HOST DEDENÍKU – RenataE: Přes zeď

Hodina po půlnoci. Píšu ve své komůrce, kterou sdílím s pračkou a špinavým prádlem, článek. Potomci se pomalu chystají do postele.

 

 

Od sousedů se ozývá řev, muž řve na ženu, jsou slyšet padající věci, žena prosí, aby ji nechal. Není to poprvé a není to „italská domácnost“. Muž má zřetelně navrch.

Hřívnatec: „Tak snad zavoláme policii, než ji zabije!“

R: „Jo. Městskou nebo státní?“

Hř.: „Asi městskou?“

Volám 156, popisuji situaci. Městská říká, že mám volat státní, že mají větší možnosti v případě vykázání z bytu.

Volám 158, hlídka přijíždí asi za deset nekonečných minut.

V těch nekonečných deseti minutách diskutujeme o tom, zda Hřívnatec nemá konfrontovat souseda sám. Lovím z paměti, co jsem o tom kde četla a vymlouvám mu to, taky by se ve dveřích mohl setkat se sekáčkem na maso. „A co když ji zabije?“ Na to nemám žádnou dobrou odpověď.

Jak to celé bylo, to nevím. Z bytu odešla žena, posléze policisté. Ale to není důležité.

Jak byste se zachovali vy?

 

 

Aktualizováno: 10.5.2020 — 18:47

29 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Zavolala bych určitě policii. Naštěstí tady v baráku se nic takového neděje. Policajty jsem volala jen dvakrát – protože spousta lidí z domu neví, že ta zakroucená věc na dveřích je klika a nemůžou nechávat barák přístupný kdekomu, a podruhé, když sousedi odvedle začali najednou dělat neskutečný randál a kukátkem jsem viděla, jak vyhodili dva peroucí se asi stokilové muže. Jeden z nich se pak rozhodl, že druhému rozbije hlavu o moje dveře.

    Nedovedu si představit, že bych se dostala do situace bité manželky, ale zažila jsem už na sobě metodu vařené žáby, kdy jsem najednou po roce a půl zjistila, kam vztah nenápadnými krůčky došel. Pokaždé, když jsem chtěla vztah ukončit, následovaly omluvy, prosby, sliby, a za čtrnáct dní se začalo vše nenápadně vracet ke starému. Dost dobře věřím, že manžel druhý den přinese domů květiny a bude se omlouvat a manželka uvěří, že to bylo naposled. Houby. Jakmile se to stane třikrát, aniž by ho manželka opustila, jeho chování se zabetonuje a bude se tak chovat pořád.

  2. Polici bych zavolala, ale ani jeden z nás by tam osobně nešel. Ne ze zbabělosti, ale pokud by hádka byla až takhle brutální, tady by nám mohlo hrozit i zastřelení legálně drženou zbraní. Naštěstí jsme dosud nikdy nic takového řešit nemuseli (ani za mého života v Praze). Zato na burácenící noční muziku jsme tu dříve policii volali několikrát (na to jsme oba fakt háklíví a odmítáme tolerovat). Policie vždy přijela během několika minut, zasáhla a hluk utichl(jsme v právu, na hluk -hlavně noční – tu platí městská vyhláška, za porušení jsou pokuty). Naštěstí už roky máme v celé ulici tiché sousedy, ale v těch jiných ulicích ve čtvrti je jich asi stále dost. Tedy podle „hudbou“ se témeř třesoucích auta, která občas kolem nás jezdí. Jestli si podobně „vyhrávají“ i doma je už problém jejich sousedů.

    O brutalitě v manželství jsme před pár dny v TV na streaming dokoukali skvělý serial „Big Little Lies“. Právě žena, kterou hraje Nicole Kidman to řeší. Pokud mate možnost se na to take kouknout, doporučuji (jsou to 2 sezóny).

    https://www.amazon.com/dp/B01N4LHDAT/?ref=DVM_US_JK_PS_B_BLLTLe4|c_77515616915515_m_LouvrNvR-dc_

  3. Jednou večer se pod naším oknem ozýval strašný řev chlapa a ženské prosby. Chlap do ženy kopal, mlátil ji, no hrůza. Tak jsme zavolali policii. Mezitím vyběhli z nedaleké restaurace dva, chlapa od ženy odtrhli, porazili ho na zem, nakázali mu, ať se ani nehne. Ale – přijela policie a žena řekla, že se vlastně nic nestalo a s chlapem odešla. Co bylo za rohem, už nevíme.
    Druhý případ je trochu komický. Vyprávěl nám ho v práci kolega. Jako studentík bydlel u tetičky a strýčka. Ti se prý dost často hádali, lítaly talíře a i facky. Nakonec se chtěli rozvádět a oba si přáli synovce jako svědka k soudu. A zapřísahali ho, ať řekne u soudu pravdu. Tak jako mladý naivní tu pravdu řekl – a co myslíte ? Strýček s tetičkou se nerozvedli a společně se pustili do synovce, že jim chtěl zničit manželství.

    1. Víš, a to je právě to – ta ochota s tím násilníkem zůstat, i když někdo pomůže – co prostě nechápu. Jak jsem psala dole, četla jsem o tom ledacos, ale stejně nechápu. Možná prostě nemám povahu, kterou by si potenciální násilník vybral, co já vím.

  4. Myslím, že zavolat policii je nejlepší možné řešení. Určitě bych nedoporučovala zasahovat na vlastní pěst. Uf, musel to být ošklivý zážitek!
    Před dávným časem jsem měla v jedné z kanceláří ženu, která tak jednou za kvartál přišla s modřinami, i v obličeji. Pokoušeli jsem se jí pomoci mimo jiné tím, že jsme ji protlačili na přední místo do pořadníku na podnikový byt. Jenže když mělo dojít na věc, sama couvla a zůstala u manžela. Nevím, jestli jsou spolu dodnes, ale znala jsem ji 10 let a bylo to pořád stejné.

  5. Špatný zákon, žádný zákon. V roce 2002 v mém rodném městě ubodal naprosto bezdůvodně opilec svoji ženu i mladou dceru, Bodal je tak dlouho až zlomil nůž a dál už to nešlo. V den vraždy volal sám opilec na polici, že rodinu zabije a učiní konec. Co myslíte, že se stalo, nic,zabil je. A to je jen jeden případ z mnoha. Takže, nevím jak a co udělat, určitě bych poliše volala ale pomůže to ?!

    1. Nepomůže. To vyžaduje komplexní řešení. Aby výstupy z takových „obyčejných usměrňovacích výjezdů“ měla sociálka, lékaři, soudy a ti zase zpětně mohli žádat policii o doložení četnosti, dohledání svědectví v okolí, zajištění kontaktů na příbuzné a podobně.
      Takovýto případ jsem zblízka neviděla. Naštěstí. Ale potkala jsem jiná trápení, která by nepokračovala, nebo netrvala tak dlouho, kdyby státní orgány byly schopny součinnosti.

  6. Bohužel, mám nad sebou takové sousedy. Ona: na pohled drobná putička,160 cm, 50 kg, ovšem s ječákem jak pila. On: 190 cm, 120 kg, pár let v krimu za sebou. Oba evidentně alkoholici. S neúprosně pravidelnou periodou 3-4 měsíce se vždy děje toto: přijde z práce ožralý, najde ji doma ožralou, začne na ni šíleně řvát všechny „křivdy“. Pak po sobě začnou házet dělové koule nebo alespoň nábytek, jinak si neumím vysvětlit ony zvukové i seismické efekty, které se ke mně skrz strop dostávají. Ve chvíli, kdy začne hystericky řvát ona, nevydržím a volám PČR. Přijedou, zavezou ji k lékaři na ošetření, vykážou ho na 10 dní. Načež ona odmítne podat trestní oznámení, jakmile se zbaví modřin, vezme ho zpátky a to celé se opět za čas opakuje. První část příběhu s „pouhým“ randálem je běžným koloritem, nejčastěji okolo termínu výplat. Už 6 let… Podle policistů nic jiného bez jejího souhlasu dělat nemohou. Někdy už ani nemusím říkat adresu, jen se na druhé straně ozve „Už zase XY? Jasně, my jedem…“

    1. To je zoufalý. I pro ty policajty, myslím. Nakonec holt pojedou k mrtvole – patrně její, nebo taky jeho, pokud to bouchne v ní.

      1. S jeho povahou sem ráda, že se zatím nedověděli, kdo PČR volá… V podstatě to může být kdokoli z domu, ten randál je hrozný. Ale nikoho to zatím vůbec nenapadlo. Sousedka vedle dokonce prohlásila, ať se klidně pozabíjí, aspoň bude konečně klid…

      2. Kdysi jsem viděla pořad „Co dokáže žena s nožem v kuchyni“, což bylo předvádění jakože skandálních případů žen, které někdy v 90. letech v sebeobraně zabily násilnického partnera, místo aby se nechaly zabít, no škandál. Dlouho jsem dost nechápala, jak může být naše společnost takhle zdeformovaná. Do roku 2010 neexistovalo ani nebezpečné pronásledování jako trestný čin.

  7. Já jsem takhle už párkrát státní policii volal. Jednou dokonce když jeden muž takhle svoji ženu/družku brutálně kopal a bil přímo na tramvajové zastávce pod naším tehdejším bytem. Okolo stáli lidé a neřešili to… Policisté přijeli velmi rychle a zpacifikovali ho, bohužel ona, jak jsem se poté dozvěděl, odmítla podat trestní oznámení. Takže nejspíš s ním je dodnes, pokud ji už nezabil :(

    1. Bohužel vím o případu, kdy takové ženě na ulici přišli na pomoc dva muži a ta začala toho svého grázla litovat a ještě ty dva napadla a jednomu rozbila nos.

  8. Zavolala bych péčerku…na tohle dojedou docela rychle…a volala bych opakovaně, kdyby se to opakovalo..a pak asi i OSPOD, kvůli dětem…už jsme to praktikovala 2x.

  9. Tohle je těžká věc. Zavolat policii a doufat, že přijedou včas a účinně zasáhnou. Je dobře, že jsi Hřívnatce ukočírovala a on se mezi ně nevmísil.

    Jinak chápu Dede, že nechápe… to asi nikdo z nás, kdo nebyl v situaci týraného.

    Trochu na odlehčení. Mám v živé paměti povídání našeho řezníka (při krájení sádla se toho hodně namluvilo), jak se jednou nešťastně vmísil do „domácí zabijačky“. „Od súsedú sem slyšel, jak Mařa volá „On mě zabije, pomoooc, on mě zabije!“ a skyšek rany, jak když se mlátí rež. Vyvalil sem vrata a vidím, jak ju Metod mlátí hlava nehlava. Tož sem mu jednu pleštil, až vzal druhú o žebř a pravil „Co ses zbláznil?“ A to bylo poslední, co stačil udělat. Zmlátili mě obá tak, že sem tři dni viděl hvězdičky a týdeň nechodil do práce. A tá Mařa na mě křičela, že co se do nich míchám a lezu jim pod vrátnicu a že ty vyražený vrata jim mosim zaplatit. Od tej doby, aj kdyby po sobě nožama házali, se otočim a dělam, že tam nikdo néni!“ Takže tak…

    1. Ano, přesně tohle mě naučil život v sociálně vyloučené oblasti. Chlap tam po ulici vleče ženskou za vlasy, ta řve, a když bys jí šla pomoct, vrhnou se na tebe oba. Viděla jsem to na vlastní oči, takže tam jsem byla naučená nezasahovat.

  10. No ano. Jistě že tam nelézt a volat policii.
    Akorát, že mezi volat policii a přivolat policii je veliký rozdíl. Někdy je to skoro stejně náročné, jako reklamovat poštovní služby.
    Nechce se jim. Oprávněně. Nemají totiž ve skutečnosti žádnou pravomoc k řešení problému.

  11. Zavolat polici se mi jeví, jako rozumné – ne, spíš nutné! Dobře jste udělali.
    Zajímavé je, že odešla ta žena… pokud to byl jejich společný byt, měl být vykázán spíš násilník, ne? I když je možné, že se jinde cítila bezpečněji. Akorát že to nic nevyřeší.
    Dobře jste udělali Renato – stejně je dobře, že tam Hřivnatec nešel.

    Nikdy jsem se k bezprostřednímu brutálnímu domácímu násilí nenachomýtla, i když znám ženy, kterým se to v různé míře stalo. Nikdy jsem úplně nepochopila (myslím srdcem), proč v takových vztazích zůstávají, mně přijde cokoliv lepší než tohle. A to přesto, že jsem četla hodně článků, kde psychologové vysvětlují ten mechanismus. Přesto si myslím, že násilník si svoji partnerku už rovnou vybírá (klidně nevědomě) podle nějakého klíče… buď velmi mladou (ovlivnitelnou, zastrašitelnou), nebo obecně nejistou a do jisté míry submisivní, která strpí ten začátek (první facky, omluvy, facky) – pak se to už veze podle onoho popisovaného scénáře. Chytřejší násilníci (jsou v té kategorii lidé všech úrovní vzdělání) se samozřejmě nespokojí s fyzickým násilím, obvykle je v tom i budování absolutní ekonomické závislosti té ženy – nemívá přístup k rodinným penězům, nemívá své auto a podobně. Někdy bych řekla, že nemívá ani všímavé bratry nebo nebo otce! Tedy někoho, koho by se „domácí“ násilník mohl leknout. Tihle bývají většinou zbabělci, navenek se obvykle prezentují jako příjemní a slušní lidé. Jiný případ je samozřejmě všeobecný násilník a grázl – ti jsou nebezpeční všem.
    A ano, vím, že existuje i násilí žen na mužích – tam existuje jediná lepší okolnost, málokdy tomu muži jde přímo o život (o duši jistě).

    1. Jeho verze je taková, že do něj opilá žena vandrovala, když chtěl spát (vstává velmi časně).

  12. Hrozná situace. Zavolala bych samozřejmě policii a než by přijeli, distrahovala bych ho bušením do zdi, abych tomu zakomplexovanýmu zmetkovi dala na vědomí, že o jeho útocích vime.
    Jít mu domluvit by asi bylo kontraproduktivni. Dostala bych nakládačku taky.

  13. Bohužel naše zákony stojí tak, že dokud se nic nestane, tak policie nic nedělá.
    Zavolala bych policii taky.

  14. No, je to situace… Já bych určitě volala, už jenom pro tu pokročilou hodinu. Asi pečerku, protože ta opravdu může víc.
    Jedna naše známá byla týraná, ale protože on byl kamarád s příslušníky Policie, většinou přijeli, pokecali si s ním a odjeli.

    1. Inko, to je strašná představa! Je asi marné doufat, že nakonec všichni – včetně těch policajtů – došli nějakého trestu?

      1. …. ano, hrozná představa ale bývá to docela běžné,bohužel, kamarádi z „mokré čtvrti“ ,se navzájem kryjí. NIKDY k trestu NEDOJDE! Maximálně jim zkrátí odměny. Lékaři-lékařům, poliši- polišům, kryjí se navzájem. Konečně, vše vidí u politiků,to je zářný příklad pro společnost!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN