HOST DEDENÍKU – Dr. Barták: Kdy poprvé na gyndu

Někdy lékaře navštěvujeme, když jsme nemocní, jindy zase když jsme zdraví, abychom nemocní nebyli. Tomu se říká prevence (a každý ví, že lépe jest nemocem předcházeti, než je léčiti).

 

 

I ženské lékařství, gynekologie, má hodně preventivní charakter. Především proto, že nejčastější zhoubný nádor ženských pohlavních orgánů (a jeden z nejčastějších zhoubných nádorů u žen vůbec) je rakovina děložního hrdla. A protože děložní hrdlo je dobře přístupné vyšetření a jeho rakovina se vyvíjí mnoho let přes různé předrakovinné stavy, jež se dají docela snadno odhalit, vznikla koncepce preventivních gynekologických vyšetření. Ty od té doby tvoří podstatnou část naší pracovní náplně a já pak od matek dospívajících dcer dostávám otázku: „A kdy mám, pane doktore, přivést tu naši holku?“  Tento článek je tedy o tom, kdy a proč by mladá žena měla poprvé zavítat k ženskému lékaři.

Z legislativní stránky to řeší u nás Vyhláška o preventivních prohlídkách (pokud by to někoho zajímalo, vydalo ji Ministerstvo zdravotnictví ČR a má číslo 70/2012), kde se praví doslova: „Gynekologická preventivní prohlídka … se provádí v 15 letech věku a dále jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední gynekologické preventivní prohlídky…“ Tolik vyhláška. Aby si to ale, prokristapána, někdo nevykládal tak, že každá žena od 15 let musí na gyndu, jinak dostane pokutu! Neznamená to nic víc, že tohle vyšetření musí zdravotnický systém v tomto rozsahu zajistit a plátci zdravotní péče to těm doktorům zaplatit.

Upřímně řečeno, je ta vyhláška trochu nesmyslná; však je také spíše plodem propagandy „socialistického“ státu v 80. letech minulého století než medicínského uvažování. Stát tehdy chtěl předvést, že se stará o své ženy lépe než státy „kapitalistické“. Že se ta vyšetření dělají třeba ve Velké Británii každé 2 roky? My budeme lepší, my je budeme dělat každý rok! Že to zrovna právě v té Anglii dělají od 25 let? My to budeme dělat už od 15 let! Vypadalo to hezky a dohromady to nic nestálo; doktoři byli zaměstnanci státu a ten je platil stejně, ať pracovali málo nebo hodně. Mně pak občas do ordinace hromadně nahnali vyděšené žákyně z 9. třídy místní školy a já z toho měl větší psychické trauma než chudáci ty holky.

Jenže pak se ukázalo, že třeba právě ten britský systém je stejně efektivnější: my i s touhle vyhláškou máme za rok na každých 100 tisíc žen asi 20 nových případů rakoviny děložního hrdla, oni jen asi třetinu. Jak je to možné? Příliš to s tématem tohoto článku nesouvisí, ale je to zajímavé. U nás totiž na preventivní prohlídky chodí jen něco málo přes 50 % žen, v Británii přes 80 %. Jsou snad Britky tak zdravotně uvědomělé? Ne, ale když nepřijdou na preventivní prohlídku, zaplatí více na zdravotním pojištění. Jak prosté, milý Watsone…

Co je možné ve státě proslulém jinak již několik století občanskými svobodami, není možné u nás, neboť to prý odporuje ústavě. A proto je u nás stále rakovina děložního hrdla velmi častá, zatímco třeba v Austrálii (systém podobný britskému) je to dnes nemoc zcela raritní. Tam k úspěchu přispělo navíc plošné očkování proti HPV (to je lidský papilomavirus, zodpovědný za vznik rakoviny děložního hrdla) nejen těch děvčat, ale i chlapců, aby tento virus, šířený především pohlavním stykem, na ně nepřenášeli. S tím se u nás zase poměrně úspěšně vypořádali aktivisté z řad odpůrců očkování, takže po počátečním slibném nástupu před více než 10 lety začal počet očkovaných klesat a dnes je tzv. proočkovanost populace nejvíce ohrožené nákazou tímto virem (tj. teenagerů) hluboko pod 50 %.

To byla odbočka, takové povzdechnutí nad českými poměry. Abych se tedy vrátil zpět: víme tedy jistě, že by bohatě stačilo dělat preventivní vyšetření jednou za dva roky. Jenže vyhláška tady je a žádná vláda se ji za celých těch 30 let neodvážila změnit: rozkřičela by se totiž opozice. Mluvilo by se o zhoršené dostupnosti zdravotní péče, strašilo by se stoupajícím počtem úmrtí na rakovinu… A jelikož lidi je lehké vystrašit, když jde o vlastní zdraví (ověřili jsme si nedávno), a v politice vůbec platí víc emoce než fakta, žádné vládě hrozba ztráty politického kapitálu asi zatím nestála za ty peníze, které by se na tom ušetřily. Proto máme tuto vyhlášku stále platnou, i když medicínsky nesmyslnou.

A od jakého věku? Od těch 15 let? To je také hloupost, protože smyslem gynekologických preventivních prohlídek není fakt nic jiného, než snaha bojovat proti rakovině děložního hrdla a ta je před 25. rokem extrémně vzácná. Opravdu v tom nic jiného není; ani například to – jak se všichni domnívali v době vydání vyhlášky – že by stát chtěl kontrolovat, jak brzy a jak moc jeho občanky souloží. Česká gynekologicko-porodnická společnost se dnes shoduje v tom, že s preventivními prohlídkami je nesmysl začínat dřív než v 21 letech a vyšetřovat ženy před dosažením tohoto věku přináší více škody než užitku. Asi ano: nejen, že to jsou zbytečně vyhozené peníze ze zdravotního pojištění, ale také to musí být hrozné psychické trauma pro patnáctiletou dívenku tahat ji na gynekologické vyšetřovací křeslo (tzv. „kozu“, jak mu přezdívají – nevím úplně proč – naše pacientky).

To tedy bylo o prevenci. Mladé -náctileté ženy (nebo jejich matky) ale mohou pocítit potřebu navštívit odborníka na nemoci ženské nejen z důvodů preventivních. Mohou mít nějaké potíže (bolestivou nebo nepravidelnou menstruaci třeba, různé výtoky apod.), mohou být těhotné a nebo – dnes nejčastěji – mohou potřebovat antikoncepci. A antikoncepci nemusí zase potřebovat jen proto, aby neotěhotněly; je velmi účinná například při léčbě nepravidelné nebo bolestivé menstruace, ale hlavně ji ocení dívky, které mají ošklivou uhrovitou pleť. Tu často vnímají jako značný problém a antikoncepce jej obvykle velmi účinně a rychle vyřeší.

A nyní matce vyvstane na mysli otázka: jakého gynekologa navštívit? U nás totiž existuje i instituce tzv. dětských gynekologů. Tak zatímco si -náctiletá sama už obvykle připadá velmi dospělá, její matka může zastávat názor, že je vlastně ještě dítě, a patřila by tedy do rukou gynekologa dětského.

Ve skutečnosti není striktně stanoveno „kam s ní“, není na to žádné nařízení. V praxi se obvykle užívá jednoduché pravidlo: pokud dívka neměla ještě pohlavní styk, bude spíš pacientkou gynekologa dětského, pokud měla, patří odborníkovi na ženy dospělé. Ale je to pravidlo dané opravdu zvykově a výjimky jsou možné a jsou běžné. Tak i ten „dospělý“ jistě může pečovat o dívku mladší 15 let, ale – popravdě řečeno – moc se do toho nepohrne, protože tam má někdy gynekologie určitá specifika, pochva u ženy nedeflorované je přístupná pouze speciálním přístrojem (vaginoskopem), kterým zase disponují pouze odborníci na dětskou problematiku, takže pokud nepůjde o vyloženě jednoduchou záležitost (předepsat antikoncepci kvůli akné), raději takovou pacientku přehraje na gynekologa dětského. Jedinou striktní hranici tak stanoví nakonec zdravotní pojišťovny: „Dospělému“ gynekologovi péči o dívky do 15 let neproplatí, zatímco dětskému gynekologovi proplatí péči o ženu nejvýše do jejích 19. narozenin, ať je panna nebo není.

Takže shrnutí a „take-home message“: Ke gynekologovi na preventivní prohlídku ne dříve než po 21. narozeninách.  Ale i přesto by bylo myslím dobré, kdyby dívka navštívila gynekologa z nějakého důvodu i dřív; třeba si nechat předepsat tu antikoncepci (není to spojeno s nutností gynekologicky vyšetřovat). Aspoň totiž zjistí, že gynekolog je kupodivu většinou docela normální člověk a nekouše. A toto poznání se může někdy v budoucnu hodit.

 

MUDr. Alexandr Barták

 

Děkuju RenatěE za zprostředkování důležitého článku! (h)

Pan doktor u nás není hostem poprvé – doporučuji si přečíst i starší články Doktor v Tunisu i u ultrazvuku a Doktor na lodi i u ultrazvuku. Užijte si a ptejte se na vše, co vás zajímá :)

 

 

Aktualizováno: 29.8.2020 — 15:33

16 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Asi to není vtipné, ale nadpis jsem si přečetla pořádně až poté, co jsem si jeho druhou část nejdříve přečetla jako: Kdy poprvé na GYMPLU. Tak jsem se zamyslela…. já byla nějaká opožděná.

    Až na podruhé jsem si to přečetla správně. Pan doktor je chytrý člověk.

  2. tak já chodím v Perníkovicích,k paní doktorce Miriam Sýkorové a velice si s ní rozumím, nejlepší gynekoložka, co znám!

  3. No, nahnat 15tileté holčiny hromadně a prakticky bezdůvodně na prevetivní gynekologickou prohlídku je fakt extrémně necitlivé. Naštěstí je těmto praktikám snad již konec a zmiňované ustanovení je ve vyhlášce jako pozůstatek odtržený od života.
    Jistou dobu jsem chodila k panu doktorovi, v jehož ordinaci hrála jemná tichá uklidňující hudba. To bylo velmi příjemné. :)

  4. Musím říct,že na dětskou gynekologii musela Kačka i já. Nemám na to nejlepší vzpomínky,v případě Kačky spíš děsné. Doktorka na plačící pětiletou holku ječela a tím v ní vypěstovala dlouholetý stres a děs z prohlídky. Ne že by tam nechodila,tolik rozumu má… jen by ti děckaři měli být výrazně schopnější pokud jde o chování k malým pacientkám.
    Múj dotaz je k té první návštěvě kvůli antikoncepci- vyšetřuje se dneska třeba srážlivost krve? Internet je plný varování,ale to je asi kolem všeho,tak jak si to přebrat? Nebo se to napíše komukoli?

    1. Srážlivost krve jako takovou před nasazením antikoncepce smysl vyšetřovat nemá. Co by se mohlo vyšetřovat jsou tzv. trombofilní mutace. Je to genetické dědičné vady srážlivosti, která vedou k tomu, že krev takto postiženého je náchylnější ke srážení a takový člověk má tedy vyšší riziko např. žilní trombózy. Protože užívání antikoncepce samo o sobě také zvyšuje náchylnost krve ke srážení a tedy riziko žilní trombózy, mohly by se tyto dva faktory zkombinovat a to riziko by se pak znásobilo. Problém je v tom, že tyto mutace nejsou moc časté (nejrozšířenější z nich, tzv. leidenská, se vyskytuje u jednoho z 500 lidí), vyšetření je poměrně drahé a většina žen touto mutací postižených tu antikoncepci bere (protože neví, že to má) a nikdy žádný problém nenastane, takže dělat vyšetření všem budoucím uživatelkám antikoncepce by nebylo „cost effective“. Jinými slovy náklady na zabránění jedné trombotické příhodě by byly neúměrně vysoké a je levnější sem tam nějakou tu už vzniklou trombózu vyléčit, proto to žádný zdravotnický systém nehradí. Je možné si to zaplatit: nabízejí to komerční genetické laboratoře, jmenuje se to obvykle Trombogen nebo tak nějak a stává to vyšetření kolem patnácti stovek. Ale nemyslím, že to je moc užitečné vědět, jestli má člověk trombofilní mutaci; když to ví, přináší to také různé problémy. Takže já jsem svoji dceru před nasazením antikoncepce netestoval, i když bych si asi dokázal zařídit, aby to zaplatila ta zdravotní pojišťovna.

      1. Koukám, že jsem se zapomněl podepsat a označilo mě to Anonym. Takže vystupuji z anonymity: jsem autor toho primárního článku

  5. Ano DEDE také mám lepší zkušenosti s gynekologem než s gynekoložkou.

    Na prevenci chodím pravidelně od svých 19-ti let.
    Za mého mládí bylo totiž povinností před nástupem do prvního zaměstnání jít na gynekologickou prohlídku.

    Pracuji na gynekologicko – porodnické klinice ale jako THP v kanceláři. Kóduji výkony pro zdravotní pojišťovny.

    1. Přitom člověk by to čekal spíš naopak, že? Že žena ženu spíš pochopí. Dvě z mých doktorek (první a poslední:)) spíš připomínaly bachařky – svým chováním, neříkám odborností. Jenže když ono to chování se taky počítá, a hodně.
      Snažím se věřit, že to byla i tehdy před těmi třiceti a více lety výjimka…

      1. Dede, nevím kde jsi na takové doktorky narazila – mně se to přihodilo taky. Ještě že mě kolegyně, která k ní také byla nucena chodit, před první návštěvou této doktorky varovala – prý ať se připravím na to, že se ke mně bude chovat, jako kdybych právě přišla od Prašné brány. Měla bohužel stoprocentní pravdu . Naštěstí jsem zanedlouho mohla přejít k hodnému panu doktorovi.

          1. Tak já na tu strašnou doktorku narazila taky na Praze 3. Nevědět tenkrát od kolegyně jaká je, asi bych se v ordinaci rozplakala . A to honem nebrečím. Nebo bych jí něčím vzala po hlavě, ale to jsem ještě byla mladá, tak bych si netroufla.

  6. Díky za ten článek, pane doktore – a Renato (inlove)
    Pamatuju si, že i kolem mě se kdysi mihl ten požadavek (je ti patnáct, měla bys), ale naštěstí jsem měla rozumnou maminku, takže ta první návštěva byla později a (více méně:)) dobrovolně. Bohužel jsem tehdy patřila k velmi… eh… rázné paní doktorce, což můj vztah ke gyndě nijak pro budoucnost nevylepšilo. Musím říct, že jsem kvůli stěhování vystřídala víc ženských doktorů – myslím gynekoložek :P a naprostá většina z nich netrpěla žádnou empatií.

    Výsledkem bylo, že když u nás v Praze vznikla po roce 1990 soukromá gynekologická ambulance, byla jsem jednou z prvních přihlášených pacientek. Můj požadavek byl jasný: chci pana doktora a hodného! (ještě jsem nezapomněla na neurvalou prohlídku po šestinedělí u své spádové doktorky. No, nezapomněla jsem na ni doteď:)). Dostala jsem se k prima panu doktorovi, tehdy mladému a nadějnému, a byla to skvělá volba. Chodím k němu i po třiceti letech a je pořád lepší :)
    No jo, gynekolog je pro ženu velmi důležitý doktor :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN