Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU (1-3): Představení, sníh a nemoc

Milí čtenáři, nemáme páteční vaření, takže jsem se rozhodla pátky věnovat Rozárce – dáme si repete tohoto drobného rozhlasového pořadu, tentokrát však vždy tři díly za sebou. Pokud bych náhodou dostala vhodný článek, Rozárka to pochopí a chvilku počká. Jinak vám přeju příjemnou zábavu v Rozárčině světě… :)

 

Představení 

Panička říkala, jen jim to naštěkej! A já jsem poslušná fenka, tak tady mě máte. Jmenuju se Rozárka, i když popravdě na mě kromě Rózko a Rozinko, volají i Tykozojedna, ale taky Pusťtopovídám a kolikrát i Neválejsevtom.

Občas jsem i Nehoňtohokocoura, ale co jsem už teď starší, tak kocoura honím jen tehdy, když se panička nedívá. On je Merlin, ten kocour, pěkně drzej a divím se, že mu panička pro změnu neříká Nechejtohopejska. Pokud jde o kocoura, tak se nejčastěji vykřikuje „On to zase ukrad“ nebo sežral. To podle toho, jestli ho chytí včas nebo až když už je kocour najedenej.

No a jaká jsem? Samozřejmě chytrá, šikovná a černobílá. Mám parádní dlouhé chlupy! Páneček vám to potvrdí, protože říká, že má chlupy všude, dokonce i v čerstvých novinách. Panička zase někdy vzdychá, že mají každé jídlo o chlup lepší než jiní lidé.

Páneček mi taky občas šeptá do ouška, že jsem jeho malej podvraťáček, což není pravda, protože malá nejsem! Panička občas cizím lidem vykládá, že jsem kříženka border kólie, na což páneček obvykle tiše dodává – jo, s mantichorou.

Ptala jsem se Merlina, co je to ta mantichora. On povídá, že je to šeredná bestie se třema řadama zubů. Oddychla jsem si – to v žádném případě nejsem! On asi páneček ještě nezapomněl na ty rozkousaný lakýrky. Ale co, stejně říkal, že ho tlačily!

Bydlíme tady u nás, to je domek s malou zahrádkou, v malém městě s velkou psí loukou a parkem. Podstatné je, že tu máme tři skvělé řezníky a dva z nich už mě znají.

To si vždycky stoupnu na zadní a vypláznu jazyk v psím úsměvu. Panička říká, že jsem šašek, řezníci, že jsem roztomilej pejsek. A dávají odřezky! Proč bych se na ně neusmála, že jo? Páneček mi naznačuje, že těch řečí už bylo pomalu dost, tak končím.

Přeju vám krásnej, chlupatej den, a těším se příští týden na shledanou!:))

 

 

 Sníh

Ten den ráno byl svět slyšet jinak než obvykle. Vyskočila jsem z pelíšku a utíkala k oknu. Opravdu, venku bylo plno sněhu! Panička jásala a já taky. Ne tak kocour.

Když mu panička otevřela do zahrady, vyběhl, šlápl do bílého, zavřeštěl a skokem byl zpátky. Rozčileně mňouknul a vyběhl do patra k balkonovým dveřím. „Tam taky sněžilo,“ poznamenala panička, když otvírala dveře.

Ten pohled, co na ni Merlin vrhnul, když se vřítil zpátky na koberec, si panička za rámeček nedala. Že se nestydí, takhle zlomyslně sněžit! Ale to už se panička navlékala do všeho, co jí přišlo pod ruku a šly jsme ven.

Páni, to byla čirá radost! Sněhu bylo plno a pořád padal další. Rejdila jsem čenichem v té bílé záplavě a jak jsme přišly do parku, skákala jsem do závějí pro sněhové koule, které se mi báječně rozpouštěly v hubě.

Panička říkala, že mi závidí, hned by se válela taky! Ale prý se to nehodí. Já bych ji do sněhu shodila hned, ale kdo by se mnou chodil ven, kdyby si natloukla, že? Jak jsme si užívaly, všimla jsem si malého hnědého pejska, který zmateně běhal kolem, klepal se zimou a vypadal nešťastně.

„Ty ses ztratil, co?“ Panička ho pohladila, dala mu jeden můj pamlsek a sáhla po obojku. „Bezva,“ řekla spokojeně a hned tahala z kasy mobil. „Ano, je tady v parku! Jistě, počkáme.“ Připnula ztracence na moje vodítko a za chvilku tu už byl pán.

Zmrzlej pejsek mu skočil do náruče, on ho schoval pod bundu a strašně paničce děkoval. Že prý ten lump v nadšení ze sněhu utekl ze zahrady už večer a pán ho nemohl najít. Tak vám mě napadlo, že sníh je báječná legrace, ale jen když je jeden najedenej a má doma teplej pelíšek.

Když pak odpoledne přišel domů páneček, tak jsem ho celého pořádně poskákala, protože jsem byla ráda, že se neztratil a nezmrznul. On to sice nechápal, ale měl radost, že ho tak miluju.

 

 

Nemoc

To ráno jsem do paničky šťouchala čumákem marně. Ležela v posteli, sténala, co chvíli vybuchla strašlivým kýcháním. „Dikab dejdu,“ zasípala, „bůjdeš s bádečkem!“ Bádečkem? To jsou mi novinky.

Kocour Merlin využil paniččiny slabosti a nakýbloval se jí na polštář. Ovíjel se kolem ní jak chlupatá liána a výsměšně na mě mrkal. „Vidíš, ty psisko uslintaný, kdo je s paničkou, když trpí, no? Kocour!“ Napadlo mě, že bych ho mohla prohnat, ale panička by takové pošlapání nemusela dobře snášet.

Tak jsem šla ven s pánečkem, který spěchal a nebyla s ním vůbec žádná legrace. Potom přinesl paničce nějaké tabletky, dvě krabice papírových kapesníků a další obrovský hrnek s čajem a pravil, že přijde pozdě. Panička něco zachraptěla a zůstali jsme doma.

Bylo už dost dlouho po poledni, když panička odvinula kocoura, vyvrávorala z postele, zabalila se do županu a odšourala se do kuchyně. Mizera kocour předvedl etudu šíleně hladového zvířátka a panička byla tak mimo, že mu zase dala nažrat! Když si uvařila další čaj a spolykala další pilule, zakrákala něco mým směrem a otevřela dveře na naši minizahrádku.

„Dělej“ zasípala na mě. Cože? Copak neví, že mi to páneček zakázal? Že po zničení jeho kousku dokonalého trávníku a několika rozkousaných kytkách pravil, že mě přetrhne jak hada, jestli tam bez jeho přítomnosti něco natropím? Že mám chodit ven?

„Čůrej!“ sípala panička, „dělej, debo dopaddeš jako Dycho de Brahe!“ Hm, toho chlápka neznám, zato vím přesně, co si pomyslí páneček, jestli mu poskvrním jeho trávník zvíci kapesníku. „Do tak!“ pobízela mě už dost zoufale panička.

Dobrá šla jsem a vykonala žádané – však jsem už potřebovala. Panička se s úlevou odpotácela zpátky do postele a já si uvědomila, jak málo někdy lidem stačí ke spokojenosti!

Přeju vám krásnej chlupatej den a příští týden zase na shledanou:))

Aktualizováno: 4.3.2020 — 20:43

51 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Hezké sobotní odpoledne. U nás je dneska docela hezky – svítí sluníčko a už ráno bylo docela teplo. Včera jsem byla na tradičním babinci – setkání zdravého jádra naší třídy na SEŠ Břeclav – nasmály jsme se jak koně (jak je u nás dobrým zvykem), z restaurace nás museli vyhodit, protože už bylo po zavírací hodině. Navíc jsem si donesla Almanach ke 100 výročí naší školy – za nás Střední ekonomické školy, nyní Obchodní akademie. Až se mi oči zamžíly při čtení jmen absolventů našeho ročníku – a našla jsem se (rofl) ! Mám to černé na bílém, že jsem absolvovala v roce 1984! Je to vůbec možné? Kam se ten čas poděl? A to za měsíc mám setkání se základkou – prý po 40 letech. Si asi dělají srandu, kdepak čtyřicet – tak maximálně deset. Vždyť až na to, že jsem slepá, hluchá, mám vysoký tlak a astma a třicet kilo navyše jsem pořád ta holka, co jí říkají chlapečku. (chuckle)

    1. Ygo, to je jeden z nejhezčích způsobů, jak popsat člověka mladého duchem :D Děkuju ti za to, hned se cítím líp! (inlove)

  2. Jak se máte a co děláte o víkendu? :)

    U nás se sejde rodina, budeme slavit Kačenčino třetí narozeniny (inlove) Dort i rajská polévka čekají, stejně jako kotel svíčkové. Venku je hnusně, ale co už. Nebudeme si toho všímat :P

    1. Pěkně si oslavu užijte.
      My jsme dnes kvůli počasí doma, jen ráno zajel MLP vyzvednout nový kompostér na zahradu, město je v nějaké akci právě rozdává.
      Vařila jsem květákovou polévku, velké bílé fazole v rajčatové omáčce po řecku (recept na požádání ráda sdělím) a k tomu kuřecí stehenní plátky naložené v olol a dobromysli. A nachystala jsem si i oběd na zítra (lilky plněné mletým masem), jdeme večer s kamarádky chvíli posedět a nevím, jak se mi bude ráno chtít vstávat.
      Zítra se chystáme do Löw-Beerovy vily na výstavu Fabriky a fabrikanti (https://www.vilalowbeer.cz/cz/kulturni-nabidka/vystavy) a pak do kina Scala na cestovatelský festival, na odpolední část, bude tam nějaké vyprávění o naší milované Africe a pak hlavně bude pan Dejčmar vyprávět o tom, jak stavěl hotel Africe, resp. na Zanzibaru, protože ten hotel známe a moc se nám líbí. I jsme se s ním měli letos setkat (bydleli jsme v sousedním hotelu), ale nakonec jsme se styděli a nikam nešli, i když nám to syn domluvil, nechtěli jsme obtěžovat.

      1. Jo, dej sem recept. Tyhle velké fazole, hnědé i bílé, jsem koupila na podzim v Rožnově a jsou úžasné. Já jsem je použila do jedno „taky mexického“ receptu, k hovězímu masu.
        Kačenka nás pobavila. Patrick dostal od Marka ježka v kleci, aby si pocvičil trošku myšlení. No a než s ním Patrick něco podnikl, dostala se k ježkovi Kačenka a jen tak mimochodem ho z klece vyndala a zase zandala. No jo, nikdo jí neřekl, že by to mohl být problém :D

        1. Kačence blahopřeji k třetím narozeninám! Užijte si rodinné setkání.

          No řekla jsem si, že Marek jistě nedal Pat. živého ježka v kleci, že to bude hračka. Ten název mě ale zaujal a šla jsem googlit! A teď nechápu, jak to, že jsem o téhle hračce vůbec nevěděla a při tom je mnohem starší, než já!(no Foglara jsem nečetla!). Ani si nepamatuji, že bych hračku v dětství či později viděla hračkářství. Při tom jsem měla (a mám hlavolamy) ráda! Dokonce jsem se koukla na Youtube „jak na to“ a Kačenka je tedy velká šikluka, když ježka vyndala a zase zandala jako nic :D A co Patrik – šlo mu to?

          Já mám už léta podobného „ježka“, jen jsou to 4 do sebe propleténé kovové „slzy“ (velikostí tak přes dlaň). Svými špičkami přiletované na středovou tyčku. Na ní volně visí smyčka (šňůrka). Ta se musí různým otáčením přes kovové slzy vyvlíknout(a zase dát zpět). Dalo mi pořádně zabrat, než jsem zjistila jak na to :). Trénuje to trpělivost, aby člověk smyčku po pár min. ve vzteku nepřetrhl a vyvlíknul :) No a teď mám dojem, že by to Kačenka zvládla na první pokus!

      1. Vyřídím :)
        Už jsme jednou vyvenčili děti i psy a teď dumáme, co podniknout dál, když jsou takřka všechny cesty v okolí neschůdné – lesáci a bahno znamená, že je neschůdno.
        Jednu chvíli mě v zoufalství blesklo hlavou, že aspoň v tom Tescu je vláček… :P Tady vidíte, jak hluboko jsem už klesla… (wasntme)

    2. Kačence všechno nej, ať si ty narozky krásně užije, malá slečna :-).
      Venku je fakt hnusně, vítr a poprchává, máme rýmu a já budu muset s naším diabetikem ven, aby zapomněl na to, že má hláááád – hlavně chuť, a přestal kvílet. Véča bude až po šestý, má smolíka kámoš.

      1. Alimo, víš, jak s tím psem soucítím? Já mám taky co chvíli chuť a taky bych neměla ani oči stáčet směrem k mlsotě :D

  3. Moc ráda jsem si znovu přečetla hezká povídání o Rozárce a Merlinovi.

    Včerejší noc jsem si s kočkami také užila. Zasítěné okno bylo napůl otevřené, kočky u něj. Usnula jsem. Pak mě ze spánku probudilo bručení, a zvuk jak některá z koček zavřískla. Ve tmě jsem nepoznala, které tam v tu chvíli byly, ale slyšela jsem žuchnutí, jak zběsily skočily dolu a prchly. Jenže jsem také zaslechla zvuk, který hlásil, že jedna kočka dopadla na větší nádobou s vodou, co tam mají vedle granulí. Přestože jsem vystartovala z postele, voda se stihla rozlít po koberci a rychle do něj vsáknout. Bylo půl druhé ráno! Tak jsem na mokrý koberec běžela položit ručníky a dupala na ně, abych do nich co nejvíc té vody vcucla. Mezitím se Woody opatrně vrátila na okno, ale ležela u něj celá přikrčená a bručela. Zadívala jsem se do tmy a konečně zahlédla v trávě větší kočku (nebo kocoura?) jak zírala na Woody a ona na ni. Snažila jsem se jí skrz okno odehnat, ona dál seděla ani se nehnula. Nezbylo mi, než jít před dům a jakmile jsem zatleskala, kočka prchla. Raději jsem pak okno zavřela, aby byl klid, ale z toho tělocviku jsem byla už tak dokonale probuzená, že mi chvíli trvalo, než jsem zase usnula. Probudila jsem se až ve čtvrt na osm ráno.

    Tohle bylo dneska v novinách. V Chicagu se oteplilo natolik, že po dlouhé době mohli v tamní ZOO vypustit jejich 4 žirafy do venkonvího výběhu. A ony si čerstvý vzduch takhle užívaly a protáhly si nohy

    Snad se to otevře
    https://www.instagram.com/p/B9X3KOxncXN/?utm_source=ig_embed&utm_campaign=embed_video_watch_again

    1. Tedy Maričko, to byla drama! :) Copak cizí kočka, ale voda v koberci, to je ve dvě ráno opravdu chuťovka – nedivím se, že jsi skončila naprosto bdělá:))
      Žirafy jsou půvabné – ten pohyb! Ta radost! Díky za video :)

    2. Maričko, to byl teda hororový zážitek,to je potom celý den jak po koťatech,jak se říká. Tak se prosím pořádně z toho vyspi. Taky jsem pořád jedno ucho , v noci. :-) (h)

    3. Hezké video. Na ty tělesné disproporce jsou to holky ladné. No a já už jiná nebudu – mně je jich v tom běhání dokolečka líto. Kde jsou rodné širé lány!

      Tady v Oslo je tradičně podobná podívaná každé jaro, kdy královské stáje (nebo chlívy?) vypouštějí na letni pastvu, ehm, krávy. Krávy jsou natěšené a lidi, kteří se na to v tu neděli chodí podívat, také. Televize je připravená, tři dvě jedna!, veliká vrata se otvírají a TEĎ! Ven se vyhrnou a tlačí aby byly první, čtyřnohé kolosy a radostně vyskakují do výšky, jako by byla kůzlata. Je jich spousta a je to hezká podívaná, radostná, taková až dojímavá. Vesele kravám tleskáme a na chvíli se máme všichni rádi. Tak vida, k čemu jsou krávy taky dobré!

      1. Jano, take mě to napadlo. Ale možná mají vzadu za budovou ještě další výběh, na 4 žirafy by tohle bylo přeci jen málo. Ale nevíte, jestli umí žirafy vůbec skákat? Všimněte si té ohrady, ta není zase tak vysoká a při jejich dlouhých nohách by jí mohly nejen přeskočit, ale skoro překročit? Jsou to krásná zvířata a zase žasnu, jak i tady příroda časuje. Žirafám přidělí po celém těle pravidelné fleky, zebrám zase krásné pruhy?

    4. Ty žirafy jsou krásné, jakou mají radost :D . Jednou jsem byla na zimní návštěvě v ZOO, snad v Olomouci, už nevím úplně přesně. A šli jsme k žirafám. Na zimu byly samozřejmě v budově. Vylezli jsme do patra na takový balkón, abychom se jim mohli podívat do očí. Mají úžasně krásné oči a řasy.

      1. kdysi, když jsem pracovala o prázdninách v safari ve Dvoře, tak jsem chodila krmit i žirafy. Když jsem jim naházela trávu do toho jejich vyvýšeného krmelce, tak jsem tam ráda ještě chvíli zůstávala. Žirafy byly milé, skutečně mají velmi krásné oči a dlouhé řasy. Ale jsou také zvědavé…
        No a protože bylo horko, měla jsem na sobě (nehoře) jen vršek od plavek (k dlouhým kalhotám a pevným botám:)). Plavky byly jasně zelené a zavazovaly se vepředu na mašličku. No a jedna ze žiraf chtěla zkusit, jestli to také není k jídlu a za konec tkanice zatáhla… :D Potom už jsem si vázala tkanici na dva uzle a až potom na kličku! :P

      2. A hrozně drsný jazyk. Myslím, že jsme jim trhali trávu ve Dvoře Králové a podávali jim ji- olíznutí bylo jak od kočky :)

  4. Letos si teda většina pejsků ve sněhu moc nezařádila, že? U nás byl celé 2 dny! Ale dnes, asi 15 km od Č. Lípy, jsem měla dojem, že se najednou nacházím v jiném čase i prostoru, neboť na střechách i zahradách, všude kolem bílo! Je fakt, že obec Prácheň (to je ta s Panskou skálou, kterou všichni znáte z Pyšné princezny) je proslulá tím, že když je dole jaro, nahoře se stále chodí v kožichu, ale letos bych tam takovou tpyickou ladovskou zimu fakt nečekala! :)
    Rozárku s Merlinem si ráda dám znovu. (inlove)

    1. Hančo, takhle jsem jezdila letos za zimou z Rožnova nahoru na Bumbálku. Tam je to určitě 800 mnm a sníh tam byl. prostě jsme s holkama vyjely z upršeného Rožnova a po pětadvaceti minutách jízdy si užívaly zimu. jak jsem za tu možnost byla vděčná! :)
      Navíc… měla jsem po procházce čisté psy :p

  5. tak u nás měly kočky v noci PRÉÉÉ, dusaly po bytě a kocour vyhazoval radostně šantovou myš do vduchu,vydával velice zajímavé zvuky a jeho nadšení s ním sdílely Nenelka a Majolenka. Noriska ne, ta na ně z mého boku ječela, aby toho nechali,že chce spát a že s ejich bojí, Pitina mi dala facku,abych nedělala že spim a něco s nima provedla..takže od půldruhý ráno,jsem se prakticky nevyspala…když se mi podařilo ve 4 hodiny zabrat, rozhodla se Bezulka,že potřebuju umějt ksicht a vzala to velice poctivě…to,že jsem pak o půlšestý venku šla deštěm k autu,mi už nevadilo…a prší pořád… asi vytáhnu zimní spacák a karimatku a prospím se sama na zasklené lodžii- tam na mě pršet nebude a budu mít klid :-D

    1. Sharko, takovéhle noci by mě spolehlivě zabily! Vůbec, když ráno hodně brzy vstáváš… brr. Ovšem čte se to báječně :D Což mi připomíná Tořina koťata :)

      1. naštěstí to Dede není každou noc, to bych tu už nepsala… :-D , vstávám v půlpátý, bohužel i o víkendu,ještě nepochopili, mí chlupatí kamarádi,že o víkendu se dá snídat i později :-D

        1. No, možná to není každou noc tak intenzivní… Nějak se mi nezdá, že by devět koček dokázalo dodržovat noční klid takovým způsobem, aby se člověk opravdu nerušeně vyspal:))

    2. Zlatá moje zvížata, nechají mne spát a pohnou se až vstanu já. Světe div se, i kočky, akorát Damík ječí po užití kadibudky,asi oslavuje výsledek. :-)

  6. Rozárka to má jasný, s kocourem je život… no, minimálně zajímavější :) U nás dneska prší, takže obě kočky mě ráno dořvaly, že by si ode mně pes kůrku nevzal… nechat je nezodpovědně přes noc venku! Ale nemrzlo a já jsem ocenila, že ve čtyři ráno nikdo nemlátil do všech dveří v baráku, protože se za nima určitě schovává něco zajímavého a Adélka to chce vidět, tady taky a tady taky…. :)

    1. Pokud bys nepršela, tak by ti to… možná!… prošlo. :P
      Ale u koček stejně nevíš :D
      U nás dnes prší z nezvyklého směru (východní vítr), což znamená jeden venkovní pelech mokrý úplně, druhý maličko – od deště (ale pořád mokrý od mokrého psa) Sucho je jen boudě, ale z té není ten správný rozhled. Takže holky úplně výjimečně bez námitek chrupou doma a čekají, až ta mokrá vlezlost přejde :)

  7. Komu by se nechtělo svoji myšlenku ke sdílení poctivě navazovat na Rozárčina dobrodružství, jak zdatně činila Yga, tak nemusí :)
    Diskuze je jako obvykle otevřená čemukoliv. Tady se v podstatě nedá plevelit (inlove)

  8. Ó, chlupatá Rozárka je zpět. A furt je stejně chytrá a vtipná a krásná. Kdepak bychom na tě zapomněli?!

    Předevčírem mi bylo taky ouzko (navazuju na poslední povídku), až tak, že jsem zůstala doma. Ne, nebyl to Covid 19, ale obyčejná hnačka s neobyčejnými křečemi ;) . Odpolední venčení bylo čiré utrpení – i když už jsem nemusela svírat půlky (neboť ze mne už nemělo co vypadnout), za to střeva se mi každých pět minut zkroutila do neuvěřitelných suků. Musela jsem ho zkrátit a Erník dokonce ani neprotestoval – asi viděl či cítil, že nejsem ve své kůži.

    Ale včera jsme si to vynahradili – i když nebyly závěje (viz povídka druhá), měli jsme radost z jarního povětří – a koukejte, co už u nás kvete a co u nás lítá! https://1url.cz/Zzesz

    1. Ygo, lity lity, tuhle patálii jsem měla od podzimu už dvakrát a fakt není o co stát. Erník je gentleman! :)
      Jinak pořád slyším, jak má být teplo a prd. Jo… včera odpoledne u nás dokonce svítilo sluníčko (!), ale ledový vítr popíral těch 7 stupňů, co hlásilo auto. Dnes ráno byly stupně dva a pro změnu zase leje. Tak jsem jarně zatopila v kamnech, abych lépe usušila promočené psy a venkovní pelechy… :P

      1. u nás včera skoro celej den bylo +10°C, z auta to vypadalo pěkně, slunko svítilo..ale vítr ten komfort teda narušoval…

        1. U nás bylo taky kolem 10 °C a sluníčko, ale ten vítr, ten byl hrozný. Nejvíc jsme vymrzli navečer, šli jsme na přednášku (a moc pěknou, přednášeli pánové Rusím a Wahla, jedni z nejlepších současných českých architektů) do Centra obnovy památek architektury 20. století a parkovali docela daleko odtud. Brr, jen co jsme došli dom, zalizli jsme promrzlí do postele.
          Ale proč o tom mluvím, potkali jsme tam paní ředitelku Historického muzea: http://www.mzm.cz/reditelka-historickeho-muzea/ – je to veliká sympaťačka, už nějakou dobu se známe a navíc bydlí u nás v Kohoutkách – a ta mě moc a moc zvala na výstavu do Dietrichsteinského paláce, je prý velmi vydařená a vhodná pro (parádivé) dámy jakéhokoli věku.

              1. A je to fakt nějaké interaktivní, jak paní ředitelka říkala? (tj. myslím to oblíkání virtuálních modelek atp.)
                Ještě mám jiný tip na víkend (několik dalších víkendů) – ve Fait Gallery je Franta Skála, toho mám ráda opravdu moc.

                1. Jo, je tam jedna dotyková obrazovka s oblíkáním a svlíkáním asi trojích šatů a jedna obrazovka se spoustou fotek. A promítají tam dobové záznamy z Brna. Jsou tam šaty i spodní prádlo, doplňky i klobouky. Není toho bůhvíjak moc, ale je to udělané dobře.

                    1. Jo, a když už je dneska téma diskuse volné, nebyl byste, prosím, někdo té dobroty a nevyřídil Jajce na NP, že beurónský styl opravdu není novo (nebo neo) romantismus? Je to svébytný styl, který má blíž k secesi než k těm novo- nebo pseudostylům z konce 19. století. I o něm kdysi vyšel článek přímo na NP od pana Lukeše: http://vool.cz/EtmA4

                    2. Odpovídám na poznámku o beuronském stylu.Jajka napsala v NEOROMÁNSKÉM, a tak se to opravdu uvádí, nenapsala v neoromantickém.

                    3. Assos, mea culpa, mea maxima culpa, teď jsem to totálně zmotala já, omlouvám se. Myslela jsem neo (novo) románský a tak se na to upnula, že jsem omylem napsala ten neo (novo) romantický, omlouvám se. Každopádně s tím neo (novo) románským to nemá společného nic, i když se to tak často píše (co jsem si tak všimla, autoři různě na netu od sebe hodně opisují a těžko už se dohledá ten původní zdroj, který to napsal špatně), s tím romantickým s výhradou snad ano.
                      Hlavně mi šlo o to úplně jiné pojetí prosazované v beurónském umění, tj. že jedinec (autor) neznamená nic, že celé je to kolektivní dílo. Dobře to popsal pan Lukeš, proto jsem na ten jeho starý článek dávala odkaz.

                    4. A ještě ke všemu jsem zblbla nick, assol, moc se omlouvám, nevím čím myslím, nejspíš kolenem.

                    5. I pan architekt Lukeš uvádí, že je budova kláštera postavena v neorománském stylu. :D

                    6. Assol, omlouvám se, že jsem o víkendu neodpověděla, byla jsem mimo net.
                      Jsem matla největší, hrozně jsem se do toho zamotala a jedna odpověď byla nesmyslnější než druhá. Já jen chtěla zdůraznit ten beuron, ten je poměrně neznámý a o to zajímavější.

                    7. Ježiš, dík, už jsem si připadala jak ten největší pitomec. Ona to nakonec Lika (nebo Jajka) u toho popisku opravila.
                      Mně je to tak strašně trapné, jak jsem se do toho vložia, moc a moc se omlouvám.

              1. Dede, ono to zas tak světoborné nebude, určitě máš po ruce jiné, třeba i zajímavější, psala jsem to spíš jako tip pro jihomoravskou sekci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN