BTW: Co je to zase za verk aneb moderní pomocníci v kuchyni

„Co je to zase za verk…“ říkávala babička podezíravě, když jsme se jí snažili představit – nebo nedej bože darovat – nějakého toho kuchyňského robota nebo něco jiného, co mělo usnadnit práci v kuchyni. Vařila pro celou širokou rodinu v podmínkách, jaké obvykle mají lidé na chatách, a jediné vymoženosti, na které nadala dopustit, byl její mixér, remoska a „pečící pánev“, takto úspěšný dovoz z NDR.

 

Byl to papiňák s červeným víkem, na rozdíl od těch klasických měl v podstatě tvar pánve – byl to tedy vlastně nízký kastrol s poměrně velkým průměrem. Babička s ním uměla doslova čarovat – udělala v něm cokoliv, včetně zahuštěných omáček a nikdy jí to nevybouchlo (pravda, když si moc věřila, občas stříkala omáčka kolem, ale ztráty na životech a majetku nebyly:))

My, ostatní ženy z rodiny (tedy všechny tři babiččiny dcery i vnučky, a že nás je) jsme v tom měly jasno. Babička nic nepotřebuje, protože má dědu! Děda byl ten nejdokonalejší kuchyňský robot, jakého si umíte představit. Trpělivě a precizně krájel, strouhal, škrabal a míchal cokoliv, co po něm babička chtěla. Obvykle hluboce ztracen v myšlenkách (řekla bych, že to dokonalé duševní odstřižení byl dědův způsob, jak si zachovat příčetnost v rodině plné hovořících žen:)) nechával své obratné ruce pracovat podle pokynů a babička tak měla pohodlí šéfkuchaře:))

Ovšem my ostatní jsme dědu k ruce neměly, takže širokou rodinou postupně plula přehlídka všelijakých kuchyňských „verků“. Některé fungovaly, jiné ne moc dobře; na některé jsme si zvykly, jiné byly v podstatě vyhozené peníze. Maminin nejlepší domácí pomocník byl mohutný kuchyňský robot UKS (typ E23 – jak jsem našla na internetu). To byl panečku stroj, žádný verk! :) Utáhl cokoliv.

Když se narodil Andy, dostala jsem darem elektrický mixér, šlehač, hnětač a pasírovač Eta – bílo oranžový byl a vydržel v plné službě až do dospělosti mých dětí. Během té doby jsem jednou dokoupila mixovací nástavec, a nakonec odešel do robotího nebe i zdánlivě nerozbitný elektrický motorek. Jo jo, to taky nebyl verk! :)

Verků ovšem také prošlo rodinou dost. Pravda, víc jsem toho viděla u maminy, která milovala technické hračky a byla ochotná zkoušet nové věci ještě o řád častěji než já. Všelijaké toustovače, struhadla, kráječe… většina věcí sloužila, to ano, ale jen málokterá v plném nasazení přežila nával počátečního nadšení. Ne, že by se ty věci rozbily (většinou), ale tak nějak se nezařadily do kuchyňské rutiny a zůstaly stranou. Často pak končily jako u jiných majitelů, které nadchlo jejich použití a jak to bylo dál, už nevíme.

Já teď považuju svoji kuchyň za vybavenou. Mám velmi dobrého velkého robota, dva příruční (zvlášť šlehač a ponorný mixér), velmi slušný kávovar, obstojný toustovač, starou velkou mikrovnku, která je i grilem a horkovzdušnou troubou (i když si nepamatuju, kdy jsem ji tak použila:)). Samozřejmostí je velký sporák – elektrický, plyn nemáme. Z věcí, které by mohly být „verkem“ (tedy funkční věc, která se však tak nějak nepoužívá:)), mám skvělý elektrický kráječ ještě od maminy a malý stolní elektrický gril, který se hodí v létě, kdy je nás na posezení hodně málo, jinak je lepší klasický zahradní gril na dřevěné uhlí.

Věc, která asi k mému velkému zklamání verkem bude, je rýžovar. Koupila jsem ho s touhou zdravě vařit chutnou rýži. Potíž se mnou je, že rýži moc ráda nemám, nejlépe ji umím uvařit tím způsobem, kdy se zrnka nejdřív opékají v oleji a pak se to zalévá odměřeným množstvím horké vody. Když to dělám jinak, jsou výsledky… no… nejisté. Chtěla jsem vařit lépe a bez opékání (tedy v rýžovaru:)) a skončila na tom, že nedokážu přijít na to, jak odhadnout správné množství vody pro vaření u různých druhů růže. Co funguje s jedním druhem je k ničemu u druhého. A návody na vaření v rýžovaru na pytlících s rýží většinou nejsou. Takže zatím stroj exceluje hlavně v přípravě rýže na dietu, pokud mají psi průjem:))

Právě trable s rýžovarem jsou hlavní brzdou, která ve mně spolehlivě funguje, jakmile jsem lákána na nějaký nový dokonale automatický… verk:)) Třeba známá na FB průběžně ukazuje úžasné výsledky, jaké má s horkovzdušnou fritézou a pomalým hrncem. Jakmile jsem se jednou zajímala o tom, jak třeba ta fritéza funguje (klasickou jsme nikdy neměli:)), chodí mi na FB reklamy prezentující jeden verk za druhým. A já jsem zjistila, že má nedůvěra je velmi hluboká – přestože doporučení od lidí bývají opravdu povzbuzující. Obvykle si řeknu: „copak mi nestačí moje kvalitní elektrická trouba?“ a dojdu k velmi opatrnému závěru, že stačí. Ale přesto jsem zvědavá.

 

A tak mám dnes víc otázek :)

Co vaše přístroje versus vaše „verky“? Co se vám osvědčilo a co ne?

A pak speciální: máte tu někdo opravdu opakovanou zkušenost s používáním horkovzdušné fritézy a automatického „pomalého“ hrnce? :)

Aktualizováno: 8.12.2020 — 17:25

85 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Rýži míváme tak třikrát do týdne, ale rýžovar ani jiný vynález v tomhle duchu nepotřebuju. Kdysi dávno mě jeden kluk z Kolumbie naučil vařit rýži, od té doby to tak dělám, vždycky se povede a experimentovat netřeba. Verků mám obecně hodně málo. Rychlovarnou konvici, papiňák na fazole (nic jiného v něm nedělám) a obyčejný mixér. Jo a před lety jsem dostala k vánocům toustovač a nedávno jsem ho vzala na milost, hodí se, když člověk už neví coby

  2. Taky ráda vyzkouším něco nového, taky nemám nafukovací kuchyň,občas pošlu něco zaprášeného dál. Dostala jsem pekárnu ETA před pár lety, byla jsem nadšená, jela furt, robota nemaje, dělala jsem v něm všechna těsta, pekla chleba, vařila marmelady,i škvařila sádlo. Pak asi před rokem nějak chcípla během pečení, pořád jsem neměla čas ji dát opravit, až jsem zjistila, že mi už nechybí. Šla do konťasu a na volné místo se uhnízdil pomalý hrnec. Má ho kamarádka, jejíž záporný vztah k vaření je až legendární, a v létě nám udělala tak boží ragú, že nám spadly čelisti a ejhle, ona to těchnika. Zatím jsem teda zkusila ten nejobyčejnější z Lidlu, v akci asi za pětikilo, jenom na vyzkoušení. A zatím dobrý, až klekne, půjdu do toho lepšího. Jak už se psalo níže, polévky jsou z něj fenomenální, pomalá masa také, hlavně bez práce a hlídání. Já většinou všechno buď připálím nebo mi to překypí, vařím na plynu a obvykle k tomu dělám pět věcí najednou. Nejvíc asi využívám tyčák s nástavci, malý sekáček jede denně, už ani cibuli nekrájím na prkénku, ale hodím pod sekáček. V pořadí využití mám v topten tyčák,pomalý hrnec, elektrický mlýnek na koření, papiňák a elektrické struhadlo ( na ručním si vždycky ukrouhnu kus prstu). Občas toustovač a strojek na těstoviny, a momentálně zapadá prachem jogurtovač, topinkovač, samostatný velký mixér a zmrzlinovač ( málokdy mám místo v mrazáku na mrazicí nádobu).Fritézu nemám, smažím minimálně, někde mám takový henten krám alá robot, co má odendávací ruční mixér, z jedné strany se mohl dát tyčák a z druhé šlehací metly a celé se to dalo vrazit do stojanu s mísou,otáčelo se to a třelo těsto. No mixér byl z plastu, jednou jsem chtěla rozmixovat polévku a teplo ho zdeformovalo. Zbytek ale funguje, tak ho jednou dvakrát za rok vytáhnu. Co teda absolutně nepoužívám, jsou takové ty vychytávky od Tescomy, co mi kupuje kamarádka jako dárky a já se vždycky děsím, co to bude. Už mám vypeckovávač na mango, vykrajovač na ananas, silikonové formičky na laskonky, na čokoládové pralinky,nádobu na bylinky do ledničky a už ani nevím co ještě…

    1. Minko, rozesmály mě darované vychytávky od Tescomy… víš, jak jsem se musela držet, abych u Tescomy nekupovala dárky? :D Když oni mají ty věcičky takové… pěkné. A většinou i fungujou! (blush)

  3. Když jsem se někdy před 2 lety (a kousek) začala propadat do lhostejnosti vůči svému životu, chtěla jsem se vyburcovat k aktivitě a postupně objednala něco kuchyňských přístrojů. Tak přistály pomalý a parní hrnec, sendvičovač a toaster, šlehač s mísou, jogurtovač… a všechny zůstaly čekat na svou příležitost. Ukrojit si krajíc chleba bylo prostě jednodušší Jediný, kdo si mohl vychutnat svou chvíli slávy, bylo elektrické struhadlo ssg-3504. Doufám, že se dočkají i ostatní…

  4. Opékat rýži před vařením je nejlepší úprava, řekla bych :)

    A tu dvoubarevnou Etu mívala moje mamka. A kuchyňský robot, nějak zabudovaný v lince, ale na detaily si prostě nevzpomenu.

    Momentálně mám doma tyčový mixér s veškerou výbavou a nástavci, varnou konvici s regulací teploty (po pěti letech nějak protéká), sušičku, mlýnek na maso, který používám několikrát do roka, digitální teploměr, a to je vlastně všechno.

    Domácnosti prošly topinkovač a sendvičovač (moc jsem je nepoužívala a poslala je dál), stojanový mixér (byl z druhé ruky a brzy odešel), šlehač (poslala jsem dál, vystačím si s mixérem), lžičková váha (takovou hloupost nevymyslíte) a kdoví, na co jsem ještě zapomněla. Rýžovar, kávovar, domácí pekárnu, remosku, pomalý hrnec, kontaktní gril a další věci na jeden jediný účel jsem si domů ani nepustila. Přišlo mně to zbytečné, obejdu se zatím bez nich.

    1. Toustovač (topinkovač? prostě to, co jen opéká vložené chleby) jsem vzala na milost, co jsem začala být doma sama. Nikdy nedokážu sníst ani půlkilový bochníček tak, aby ke konci už nebyl moc dobrý. Tak opékám…
      Ovšem co mi Martin vozí z Rožnova 400g Bačovský chléb (tmavý absolutně skvělý a trvanlivý chlebík), už nemusím opékat… ten mi neztvrdne :)

    2. Jo a zapomněla jsem na sušičku, tu už mám druhou, ta první se skoro rozpadla věkem. Nemůžu si ji vynachválit, suším v tom houby a ted např. jablka na křížaly, dětem moc chutnaj a nám taky :-)

  5. Tak já ještě přidám k těm stížnostem na pucování odšťavňovačů, že nejlepší na čištění je parní odšťavňovač. Ten se nechal vychladnout a ovoce se z něj vyklopilo do hrnce, kde se zalilo vodou – a pil se druhák, sice rychlé zkáze podléhající, ale to nikdy nestihl, protože byl tak dobrý… :)

    1. Co je to parní odšťavňovač? To slyším poprvé 8)

      Pokud se nekucká zbytky a zvládl by rybíz…
      Potíž je v tom, že na můj robot prodávají lis na rybíz a já mám plno rybízových keřů. Jenže je fakt drahej a já tu marmeládu nedělám ani každej rok! Za ty peníze bych si tu marmeládu mohla kupovat pro své potřeby do konce života. Tak to zatím prostě nemám…

      1. Tak když je to na marmeládu, tak to by byla značka ideál. Jsou to hrnce, co do sebe zapadají, do nejspodnějšího se dá voda, do jednoho ze svrchních ovoce, tím prochází pára a uvolňuje šťávu. Ta se chytá v jednom z hrnců, odkud se vypouští ještě horká hadičkou k dalšímu užití. No a zbytek rybízu se namočí na ten druhák…
        My měli na rybíz takový ruční mlýnek, zboku vytékala šťáva a vpředu lezl výlisek z ostatního – ten jediný se nikdy narozdíl od elektrických verglů neucpal.

        1. Ale zato s ním točit bylo za trest! (když máš osm rybízových keřů 8) :D
          Ale ten parní zní opravdu dobře.

        2. Jo, to znám, kdysi jsme to měli, jmenovalo se to sokovarka :D . Bohužel skončil někde v propadlišti dějin. A ten mlýnek mám dodnes, ale byla s tím taková práce, že jsme zakoupili odšťavňovač, strašný monstrum to je, čistit je to za trest, ale přišla jsem na to, že se to musí čistit několikrát během procesu, pak to jde líp. Ale šťáva je i za cenu několikanásobného čištění raz dva, kam se hrabe mlýnek.

        3. ale to je pak stava jen na ovocne zele? – kdyz v tom jde para, tak asi znici vitmainy?
          ja doufala, ze budu moct delat cerstve ovocno-zeleninove stavy na snidane (mrkev, repa apod) ale to pucovani – rano je casu malo a stacilo to nechat jednou ‚na pak‘ a uz to bylo naposledy.

  6. V naší mladé domácnosti jsme vlastnili, díky MLP, který verky všeho druhu zbožňuje, elektrický kráječ. Univerzální přístroj, který dokázal pokrájet vše od chleba přes uzeniny, sýry, zeleninu po zmrzlé maso. Jenže hezky rovné tenké krajíčky chleba si dokážu nakrájet sama a na to, že mám doma krájecího pomocníka, jsem si vzpomněla vždy až když jsem domů přinesla sýr již nakrájený (a MLP se pak na mě mračil). Jo a taky jsem se toho verku trochu bála – když bylo potřeba jej vyčistit. Po krátkém čase se zjistilo, že na kuchyňské lince překáží a to byl konec jeho kariéry u nás. Byl pak skladován v nějakém temném koutě a při posledním stěhování jsme se ho zbavili. Aspoň doufám! (chuckle)

    1. Takhle dokonalý kráječ mám od maminky a jaksi chleba si krájím rukou (pro dva krajíčky tahat verk?:)) a ostatní koupím nakrájené. Mám z toho kapku výčitky, ale aspoň ho pořád mám.
      Jo a fakt vypadá nebezpečně! Ten by prstík ufikl raz dva (aspoň kousek:))

  7. My jsme doma odrovnali už dvě mikrovlnky a při mé roztržitosti už zahořet nechci,páni, to byl tenkrát smrad, naštěstí hasičů nebylo třeba. :-) Jiné verky už jsou ztraceny v čase,oranžový robot byl,pamatuji ho dobře, dokupovala jsem odšťavňovač,když jsme měli přístup k rajčatové plantáži.U nás je vrchní čistič verků MLP,protože já bych to přece neudělala dobře.Pak přišly dnové,kdy jsem odmítla trávit léto a podzim zpracováváním ovoce a zeleniny a poslala vše dál.Dnes už vzdoruji jen pekárně,už jsem ji i oprášila, tak uvidíme. Ještě tam na mně čučí skoro nový friťák z hranolkových dob. Pohrávám si s myšlenkou na bialetku,občas se podívám, zda ještě jsou.

    1. friťák mám taky někde hluboko uložený a pekárna se trochu pokazila /už podruhé/ a tak ji používám jen k k zadělání a vykynutí těsta.

    2. Co je to bialetka?

      Pekárně vzdoruju s tím, že jestli budu péct a budu se snažit, aby to bylo dobré, budu mít brzy metrák. To radši ne! :D Kupovanému odolám.

        1. Díky :)
          To mám a nějak jsem se s tím nesžila… obávám se, že u mě je to turek nebo kávovar (radši kávovar:))

  8. Skvělé téma ! Mám stoletou velkou mikrovlnku, ve které je i horkovzduch a kombinace mikro a horkovzduchu. Ohřívá, rozmrazuje, peču v ní bábovku, žemlovku, rybí filé na kmíně nebo tymiánu.. Ta až jedou odejde tak budu snad i plakat :-). Jinak používám samozřejmě rychlovarnou konvici, a běžně rušní šlehač a hnětač, tyčový mixer a k němu je i mlýnek např. na ořechy. Mám velký krouhač na všechno, ale vyplatí se mi ho vytáhnout jen když potřebuju udělat strouhanku nebo velké množství jablek, které nastrouhané zavařuju do sklenic na štrůdl a pod. (což je jednou do roka). nebo na zelí, ale to ho fakt musím dělat pomalu pro regiment vojáků :D.
    Odšťavňovač používám jednou do roka na rybíz (marmeládu), čištění je příšerné. Navíc mám poměrně malou kuchyň, mě by vyhovovaly všechny ty přístroje mít připravené k zapnutí a ne je odněkud dolovat, skládat, půl minuty používat, a další hodinu mýt a ukládat. Stejně tak pekárna, ta skončila u mladých. Rýžovar – jsem na tom stejně jak Dede, a to něco na nudle, důvěrně zvané nudlátor, je na půdě, protože se veeelmi neosvědčil.

    1. Alimo, přijde mi, že tu mikrovlnku máme stejného typu – je to ta velikost, co se tam vejde celé kuře? :)

      Ten odšťavňovač mám taky, dostal se k nám tuším od Martinovy maminky. Ještě jsem ho nepoužila :P

      1. Jo, vejde se tam celý kuře, je to značka Brother Hi-speed, to je právě ta kombinace mikrovln a horkovzduchu.

  9. Z výše jmenovaných mám: varnou konvici, papiňák, mikrovlnku, šlehač/hnětač, mixér/robot/kráječ (nebo jak se to jmenuje), waflovač/toustovač, takovou tu věc na topinky a už asi nic (ještě teda klasické mlýnky na maso, na ořechy a na mák a pak udělátor na vypeckování třešní, který je naprosto úžasný).
    P. S. Jak jsem dnes z rána tuhle diskusi četla, dostala jsem hlad a asi po asi 150 letech jsem vytáhla ten waflovač/toustovač a udělala si zapečené tousty se sýrem, ještě teď je mi špatně, jak jsem se přejedla. :-)

    1. Teda ještě v těch našich dvou pobočných domácnostech máme v každé jednoplotýnkovou indukční varnou desku, mikrovlnku, varnou konvici a ledničku (a příslušné sady nádobí, příborů, skleniček a hrnců), ale to už je asi fakt všechno.
      Co teda máme všude v jednom až dvou vydáních je toto, bez toho se fakt neobejdeme (od té doby, co jsme zase začali pít kávu): https://1url.cz/yzOAT

      1. Hm, to udělátko na kafe… dostala jsem od Andyho něco podobného, ale nějak se s tím neumím sžít :) Nejspíš proto, že mě rozmazlil kávovar! :D Přitom kolem mě plno lidí na to nedá dopustit, i Marek to jeden čas používal.

        Jo a tousty jsou jed! Ony jsou takové… jedlé… ale pak ty následky! :D

        1. Ono je do toho udělátka asi potřeba ta vietnamská káva, nevím.
          A o těch toustech mi ani nemluv, je mi zle ještě teď. :-)

      2. phin filtr je velice užitečná věcička, překapávám v práci….a teď mám od Trungh Nguyen DRIP COFFEE a tam Phin netřeba, velice mi chutná verze americano….

  10. Já mám rád ty chytrý hrnce. Nahází se tam suroviny, nastaví se, někdy trochu osmahne a zbytek je magie. Vývary z toho jsou jak z Café Imperial. Podobně mě zajímá vejcovar, protože při chuti na chleba s vajíčkem natvrdo mi přijde vaření vejce jako zbytečná práce a energie a množství náčiní, když by to stačilo vložit do něčeho a zmáčknout čudlík (on teda i chytrý hrnec má taky vaření vejce v páře, ale zas to chce nástavec). Horkovzdušnou fritézu, resp. cosi jako multifunkční mikrovlnku, která frituje, griluje, rozmrazuje, peče apod. bych také bral přesně na ty „menší projekty“. Jako co se týče nápadů na vybavení kuchyně, tak tomu chybí ten nejpodstanější. Větší kuchyň.

    1. Na těch hrncích mě láká, že by to měly zvládat prakticky bez dohledu. Jen nevím… zvládají to prakticky bez dohledu? (wasntme)

  11. Ten elektrický mixer, přesně takový, jako je na fotce (chybí ten pasírovač) mi dala maminka někdy v roce 1994 s tím, že už ho nebude potřebovat. Tak jsem si ho vzala tehdy do bytu, a když jsme sem jezdili zatím jen na chalupu, koupila jsem si ten samý, jen se dvěma metlami a hnětači. Ten oranžový používám dodnes a ten druhý mám zatím v komoře. Tam také odpočívá maličký friťáček, ještě jsem ho nepoužila. Hranolky dělám v troubě, buď mražené, nebo svoje z čerstvých brambor. Na svoji troubu nedám dopustit. Je menší, řadí se mezi přenosné, má horkovzduch a gril. Ten nepoužívám. Horkovzduch využívám hodně.
    Protože jsem zvyklá na domácí nudle a zavářku, koupila jsem si strojek na nudle. Jel nesouměrně a mně se nepodařilo ho seštelovat. Takže milý nudlostroj odpočívá na půdě a nudle i nadále dělám ručně. Mám topinkovač, ale ten přes léto využívám jen na rozpékání pečiva. V zimě k poslouží římsa krbovek.
    Po pekárně jsem chvíli pokukovala, když jsem uvažovala o vlastním chlebu a pečivu, ale pak jsem si uvědomila, že to množství těsta by hnětací háky v té míse asi hledaly. Takže to budu muset zkusit ručně, no a vlastně jsem ušetřila. Mám indukční dvouplotýnku, trošku se s ní peru, na vaření dobrá, když chci jen zvolna něco táhnout, tak to moc nejde, a smaží buď zprudka, nebo vůbec a připadá mi, že akorát natahuju olej. Ale nějak se s tím srovnám, jen mi pomalu ničí staré nádobí. Tak přikupuju nové.
    Včera dorazil objednaný vysavač na okna, vyklidila jsem parapet a dám se do skládání. Uvidím, jestli to s ním půjde, nebo bude za chvíli odpočívat na půdě.
    Jinak snad doma už žádný verk nemám.

      1. No je to stěrka s vysavačem na tu vodu, která se z okna stírá. Bavily jsme se o tom na Zvířetníku, dostala jsem právě rady na stěrku a Alimo to vylepšila tím vysavačem. Tak jsem si řekla když už, tak už a riskla to. Teď jen se na ta okna vrhnout, mám je hluboko zasazená a široký parapet.

        1. Já na ten vysavač nedám dopustit, čistím okna fakt nerada a tohle mi to usnadní tím, že si nenacintám kolem sebe na parapet nebo na zem, když jsem čistila okna jen normální stěrkou. O hadru nebo jelenici nebo čert ví čím ani nemluvím. Obsluha jednoduchá, údržba skoro žádná – vyleješ ten zásobník špinavý vody a vypláchneš.

      2. Dede, skvěle..mám ho já , má ho i Inka..okna v bytě za 20 minut umytá … to udělal někdo,kdo nenáviděl mytí oken…a udělal to dobře :-D

  12. Vyhodila jsem už všelijaké verky, elektrické i neelektrické, mimo jiné i zde několikrát zmíněný odšťavňovač, protože ta trocha šťávy za tu hrůzu s čištěním opravdu nestála :D . Dneska už mám opravdu jen to, co skutečně používám. Papiňák byl oblíbeným náčiním mojí maminky, měla malý a velký, takové ty tradiční z Maďarska (Kukta). Je to věc, které se bojím, kdykoli v něm vařila, držela jsem se od kuchyně dál a sama jsem ho nikdy neměla.
    Dotazem na pomalý hrnec jsi ve mně vyvolala vzpomínku, které se dopustím. Pomalý hrnec mám. Mám ho už víc než třicet let a je tak „primitivní“, že by se nad ním dneska lidé pousmáli. Je to jen keramický kotlík se skleněnou pokličkou, který se posadí do plechového ohřívače. Nemá žádný časovač ani termostat, prostě jen když zastrčím šňůru do zásuvky, tak hřeje, když ji vytáhnu, tak nehřeje. Dělám v něm hlavně maso na způsob ragú, perkelt, guláš – na mase se to dlouhodobé mírné vaření projeví snad nejlíp, je šťavnaté a jen se rozpadá. Přenechala mi ho před těmi dávnými lety v Paříži na koleji moje velká kamarádka Emily, když se vracela ze studií domů. Emily byla Číňanka ze Singapuru, klavíristka, snad nejpřátelštější a nejlaskavější člověk, s jakým jsem se kdy setkala. Domů se vracela samozřejmě letecky, a tak měla dost omezené možnosti, co si s sebou zpátky domů vzít. Já jsem se pak vracela domů vlakem, tak bylo místo i na kotlík. Takový kotlík měli tehdy na koleji snad všichni Číňani, vařili si v něm hlavně rýži. V běhu let už jsme bohužel nějak ztratily kontakt, ale vzpomínám na ni (nejen) vždycky, když dávám maso do kotlíku :D . Snad žije, snad se má dobře a pořád hraje na klavír. Ani nemůžu věřit tomu, že už jí, stejně jako mně, bude za pár let šedesát, jak je to možné? Ještě před chvílí jsme byly studentky.

  13. crockpot, my love (h) – uz jsem ho urcite drive vychvalovala, ale musim znovu. vecer do nej hodit primo z mrazaku jehneci kytu, zasypat zeleninou, troskou koreni, maslo a druhy den je luxusni obed absolutne bez namahy. masicko se jen rozsypa. ale zrovna tak je vyborny na vege jidla – lusteninova kari obzvlast. da se v nem predvarit velky pytlik fazoli, ktery se pak namrazi po pouzitelnych porcich. nebo myslivecke kure (cacciatore), lepsi jsem nejedla. mexicke mismase s masem i bez. nebo bologneske ragù :* … uz slintam!

    druhy nejoblibenejsi je asi termomix. nejvic miluju funkci vareni s michanim – pudinky a polenty bez pripaleni (y)

    co zahali je odstavovac. ta prace s cistenim po pouziti :@

    a z neelektrickych udelatek vede tzv. bylinkator (https://1url.cz/rzO68), v provozu denne (inlove)

      1. Odšťavňovač jsme dostala při narození Kačky (ufff, dávnověk) a používám ho jen v marmeládové sezóně, páč rodina nerada v marmošce pecičky z ostružin…

    1. tak o bylinkátoru jsem nevěděla, stříhám je normálními silnými kuchyňskými nůžkami… :)
      Totéž platí o termomixu… Co já se všechno nedozvím! :)
      Díky

  14. Před pár lety jsem všem zakázala koupit cokoliv do kuchyně. Svých pár verků, na které jsem si zvykla mám a ostatní končí v komoře, kde se na jejich krabice úspěšně práší. Ona kuchyň není nafukovací, ani šuplíky ne, takže pokud koupím novou, třeba i drobnost, tak „kus za kus“. Co je navíc, letí do koše. Na stará kolena jsem se začala takhle chovat ke všemu, co překáží. Jsem častou návštěvnicí našeho Ekodvora.

    1. Tvůj přístup bych měla mít na paměti, až zase kouknu do šuplíku s noži a narábátky… Je naprosto zbytečně plnej! Tolik rukou fakt nemám – a nože, které doopravdy používám, mám na magnetické liště nad kuchyňskou linkou:))
      (A vypadá to dost impozantně:))

  15. ten oranžovej verk, používám od svatby, ježiši , to je 30 let a furt je funkční..po rozvodu,jsem si ho odnesla sebou…
    miluju Bornerův kráječ zeleniny a ovoce..rychlovarnou konvici…mokaterii na eletriku a remosku…občas použiju toastovač a kávu melu na eletrickém mlýnku s kameny, nesekám ji… ostatní vehementy nemám a nepoužívám..teda, mám mikrovlnku..a pokukuju po pomalým hrnci, ale zatím fakt jen pokukuju…
    Ke Karolíně…jeden její opěvovaný verk, co dotáhla z Číny (takové zvláštní vařené fondue), mám doma. Když jsem ho donesla do mnou oblíbené restaurace, s prosbou o složení, sprásknul číňan ruce a volal manželku a všechny kolegy a pak se těm dílům uklonil a prozradil,že to používala jeho babička a sestavil mi to. Úplně se s tím mazlil….

      1. je to nádoba, do ní naleješ vodu nebo dáš olej, je tam druhá,mdo ní to vložíš a ta druhá hřeje tu kapalinu..když je horká,tak v ní smažíš nebo vaříš maso -kousíčky nabodnuté na kovových vidličkách a ty pak máčíš v různých omáčkách..tohle sedí v takovém věnci a na něm ty misky s omáčkami držej..je to jako taková divná kytka..ale číňani jsou z toho nadšení..ve finále,pokud to maso vařej v tý vodě, tak je z toho úžanej vývar a ten pak vypijou….jo a v tý vodě jsou kusy zeleniny, bylinek atd..takže pak to je taková zeleninová polévka…

  16. Musela jsem se smát u tvého kouzelného překlepu – „při vaření u různých druhů růže“. Nojo, když ty vaříš i růže, tak nějaký ten verk je ti potřeba (rofl)

    Jinak tu oranžovou ETU jsem též používala snad dvacet roků, a stejně tak i mamka, kterou jsem jí kdysi podarovala na Vánoce.

    Sama nyní nejvíc používám ruční mixér. Daleko méně, než bych měla, robot Bosch „Mami, proč se s tím kynutým těstem plácáš ručně, na robotu je to rychlejší a líp vyhnětené!“ Máš pravdu, Teri, ale než si vzpomenu na robot, už hnětu… a hnětu… a hnětu! Ale já se polepším. Dále s vymožeností hodně využívám topinkovač, méně toustovač (ale používám!), denně mikrovlnku na ohřev (i když ta moje nová dokáže snad i vyprodukovat zlato).

    Ale přístroj, který má velmi našlápnuto na verk, je multifukční pomalý hrnec. Terka ho má a je z něj naprosto unešena a v podstatě vaří je na něm. A protože se mi naskytla možnost si ho pořídit „zadarmo“ (nějaké body z velkoobchodu), tak ho mám. Jednou jsem v něm dělala polívku a tím to zhaslo. Ale snad i na něj časem dojde (rofl) .

    Poznámka: kuchyňský přístroj, který opravdu je každý den v provozu, je skvělý kávomlýnek, který zrna neseká, leč opravdu drtí! Na ten nedám dopustit!!

    1. Velkého robota jsem z téhož důvodu vyřadila a poslala do světa. Než jsem ho vytáhla a smontovala, měla jsem ty tři mrkve nastrouhané

    2. Tak u mě to šlo s velkým robotem ztuha, ale zvykla jsem si – patrně hlavně proto, že mě vždycky zlobily šlachy na pravé ruce a od jara mě v podstatě týrají. No a použít robot prostě míň bolí :P

            1. Nebaví… ale přestala jsme péct buchty, když Kačka sem nesmí a Kuba sem nemohl, když jsme byli kovidoví :) Kačku sem snad teď na pár dní dostaneme, než zavřou Slovensko…

  17. Aaaa, miluju verky, elektrická hebla a udělátory kuchyňské :D
    A řekla bych, že je mám všechny … Dvakrát :D
    Ne, přeháním. Ale tebou speciálně zmíněné stroječky patří k mým nejoblíbenějším. Je to dáno způsobem, kterým provozuju kuchyň. Vařím denně, vařím pro dva a většinou při tom dělám něco jiného, takže stroj, který pracuje, vypne se a ještě navíc cinkne mi dost pomáhá…
    Rýžovar mám obyčejný, nejmenší, co se dá koupit a vařím v něm všechny obiloviny i čočku.
    Automatický hrnec sám vzorně vaří polévky, maso a omáčky a Beťka dokonce vynalezla metodu, jak v něm udělat jogurt použitelně ;)
    Malá horkovzdušná fritéza jede skoro každý den. Umí totiž udělat perfektní osmažené kostičky z půl krajíce chleba do polévky, bez pánvičky, oleje a mé asistence během pěti minut. A totéž platí o „fiš a čips“, když se vrátíme z „venku“. Než se umyjeme, má uvařeno.
    Hodně používám i toustovač, jogurtovač, pekárnu …kdyby přišli zloději a odnesli mikrovlnku, papiňák nebo odšťavňovač, asi bych na to přišla až za rok…nebo vůbec.

    Vlastně když si vybírám novou kuchyňskou hračku, geniálním zdrojem informací jsou pro mě různá amatérská videa na YouTube. Tam vidím reálnou velikost a reálné použití a můžu si to porovnat se svou vlastní ochotou, trávit čas přípravou nebo následným pucováním a podle toho se zařídím ;)

    1. Jo – jogurt v multifinkčním hrnci dělá i Terka (a fakt dobrý), navíc ho využívá na výrobu ghí – mrskne tam kilo másla a za šest hodin slije omniovku kvalitního ghí

    2. Tak horkovzdušná fritéza mě láká přesně z tohoto důvodu – vařím taky víc než se mi líbí a většinou pro jednoho až pro dva. Mám dobrou velkou troubu, fakt velkou, protože mám velikej aspoň metr širokej sporák. Je skvělá, když se sjede rodina a zase vařím a peču na plné pecky, ale při jídlech pro jednoho až dva je prostě nadměrečná.
      Tvoje povídání o rychlosti vaření mě… okouzluje :D

      1. Metr sporáku….mě je velký ten můj. Dávám ty hračky pod digestoř, zvlášť ty, co z nich jde pára, hrnec a rýžovar. A víš že mi ty plotýnky po nimi (indukční deska) vůbec nechybí? :D
        A ještě lepší je, že v létě si je můžu vzít ven. Připravím do nich všechno, odnesu ven, zapnu vaření a jdu si po svých. Za hodinku to na mě zapíská :)
        Akorát ten hrnec se některá z koček naučila otevřít. Tak ho musím při venkovním vaření zabezpečovat :D

        1. ta moje nejmladší kočule zas umí pustit televizi přes setopbox..to jsou dva ovladače…dneska se chtěla na něco dívat ve 3 ráno ….

    3. Já jsem na verky zatížená, ale už,při mém dnešním věku mi snad stačí všechno co mám. Jen friťák je někde hluboko zarovnaný ve spíži. Moc ráda mám malou Etu s příslušenstvím, u které mi odpadl takový kousek hmoty z víčka co to zapíná. Když jsem sháněla nové víčko tak nebylo ale poradili mi ať tam strčím kousek dřívka. Tak jsem použila takovou špachtli co doktoři strkají do krku a robotek funguje.

  18. Já mám svářečku, při naší spotřebě masa a nutnosti uskladnění je fantastická. Koupila jsem kdysi na Aukru na vyzkoušení no a zkouším ji už asi tak 10 let.
    Já takové ty kuchyňské pomocníky typu robot co umí vše nějak nemusím. Mívali jsme dvouhlavý ETA robot, měla ho maminka a tak jsem ho dostala svatebním darem také. Toho místa co to zabíralo…. Potom jsem leta vystačila s ručním šlehačem a klasickými kuchyňskými mlýnky. Dneska máme vše, co potřebujeme a používáme, zejména strojek na těstoviny, který momentálně zahálí, neb sehnat semolinovou mouku není tak snadné.
    Když ovšem někdo řekne kuchyňský pomocník, okamžitě mi naskočí Karolína. Ta měla snad všechno a navíc v trojím vydání

    1. Tak po strojku na těstoviny jsem dost pokukovala – jak nemusím ty běžné sušené, tak čerstvé mám opravdu ráda. No… naštěstí jsem zatím odolala:))

      1. Hele, je to něco úplně jiného. Lasagne přímo ze strojku na pekáč, vnučky pilně spolupracují, jsou mlsné. A ta svářečka a eventuelně vakuovačka je moc dobrá pro uskladnění do mrazáku

  19. DEDE ten papiňák s červeným víkem z NDR měla moje maminka také. Léta jsme v něm vařily.

    Já mám 2 papiňáky od Tescomy a nedám na ně dopustit.
    Vařím v nich veškeré omáčky a masové polévky.

    Protože můj manžel skvěle vaří italskou kuchyni a to zejména špagety na několik způsobů ( carbonara, cacio pepe, amatriciana ), tak jsme nedávno zakoupili speciální hrnec na vaření těstovin https://www.mall.cz/hrnce/orion-hrnec-na-testoviny-anett-6-l-3-dily-poklice. V sobotu ho vyzkoušíme.

    Když tak přemýšlím, tak doma žádný opravdový verk nemám. Většinou vše používám, něco více a něco méně, ale vše.

    1. Míšo, vypadá to dobře… dej vědět, jak funguje. :)
      Já dělám těstoviny jen zřídka (prakticky žiju na bramborách:)), tak jsem po něčem takovém ještě nekoukala…

  20. No, obvykle mám období oblíbenosti těch verků :) Kdysi jsme hodně používali fritku- děti měly rády hranolky- dneska spíš čumí v kredenci. S tou horkovzdušnou jsem se nesžila, je to z ní jaksi… tvrdý :) Zrovna tak vaflovač a toustovač byli v permanenci v dobách, kdy jsme dělali jídlo na metráky. Dneska využiju spíš topinkovač, páč nemám ráda starý chleba jen tak (neopečený), robot někdy, častěji ponorný mixér a šlehač. Pokukuju po vakuovačce, ale nevím :)

    1. Matyldo, na vaflovač jsem zapomněla! :D Ten máme ještě z Norska, vaflí se nadělalo kdysi opravdu hodně, ale teď už leží ve skříňce… no, dost let nepoužitý. Chudák stroj!
      V té horkovzdušné fritéze – co děláš? I maso?

      1. Zkusila jsem hranolky a nějak nejásám, teda z čerstvých brambor. Kupovaný byly lepší- a to mě nebaví, musím mít ty pytle v mrazáku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN