jednom obchodě deset věcí a nic si nekoupit. Já po třetím kusu odpadám a když nevyberu, tak jdu pryč.
      Jak jsem již zmínila v jiném komentáři, můj bývalý šéf prolezl v Makru skoro všechno.

  14. Já nakupuju v týdnu, Mušketýr v pátek. Já nakupuju intuitivně, jemu píšu seznam. Na papír, který mu přikládám ke svačině- tu doma nenechá :) V místní sámošce koupím někdy zajímavé věci, Mušketýr nakupuje v Lidlu, kde si dopředu kouknu na online leták a přeju si různé věci. Někdy koupí i to, co vidí zajímavého :) Oblečení kupuju nerada, ale chápu, že musím a radši si třeba kalhoty zkouším, neb mám netypicky dlouhé nohy. Teď nemám kde, tak občas něco koupím online… do toho brexit a jsem na mrtvici.

  15. Jak to tady čtu, tak většina z vás je až neskutečně systematická a pečlivá ve vypracování seznamu (dokonce podle polic v obchodě :O ). Já vejdu do potravin, koupím kus chleba, jeden jogurt a kilo mouky a mám nakoupené. Co nemám, bez toho se obejdu. Jeník vejde do obchodu a nakoupí i to, co máme doma už ve třech provedeních (headbang) – z auta to vynáší na třikrát! Ale to, že jsem mu na lísteček napsala tři věci (máslo – kvasnice – rum), zjistí až v okamžiku, kdy se po nich začnu shánět (chuckle) .

    Jinak NENÍ pravda, že chlapi nesnáší nakupovaní! Jeník je ve svém živlu – jdu si koupit ponožky a odejdeme s jeho botkami! A když se po hodině vypotácím z obuvi, tak na jeho dotaz, jestli jsem si nechtěla taky něco koupit, zemdleně odvecu, že si to koupím příště (rofl) .

    K seznamu – tuhle mi Terka mezi řečí povídala: Tak si to představ, Petr šel do obchodu a že „přepiš mi ten seznam, co mám koupit, na menší papírek“. Na můj dotaz, jestli mu to nemám napsat rovnou do mobilu vzekle odvětil, že přece nebude chodit jak dege s mobilem po obchodu! Za půl hodiny volá „Terezko, a neofotila bys mi ten papírek s nákupem? Já ho nechal na botníku!“ (rofl)

    A OTéčko k včerjší debatě o příchodu jara. Odpoledne jsme vyrazili do lednického parku za slunného počasí – ja v silné mikině. A nastala klasická situace – po vstupu do parku se zatáhlo a u zámku už Jeník prohodil, že cítí ve vzduchu sníh… a takhle to dopadlo
    https://yga.rajce.idnes.cz/2021_Leden_9_-_zamecky_park_Lednice/

    A přitom minulý týden u nás to jaro fakt bylo!
    https://yga.rajce.idnes.cz/2021_Leden_8/

    1. Tak manžel i synové nakupování oblečení nesnáší,můj otec i bratr byli to samé. Jdu koupit kalhoty, tak je musím koupit v prvním obchodě. Jinak nic. Ale železářství-to je jiný kafe.Ale to mi nevadí,i já si třeba v Hornbachu mám co prohlížet.
      Občas pobaví zoufalci s papírkem a telefonem u ucha.
      „A co mám koupit na to nádobí? Tady je toho plnej regál.“ Následuje vyjmenování všeho co tam je.
      Proto nakupuji sama nebo s manželem ve funkci nosiče a dopravce.

      1. Ad zoufalci s telefonem a papírkem – tak tohle už má Terka vychytané. Petr vyfotí regál a Terka zakroužkuje, co chce… Jo, to je ta doba mobilová!

        1. Tak daleko jsme ještě nedošli! :D
          Ale nápad je to dobrej:))
          Když minule Martin nakupoval a nemohl se rozhodnout (bylo to mimo jeho expertizu:)), tak mi zavolal na na Telegram a použil videohovor. Ukázal věci v regálu a společně jsme vybrali:))

    2. Ygo, bezvadné fotky, akorát vidím jen náhledy, nejdou mi otevřít… :( Jestlipak rajče zase něco neinovovalo?

      1. Čoveče, to nevím! Zkoušela jsem nakouknout na fotky k sousedům a normálně je otevřu na celou obrazovku – u sebe též. Tak nevím…

        1. Hm, možná to chce, abych se přihlásila… no, ještě to zkusím. Máš tam kromě krajinek hezké pejsky! :)

    3. YGO, tak jsem si u jarních fotek posmutnila (poštorenský kostel jsme si před časem s PeRim fotili) i se dojala nad ušima – stojícím i klopeným…

  16. Seznamy píšeme a zapomínáme doma, ale co je zajímavé, tak si napsáním na seznam většinou věc zapamatuji.
    S cizím vozíkem má veselý zážitek manžel – nakupoval se synkem sedícím ve vozíku. Vzal věci z regálu, vložil do vozíku, vozík vzal a odjel. A vůbec mu nebylo divné, že veze nějaký cizí vozík, ve kterém ani ten kluk nesedí. (Ale zjistil to prý hned za rohem :D)
    A seznam na mobilu, to je zvlášť teď pro mě zcela nepoužitelná varianta. Kombinace zhasínající mobil s heslem, rouška, potřeba brýlí na čtení a snaha nesahat tou rukou, co vezu vozík, už na nic dalšího… To tak leda aplikace, která mi to pořád dokola přeříkavá.

      1. Mě spíš překvapilo, že synek prý byl úplně v klídku a vůbec mu nevadilo, že tatínek zmizel někam pryč.

  17. Ano, ano – patřím k těm pečlivkám. Na lednici je přilepen papírek, který je postupně během týdne doplňován o chybějící proviant. Před nákupem ještě doplňuji o věci potřebné k plánovanému vaření a při nákupu doplním o cokoliv, co mi padne do oka… Pokud jde nakupovat manžel, je třeba seznam ještě srovnat podle toho, jak se bude procházet obchodem…
    A jinak, tabule s ovečkami je nádherná, závidím!!!

    1. Díky za pochvalu tabule:)) Byla nesmyslně drahá (v librách!:)), ale jsem moc ráda, že jsem se odhodlala ji koupit. Dělá mi radost, i když její aktivní používání poněkud drhne… (wasntme)

  18. Každý pátek chodíme s manželem a dvěma taškami na kolečkách na velký nákup do Globusu.
    A tak po příchodu domů z práce vezmu bloček a propisku. Nahlédnu do lednice a do špajzu a popřemýšlím, co chceme o víkendu vařit.
    Poté usednu do křesla a píšu seznam.
    Většinou nakoupíme více věcí než máme na seznamu.
    To bych si musela dát klapky na oči a jet jen podle seznamu.
    Ale to víte, nechci tu slevu zadarmo.

  19. ++Mám notýsek na ledničce, zapíšu, co mi chybí a většinou zapomenu doma. V obchodě s nechutí proběhnu uličky, půlku toho tam nechám a pokud si vzpomenu až u pokladny, kašlu na to. V poslední době nakupuji s panímámou a to je teda fantazie. Mamince je 87 let, někdy má seznam, někdy ne. Vždycky koupí to co koupit chtěla a u pokladny si ještě zkontroluje účtenku.

    1. Musím říct, že u nás je pro nákupy s taťkou velkým přínosem, že konečně akceptoval nákupy na Rohlíku.
      Oba sedíme u počítače, já obvykle dopředu naklikám věci, o kterých vím, že je budeme kupovat a pak to spolu projdeme. Dále vymyslíme další možné položky a než jdu „k pokladně“, ještě to tam má připomínku věcí, které obvykle kupujeme a tentokrát jsme je nevzali – kupodivu se to ukázalo jako užitečné! :)
      Pokud nakupujeme začátkem týdne, dovezou mu to ještě ten den – a díky té jejich akci pro seniory i zadarmo, když zvolím správný časový interval – tedy jejich nejméně vytížené hodiny. Taťka je doma stejně pořád. vyvezou mu to až k bytu… Je to skvělá služba a mě moc mrzí, že u nás nefunguje! :)

      1. Tyhlety internetové obchody na potraviny jsou báječný vynález, používali jsme to už „před“. Nakupování čehokoliv považuji za ztrátu času, snad tak ještě hobbymarkety a zahradnictví se dají přežít.
        I když při jarním lockdownu jsme babičce zavřené v bytě ve vzdáleném městě dokázali objednat a nechat doručit i osázený jarní truhlík. To jsme měli všichni radost jak na Vánoce :)

  20. Byla jsem dítko, které pořád něco zapomínalo. Nevyrostla jsem z toho, ale naučila jsem se vyrábět seznamy …a používat je ;)
    Po stole se pořád povalují papírky a propisky, takže na povel: napiš kafe, můžu reagovat okamžitě a rovnou napsat i kmín. A pak si ten papírek hned mobilem vyfotím.
    Na rozdíl od papírku, který má tendence zůstávat doma vám stole, v autě, nebo rovnou záhadně mizet, mobil většinou v kabelce mám ;)

    1. vyfotit seznam, to mě nenapadlo. Většinou zůstane seznam na stole a pak přemýšlím…. ale stejně koupím skoro všechno, jen teď jsem asi po třetí zapomněla koupit ovesné vločky.

      1. No ano, když to jednou napíšu na papírek, už si to pamatuju. Takže koupím i ty chybějící ovesné vločky. Příště zase… Příště zase … když uklízím třetí, říkám si, že bych si na papírek měla napsat: ovesné vločky UŽ NE! :-D

        1. No jo, v takovém případě máš zahlcenou paměť! Poslední položka se po nákupu automaticky nevymazala :P

  21. mám lepící papírek a na něm všechno ve zkratkách..a podle regálů v Globusu nebo v Lidlu..běda, když je posunou, to je moje smrt a řvu jak prokoplá… v řeznictví v Bylanech, to je v pohodě, tam zavolám a vyzvednu :-D

  22. Já nemám rád nakupování oblečení, které se musí zkoušet a ještě v zimě, kdy je člověk nabalený a dost nemotorný v kabince s tím vším. Nakonec to PES za mě vyřešil, ale teď zas potřebuju oblečení a není ho kde koupit

  23. Na mikrovlnce blok kam píšu co potřeba koupit.Z toho udělám nákupní seznam, pořadí jak jdou regály v obchodě (když to v obchodě předělají nadávám). Takže musím vědět kam půjdu.V okruhu 500metrů mám Albert,Billu a Penny, do Alberta chodím nejčastěji.
    Když nakoupím potřebné, na seznamu škrtnu. Někdy čekám až bude na něco akce (cukr,mouka) pak jedeme autem pro velký nákup.Nakupujeme manželovým rodičům, tchán (83let) pošle mail se seznamem.
    S tím házením do cizího vozíku-taky se mi to stalo v Globusu.A ještě na toho chlapa mluvím „Tak koupíme toto nebo tamto?“ a cpu to do vozíku a můj muž zatím ve vedlejší uličce.
    Ač nejsem muž,nakupování mě nebaví-ani oblečení a boty.Jeden bývalý šéf byl schopen v Makru projet každý regál.
    Chápu,že kdo má do obchodu daleko, musí o nákupu více přemýšlet.Má to tak moje dcera i kamarádka, nejbližší obchod tři a pět kilometrů. Proto má dcera dvě ledničky a kamarádka dva mrazáky.
    Ta tabule je pěkná,ale do mé kuchyně by se nevešla.

    1. 500 metrů mám sámošku. Penny je 3,5 km a pak už je Lidl 20km a víc.6 km je malé Tesco, kde makají na tom, abych je nenáviděla celý rok, než tam zas ze zoufalství zajdu. Takže stejně musím jet všude autem a to už raději ten Lidl, kde nemají na rozdíl od Tesca hnusné zboží a protivné prodavačky. Spoustu obchodů mám tak mimo dosah (Globus, Kaufland), že jsme tam už léta nebyla. Albert je 25 km. No, výhoda bydlení na vsi :) Aspoň že toho 3,5 km mám tři pekárny….

      1. Já jsem si myslela, že protivné prodavačky jsou jen v Tescu v Turnově. Zásadně už tam nechodím. Za jedno je to na náměstí, kde není kam zaparkovat a za dva : jednou se mi stalo, že jsem měla v pytlíku 10 rohlíků a musela jsem je vysypat na pult u pokladny a paní prodavačka je přepočítala. Docela mě to urazilo jako kdybych tam něco kradla. Ono i to prostředí je tam takové nepříjemné

            1. Tak to mě uzemnili u nás v Albertu, když jsem u pokladny vytáhla alberťackou igelitku z kabelky, evidentně jetou a pokladník se mě ptal,jestli ji má taky markovat, tak jsem na něj koukala jestli si dělá srandu a prej ne, řekl že si mám sebou nosit od minula účtenku a vždycky se s ní prokázat. Kvůli igelitce za bůra! V kabelce mám vždycky do čtverečku složené dvě nebo tři igelitky, už se vidím jak hrabu u kasy tu správnou účtenku do správného krámu…Tak si od té doby dávám bacha, abych vytáhla v Albertu igelitku z Lidlu nebo Normy :-)

              1. Už hodně dlouho nechodím do drogerie Rossmann. Jednou tam ostraha vydržela chodit dva kroky za mnou po celou dobu, co jsem vybírala všechno, co jsem potřebovala. Příště pokladní rozbalila všechno zboží zabalené v krabičkách, co jsem měla v košíku. To jsem tam byla naposledy.

      2. Dcera bydlí v takové zadeli,že tam ani Vietnamec nevydržel.Není tam obchod ani hospoda. Zajíždí tam řezník a zelenina možná jednou týdně v době kolem oběda a zdrží se tak deset minut. Takže pro pracující nezbývá než nakoupit po cestě z práce a nákup dělat ve velkém.

        1. Eh… nepopisuješ naši zadel? (wasntme)
          Akorát my máme i hospodu, i když jen na víkendy (odpoledne a večer), ale v létě funguje už od středy! :)

          1. to my ani tu hospodu nemáme a Vietnamku se základními potravinami máme tři kiláky, ještě se musí dávat pozor na datum spotřeby. (jeden druh chleba, jen rohlíky)- ale i to je někdy dobré.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN