BTW: Nalezeno v překladu

Minulý víkend mi volal Martin, tou dobou procházející jakési košické knihkupectví, a s hlasem plným smíchu se mě zeptal: „Co myslíš, o čem bude kniha, která se jmenuje „Misionářská poloha“?

 

 

Myslím, že vám nemusím objasňovat, co se mi mihlo hlavou a zvědavě jsem zauvažovala, v jakém oddělení onoho knihkupectví se Martin asi momentálně nachází. Přiznám se, že jsem se nezmohla na rozumnou odpověď, protože z jeho tónu mi bylo jasné, že navzdory návodnému názvu to o sexu nejspíš nebude. Co jiného by to ale mohlo být? Misionářská poloha! Vždyť to druhé, co mi okamžitě vyskočilo v hlavě, bylo „Zavři oči a mysli na Anglii“ :D

„No… je to o Matce Tereze!“ napovídal mi snaživě, čímž mě zmátl ještě víc. „Píšou tady: Matka Tereza v teorii a praxi!“ Vybavila jsem si, co všechno o Matce Tereze vím a misionářská poloha mi tam seděla asi jako praseti sedlo. To je přece nesmysl! Nechala jsem se poddat.

Když mi přečetl původní titulek v angličtině, bylo okamžitě po záhadě: The Missionary Position: Mother Teresa in theory and practice. Nevím jak skutečný překladatel, ale já bych to přeložila nejspíš jako: Postavení (pozice) misionáře: Matka Tereza v teorii a praxi, přičemž bych určitě druhou část titulu graficky nechala hezky u té první:))

 

 

Přemýšlela jsem nad tím, jak to mohlo v této podobě vyjít. Možnost první – nikdo, ani překladatel, ani korektor, editor, či nakladatel nemysleli. Možnost druhá: mysleli, ale bylo jim to jedno. Spěchali? Možnost třetí – udělali si srandu v naději, že takhle to někdo i koupí.

Dokážu si představit, že to ujede překladateli. Bývá na ně obvykle vyvíjen dost bezohledný tlak, pokud jde o termíny, a dostávají za práci málo peněz. Jedno ke druhému… Ale jak to, že to nedošlo nikomu dalšímu? Proboha, vždyť to muselo trknout i toho grafika! Copak opravdu lze vydat překlad knihy, který nikdo nekontroluje?

Nevím. Ale přiznám se, že když od teď někdo zmíní Matku Terezu, budu cítit vedle úcty k jejímu odkazu i neodolatelný záchvěv smíchu. Vida, co všechno se může najít v překladu:))

 

A tak se dnes ptám – co jste v různých překladech překvapivě našli vy? :)

Aktualizováno: 10.3.2020 — 21:35

77 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. omlouvam se ze plevelim pozde, ale tohle tema si nemuzu nechat ujit ;)
    v cizich jazycich pouze pracuji a jsem rada, ze nemusim prekladat, protoze se v mezinarodnim kontextu v praci casto bavime nad ‚neprelozitelnosti‘ nekterych vyrazu.

    v knizkach mne ovsem ‚googlove‘ preklady typu ‚jahodova blondyna, ‚podavali veceri na nejlepsi cine‘ a podobne spis znechuti.

    1. formicka, asi mne notas odhlasil

      a jeste je vtipne, jak kolegove vsemoznych narodnosti vzdy zasnou, kdyz brebentime se slovenskym kolegou – jak to spolu mluvite? – no kazdy svou reci… – a to si vazne rozumite?!
      :D:D:D

      1. Formičko, na Dedeníku se neplevelí, tady se to všechno může:))
        Jinak máš pravdu, taky si kolikrát v podivných českých překladech z angličtiny v duchu sama hledám, co asi bylo v originále :D
        Jo a k ČR/SR – byli jsme na Taiwanu, když se republika dělila. Ty otázky byly velmi podobné – stejně jako ta nevíra :)

  2. až jednou bude Terryho Pratchetta překládat někdo jiný, zapláču….. ale doufám, že se toho jednak nedožiju,neb Kantůrkův překlad je a bude stále geniální a hlavně, že to nikoho ani nenapadne…stejně jako příběhy o barbaru Conanovi…

    jinak když kontroluju překlady návodů do RJ, tak se kolikrát velice bavím…už úžasné překlepy nebo nedorozumnění- slovo „mačta“, je překládáno jako kočka, protože překladateli vytanula v hlavě představa slova „mačka“ a mačka je přece kočka :-D Věta: Na jeřábu běhala kočka mne dostalo do křečí, protože jsem ve své fantazii viděla to přeložené..a rozhodně mi to neevokovalo, pojezdovou jeřábovou kočku, která je jednou z důležitých částí jeřábu… 8)

  3. A ještě k tématu – mám puštěný film Vlčí volání (Le Chant du Loup, dejme tomu, že název vcelku odpovídá), kdy nasadili do akce ponorku Odstrašovač. Nádhera! :D
    (ČSFD uvádí Formidable, ale francouzská ponorka určitě nemá anglické jméno :) )

  4. Pri prvni navsteve me mile tchyne v Kanade byla se znamym, ktery tu zije, v restauraci a on laskoval se servirkou. Ona reagovala – Are you kidding? (delas si ze me legraci)- a ma tchyne, nam vypravela, ze servirka mu rekla, at si necha ty kydy :))

    1. Hezký, díky, rozšířím si slovník… :)
      To říkal už Limonádový Joe: „Nestojím o vaše Kydy.“ (Sancho Kid a Kojot Kid???)

  5. Tak ještě můj příspěvek do diskuze: „I am hot – jsem horký.“ „Cože?“ „No jako teplý…“ (Správně: Je mi horko.)

    1. Zajímavé čtení :) Díky za odkaz:))
      Jen nevím (nečetla jsem tu knihu), jak zrovna tohle může nějakým způsobem souviset s teorií a praxí Matky Terezy (jejíž práce si velmi vážím). Asi to ani nezjistím, nemám touhu to přečíst.

  6. Matko Terezo, tam nahoře, jistě v nebi :-),promiň s čím si Tě nyní budu spojovat. :-)
    Mně stačí úplně překladač na googlu,pokud si nemohu na něco vzpomenout, to je někdy lepší jako nějaká komédie.

  7. Kdysi, když vyšlo šest dílů Angeliky, ve slovenštině, se asi překladatelé nedomluvili na jménech, takže v něktrém dílu byl „Drevený zadok“ a jinde „Drevená riť“. Takových perliček tam bylo víc. Jako Filip/Philipe, velký kazár/velký coestre…

    1. Ono stačí, když jednu knihu (nebo knihy v sérii) postupně přeloží jiný překladatel a nedrží se třeba už zavedených tvarů jmen. Já jsem to zažila např. u knihy Vejce a já. Vyrůstala jsem s verzí, kterou měla doma mamina, takže když jsem se vdala a odešla z domu, dostala jsem darem svoji vlastní knihu. Jenže ouha – byla přeložená někým jiným, ten někdo používat i jiné tvary jmen (např. taková pitomost jako paní Kettleyová verzus nově Kettlová) a já se přes to prostě nedokázala přenést. Bylo tam toho mnohem víc, ale jen to jméno si pamatuju přesně. Asi by mi to nevadilo, kdybych nebyla zvyklá na něco jiného, to uznávám.
      Nebo série knih o Mitfordu (Jan Karonová)- tam také jeden z dílů překládal někdo jiný a ani on nedodržel třeba ty ustálené tvary jmen. Jestli u Vejce a já to byl můj problém, tak tady už to byla chyba nakladatele, že si to u série nepohlídal.

      1. Tak skvělým příkladem je „Pan Kaplan má třídu rád“, kterou přeložil Pavel Eisner, a „Pan Kaplan má stále třídu rád“, kterou přeložil Antonín Přidal. Je tedy pravda, že sám autor (dokonce i ten je uveden pod rozdílnými jmény – v prvním případě jako Leonard Q.Ross, v druhém jako Leo Rosten – jde samozřejmě o jednu a tutéž osobu) tu svou první verzi poněkud přepracoval a rozšířil na tu druhou verzi, ale v originále zůstaly postavy, prostředí, příhody a jazyk stejné, kdežto ty dva české překlady vyznívají dost odlišně. Osobně mám oba dva překlady stejně ráda a oba dva je považuji za geniální, ostatně oba dva páni překladatelé byli čeští jazykoví velikáni a inteligentní lidé.
        Ale tahle kniha je jinak dost specifická, ono v ní často ani tak nejde o skutečný překlad, jako o převod nějakého anglického jazykového vtipu na (někdy) úplně jiný český jazykový vtip tak, aby se čtenář pobavil. A to chce fištrón.
        No, ne nadarmo nám staří praktici při studiu často zdůrazňovali, že pokud chceme překládat z cizího jazyka, tak musíme umět především, a to podtrženo, výborně česky.

        1. Nedávno jsem si chtěla koupit svoji milovanou Janu Eyrovou jako e-book, přece jen je to větší kniha a nedá se číst všude, žeáno. Stáhla jsem si ukázku a zjistila, že je to jiný překlad než od J. Fastrové, na který jsem zvyklá – četla jsem mnohokrát, je to jedna z mých knih, u které stačí přečíst pár stránek a je mi dobře. Tento překlad mi však nešel, i jména byla použita dle originálu (prostě Bětuška mi byla bližší než Bessie atd.), takže penízky zůstaly na účtu.

  8. S kolegyňkou kamarádkou jsme se dost natrápily s názvem Maximized Manhood, právě proto, aby „nevyvolával nežádoucí asociace“ typu oné misionářské polohy.
    Pokud to jen trochu šlo, obě jsme procházely zadané texty bez ohledu na to, která dostala který. Osvědčilo se nám to. Dalo se to tak ovšem dělat jen proto, že jsme obě pracovaly z domova.

  9. Sama se už víc než patnáct let živím překládáním. Sice nepřekládám literaturu, ale za ta léta už celkem vím, co je to za práci, a viděla a zažila jsem taky kdeco.
    Vzpomínám si taky na jednu takovou hezkou perličku. Agentura dělala pro Evropský parlament překlad textů z jednání ze slovenštiny do češtiny. Byla toho obrovská porce a jako obvykle krátký termín, takže se to rozdělilo mezi několik překladatelů a jelo se. Mohlo by se zdát, že ze slovenštiny do češtiny je to brnkačka, ale ona je to spíš piplačka, protože ta obrovská podobnost a prakticky stoprocentní srozumitelnost originálu i bez překladu svádí k tomu, aby se to nějak rychle ošolíchalo. Pak je nebezpečí, že vznikne podivný česko-slovenský text, občas s tak trochu netypickými vazbami nebo neobvykle použitými slovy. Sama jsem kus překládala a pak jsem měla jiný kus na korekturu. Hned na první pohled mě upoutalo divné slovo „Uzemě“ (takto psáno s velkým U), které se tam vyskytovalo často. Tak jsem šla do slovenského originálu a zjistila jsem, že na těch místech je slovo „Ukrajina“. A byla jsem doma! Překladatelka použila strojový překlad, který překládal slovenské slovo „krajina“ jako české slovo „země“, což je OK, ovšem dělal to tak i tam, kde to nebylo zrovna žádoucí, takže „Ukrajina“ změnil na „Uzemě“. Překladatelka si to po sobě už zjevně nepřečetla rovnou to odeslala jako hotové. Docela dobře jsme se nad tím tenkrát pobavili.
    Od té doby kdykoli slyším o Ukrajině, hned mi vyskočí Uzemě :D .

    1. (rofl) Tedy Tapuz, tak to by mě fakt nenapadlo (rofl) Hlavně ovšem fakt, že si to ona sama neopravila, že to čekalo až na tebe… :X

      1. Jinak, taky se vlastně už víc jak 20 let živím překládáním, hlavně textů z EK a pro EK. Taky dělám konzultanta pro DG Translation, to se člověk kolikrát nestačí divit, co je tam napadne (a kolikrát se to bohužel dostane do české verze předpisů, ach jo).

        1. Já překládám hlavně texty pro Evropský parlament, hodně často pozměňovací návrhy k projednávané legislativě. Toho bývá hodně a termíny jsou krátké, protože to pochopitelně chtějí mít z jednoho jednání na druhé. A protože v zásadě všechno musí být ve všech jazycích, tak se překládá a překládá a překládá. Ale protože se zpravidla nepřekládá třeba z řečtiny do estonštiny, nebo z maltštiny do dánštiny, nebo z češtiny do rumunštiny a tak podobně, probíhá to zpravidla přes nějaký centrální jazyk, nejčastěji přes angličtinu (zpravidla s výjimkou francouzštiny, němčiny, italštiny, někdy španělštiny). Takže to někde někdo přeloží skoro všechno do angličtiny a z té se pak pořizují překlady do dalších jazyků. Tím pádem je to jako taková tichá pošta, co jsme hrávali jako děti. Při každém dalším překladu vzrůstá míra odchylek, chyb a nepřesností, tomu se prostě nevyhneš. A tak i když nakonec mají všichni v ruce tentýž text, každý ve svém jazyce, zdaleka není jisté, že ten text je ve všech jazycích stejný :D .
          Ani finální verze právních předpisů, které jsou jako závazné publikovány na EURlexu, nejsou stejné. Hrabu se v tom prakticky denně, tak to názorně vidím.

  10. Pohybuji se profesně v oblasti účetnictví a daňového poradenství, přičemž s klienty komunikujeme zejména v češtině a angličtině. Setkávám se tedy s překlady nikoli od profesionálních překladatelů, ale od větších či menších odborníků na danou problematiku, a také tu s lepší, tu s horší úrovní angličtiny. A tak se v textech někdy najdou opravdové perly. Schválně, jestlipak třeba víte, co jsou „accounting troops“? :-)

            1. Obávám se, že nemohli – nejspíš by všechny ty firmy, co jsou účetními jednotkami, proti degradaci na položky zahájily protestní akce! :D

        1. Tak tak. Už je to několik let, co jsem na to v nějakém našem textu narazila, ale dodnes, když si na to vzpomenu, tak je živě vidím, jak pochodují…

    1. Odborné překlady jsou kapitola sama pro sebe. Tam je prostě potřeba znát odbornou teorii. Nikdy nezapomenu, jak byla na spřátelené fakultě přednáška zahraničního hosta-experimentátora, u které slíbili organizátoři simultánní překlad z němčiny. Už u druhé věty začalo plénum překladatele opravovat, že tak se to česky neříká, pro tu věc nebo děj se používá úplně jiné slovo. Měl svatozář, vydržel až do konce, ale příští rok už nepřišel. :D

      Traduje se vtip, jak dali překladateli slovenské beletrie přeložit učebnici optiky. Prý přeložil „teória odrazu“ jako „teorie najednou“.

      1. Přesně, odborné překlady jsou nejsložitější, kdo nezná kontext, ten to správně nepřeloží. Jsem se nedávno nestačila divit v jedné překladatelské skupině na FB, co mi tam vysvětlovali. Napsala jsem jim správný český význam, oni mi oponovali termínem, který se v češtině vlastně nepoužívá (kdysi kdosi – teda já skoro určitě vím, kdo – si ho vymyslel, ale není správně).

  11. Tak „Misionárska poloha“ mě fakt pobavila (rofl) ! Překladatel použil buď strojový překlad, nebo prostě napsal první, co ho napadlo při pohledu na originál, a ani on, ani korektor, ani nikdo jiný, komu to prošlo rukama, už se nad tím prostě nezamyslel. A máš pravdu, Dede, s tímhle názvem to alespoň do ruky vezme v knihkupectví víc lidí. Ovšem to zklamání, když zjistí, oč se jedná :D .
    Čas od času najdu v knize nějakou zjevnou ptákovinu, která musí být daná prostě špatným překladem. Ale mnohem víc mě trápí kvalita textu. Třeba teď čtu špionážní thriller od jednoho svého oblíbeného autora. Mezi fanoušky tohoto žánru je to hodně oblíbený americký autor, řada jeho knih byla přeložená do češtiny a řekla bych, že je přečte spousta lidí. Překlad jako takový mě netrápí, je zjevně dobrý, protože se to čte plynule a netahá to za oči/uši. Ale je tam doslova spousta překlepů a jiných drobných chyb, jako chybějící předložky a podobně. Bohužel je to dnes poměrně časté, masová produkce, šetří se na korekturách a redakční práci, hlavně to dostat co nejrychleji na pulty a prodat. No, netýká se to jen knih, že?

    1. Viktor Janiš (na FB) se domnívá, že vzhledem k autorovi (co je zač), to může být míněno vážně – prý byla Matka Tereza jeho oblíbeným cílem… :(

  12. Veselá historka. Momentálně si na nic podobného nevzpomenu, snad mě přes den něco napadne, ale jako inspiraci doporučuju některé články od mého oblíbence, „pana překladatele“ (je vážně výborný) Viktora Janiše (tuším, že je to Andyho kamarád?).

  13. S překládáním nemám zkušenost.

    Ale přidám perličku.
    Mě se tuhle podařilo na italštině říct místo italsky 6, což je sei, tak jsem to řekla německy sechs. Ale vyznělo to jako sex.
    Alespoň jsem je pobavila.

    1. Míšo, když se lidé snaží naučit cizí jazyk, berou jakékoliv rozptýlení! Nepochybuju, že každý z přítomných už ví naprosto přesně, jak se italsky neřekne šest :D

    2. K tomuhle tématu mám historku téměř třicet let starou, kdy jsme byli s folklorním souborem na zájezdu ve Francii. Během pobytu se o nás staral párek francouzských studentů, bydleli jsme na kolejích, a snad každý večer probíhal na pokoji zmíněných studentů mejdan. A jednoho dne takhle nad ránem usoudila jedna souborová kolegyně, že už si půjde lehnout, tak se zvedla a hodlala všem popřát dobré noci, a to tak, že francouzsky, tedy „bonne nuit“. Ale nějak ji zradila výslovnost, a tak odcházela s máváním a pokynem „Ona nuj!“ Francouzi nechápali, ale česká část osazenstva se za břicha popadala. :-)

      1. Já jsem měla známého, byl to jeden z přeživších z Kinderheimu v Osvětimi, a tak k Němcům neměl zrovna vřelý vztah. Vždycky, když někde natrefil na nějaké Němce, tak místo pozdravu „Guten Tag“ zadrmolil „kunda pták“ (útlocitnější prominou) a měl z toho velkou srandu.

        1. Němčina moje milená… já si vzpomněla na veselou besídku pro německou delegaci. Historka z lovu a lovčí měl zahlásit „Wir werden schiessen.“ (pardon, „ostré s“ tu nedám), jako že budeme střílet. No a protože ie a ei mu bylo nějak jedno, bylo z toho „Wir werden scheissen!“ Delegace vybuchla smíchy, protože to znamená kálet… :)

          1. Noooo, kálet, ono je to trochu ostřejší vyjádření :D .
            Jó, jazyky, to je studnice humoru. Taky si vzpomínám na Rakušana, který uměl celkem dobře česky a rád to praktikoval. Na takové menší společenské události mu byl nabídnutý čaj a on se vší vážností uctivě pravil „Děkuji, čaj nechlastám.“ Kdo jsme to zaslechli, mysleli jsme, že smíchy zhyneme, ale nikdo to nechtěl přímo tam nějak ventilovat, byl to takový solidní pán. Pak mu to někdo vysvětlil.

  14. K tomuto tématu mím lehkou „sprosťárnu“. Na začátku devadesátých let jsem pracovala ve firmě, která začala dovážet kuchyňské vychytávky. A něco jako sáček na pečení někdo přeložil jako fóliový pekáč. A pekáč je v našem kraji slangový výraz pro dámské přirození…
    Majitel tehdy řval, že neprodáváme nafukovací panny.

    1. Tak ono je potřeba to brát trochu s rezervou, protože lid je v tomto ohledu vynalézavý a pro neveřejné činnosti používá mnoho slov, která mají nějaký i svůj běžný význam, a kdybychom se jim všem vyhýbali, dost si osekáme slovník. To není jen pekáč, ale taky ptáci, klacky, pera, mušličky, koule, štěrbiny…

        1. Hm, to mi připomíná jednu historku ze života, ne mého :) – mladá matka několika dětí, těsto v míse, trouba rozpálená a tu si jednou děcko začalo nárokovat obě ruce maminky. I přiskočil tatínek a pravil: „Nemůžu zatím nějak pomoct v kuchyni?“ Ona ukázala bradou na stůl, kde byl připravený plech a olej ve spreji a poprosila: „Prosímtě, vystříkej mi pekáč!“ A on na to s klidem: „A nevadí ti, že se budou děti koukat, miláčku?“

          1. JJ! (rofl)
            Asi to bude opravdu krajové (Jarmilo, odkud?), protože já jsem se s tím opravdu nikdy nesetkala… (wasntme)

  15. Jsem velmi zvědavá na dnešní diskusi a moc se na ni těším. Několik posledních let svého profesního života jsem kapku překládala a nejvíc dělala korektury – jak překladů, tak sazby před tiskem.

    Podělím se o jednu z perel, kterou jsem zachytila, i když nejsem nějak super angličtinářka a chybí mi zejména slang a současná hovorová „američtina“.
    To si tak poklidně kráčel po ulici mladík s nějakými hrnci a zadržela ho policie. Víc nebylo uvedeno. Co mohlo policii vadit na hrncích?? I zapátrala jsem, podotýkám, že v tomto případě jsem neměla k dispozici originální text, a ejhle, ukázalo se, že tímto slovem se označuje též tráva, marjána a jánevímjak se v češtině označuje ona zajímavá rostlinka. Přestala jsem se tedy divit policejnímu zákroku.

    1. MaRi, čtu anglicky velmi slušně (denně), ale také neumím slangy, jen sem tam něco, co se dostane do „normální“ literatury nebo časopisů. Takže občas taky docela žasnu a dohledávám – a pak se třeba směju:))

  16. Misionářská poloha Matky Terezy – úplně mě to odbouralo :) A nedokážu si představit, že to v tom poměrně dlouhém řetězci nikomu nedošlo.

    1. V řetězci? V mnohých nakladatelstvích dělá korektury překladatel, aby se ušetřilo. Takže to nedojde nikomu, protože další oči tam prostě nejsou.

      1. Což musí být šílené – vím, co chyb mi uteče, i když se snažím (opravdu je vidím třeba až za pár měsíců od napsaní textu). Bez korektora za zády není život autora vůbec snadný! (skoro bych napsala možný:))

        1. Vlastní chyby nevidíš, to je známá věc. Takže pokud si korekturu dělá sám překladatel, tak je to, jako kdyby to bylo bez korektury.

  17. Strojový překlad. Nikdo nekontroluje, natož aby se zamyslel. Ale takových hrůz je… V mém oboru dokázala fa vydávající odbornou literaturu přeložit výraz „mainfraim“ jako „hlavní stodola“ a on to je hlavní počítač centralizované sítě. A v kultuře to je taky…. „Tanec s vlky“ a on to je spíš „Muž, který tančí s vlkem.“ Ten překladatel ten film asi vůbec neviděl. „Přelet nad kukaččím hnízdem“ je spíš „vyhoďte ho z kola ven“ viz
    Vintery, mintery, cutery, corn,
    Apple seed and apple thorn,
    Wire, briar, limber lock
    Three geese in a flock
    One flew East
    One flew West
    And one flew over the cuckoo’s nest.
    Česky něco jako
    enyky, benyky kliky bé … atd. Pak to ovšem dává smysl.

    1. Tituly filmů bych vůbec v potaz nebrala. Tanec s vlky mi připadá celkem odpovídající (Dances with Wolves).
      Přelet nad kukaččím hnízdem (1975, režie Miloš Forman, v ČR 1.2.1990) – překlad knihy Kena Kelseyho u nás vyšel 1979 „Vyhoďme ho z kola ven“ (překlad Jar. Kořán) – nevím, jestli si dovedete představit, co se odehrávalo na Barrandově ve snaze procpat do distribuce filmy „závadných autorů“. Doslovný překlad titulu byl jedním z oblíbených triků.

      1. To je totiž dilema. Ten vlk ve filmu byl jeden, jmenoval se tuším Punčoška (v překladu). Ale možná název „Muž, který tančí s vlkem“ vyloučili z důvodu nepěkné asociace (vlk na třináct písmen). :D

        1. Ponožka (vlk) mu říkali v jednom dabingu….a s tímto filmem je spojeno mnohé..například to, že původní příběh je o Komančích (ne Siouxích)a voják J.Dunbar, dostal indiánské jméno Tančí s vlky, klidně to mohli použít pro český překlad nebo název filmu… i ta Zaťatá pěst- jeho tlumočnice, učitelka a později manželka, se správně jmenuje Stojí s pěstí… zkuste si přečíst knižní předlohu od Michaela Blakea.

          —————————-
          a říká Vám něco film American Pie ? Že ne? U nás je překládaný jako Prci,prci,prcičky….
          nebo Seznam se s rodiči – Meet the Parents, taky nic? No přece Fotr je lotr…

          1. Myslím, že v původním dabingu pro kina byla manželka Kevči Costnera, teda vojáka Dunbara, překládaná jako Stojí s pěstí a vlk se jmenoval Dvě ponožky. :)

    2. Názvy knih, filmů a tak podobně se často nepřekládají v tom smyslu, aby to byl přesný překlad původního názvu v originálním jazyce. Volí se takový „překlad“, aby byl jasný, zřetelný, aby upoutal pozornost a byl snadno zapamatovatelný. Název prodává. Pokud má nějakou souvislost s originálním názvem, tím lépe. Ale může být, že je úplně jiný, než v originále. „Překlady“ názvů bych podle „přesnosti“ neposuzovala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN