Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU: Cvičák; Neviditelná kočka; Náhodná kočka

Je tu pátek a s ním i další Rozárčina dobrodružství. Užijte si pohodové vyprávění a uvidíte, kde se vzala neviditelná kočka! :)

 

 

Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU (10): Cvičák

Mám dojem, že se mi zbláznila panička. Copak si nevšimla, že jsme na vycházce? Že je čas pro čuchání, běhání a sociální interakce? Místo toho je to furt: sedni, lehni… A jednou jí to nestačí!

Přesně tohle se u nás vyvrbilo, když jsme vrátili Rexe domů. Panička si vzala do hlavy, že potřebuju výcvik. Já! Copak spolu nefungujeme šťastně a harmonicky? Ona řekne, co chce, abych udělala, já si to rozmyslím a pak to většinou udělám. Kde je problém?

Ne, začali jsme chodit na cvičák. Nejdřív to byla legrace, protože cvičili paničku. Prý nedává povely, ale doporučení. Ostatně, co je na tom špatného, ptám se? Pak jsem přišla na řadu já. To byla taky legrace – kdo by odolal ruce plné mletého hovězího? No, panička asi jo, není ráda upatlaná! Já jsem námitky neměla a všichni říkali, jaká jsem nadaná fenka.

Jenže panička začala prudit několikrát denně. Sedni, lehni, vstaň, k noze. Dobrá, jsem ochotná jí to předvést jednou, pokud na tom trvá, tak dvakrát, aby věděla, že nejsem hluchá. S tím si ale musí vystačit, protože – mezi námi – nejsem ani blbá.

Řekněte sami. Proč bych měla jít po chodníku a koukat při tom paničce do očí, jak chtějí na cvičáku? To akorát obě do něčeho vrazíme! Navíc, jak mám při tom dávat pozor a hlídat naše okolí? Byl to právě vycvičený Rex, který mě to naučil. Říkal, že tohle je důležitá psí povinnost!

A tak zlobím – jak už poněkud unaveně říká panička. Vykládá svým kamarádkám, že to nechápe. Na cvičáku exceluju a doma se tvářím jako dement. Mezi námi, je to panička, kdo nechápe. Kocour Merlin pravil, že šedá je teorie a zelený strom života. Já bych dodala, že kde chybí plná ruka mletého hovězího, tam se necvičí.

Mám ráda hovězí, ale normální vycházky s paničkou mám mnohem radši. Musím přijít na to, jak jí to vysvětlit. Myslíte, že je na to někde nějakej cvičák?

Přeju vám krásnej chlupatej den a příští týden zase na shledanou!

 

Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU (11): Neviditelná kočka

 

Naše panička do telefonu nikdy nekřičí. Pokud se zlobí, hovoří velice spisovně. Když jsem tuhle uslyšela, jak mluví, couvla jsem. Jejími sykavkami by se daly brousit válečné sekery.

„Gratuluju, že jsi těhotná, ale jak to souvisí s kočkou? Cože? Eh, předpokládám, že z jejího záchůdku nejíš. Hm. O malém princi a růži jsi někdy slyšela? To nemyslíš vážně!“ Potom panička na chvilku zmlkla a z očí jí sršely blesky. Nakonec přece jen promluvila: „Dobrá, přivez ji sem. Zítra večer.“

Páni, někdo přijede! Zajásala jsem. Mám ráda, když se dějí zajímavé věci. Panička ale klesla na pohovku, popadla do náruče Merlina, zanořila si obličej do jeho kožichu a já slyšela, jak šeptá: „Budeš to muset skousnout kocourku, jinak to nejde.“ Zarazilo mě to – Merlin dostane tabletky? Nebyly to tabletky. Byla to Lady Chatterleyová.

Vážně! Takhle nazvali kočku… No, kočku. Když ta paní spěšně odešla a my nakoukli do přepravky, viděli jsme jen zlostně syčící bílou kouli s obrovskýma zelenýma očima. Vyděšenou kouli – můj nos neoklamala. Panička otevřela dvířka a uskočila, protože bytem prosvištěl chundelatý blesk a uzemnil se pod vanou.

Všichni jsme se na sebe podívali. Merlin se snažil skrýt své zděšení. Tohle mu přitáhli do jeho teritoria? Prý lady Nevímjaká. Saň to je! „Nedivte se jí,“ řekla panička a šla pro talířek s kousky masa. „Byla zrazená.“

Páneček vzal talířek a nabídl ho tmě pod vanou. Ozvalo se zasyčení a vylétla drápatá tlapa. Páneček ucuknul, zaklel a přepočítal si krvácející prsty. „Jaká vřelá povaha…“ pravil sarkasticky. „Co kdybychom jí říkali Polárka?“ Panička se na něj vděčně usmála, kývla a šla pro peroxid.

Připlížila jsem se do koupelny a nakoukla pod vanu. „Neboj,“ povídám. „Zvykneš si a bude se ti tu líbit.“ A tma odmňoukla. Tak začal náš život s Neviditelnou kočkou.

Přeju vám krásnej chlupatej den a příští týden se dozvíte, jak to bylo dál!

 

 

Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU (12): Náhodná kočka

 

Hnala jsem se za bílým huňatým ohonem. Tryskem z koupelny do kuchyně, prokličkovat mezi židlemi – jen jedna spadla – smykem do chodby, trysk po schodech a vzápětí pekelné brždění v ložnici, protože pod postele se nevejdu. Nakoukla jsem do tmy, kde vítězně svítily dvě zelené oči.

„Rózo! Okamžitě toho nech! Takhle si u nás nikdy nezvykne!“ Paniččin křik rozechvěl okenní tabulky a oči pod postelí polekaně mrkly. Vyběhla jsem z ložnice a celým psem jsem se to snažila paničce vysvětlit. „Neboj! Já vím, co dělám! Víš, jak ji to baví?“ Panička si jen unaveně vzdychla.

Je to už víc než týden, co s námi žije neviditelná kočka. Polárka samozřejmě není neviditelná sama o sobě, jen se nechce ukazovat lidem. Její první majitelka s ní jednala jako s kloboukem, který vyšel z módy – zbavila se jí, a ona to nemůže lidem zapomenout. Takže chudák naše panička si drásá srdce, když dává misky s jídlem před vanu a jen na mizejících dobrotách a použitém záchůdku vidí, že nový člen rodiny reálně existuje.

Ptáte se, co na to kocour Merlin? Inu, moula je to. Touží se s bílou krasavicí seznámit, ale prý, musí dodržet protokol. On ji honit nebude! Ona musí přijít sama a seznámit se s pánem domu. Pche! Ještěže tu všichni mají mě. Protože já mám neomylný psí nos a vím, jak strašně vyděšená, smutná a nic nechápající Polárka byla. A jak se každý den víc osměluje – a jak ji naše honičky baví. Však si musí udržet kondici a postavu, ne?

Prostě pro nás s Merlinem už Polárka není neviditelná. Je to trochu ušmudlaný chlupatý mop, jehož obrovské zelené oči se už umějí i usmát. Mě je jasné, že za chvíli bude Merlin po domě šťastně sbírat zbytky své důstojnosti, protože až se tahle kočka opravdu osmělí…

Musím o tom nějak přesvědčit i páníčky. Jsou z Polárky smutní, ale ono opravdu už brzy bude líp!

Přeju vám krásnej chlupatej den a příští týden zase na shledanou!:))

 

Diskuze je jako vždy otevřena jakémukoliv tématu s Rozárkou souvisejícím i nesouvisejícím :)

Aktualizováno: 26.3.2020 — 16:26

44 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Zas mám dotaz. :-) Náhradní potah na žehlicí prkno byste doporučili/y jaký? Ten starý, jakýsi noname teflonový, se nám totiž podařilo protrhnout. Poradíte?

    1. Používám obyčejný, teflonový se mi neosvědčil. Kupuju náhradní v Lidlu, mají dost velké, aby šly natáhnout i na moje prkno, s kupováním na míru jsem moc štěstí neměla.

      1. Aha, dík za info. My právě máme jakýsi teflonový, jak píšu výš, a docela se nám osvědčil, ale už je holt aspoň 20 let starý. A ty z toho Lídlu, ty jsou dobré? A mají je pořád, nebo bych to musela kupovat přes e-shop? My máme prkno takové jakési normální, taky aspoň 20 let staré, možná víc, velikost průměrná, šířka cca 40 cm, délka cca 120 cm. Zatím jsem se koukala na Leifheit nebo Viledu. Mrknu do toho lídlového e-shopu.

  2. Dede, pár rad pro výběr šicího stroje jsem našla zde: https://www.nej-sici-stroje.cz/jak-vybrat-sici-stroj/
    No a moje dilema se mezitím vyřešilo, dcera si vezme můj stroj (až bude opravený), je opravdu bezvadný, hodně šikovný a pro začátečníka ideální – a já jsem si pro sebe objednala tohohle krasavce: https://eshop.garudan.cz/domaci-sici-stroj-garudan-visio-ghe-1207-rozsirujici-stul/ – je to česká výroba, přijde mi celkem fajn a už jsem ho měla v merku dlouho, jen jsem si říkala, že je zbytečné si kupovat nový stroj, když na tom současném nešiju. Tak se to holt spláchlo v jednom, tzv. dvě mouchy jednou ranou. Mám radost.

    1. Já mám Janome a dcera Juki (vyšší řady), ale je fakt, že nejsme začátečníci a na stroj máme dost specifické požadavky. Ale spokojené jsme obě, prý mají dobré i ty nižší řady. Měla jsem i Brother (dala jsme ho tchýni, ale byl to dobrý stroj na takové to domácí šití), ruskou Čajku (poctivý kovářský výrobek, šila i kůži, problém byly jemnější materiály) a teď mám doma na hrubší věci Zetinu nějaké obyčejné řady. A jsem s ní spokojená.

    2. Aido, díky… pročetla jsem to a usoudila, že to ještě počká. :) Teď kupovali stroje skoro všichni, takže ty jednodušší a levnější nemusejí být na skladě. Taky bych je chtěla vidět…

      1. No, moc nejsou, nebo jsou právě z té Číny. Ale jestli bych mohla doporučit, tak se pak, až to bude aktuální, zaměř na ten horizontální rotační chapač (cívka spodní niti Ti leží rovnoběžně se šicí deskou a vidíš na ni), ten je pro nešiky, jako jsem já, hrozně pohodlný. Ten mám u té svojí současné Zetiny a už bych neměnila. Předtím jsem měla u Ladovky a Veritasky vertikální a to byl (aspoň pro mě) dost opruz; zkušené švadleny jsou ale možná jiného mínění, nevím.

    3. Aido, pěkně prosím, napiš pak své zkušenosti s novým šicím strojem, taky zvažuji koupi. Děkuji

  3. Musím vám říct, co jsem včera a dnes dělala :) Podařilo se nám jako obci sehnat a koupit desinfekci, takže jsme si to rozpočítali a vyhlásili, že každý občan mající trvalé bydliště v některé z našich tří vesnic má nárok zdarma na tři deci desinfekce :) No a pak jsme to v pátek večer v hasičárně lidem rozlévali do přinesených nádob…
    Vypadal to malinko jako v nějakém Troškově filmu, ale ve skutečnosti to bylo opravdu dobré – spolu s desinfekcí jsme ještě zdarma nabízeli lidem roušky.
    Bylo vidět, že lidem dělá dobře vědomí, že se snažíme starat. A jedna paní nám moc hezky děkovala za naši snahu pomáhat místním seniorům – a to taky potěšilo (inlove)

    1. Ty tři vesnice :P abyste se nenechali unést představou něčeho velkého… dohromady nikdy nemáme ani 400 lidí (obvykle +- 380), takže se taková prakticky osobní péče dá zvládnout :)

      1. To je výborné. Nám místní hasiči jeden den roznosili roušky a další den 0,7 l Anticovidu, či-li desinfekce! Mám ji ve spreji v předsíni…

    2. Já jsem jako hlavní domovnice v našem SVJ (10 bytů) už na začátku krizového stavu vyvěsila papír, kde nabízím pomoc s nákupy, máme tři partaje seniorů 75+. Nikdo se neozval, až dnes.
      Paní mi volala, jestli bych jí – příležitostně, kdybych někde náhodou potkala – nekoupila dvě kostky droždí, že už má jen půlku kostky a neví, jestli může udělat lívance, aby jí později nechybělo. Po kontrole lednice jsem jí dala jednu kostku ze svého, měla jsem dvě a půl.
      Paní mě moc nemusí a určitě ji stálo velké přemáhání, aby mi zavolala. A jsem ráda, že zavolala.

      1. V lidech se teď budí kde co a ukazuje se, jací doopravdy jsou. Mnoho lidí je skvělých, dobrovolníci, lidé tráví bezesné noci nad projekty, které mají pomoc ostatním. A pak takoví, kdo nenávidí každého a nahlas – možná ze strachu, ale stejně. A hledají univerzálního viníka…

  4. Dobrý podvečer při sobotě. Jako obvykle mám jeden OT příspěvek, ale nebojte se, dneska z vás žádné peníze pumpovat nebudu. :-)
    Mám dotaz: dcera si chce koupit šicí stroj, jaký byste poradili/y? V současné nabídce se vůbec nevyznám, nevím, na co se zaměřit, které značky jsou dobré a které ne.
    S tím souvisí další dotaz – slyšeli/y jste někdy o značce šicích strojů Garudan? http://www.garudan.cz Je to prý česká značka, kromě průmyslových šicích strojů, na které se zaměřují, dělají i šicí stroje pro domácnost. Docela se mi některé líbí, ale fakt nevím. Poradíte?

    1. To mě taky zajímá… celkem šťastně žiju bez šicího stroje skoro pětadvacet let, ale teď jsem začala přemýšlet nad tím, že by doma být měl – stačil by mi nějaký malý, jednodušší. Ale je to pro mě země naprosto neznámá, tak moc doufám, že se tu nějaké rady nebo doporučení objeví :)

      1. Taky doufám. Zatím mám jen pár podmínek – jednoduchou obsluhu pro začátečníka, rotační chapač, volné rameno.
        No ale jak tak hledám, koukám, že většina strojů je momentálně vyprodaných. :-(

        1. Nejsem vůbec šikovná na ty ruční práce (rofl) , ale šicí stroj je v naší rodině součástí věna (chuckle) . Takže mám – u nás se šije už třetí generaci na Veritas – Terka zdědila tu po mamce, já mám novou a jsem s ní spokojená… na to moje šití! ;)

          1. Taky mám jednu Veritasku ve skříni. :-) Dokonce se snad pořád ještě dělají: https://www.sici-centrum.cz/veritas
            P.S. Jetě jsem si při tom prohlížení a hledání ujasnila další (a asi nejdůležitější) podmínku nového stroje – nesmí být z Číny! Kupodivu se v Evropě ještě pořád nějaké šicí stroje vyrábějí, a kvalitní, až na ty ceny teda.

  5. Dede, zase jsem si krásně početla, krásná něžná věta: „Prostě pro nás s Merlinem už Polárka není neviditelná. Je to trochu ušmudlaný chlupatý mop, jehož obrovské zelené oči se už umějí i usmát“. Těším se na další pokračování, už si nepamatuji, kolik dřívějších povídání bylo tak doufám, že si ještě několik víkendů budeme o Rozárce a spol. číst.

    ALE,ohledně koronaviru mě něco napadlo. Znáte průhledné deštníky? Já jeden mám už pár let. Vlastně je to už můj druhý, první jsem měla v Německu. Nesnáším vítr do obličeje a hlavně ne do očí. Takže když fičí a prší zároveň tehnle deštník je skvělý. Spustím ho přes hlavu, že mi sahá až k ramenům, je pod ním zcela bezvětří, ale stále vidím kam jdu. Navíc ho silný vítr jen tak neotočí naruby a vlasy necuchá. Kdysi jsem na jedné fotce viděla anglickou královnu právě s takovým deštníkem . Ten současný jsem si koupila na procházky s Trixie. Na vítr bez deště jsem nosila „safety“ brýle, takové ty zahnuté (mám bezbarvé i žluté sluneční). Na mrholení a vítr jsem měla tenhle deštník. Takže mě napadlo, že by u vás mohl být šikovný jako ochrana proti koronaviru. Rouška je tam povinná, ale mohl by vás navíc chránit „kolem dokola“, kdybyste s někým musely venku mluvit. Dívala jsem se na český net, prodávají se, ale nejsou právě nejlevnější. Levný jsem našla jen tenhle: https://www.promodestniky.cz/damsky-pruhledny-destnik-queen.html

    Deštník ale nutně musí být hodně zakulacený (tzv. bublina – „bubble“), aby dostatečně chránil. Tedy ne jen mírně zahnutý, jako běžné deštníky(take se prodává). Jeho hlavní nevýhodou je, že jak je plastický, v chladném počasi dost tuhne a při častém zavírání a otvírání časem popraská. To se stalo mému prvnímu v Německu. Ale to už je hodně dávno, možná tyhle nové už jsou kvalitnější (odpovídá tomu i cena). Můj současný zatím žádnou mrazivou zkoušku nepodstoupil.

    1. Maričko, o těchto deštnících vím, ale jak deštníky vlastně nepoužívám, tak ke mně nějak nikdy nedoputoval :)
      Jinak si snažím představit, jak podivně by naše ulice pak vypadaly – už roušky jsou zvláštní, ale pak ještě deštníky! :D Nevím, možná by to trochu pomohlo… jen ta ruka by člověku asi chyběla :)
      Jo a teprve dnes jsem viděla tvůj včerejší článek na Zvířetníku – bezvadné téma! :) U nás jsme kombinovali českou a slovenskou kuchyni a celkem se nám to povedlo. :) Dost slovenských věcí vařím jinak než tchyně, ale zjevně to nevadí – Martin i kluci jsou zvyklí převážně na moje vaření, takže neprotestují :) Jo a Martin je typický nevařič (blush)

      1. No Dede, máš pravdu, představa orouškovaných zakuklenců pod deštníkem je jistě úsměvná, ale já myslela třeba na procházky se psy, kdyby člověk někoho potkal a chtěl se místo vyhnutí zatavit a popovídat si. Ten můj visí na věšáku, roušky tu nikdo venku nenosí a s Trixie na procházku ho už take nevezmu. Ale jinak je skvělý.

        Děkuji za zdejší komentář k mému článku.

  6. Jó cvičák, na ten máme spoustu vzpomínek! Denis to měl těžký – mezi všemi těmi ovčáky, rotvíky a boxery byl tak trochu za exota a rozmazlence. :) Navíc cvičil bezvadně doma na zahradě, ale na cvičáku, kde ho rozptylovali jiní psy, kapsy jejich páníčků plné dobrot, případně stádo krav na vedlejším pozemku, to bylo výrazně slabší. Ale nakonec musím říct, že – ač jsem tomu nedávala šanci – mnoho dovedností mu v makovici zůstalo a trénink a výchova na cvičáku byly jednoznačně přínosné.
    První letošní klíště na Denisovi bylo zneškodněno a pes natřen, potud vše OK. Ale já jsem měla v kalendáři poznamenaný termín přeočkování proti klíšťové encefalitidě, a teď mám dilema – jít či nejít, v této době?

  7. Mám taky doma Velkou bílou i když ne virtuální ale skutečnou,ta je však v pohodě,i když byly obavy, že se bude bát psů neb jí prý pes ublížil. Jenže ona je fakt nebojácná,od začátku se na psice dívala tak nějak shovívavě a myslím, že má respekt. Damík, jakmile si odbyl pobyt pod postelí a není mně vidět, zdomácněl převelice, však jsem psala onehdy vedle v hospůdce. Teď je můj věrný strážce a obdivovatel,stále po mém boku ať dělám, co dělám. :-)

  8. Díky za pohlazení, hezky sepsáno. Cvičáky nemusím, proto nemám psy :) a příběhy, jako ty s Polárkou, bohužel nejsou ojedinělé. A já už po svých zkušenostech vím, že jediné, co pomáhá, je čas. Ve většině případů, pokud má člověk prostor a čas, to ty kočky dají v pohodě. Znám bohužel i pár případů, kdy to nevyšlo a nastalo období očurávání kde všeho a ne vždy se příčina našla… konec konců my kdysi dávno s černou kočkou Adélou taky měli problém, chodila dělat bobky mimo WC a nepomohlo nic, až když se dostala do jiné domácnosti. Bohužel si myslím, že tam kdysi dávno – ještě předtím, než se dostali k nám – došlo k nějaké interakci s Čeňkem a pokud byl Čeněk v dosahu – nebo možná spíš dočmuchu – Adéla prostě na WC nechodila. Zřejmě ji kdysi na WC nepustil, nebo co, nevím, ale je fakt, že od chvíle, kdy přešla do rodiny, kde byla sice jiná kočka, ale nebyl to Čenda, problém ustal jak mávnutím proutku. Inu, do hlaviček jim nevidíme…

  9. Jééé – Rozárka!

    Co se týká cvičáku – Brůča byla na cvičáku jak vyměněná. Oddaně hleděla Terezce do očí a kromě aportu (tu hnusnou věc by do huby žádná dáma brát neměla) vše předváděla přímo předpisově, ani pamlsků nežádala. Nikdo nevěřil, že po opuštění brány výcvikového prostoru se změní na žíznivou čáru, mizející na obzoru… S Erníkem jsem taky chodila cvičit a docela se nám to oběma líbilo. Jenže pak paní cvičitelka absolvovala nový kurs a změnila výcvikovou taktiku (pes žral jen to, co si vycvičil – myslím, že něco takového praktikuje Pája) a ta nám nevyhovuje. Takže jsme skončili…

    Neviditelná kočka s vřelou povahou Polárka mne baví, i když její původní paničce (ač virtuální) bych s chutí nakopala zadel. A líbí se mi, že i když jsi člověk převážně psí, do své literární rodiny jsi si nasadila kočky (inlove) .

    Co se týká počasi – už včera bylo u nás docela hezky, a dneska to hezké pokračuje. Už se těším, jak za chvilku vyrazíme někam do přírody…

  10. Jak je u vás? U nás je první den po dlouhé době opravdu nádherně. Ráno jsem šla na poštu jen v zimní bundě bez mikiny a možná to bude časem jen na tu mikinu… :)
    Ovšem probudily se mouchy všech velikostí, chjo. No co už.
    Jo a ještě jeden dotaz – taky sbíráte ze svých zvířat tolik klíšťat? :)

    1. Klíšťata jsem z Erníka tahala celoročně, když jich bylo za den cca 10 (asi tak před měsícem), nezbylo mi, než zašťárat v peněžence a vytáhnout nemalou částku na tabletu Bravecto. Teď sice klíšťata také tahám, ale už chcíplá a vysušená.

      1. Bravecto mám a dám, ale čekám na začátek dubna, vždyť u nás ještě nestačila ani povyrůst tráva, takže ta pravá sezóna teprve začne…

  11. Blesk se uzemnil pod vanou a vřelá povaha Polárka- to miluju :)
    Taky doma ječím, když psice z přebytku energie prohání kocoura po domě a ten před nimi utíká. Fakt je ten, že když na to nemá náladu, tak si sedne čelem k nim a napřáhne packy a to už obě pejsky vědí, že to přehnaly- obě už párkrát dostaly drápatou kocouří pacinou a ani jedné se to nelíbilo.
    Jahody jsme ráno vyšoupla na parapet ven a pak budu sázet- dneska nebo zítra. Taky chci dělat cheesecake. Látkové roušky pro firmu jsem sehnala, tak snad už nebudu muset šít. Plány na víkend mám- dokonce i to šití, ta rozdělaná deka na mě smutně kouká z rohu už skoro rok!

    1. Tedy, jestli ta deka kouká už rok, tak je na čase ji došít :)
      Naši psi honili naše kočky – ale vždycky venku. Doma naopak kočky tyranizovaly svým osobitým kočičím způsobem psy… pokud jsem jim to nezatrhla. Přesto Čita, která chodila ven a občas se dostala do sporu s místní kočičí komunitou nebo se psem, vždycky prchala domů pod ochranu svých psů. Ti pak za plotem ječeli na pronásledovatele, protože tyhle kočky mohli honit jen Kazan s Daníkem, cizáci ani náhodou:))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN