BTW: Čas na čaj

V konvici se začíná vařit voda a já pořád ještě bez nápadu zírám do skříňky, kde mám uložené každodenní čaje. Snídaně. Jaký? Černý, ovocný, bylinky? V duchu ale vím jedno – ať to bude kterýkoliv z nich, bude s citrónem:))

 

 

Když jsem hledala téma pro dnešní den, přemítala jsem nad tím, co je momentálně tak nějak aktuální a zároveň to není čínský virus. Vzhledem k mrazivým nocím a ledovému vichru přes den jsem usoudila, že téma by mělo být zahřívací. Peřiny? Hm. Čaj! To je to pravé – nakonec v případě viróz je to vysloveně doporučené pití. No vidíte, a jsme zase u virů. Ale to nevadí – jdeme na ten čaj.

Nejdřív musím přiznat, že pro milovníky čaje jsem barbar. Pokud jsem někdy v životě pila čaj pro čaj, bylo to když jsme žili na Taiwanu (zelený čaj + jistý obřad – nejen na návštěvách) a v Anglii (černý čaj, mléko, jiný obřad, při každé návštěvě, někdy i jen my s Martinem:)). Když jsem čaj pila s domorodci jejich způsobem, uměla jsem si to užít a chutnalo mi to. Doteď mám odpovídající servisy, patrně bych vyhrabala i odpovídající čaje. Jen mě nějak nenapadne si takovou chvilku s čajem udělat doma – jsem prostě kávová:))

 

 

Přesto čaj piju odmala, jak jsem byla rodiči vedena. Ke snídani vždycky, často k večeři. Vždycky, když mi byla zima, vždycky, když jsem byla nemocná. Jenže ani v jednom z případů nešlo o vychutnání si čaje, jako spíš o příjemný horký nápoj. Pokud mě náhodou i povzbudil, bylo to plus navíc. A právě v dětství vznikla moje čajová závislost na citrónu – a na medu, když už jsme u toho.

Doteď ocením úžasný oživující účinek silného černého čaje s citrónem a medem ve chvíli, kdy se vrátím domů z delšího pobytu ve sněhu a mrazu. Kdysi v Tatrách, to jsme už byli s Martinem, mi nabídli tzv. tatranský čaj – když viděli, jak moc jsem zmrzlá. A pak mi vyrazila dech kombinace mého oblíbeného sladkého černého čaje s citrónem a mocnou dávkou domácí slivovice… Jak mi nikdy nechutnal grog, tak tatranský čaj se stal záchrannou stálicí při promrznutí – pokud tedy neřídím (a já řídím často:)).

Citrón (a někdy i med) dávám i do bylinkových čajů – v mém případě jde většinou bylinkové směsi proti nachlazení a proti kašli. Co jsem však objevila tzv. Krakonošův mls, což je bylinkový čaj pro běžné pití, dávám si bylinky častěji. Ráda piju ovocné čaje, ty piju „holé“, tedy bez citrónu a bez medu. Nejradši mám čaje z malin a černého rybízu. Nevím proč, ale nemám ráda jinak oblíbený mátový čaj. Čistě zázvorový čaj nemusím – dle zvyku barbarů si radši přidám zázvor do černého nebo bylinkového čaje a nepřekvapivě ho pak piju s medem a citrónem:))

 

 

Když to tak po sobě čtu, tak musím přehodnotit svůj původní názor na své pití čaje – čaje jsou pro mě důležité a jen nerada bych byla bez nich. Jen prostě nejsem žádný znalec a pití čaje pro mě není obřad. I když… pokud náhodou zapadnu do čajovny, umím si to užít – dokonce bez medu a citrónu:)) Jen se to stane tak dvakrát do roka.

PS: Po většinu dne piju prostě vodu a zase vodu, takže si sladký čaj ke snídani mohu dovolit :)

 

A tak se dnes ptám – co vy a čaj? Jste spíš čajoví nebo kávoví? Existuje čaj, bez kterého byste nemohli být? Jak čaj zapadá do vaší denní rutiny? Pijete čaj s něčím nebo „holý“? Pojďme se dnes ponořit do vůní a chutí čajů černých, zelených, bílých, ovocných, bylinkových… :)

Aktualizováno: 24.3.2020 — 17:42

101 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Oboje. Na vše mám porcelánové konvičky a ty důkladně umyje myčka. Kdysi jsem mívala rýžovou sadu nádobí na kolej, ale nikdy jsem nesehnala velkou konvičku s porcelánovým ouškem, jen s bambusovými, které se za chvíli rozpadají. Na kafe mám filtr a na čaje sítka.
    Některé černé čaje piju s mlékem. Mám hodně ochucených černých a zelených čajů, assam na masalu. Už jsem dlouho nekupovala čisté odrůdy, zbývá mi jen trochu Gyokuro. Mívala jsem ráda Tiekvanin.
    Kávová jsem taky, piju kafe s mlékem,

  2. Zkuste žhavou poušť z oxalisu – já nejsem čajová, ale na tomhle fakt ujizdim. A citron je nezbytnost

  3. Pridavam se k oblibencum Earl Grey. Cerny caj piju kazde rano ve vsedni dny, dva hrnky, o vikendu ho vymenim za kavu. Nesladim ani jedno, vyjimka je, pokud si dam do caje citron, musim si ho osladit. Doma jsme pili o vikendech caj s kondenzovanym mlekem, nevim proc ne s normalnim. Muj tatinek si pridavall kondenzovane mleko i do kavy. Neprisla jsem na chut bylinkovym cajum, zeleny musim mit k sushi.

    1. tatínek byl fajnšmekr, kondenzované neslazené mléko používá do kávy i čaje moje 88 letá maminka…a dělávám to občas i já,do kafe…ona tvrdí, že to je lepší jak smetana..o mléku z krabice nemluvě..

  4. Hezké a vděčné téma, povedlo se ti, Dede! Já jsem čajová i kávová – k snídani vypiju půllitr ovocného nebo zeleného čaje, následuje dopolední káva, přes den piju zae jiný ovocný nebo zelený čaj anebo vodu (ale teď v zimě se mi do studené vody příliš nechce, tak opravdu radši ten čajík). Další kávu si dám po poledni – když pracuju mimo domov – anebo až odpoledne a večer to jistí čaj bylinkový, uklidňující, jako je meduňka, fenykl anebo různé směsi „na dobrou noc“. :) Černý čaj si udělám jednou za čas, vždy s medem a citronem. A vždy mám zásobu bylinných čajů pro případ nouze – jako šípkový nebo lipový při nachlazení, mátový na zažívání, brusinkový…

  5. Eh to je téma, já jsem od dob, kdy synek při škole brigádničil pár let v čajovně a čaj je jeho natolik velkým koníčkem, že o vlastní dovolené vytváří komunitní čajovnu, dostrkávána a systematicky dokopávána k tomu ochutnávat. :D Výsledkem je moje naprostá čajová závislost, i když z pohledu čajovníků nedokonaná a nedokonalá, protože čaj dělám a piji většinou po půllitrech. :X Ráno sice začínám espresem s mlékem, za mě tedy nejraději zlatou lavazzou, ale následuje půllitr dobrého černého Assamu nejlépe z Baghmari a pokračuje to v práci litrem ochuceného maté nebo vietnamského zeleného čaje a končí večer půllitrem bylinek. O víkendech jsem hýřil a ráno je to Darjeeling Namring nebo Monteviot nebo jasmínové Dračí oči a přes den velká konvice směsi meduňky, nanamáty a třeba lipového květu nebo hoenybushe. Ale když si chci čaj opravdu užít, tak je to některý z vysokohorských oolongů nebo kvalitní jasmínový s vysokým podílem tipsů, už jen ta vůně (inlove). Z popsaného je jasné, že vše je bez přísad a vzhledem k vypitému množství dělám čaje slabší. Nicméně jeden problém mám, jakmile mám někam jet na služební cestu nebo nedej bože, snídat v hotelu, nosím po kapsách pytlíky či dózičky s vlastním čajem, nepřejte si vidět, jak se po mně dívají… (wasntme) Jak si tak uvědomuji, tak nejvíc vody vypiju na cestách :D

  6. Já jsem asi děsný barbar. Černý čaj s mlékem nedokážu polknout, to samé s čajem s medem, černý čaj buď s citronem a cukrem nebo vůbec. Ovocné čaje mám ráda sypané, nemám ráda mátu, nemusím zázvor. Ovocné teda nesladím, piju je v obrovských půllitrákách. Když dojdou sypané, mám ráda Loydovské trojhránky. V Rakousku jsem si jednou koupila tenhle trojhránkový úžasný čaj už nevím jaké značky, pak jsem si ho chtěla koupit přes nějaký e-shop a prostě nikde nebyl. Jen na cizích e shopech a já nemám paypal, tak nemá ani čaj. Ale zas tolik mi to nevadilo. Prostě ovocný, hlavně že je horký a je ho kotel. Zelené, matcha atd. nemusím. No barbar, no. Ani to kafe nepiju :)

    1. Kdysi jsem si pila ovocný čaj podobným způsobem, ale pak mě to nějak přešlo :) Každý máme to svoje. Jen by mě zajímalo, kde bereš energii, když ani nekafuješ! :D Tedy klobouk dolů, bez kafe bych to dala, ale velmi nerada :P

      1. Já když si dám kafe, tak je mi zle. Ale jako fakt zle. Bud zvracím, nebo to jde druhou stranou. Nějaká nesnášenlivost nebo co, nevím. Já teda kafe nikdy nemusela, nikdy jsem se k němu nehrnula, takže když se mi to stalo prvně, tak jsem si myslela, že jsem prostě něco snědla nebo tak. Pak jsem si po nějaký době na návštěvě kdesi to kafe nechala vnutit – znáš to, když prostě není zbytí, vypila ho a to samý. Takže pak jsem to už nezkoušela. No a asi před dvěma lety byl do práce zakoupen nový kávovar a šéfová mě přemluvila, že je to super kafe a spoustu mléka atd., ale dopadlo to stejně. Takže už nekafuju. Tož tak.

  7. Hmm – tak já jsem turková! Ale musí být turek z kvalitního kafe – proto si ho dělám jenom doma a v práci sama, ty hospodské smetky nesnáším. Tam teda jdu do kapučína – neurazí, nenadchne. Mám ráda arabiku a s příchutěmi, doma mleté. Piju černou bez cukru.

    Pokud čaj, tak jen černý, ale taky mám ráda různé směsi s příchutěmi – zamilovala jsem si vanilkovo-kokosový, který mi Terka vozila z Mauritia. Ten mi bude chybět, až mi dojde. A taky roibos mám ráda. Čaj teda piju zásadně se smetanou (rofl) – asi jako jediná tady.

    1. Jo jo, Ygo, turek z kvalitní kávy pro mě býval po mnoho let dobrota (taky holý:)), na který jsem nedala dopustit. Až do té doby, milé děti, než mi zkazil žaludek :P

      Vanilkovo kokosová příchuť černého čaje? Tak do toho bych určitě citrón necpala:))

      1. Ne – tam opravdu jen dobrá smetánka patří. Zrovna si ho tu popíjím a mlaskám. Podle sharčiny rady jsem ho hledala na netu, ale našla jsem ho pouze na burze čajových sáčků! Ani jsem netušila, že něco takového existuje.

        Pro mne Mauritius znamená čaj Corson depuis 1886 – Thé Noir, Arome Coco/Vanille (rofl) Tak kdybyste tam náhodou letěli – až bude možno – vzpomeňte si na mne ;)

                1. Jé, díky Aido – já hledala jen tu značku a nenapadlo mne hledat čaje z Mauritia. Určitě si tam vyberu a až mi dojde zásoba, objednám. (y)

                  1. Bezva, BTW. inspirována Tvým dotazem jsem se šla podívat, co ochuceného jsem si přivezla z cest. Takže mám: kávu vanilkovou, zázvorovou a kardamomovou, čaj mangový a čajovou masalu (s hřebíčkem, pepřem, skořicí, zázvorem, novým kořením a pomerančovou kůrou). Úplně jsem na to zapomněla, hned zítra ráno si do konvičky uděláme jeden z těch čajů a jednu z těch káv přes to vietnamské sítko. Skleróza je fakt hrozná.

                    1. čajová masala- to jsem měla období,že jsem ji mohla furt, byla jsem jak nemocná…po dvou měsících si tělo řeklo A dost! a mám klid… :-D

  8. Uvědomila jsem si, že většinu tekutin, které vypiju, tvoří čaj – černý, zelený, ovocný na opravdovou žízeň. V létě i bublinková voda. Nic nesladím, teď tedy nemůžu, ale když mi zjistili cukrovku, tak z jedním z doporučení bylo NESLAĎTE!. Na to jsem se hořce zasmála, protože nesladím od doby, „kdy jsem začla rozum brát“, tj. od puberty.

  9. Kdysi dávno jsem pobývala v rodině v Anglii a po asi čtrnácti dnech jsem se vzbouřila proti čaji s mlékem (slušnost je slušnost, ale co je moc, to je moc) a poprosila o citron. Nastalo strašlivé ticho a pak paní domu řekla, že měla tetu a ta že jednou byla ve Vídni a tam že jednou také pila čaj s citronem. :D

    1. Abyt, díky tomu, že při pobytu v Anglii jsem si doma do čaje dávala citrón, jsem přežila společenský čaj s mlékem – přece jen jsem byla společenská méně často :)
      Jinak jsi dokonale popsala tón, jakým Angličané na barbarství lidí z kontinentu reagují – tedy ti vychovaní :D

    2. Abyt, stalo se mi totéž, akorát jsem nevydržela čtrnáct dní (klobouk dolů), ale požádala jsem o citron už po několika málo dnech. Zdvižené obočí jasně hovořilo o tom, co si myslí o podivných choutkách kontinentální Evropanky, ale protože byli slušní a velmi vstřícní, citron opatřili obratem :D .
      Stejně je zajímavé, jakou ohavnost dovedou vytvořit dvě ingredience, které mám samostatně obě moc ráda.

  10. Ráno kávička s mlékem, buď rozpustná nebo doma mletá dělaná ve frensch pressu. Turka nemůžu, žaludek silně protestuje. Čaj jen černý a zásadně BEZ bergamotu, s mlékem a občas s citronem a medem. Ovocné čaje nemusím a zelený mi vysloveně nechutná. Roibos taky nemusím, ten má rád MLP.

      1. Tak já nepiju ani jeden, ale kdybych ho dostala, tak v klidu vypiju. Čaj s mlékem mám spojený s dětstvím – horký čaj s mlékem a cukroví, to byla lahoda, když jsme přišli vymrzlí ze sáňkování.Zato kdyby mi někdo předložil čaj s medem, tak potupně vrhnu, mám to spojeno také s dětstvím. Co by věčně nemocné dítko jsem dostávala lipový čaj s medem (medovicový), asi to bylo přeslazené a smrdělo mi to (puke) . A ještě jedno nejsem schopna pozřít a to je slazená bílá káva. V dětství skoro každodenní pití na snídani, problém byl, když nám ji chystal táta a do hrníčku dal tři vrchovaté lžičky cukru, to jsem i v té době měla co dělat, abych se nepozvracela.

      2. Já jo, ale zase nepiju kafe :-) teda když mám nůž na krku, že musím, na návštěvě nebo v kavárně, tak latíčko s příchutí, nejradši karamel, vanilka je na mě moc navoněná… vždycky radši čaj, v zimě černý; když si připadám nachcípaná, tak s medem a citronem, když chci být za exota, tak s mlíkem, v létě ovocný, neslazený, v práci přes noc v lednici, nejradši nějaké lesní plody. Nemám ráda zelený, nemůžu mu přijít na chuť. Bylinky ano, milovala jsem i průduškový od Megafytu, ale nějak změnili složení či čo a už to není ono…v Rakousku někde ve Sparu nebo kde jsem koupila náhodou bylinkovou směs úžasné chuti, jak od babičky, pak už jsem ji nikde neviděla, ale mám schovanou plechovku, tak budu přes léto sbírat, sušit a namíchám si vlastní…

  11. Čaje vypiju ohromnou spoustu, mám ho moc ráda. Piju jen černý, buď jen „holý“, nebo s citronem. Nesladím ho. Zelený mi výrazně nechutná, bílý mi připadá jak teplá voda, bylinkový jen na smrtelném loži a ovocný mi přijde buď kyselý nebo umělý. Zkusila jsem i rooibos, šlo to, ale nijak mě to neuchvátilo, klidně bez něj můžu žít. Čaj s mlékem jsem pila jen ze slušnosti v Anglii, hrůza.
    A tak si ráno udělám „kýbl“ nějakého solidního snídaňového černého čaje, část vypiju hned teplý a zbytek dopiju přes den studený. A večer si obvykle dělám nějaký černý ovoněný, ty miluju.

    1. Černý s citrónem bez medu je pro mě taky možnost – jen se musím ovládnout s množstvím citrónu :D Dělám si vždy co pár dní z citrónů šťávu, kterou uchovávám ve skleněné lahvičce v lednici. No a občas toho tam prostě cáknu moc… :)

      1. Jo, tomu rozumím. Já mám dokonce pocit, že ten citron v čaji po chvíli zesílí. Tak si ho tam dávám jen trošku, připadá mi to i že málo, a když se napiju za chvíli, tak je to akorát.

  12. Já a čaj ?

    Po ránu jsem přísně kávová. Jen pořádný a nefalšovaný turek mě přivede k životu a zvedne náladu. Nebo caffé ristreto .

    Čaj si vařím v práci dopoledne a dávám přednost ovocnému. Doma večer si dáváme s manželem černý čaj Earl Grey s citronem a cukrem nebo medem.
    Co nemusím je čaj zelený.

    Když jsem byla malá dívenka vařila mi babička černý čaj s citronem a cukrem. Byl moc dobrý. Až po letech jsem zjistila, že babička do něj dává pořádnou dávku cukru.

    DEDE ta konvička ve tvaru domku je krásná.
    A čajová souprava je nádherná.

    1. Míšo, taky jsem kdysi dumala nad tím, proč bylo kakao u babičky takové výjimečné… a taky to bylo cukrem:)) To maminka s ním byla vždycky střídmější. A měla pravdu… ale u babičky to prostě bylo u babičky :D

  13. Kafe – ano, ano, ano.
    Čaj? Po vzoru kapitána Picarda – Earl grey – ale jen lehce vyluhovaný (třikrát sáček ponořit a ven)se špetkou cukru.
    Ovocné – ne – ibišek a šípek vraždí můj krček.
    Bylinkové – vůbec ne – vyluhované byliny vraždí můj žaludek.
    Koukám, že jsem pěkně rozmazlená.
    Moje děti čaj milují, dokonce si nechávají posílat z Japonska tu děsnou zelenou břečku matcha, brrr.
    Jenže u mne je ta averze dána už od dětství – válečným čajem. To neznáte?
    Dáte vařit cca 1,5 l vody – do ní dáte vyvařit 5 pigi čajů a ty pak odložíte na talířek, přidáte 12 kostek cukru.
    Vznikne přeslazený černý mogul.
    Ty pytlíky opakovaně použijete (až 2x) a když už nebarví, vyhodíte, přidáte nové pytlíky a zase dokola.
    Proč válečný?
    Protože takto se naučil můj tatínek vařit čaj za války, aby byl silný a aby se šetřilo.
    A tak piji svůj čaj nečaj s Picardem a opravdu jen v době nejvyšší nouze = rodina ví, že jsem opravdu ne-moc-ná :)

    1. Pigi je hnus hnusný nechutný. Občas to někdo uvaří na závodech (nebo Jemču, blééé), proto se várnicím obloukem vyhýbám a vozíme si vlastní.

    2. Babička si dělala druháčky až třeťáčky… brr. Chápu ji, válečná generace, ale v případě druháčků (o třeťáčcích radši vůbec nemluvím) byla voda podstatně lepší volbou :P

  14. Jsem tak napul kávová a čajová. Ráno káva s mlékem udělaná ve french pres, přes den zelený čaj a veceř bylinkový. Mám moc ráda Kusmi tea, mají poetické názvy jako Carevna, Anastazie… a Pukka tea /ten se dá koupit v DM/

    1. Tak Epulko, o Kusmi tea jsem zatím neslyšela. To je výhoda podobných článků jako je dnešní – člověk si rozšíří obzory… :)

  15. Já už mám po ranním kafe svůj hrnec čaje vypitý a musím jít nakoupit, když už se konečně na potřetí naší vládní hrdinové usnesli, kdy mají senioři možnost pohodlněji nakupovat.

      1. No a čaj mám nejradši tmavý, silný, ale s mlékem, naučila jsem se to před časem v Keni a už u toho zůstala (předtím jsem tmavý čaj nepila skoro vůbec). Citron si do čaje nedávám, snad jen do zázvorového, nechutná mi to.
        Jinak moc čajová nejsem, na rozdíl od MLP, který má čajů opravdu sbírku, přičemž názvy některých znějí spíš jako zaklínadlo. ;-)

          1. Tipuju ty Angličany, zůstalo jim tam toho po nich víc, kromě železnice, pěstování čaje a kávy taky kuchyně – ne britská, ale indická, resp. taková ta indická, co se vaří v Británii.

        1. Až bude po všem a zas pojedem na vietnamskou tržnici, rádi nějakou další vyzkoušíme, dík za tipy.

    1. tyhle filtry mám dva k mání,občas je dávají k objednávce zadarma..jeden používám, dva Phin filtry mám, je to takovej prostě překapávač…tak kdo byste chtěl…má jednu chybu,prokapává to dlouho a pomalu….v chemáči to je rychlejší…..

        1. no je to malý,je z toho jeden lok, no dva…a to je málo….prolejvám to 3x, abych měla snídaňový bez logru….

          1. Já piju kávu z těchle hrnků: https://www.ikea.com/cz/cs/p/ikea-365-hrnek-cire-sklo-10279723/ – dvě lžičky kávy do toho filtru, vody nalít až po vrch té nádobky, nechat překapat a dolít zbytek do objemu hrnku mlékem. Možná to dělám blbě, jsem kávový barbar, hodně dlouho jsem kávu vůbec nepila a začala jsem s tím až tak cca před rokem.
            (Vietnamci prý používají mléko kokosové nebo kondenzované, to jsem zatím nezkoušela; mléko se prý nejdřív nalije do toho hrnku a teprv pak se do něj nechá překapat káva, teda údajně, fakt nevím, jen jsem to kdesi slyšela.)

            1. používají slazené kondenzované mléko, nejlíp to jejich, naše salko je takové,ostré…. ale to bych nedala… tak ten Phin prolejvám 3 x a trpím..učím se tak trpělivosti (no hrozný)
              je to i ve videjku,kde tě učí používat ten Phin filtr, jak se dělá správná viet-káva….

              1. To jsem nestudovala, prostě jsme šli na tržnici, pán, u kterého většinou nakupujeme potraviny a čaje, nám to vysvětlil a bylo. Dala bys, prosím, odkaz na to video? (přiznám se, jsem líná to hledat)

                1. Do překapávacího kávového filtru přidejte 3 čajové lžičky mleté kávy a kávu lehce přimáčkněte vrchním sítkem. Filtr umístěte na šálek a zalijte malým množstvím horké vody (96-100°C), aby došlo ke zvlhčení kávy. Vyčkejte asi 20 vteřin, poté překapávač naplňte horkou vodou a zakryjte pokličkou. Během následujících 5 minut by měla voda prokapat cedníčkem filtru. Poté kávový filtr sundejte z šálku.
                  Dle Vašich osobních preferencí přidejte do kávy kondenzované mléko nebo cukr. Vietnamskou kávu můžete
                  podávat horkou nebo přidejte led, chcete-li servírovat ledovou kávu.
                  https://www.vybornakava.cz/2019/vietnamska-kava-ma-byt-silna-a-sladka-jak-ji-spravne-pripravit/

                  roluj dolů…..

                    1. Tak jsem se konečně podívala, přesně takhle si tu kávu dělám, jen bez toho kondenzovaného mléka.

      1. Já mám ráda ty číslované žluté pytlíky Trung Nguyen Creative, baví mě, že je každá jiná. Jelikož má sprostá huba dává jednoznačně přednost robustě před arabicou, tak mám nejradši č. 1, což je čistá robusta, ale obměňuji to, i ty ostatní jsou výborné. Pikslovou jsem ještě nezkoušela, příště zkusím. Dělám si ji ve French pressu, přijde mi, že se k tomu skvěle hodí.
        Nejsem ale tak úplně zásadová a kromě toho mám ráda i indickou monzunovou kávu (monsooned), což je arabica. Ale stejně jako ta vietnamská není ani trochu kyselá, to je pro mě důležité.

        1. Musím se přiznat, že o monzunové kávě jsem v životě neslyšela (holt jsu kávový barbar), tak jsem si to našla a vypadá to zajímavě. Hlavně, že není kyselá, mně kyselé kávy vůbec nechutnají, i když jsou momentálně hrozně v módě. Jak čtu někde v popisu chuti něco typu „jemná acidita“, tak to hned utíkám. :-)
          P. S. Dá se ta monzunová káva koupit normálně, nebo jen ve specializovaných kávových obchodech?

          1. Aido, jen v kávových obchodech.
            Já jsem ji taky neznala. Ale před pár lety jsem jen tak namátkou surfovala po netu a hledala různou kávu, protože se mi prostě všechno kafe zdálo kyselý a nechutnalo mi to. A tak jsem jen tak náhodně našla tu vietnamskou a tu indickou. Zkusila jsem to a obě mně chutnají. A když kupuju kávu jen tak, tak se snažím najít čistou robustu, ta je prostě řádně hořká, nikdy není kyselá. Ale v běžném prodeji na ni není jednoduché narazit, není zrovna oblíbená.
            Taky jsem četla, že Vietnamci dávají do hrnku nejdřív to kondenzované sladké mléko a až pak kávu. Nikdy jsem to nezkoušela. Dávám nejdřív kávu, pak neslazené kondenzované mléko a nakonec trochu medu :D . Kávový odborník by ze mne asi padl do mdlob. Až budu mít otevřenou plechovku s kokosovým mlékem, tak to taky zkusím, podle mě se tím nic nezkazí.

            1. Dík za odpověď.
              Až bude po všem a zase se vypravím někam do obchodu, po té monzunové kávě se podívám.
              P. S. Já jsem na kávu (i vlastně na čaj) taky hrozný barbar, však to tu všude píšu.

    2. Aido, je fajn, že máš něco, co ti vyhovuje! :) Já dám přednost svému kávovaru… Martin mě musel dost dlouho přesvědčovat, abychom si ho koupili, ale teď už bez něj nechci být :)

      1. Však jo, kdo je kávový, tomu se to hodí. Jak píšu výš, kávu jsem leta letoucí vůbec nepila, teď s ní pomalu začínám. MLP kávu nepije vůbec (radši si dá čaj nebo meltu, tu má moc rád), pro nás by investice do kávovaru neměla cenu. Děti kávu pijí, dcera má kávovar, syn moka konvičku Bialetti.

  16. Miluju bylinkové čaje, můj poslední favorit je Madam Mňau od Sonnentoru. Tu a tam si dám i ovocné, jen tak pro prostřídání, ale ráno piju černý. Dneska jsem si snídani v klidu užila, mám poslední den loňské dovolené a hodlám dělat zodpovědně jen to, co se mi bude chtít :)

    1. Koukla jsem se, co je ten Mňau zač – citronová tráva, máta a kardamom, to zní víc než dobře! U nás teď frčí Kurkumový sen (postupně jsme vyzkoušeli Zlatý, Jemný a Voňavý) a všechny jsou fajn. Vůbec čaje (a koření) od Sonnentoru jsou vesměs moc fajn.

    2. Užij si dovolenou! :) Třeba si dovol šít něco jiného než roušky:))
      Ještě k čajům – Sonnentor mám, když mi ho někdo dá, jinak ho nekupuju podle hesla, stejně čaj nepiju :) Možná ten přístup i přehodnotím, protože se to krásně čte… (ale když já nakonec stejně piju hlavně tu vodu:))

    3. tak jsi mi právě nahrála, mám objednáno,už vím, co dostane moje hlídačka koček k narozeninám a k svátku :-D

  17. ááá, krásné ranní téma, hned si k němu jdu něco uvařit.
    Ovocné se mi nějak zprotivily, takže ten jen výjimečně. Nesnáším roibosy. Bylinky beru, také někdy zkombinuju zázvor s bylinkovým. Miluju ale černé čaje. Jsem si vědoma toho, že by se neměly pít ve vysokých dávkách, takže se právě snažím pít i jiné (a vodu samozřejmě), ale dobrý černý čaj je moje potěšení. Voňavý, neslazený, občas bergamotový… A když se jednou za čas uvaří Pu-erh!
    Na výlety a po plavání pak používáme některý z horších, ale chutných černých čajů, slazené a s citronem. Mléko jsem v čaji nikdy neměla a nemám odvahu to zkoušet.

    1. Čaj s mlékem se dá podle mé zkušenosti pít za splnění dvou podmínek: černý čaj musí být dobrý a silný, a mléko dobré ideálně plnotučné. I tak dám přednost citrónu… (wasntme)

  18. dede, zkus někdy roibos s kandovaným zázvorem.. já mám ráda z černých čajů bergamotovej Ahmad (krabice se žlutým pruhem)s grapefruitovou šťávou..na tom ujíždím už několik let..a ze zelenejch matcha čaj, nejlíp vychlazenej…bez cukru a jiných příměsí…a v práci piju Gemaicha čaj, má úžasnou chuť a tak nějak jednoho nakopne… bylinkový moc nemusim, jak mám alergii na pyly, tak už jen přivonění mne nutí ke kýchání…..mátovej mi chutnal v Tunisu a v Maroku a jednou mi kamarád indián dovezl prerijní mátu, to je úplně jinej level….
    ale kafe je kafe :-D

    1. Oni mají v tom Maroku tu mátu jakousi jinou, silnější, dá se koupit v orientálních prodejnách a vaří se z ní takový ten jejich speciální čaj s cukrem. Učil mě ho vařit Michal/Hugo, ale postup už jsem bohužel zapomněla (myslím, že tam kromě máty a třtinového cukru přijde ještě i nějaký černý čaj). Co je překvapivě dobré, je máta plus kakaové boby (můžou být pražené i nepražené a můžou se i trochu předem podrtit) – dělá se to v takové té konvičce se sítkem, co mají třeba v IKEA: https://www.ikea.com/cz/cs/p/riklig-cajova-konvice-sklo-40297848/

      1. konvičku mám :-D , mně tam chutnal i když byl šíleně slazenej, doma ho nesladím… kakaový boby doma nepražený mám, zkusím to…
        že bych, až se to všechno přežene, udělala Pardubení v čajovně?

    2. Ahmad siu taky kupuju, ale ten s šedým pruhem – to je myslím Earl Grey. Popravdě jiný černý nepiju (doma)
      Čaj s bergamotem jsem kdysi měla velmi ráda, ale nějak se mi ze života vytratil. Možná se po nějakém zase podívám. Roibos jsem jeden čas zkoušela pít, ale nějak mě to neoslovilo. Připadal mi jako náhrada za vodu a vodu já piju pořád…

        1. tapuz, není…
          bergamotovej je ten Ahmad se žlutým pruhem

          Černý čaj English Tea No.1 | 200g sypaný
          Tato exkluzivní čajová směs od Ahmad Tea s jemnou chutí bergamotu Vám zprostředkuje opravdový čajový zážitek. Tvoří ji lístky z Assamu, Keni i Srí Lanky a její intenzivní chuť si vychutnáte ráno i kdykoli během dne.

          Ten s šedým pruhem:

          Černý čaj Earl Grey | 200g sypaný
          Jedna z nejznámějších černých čajových směsí, která je známá svými lehkými citrusovými tóny a výraznou chutí. Skvěle se hodí jako ranní čaj, možná si ho ale oblíbíte i během odpoledne. Přinese Vám příjemné povzbuzení a osvěžení v britském stylu. Vyzkoušejte ho s plátkem citrónu.

          1. Šárko, sice mají Ahmadi bergamot napsaný i u žlutého (schválně jsem se byla podívat, máme všechny 4 krabice), ale typický černý s bergamotem = EarlGrey. Možná v tom žlutém špetka bergamotu je, no dobrá, po důkladné čichové zkoušce – je tam. Ale výrazně míň než v EG.

            1. já ten šedej nekupuju,tedy Earl, ten popis mám z plechovky toho Ahmad earl čaje…tak žiju v tom, že tam bergamot není a v tý No 1. mi ten bergamot množstevně vyhovuje…ale vím, kde dělaj ten šedej,tak si tam až se to přežene,zajdu a zkusím ho…

          2. Nemluvím o značce Ahmad nebo vůbec o jakékoli obchodní značce. Čaj Earl Grey jako takový je černý čaj s bergamotovým olejem bez ohledu na to, pod jakou obchodní značkou se prodává.

        2. Já vím, ale s málo bergamotem. Ten totiž vypije i taťka, který jinak bergamot nesnáší. Já jsem dřív pila nějaký jiný, mnohem bergamovitější :D Možná to byl ten se žlutým pruhem, kdo ví… já ne :)

      1. já roibos právě jen s tím zázvorem, v Dobré čajovně to prodávají pod názvem Západ slunc enad Capetown. Převelice oblíbená kombinace sytě červeného nálevu afrického Rooibosu s kandovaným zázvorem. Podáváme pro efekt ve skleněné konvi na ohříváčku.
        A jíst ten horkej ,sladkej,kandovanej zázvor, je skvělý,to prohřeje i zmrzlýho….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN