BTW: Je libo rukavice?

Je to taková radost, brát do ruky ohlodanej namrzlej klacek, a přitom nemrkat bolestí nad drobnými rankami pravidelně se objevujícími na zledovatělých prstech! Proč mi to vždycky tak strašně dlouho trvá, než se rozhoupu a pomůžu si? Vždyť je tak snadné, vzít si rukavice – nebo snad ne?

 

Inu, jak pro koho! V mém případě stojí v cestě šťastného rukavičkování dvě věci, které spolu vlastně docela souvisí. Nemám ráda něco na rukách, protože jsem v rukavicích obvykle nemotorná a cokoliv zahrnující jen trochu jemnou motoriku se stává obtížným až nemožným. Což souvisí s tím druhým problémem – jen výjimečně seženu rukavice, které mi padnou. Mám malé ruce, souměrné, ale se širší dlaní. Najít rukavice, které mi jsou pohodlné a zároveň mi nepřebývá na špičkách prstů minimálně matlavý centimetr prstovníku, je velmi obtížné.

 

 

Tedy… obtížné to není, pokud si zajdu k Vietnamcům a koupím si jejich pletené trpasličí rukavičky – ty mi padnou skvěle, mají je v mnoha barvách a jejich cena je také příjemná. Ok, obvykle je mám po kapsách bund i kabátů, ale má to svoje ale. Snadno profouknou a snadno se potrhají. Takže se nehodí do lesa a v lese já jsem každý den.

Nároky kladené na rukavice do lesa jsou založeny na tom, že je v nich třeba opakovaně uchopovat mokré, ohlodané a později i namrzlé klacky a metat je po okolí, případně se o ně tahat s některou z nadšených vlček. To klade na materiál a zpracování rukavic velké nároky, takže když k tomu přidáte hůř dostupnou potřebnou velikost, je to prostě potíž.

Marek mi kdysi koupil armádní rukavice – dokonce mi nebyly moc velké, jen maličko nad prsty. Používala jsem je s nadšením, dokud jsem je nemusela vyprat – což bylo čas od času potřeba, i když nejsem žádnej cimprlich. Pokud čekáte, že se potom smrskly, jste na omylu – ony se totiž vytáhly! Pokaždé o kousek. Dnes je může klidně nosit Marek i Martin, a to mají oba podstatně větší ruce, než mám já.

 

 

Potom mi přivezl rukavice Andy, myslím, že jsou ze Švédska. Tenké, pevné, velikost skoro dokonalá. Maličko studené, ale dokud extra nemrzne, jde to. Ty nosím a už jsou prakticky unošené. Materiál na té pravé mizí před očima, šev na ukazováku jsem už zašívala. Myslím, že tohle je definitivně jejich poslední sezóna, chudák já. Kde pak seženu další?

Zkusila jsem si do lesa koupit jeden z lepších typů zahradních rukavic. Našla jsem vyhovující, za necelou stovku, zatím fungují. Je v nich ale zima, a pokud se namočí, je v nich zima dvakrát. A to netuším, co se s nimi stane poté, až je jednou budu muset vyprat. Takže nouzové řešení dobré, ale jinak nic moc.

Potom mám ještě jeden typ rukavic: prodávají se jako běžecké, já je nosím jako „chodící“. Tedy beru si je, když jdu chodit s nordic walking hůlkami. Jsou tenké, elegantní, mají reflexní potisk a vypadají cool :P Ovšem – logicky pro běžce – nejsou moc teplé. Já s nimi vydržím jen díky tomu, že NW hůlky se drží jen velmi volně (ruka se opírá v tom závěsu). Pokud bych měla hůlky pevně svírat nebo bych si je vzala na kolo, asi by mi v nich úspěšně mrzly konce prstů – jakožto osoba nízkotlaká mám potíž si zahřívat svoje externality, takže ledové ruce a nohy jsou v zimě bohužel mojí běžnou realitou.

 

 

Člověk by řekl – vezmi si kožešinové palčáky a budeš mít aspoň ty horní externality v teple! To jo, to by fungovalo. Pokud bych ovšem s těma rukama nemusela nic dělat! :D Mívala jsem skvělé flísové rukavice (ani mi nebyly moc velké), ale netuším, kde jim je konec. Takže bych vlastně měla být ráda, že nemrzne, když nemám nic pořádného na ruce, že? :)

Ale kdepak. Je prosinec, před námi je ještě celá zima a já sním o sněhu a mrazivém počasí – všechno je (pro mě) lepší než tohle revmatoidní počasí s věčně zamračenou oblohou, trvalým vlhkem a teplotami mezi nulou a pěti stupni. Ty rukavice budu muset někde sehnat! (wasntme)

 

A tak se vás dnes ptám – co vy a rukavice? Nosíte je? Nosíte je rádi? Nosíte je i pro krásu a eleganci? Jaké jsou vaše nejoblíbenější?

Aktualizováno: 15.12.2020 — 15:57

34 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Trochu opožděně, ale:
    na tenké „pletené“ rukavice z tržnice, jsme si na běžky, pořídili šusťákové plačáky. Spíchnuté ze zbytků, dost velké, aby nebylo nutné řešit nějaký dobrý střih. Proti větru fungují skvěle. Pletenina zahřeje, šusťák neprofoukne.
    Manžej je používá i na jízdu na kole.

    Jarmila

  2. Já jsem sice vysokotlaká, ale jsem dlouhá, takže mám studené ruce i nohy. Rukavice nosím a potřebuji velké, protože mám dlouhé prsty i dlaně.
    Zamlada jsem nosívala kožené, dnes flísové nebo pletené.

    Když jsme byli naposled v Římě, viděla jsem tam na trhu krásné vínově červené kožené rukavice.
    Ale nenašla jsem odvahu se je koupit.

    1. Míšo, moc doufám, že tu odvahu příště najdeš – pokud o nich stále v duchu víš, jsou pro tebe ty pravé (inlove)

    2. Míšo, určitě nemusíš smutnit…když nebudou z Říma, mohou být z Dobříše :-) vínově červené jsem našla :-)

  3. V Evropě a jako mladá jsem ráda nosila české jemné kožené rukavice (měla jsem pocit, že mi dělají elegantnější ručky, než jaké ve skutečnosti byly :) ). Tady rukavice take v zimě nosím, ale už jen málo. V zimě, na procházkách s Trixie, když jsem držela její flexi vodítko a „ruce byla zima“ :) Teď jsem je od minulého týdne začala nosit na svoji raní procházku, když foukal chladný vítr. Ale mám je na sobě jen krátce, jak se chůzí zahřeji, po chvíli mě je v nich horka a strkám je do kapsy. V obou případech jsou to rukavice asi typ těch fialových rukavic, co máš na obrázku. Ty současné nové jsou ostře červené, mám ještě černé a tyrkysové (dostáváme je od jedné charity jako poděkování, takže je nekupuji). Asi jako ty tvoje jsou z nějakého umělého pružného vlákna, na pohled maličké, ale na ruce se natáhnou a kupodivu krásně hřejí (tedy v naší „zimě“).

    V dobách, kdy jsme žili v NH a Illinois, kde mrazy klesaly až na -35 se ven bez rukavic nedalo vyjít. Takže jsem jich měla několik – prstové i palčáky. Palčáky jsem nosila na procházky a na bruslení – jsem měla kožené, vyložené králičí kožešinkou, pak plněné peřím (úžasně teplé). V prstových jsem v zimě i řídila, než se auto a studený volant zahřály. Z prstových nejteplejší byly zelené vojenské (ještě tu někde jsou). Byly pevně pletené z nějaké hrubší vlny, takže trochu štípaly, ale nepromokly a skvěle hřály (vojáci je používali I jako „podkladové“ pod další palčáky). No a pak jsme oba měly prstovo-palčákové rukavice, také z nějaké béžové pevné pleteniny. Na pohled to byly palčáky, ale vrchní polovina se dala „odhrnout“ a pod ní byla prstová část rukavic, jen konečky prstů byly volné. Takže v mrazu se dalo holými prsty hýbat, aby se zahřály a přesto byly chráněné. A když jsem se potřebovala třeba vysmrkat, nebo něco vzít do ruky, nemusela jsem stahovat celé rukavice.

    Jak jsem teď koukla na amazon, užasla jsem, kolik různých druhů a z kolika materiálů se už prodává, možná něco takového by se ti Dede hodilo. Třeba se teď u vás take prodávají a můžeš si je nejprve zkusit.

    https://www.amazon.com/s?k=Flip+Top+wool+Mittens&ref=nb_sb_noss_2

    1. Maričko, díky za báječný komentář! U líčení pětatřiceti stupňových mrazů jsem se otřásla, brr – zažila jsem nejvíc mínus deset a už to bylo něco!
      (Teď doufám, že by třeba někdy mohlo být i… možná… když si chvilku počkáme… mínus pět!:))
      Ty prstopalčáky jsem viděla na obrázku, ale zatím na ně nenarazila v obchodě. Ale je fakt, že tady u nás moc zajímavě zásobených obchodů není.
      Někde mám takové rukavice do města, říkala jsem jim packy:)) jsou z červené kůže, zdobené umělou kožešinou a nemají špičky „prstů“. Takže mi nemohou být velké :D Počítám, že jiným lidem z těch prstů prostě koukají větší kousky než mě:)) Do města byly fajn, člověk v nich byl obratný, hezky vypadaly a vždycky se ruce daly schovat do kapes (do města psy neberu:))

  4. Rukavice odjakživa nosím nerada, ale když mně v zimě praskaly ruce, chtě nechtě jsem se donutila začít je nosit. Mám kožené, z neznačkového obchodu. Taky nemám zrovna konfekční velikost, ale povedlo se mně sehnat sedící tmavomodré kožené rukavice. Doufám, že mi vydrží aspoň dvacet let :-D

  5. Rukavice nosím hodně a různé, naštěstí mi sedí konfekční velikost. Rukavice na práci na zahradě, na těžší práci na dvoře. Jakmile se ochladí, tak rukavice na ven, naštěstí házení klacků u našeho „přinašeče“ nehrozí :D . Jsem choulostivá na zimu, bolí mě pak klouby na rukou a to je pěkná otrava, tak nosím rukavice nejradši obyčejné od vietnamců, jsou kupodivu teplejší než kožené a když je rozdrbu, koupím nové bez půjčky :D

    1. Máš pravdu, pokud vysloveně nefouká, jsou ty od Vietnamců fajn. Pokud jde o moje přinašeče, snažila jsem se jim vysvětlit, že jsou ovčáci a ne retrívři, ale nedbaly na mě… (wasntme)

  6. Jezdecké rukavice už tu byly zmíněny a také mě to při čtení článku hned napadlo. Mohu doporučit (jako jezdec, ne házeč klacků) jezdecké rukavice Roeckl. Jsou jako druhá kůže a hlavně velikosti jsou po půl číslech. Jsou odolné pro kontakt s otěží, tak by snad i ty klacky mohly nějakou chvíli vydržet. Existují i v zimní variantě, i když popravdě, v zimních mrznu víc než v obyčejných.
    Zabukistka Heda

    1. Děkuju, milá Hedo! :)
      Eh… nikdy tu nemáme koně a já je mám tak ráda. Neměla bys třeba pár obrázků a kousek textu, aby tu bylo taky trochu koníkovato? (blush)

      1. My chodíme koníčky navštěvovat při procházkách. Ať jedeme na kteroukoliv stranu tak tam jsou koníčci. Obrázky vložit neumím.

  7. Rukavice jsem na ruce neměla, ani nepamatuji! Vadí mi, že jsem v nich nemotorná. Když je jó mrazivo, přetáhnu si přes ruce rukáv od bundy. A kapku mrznu, no.

  8. Nehazím klacky, takže tenhle typ zranění mi nehrozí. A nosím ruce v kapsách své psí bundy. Ty kapsy kromě mobilu a pamlsků obsahují taky gumový házecí talíř a přetahovací kruh. Musím je při házení střídat, protože Lara vydá hračku jen když vidí opravdu lákavou protihodnotu, a nějaký piškot teda nestačí :D
    Přetahování o cokoli je její vášeň.
    Takže pro uchopení oslintaného gumového artefaktu, který už prošel louží, oraništěm a starou trávou mám v další kapse bundy své zahradní rukavice. Ty s pogumovanou dlaní, do hlíny. Nebo aspoň bavlněné pracovní rukavice. Nebo aspoň hadr …nebo nehazím.
    Jindy rukavice nenosím. Elegantní nemám a v těch ostatních je stejně zima. Nacpu ruce do kapes, nebo je sroluju do rukávu a nacpu do kapes.
    Akorát to nejde v autě. Logicky. To potom takový vyhřívaný volant… Hmmm, škoda že jsem si ho loňskou zimu užívala jenom v půjčeném autě ;)

    1. Šťastná to ženo bez klacků:)) Psice milují míčky, ale ty máme jen na doma. Klacky v lese jsou nutností, protože mezi házením je intenzivně koušou… Pokud hned na začátku trasy nenajdu fakt pěknej silnější modřínovej klacek pro každou, dokážou každá cestou rozšrotovat dva až tři…
      Ad ledovej volant… vyhřívanej jsem nikdy neměla a někdy na něj opravdu stůňu! :D

  9. Také patřím mezi zmrzlíky pokud se týká rukou. Na psí vycházky (nakonec i do města, ne na bál) se mi osvědčily rukavice zakoupené v jezdeckých potřebách.

    1. Vidíš, to mě nenapadlo. Přitom jsem mívala naprosto úžasnou čelenku – právě z jezdeckých potřeb! :) Díky za připomenutí:))

  10. no, bývaly časy, kdy se dáma bez rukaviček venku nemohla objevit. U nás to byl vítaný dárek pod stromeček pro maminku, ale i tatínek nosil kožené rukavice celou zimu. Takže zamlada jsem měla přehršli rukavic, pomalu jejich počet klesal, protože já je moc ráda nenosím. Měla jsem a asi stále mám i ty kožešinové palčáky. Se psem nosím ty vietnamské a mám jich několik, bohužel momentálně nemohu najít žádné.
    Ale měla bych radu – nechat si rukavice ušít. Prakticky přesně na ručku

      1. Inko, jednou mi vyprávěla starší paní odsud z vesnice, která se kdysi kamarádila s mojí tetou (mladší sestrou mojí maminky), že se v neděli odpoledne schválně chodily kouknout do Dvora k autobusu, když moje maminka odjížděla do školy (na univerzitu). Prý „jo, ona bývala dáma, vždycky skvěle oblečená a nikdy bez rukaviček!“
        No, já už maminu jako dámu s rukavičkami nezažila – až na výjimky. Ale obecně byla hodně rukavicová a uměla si je hezky sladit s oblečením. Tuhle touhu jsem v sobě nějak nikdy nenašla…

  11. Nepoužívám rukavice, s jedinou výjimkou: při kontaktu s hlínou.Takže po příchodu na zahradu si navleču bavlněné rukavice (ty nejlevnější bavlněné vložky do rukavic, prodávají se za pár kaček po 10 párech). Dříve jsem si připadala divně (hrabat se v záhonu v bílých rukavicích), teď už jsem si zvykla já i lidi kolem…:o)))

    1. Jo, hlína… kdysi jsem to neřešila, teď už dělám na zahradě většinou v rukavicích. Leda bych si šla ušmiknout bylinky a… co tu zase dělá ten bodlák/ pampeliška/ rozrazil/ žabinec…? a podobně. Pak hrábnu do hlíny rovnou. No a jak začnu, tak on to obvykle není jediný plevel… a na rukách je to okamžitě vidět:))

  12. Rukavice nosím- protože v rukou držím vodítka smotaná tak, aby se dala rychle rozmotat a psice připnout. Na poli psice nechávám na volno, ale na poli teda nepříčetně fučí a narvat ruce i s vodítky do kapes moc nejde. Takže mám ty běžecké i s tím gumovým ťuplíkem na palci a ukazováku kvůli mobilu. Jinde nosívám i elegantní kožené- mám černé, modré, červené a béžové. Ovšem toužím po kožených aspoň do půli lokte. Mají je v jisté české rukavičkárně, ale dva a půl tisíce je prostě ranec.
    Ty kožešinové by byly super, ale v takových bych ty vodítka ztratila určitě :)

    1. Vodítka nosím obvykle omotaná kolem pasu, protože ruce potřebuju volné na ty klacky, že jo:))
      Poslouchej, u těch dlouhých kožených rukavic… k čemu se nosí? K šatům? Normálně bys měla tu dlouhou část pod bundou nebo kabátem, takže by se to nešikovně nandávalo a sundávalo:)) Popravdě takový typ rukavic mi evokuje šantány a tak :D

              1. To opravdu ne – pravidelně mi jsou všechny rukávy dlouhé, takže kouknout se na hodinky není v zimě jednoduchá operace… :)

    2. Měla jsem (vlastně mi stále ještě visí ve skříni) černé plesovky na ramínka z látky podobné sametu, ale podstatně tenčí a lehčí. A k nim něco mezi rukávy a rukavicemi – délka nad loket, na hřbetu ruky do špičky a poutko mezi ukazováčkem a prostředníčkem. Bylo to efektní a měla jsem je ráda! Holky si pak v těch rukavicích hrály ne na princeznu, ale na čarodějnici. :D

      1. Jé, Hančo, to muselo být parádně efektní! :)
        Holky si v nich můžou ještě hrát i na upírky… klidně jim to navrhni a půjč jim jasně červenou rtěnku – to bude nadšení! 8)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN