GEOPOLITIKA: Nebezpečná eskalace v Idlíbu

Navzdory tomu, že jsou světová média plná koronaviru, na Blízkém Východě vývoj jako obvykle nespí. To, co by přitom mělo dostat prostor v médiích jsou události ze syrské provincie Idlíb, o níž aktuálně svádějí boje turecká armáda a syrský režim Bašára Asada, které – přeneseně – vedly k uprchlické vlně, kterou uměle vyvolal turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

 

Abychom pochopili přesně, oč tam jde, podívejme se nejdřív na stručný popis situace a to, kdo v provincii Idlíb je. Lidé, kteří tam jsou, totiž tvoří poměrně hodně pestrou směs. Jsou to, pokud jde o civilisty, většinou sunnitští Arabové, sem tam syrští Turkmeni, což jsou v podstatě Turci, kteří se do Sýrie dostali v době osmanské nadvlády. Mnozí civilisté v Idlíbu nejsou ani původně odtud, ale jsou to evakuovaní uprchlíci z těch částí Sýrie, které mezitím za poslední roky dostal pod kontrolu Bašár Asad, mezi jinými z Východní Ghúty, předměstí Damašku dlouho držené rebely, které ruské letectvo a syrská armáda srovnala se zemí tak říkajíc „po drážďansku“.

 

Jenže civilisté Idlíb nekontrolují, ti jen trpí v bojích, které se tam odehrávají. Pro představu: co byla celá Sýrie před několika lety je dnes provincie Idlíb, tedy chaos, území rozdělené do několika sfér vlivu a kontroly, o nějž se vede navíc válka i „zvenku“. Pro velkou část Sýrie je už dnes po válce – buď jde o území držené režimem Bašára Asada, území bývalé Rojavy, kde stále ještě operují kurdské Syrské demokratické síly, ovšem dnes loajální Asadovi, nebo o území držené přímo Tureckem a jím vedenými džihádisty, kteří vyhnali původní, zpravidla kurdské nebo asyrské (křesťanské) obyvatelstvo. V Idlíbu se ovšem dodnes vedou líté boje.

 

Kdo tam tedy vládne? Až do ledna 2019 ovládaly Idlíb různé džihádistické skupiny, mezi nimiž svou moc tu a tam uplatňovali „rebelové“, tedy původní „umírnění“ (a posléze radikalizovaní) odpůrci Bašára Asada. V roce 2017 vznikla džihádistická organizace Hajat Tahrír aš-Šám (HTS), napojená na Al Kajdu, která v lednu 2019 provedla koordinovaný puč a ovládla tak většinu provincie; džihádisté, kteří s nastolením nové moci od HTS nesouhlasili, prchli do Tureckem (a jím podporovanými džihádisty) okupovaného Afrínu, z nějž Turecko nejprve vyhnalo původní kurdské obyvatelstvo. HTS tedy vládne většině Idlíbu, ale pro prosazování své moci a boj proti vládním (a Ruskem a Íránem podporovaným) jednotkám používá také různé džihádistické skupiny, které do oblasti dodává z celého světa právě Al Kajda.

 

Místní civilní obyvatelstvo nemá příliš na výběr. K sunnitským Arabům se Asadův režim chová velmi podezíravě a při posunu fronty lidé, o nichž se ví, že spolupracovali jakýmkoliv způsobem s rebely, byť by to byla demokratická opozice z počátku syrské občanské války, mizí. Mnoho civilistů v Idlíbu tak je připravena dělat cokoliv, jenom aby se nedostali pod suverenitu syrského režimu.

 

Jak vůbec ale tahle situace vznikla? Idlíb je dnes posledním místem v Sýrii, které drží rebelové; jeho status, který byl v posledních dnech narušen, trvá od září 2018, kdy se Rusko, které pomáhá Bašáru Asadovi a Turecko, které podporuje syrské rebely v Soči dohodly o demilitarizaci provincie Idlíb; dění v provincii měly obě strany kontrolovat z pozorovacích věží rozmístěných na demarkační linii. K demilitarizaci ale nikdy nedošlo; nejenže se bojovalo uvnitř provincie, kde na začátku roku 2019 došlo ke konsolidaci moci, ale příměří zrovna nedodržovali ani Asad a Rusové, kteří mu pomáhají. Zrovna pokud jde o boj o Idlíb, nemá tedy žádnou „dobrou stranu“; na jedné straně je Asad, s nímž přichází pomstychtivý autoritativní režim s výkonnou tajnou policií s Ruskem, které, město za městem, kopíruje nechvalně proslulé bombardování Drážďan a Írán s milicemi na něj napojenými, jako je třeba hnutí Hizballáh. Na straně druhé jsou jedny z nejhorších džihádistických organizací na světě – jsou tam i zbytky Islámského státu, které bojují proti všem – a mezi nimi jsou na tři miliony civilistů. Aby bylo jasno, před válkou měla provincie jen 1,5 milionu lidí, takže je zřejmé, jak špatná humanitární situace v oblasti je.

 

Současná eskalace tedy začala za těchto podmínek, kdy se Bašár Asad rozhodl, že je načase vyřídit poslední území pod kontrolou rebelů. V prosinci zahájil Bašár Asad spolu s Rusy ofenzívu, která ze zmíněných tří milionů civilistů z oblasti vyhnala téměř milion; tito uprchlíci směřují do Turecka, které pro ně je relativně bezpečnou zemí, ale kvůli délce trvání konfliktu a tomu, že Turecko hostí na 3,5 milionu syrských uprchlíků z dřívějších fází války, turecká veřejnost není přijímaní dalších uprchlíků zrovna nakloněná.

 

Na ofenzívu samozřejmě reagovala turecká armáda a její spojenci, kteří chrání nejen své teritoriální zájmy v oblasti, ale také syrské Turkmeny. Na konci února ovšem došlo k události, která byla tou hlavní rozbuškou současné eskalace – na to, co se stalo, existují dvě verze. Rusové říkají, že se turečtí vojáci na bombardovaném místě pohybovali spolu s džihádisty, na něž útok mířil a Turci říkají, že jejich vojáci tam byli sami a že s žádnými džihádisty nespolupracovali; naopak, Rusové prý na turecké vojáky, z nichž 33 nepřežilo, zaútočili navzdory tureckému varování, že tam jsou. Každý čtenář si může udělat obrázek sám, ale v souladu s okolním děním se dá dedukovat, že tam Turci skutečně spolupracovali s džihádisty a Rusové zase nemají žádný problém s kobercovým bombardováním a moc se nezatěžovali tím, kdo kromě džihádistů tam ještě byl. O civilistech nemluvě. V reakci na smrt 33 tureckých vojáků odpovědělo Turecko palbou na dvě stě Asadových cílů, ale hlavně se snažilo do konfliktu zatáhnout Evropskou unii.

 

Postoj Evropské unie k tureckým ztrátám totiž byl laxní: EU už dlouho je trnem v oku Erdoğanovo chování, ale dosud se nechala vydírat tím, že Erdoğan může vypovědět smlouvu z roku 2016, v níž výměnou za finanční pomoc bude Turecko bránit uprchlíkům odejít dále do Evropy. To, že turečtí vojáci se v Sýrii dostali pod ruskou palbu tak EU viděla jako něco, co není zase tak špatné, a proto se nevměšovala. Erdoğan to ale chtěl – už poněkolikáté – změnit, a tak zahrál vabank: vypověděl smlouvu s EU, otevřel hranice uprchlíkům z Idlíbu, na něž do té doby turecká pohraniční stráž střílela ostrými a zároveň mezi uprchlíky v Turecku vyvolal falešnou zprávu, že je hranice do Řecka otevřená a nechal jich tam také hodně násilím odvézt autobusy. Cílem samozřejmě bylo, aby se EU vmísila do konfliktu na turecké straně, protože Erdoğan samozřejmě dobře ví o strachu Evropanů z uprchlíků.

 

Na to ale zatím nedošlo – hranice zatím stále odolává, a to navzdory tomu, že když se podvedení uprchlíci vrací směrem k tureckému vnitrozemí, turecké síly je často bijí. Je to stejná taktika, jakou během takzvaných „pochodů návratu“ používal od jara 2018 do konce roku 2019 vůči Izraeli Hamás.

 

Eskalace mezi Tureckem a Ruskem se od doby, kdy Turecko v odvetě zničilo Asadovy cíle trochu opadla, ale Erdoğanova snaha používat uprchlíky jako zbraň proti Evropě trvá.

 

A tak tady teď, na začátku března jsme: v situaci, kdy žádné řešení není dobré a kdy Idlíbu nejspíš zůstává pouze omezená životnost ve stavu, v jakém je teď. Až – nikoliv jestli – Bašár Asad Idlíb dobude, je otázka, co se stane dál. Můžeme očekávat rozsáhlou evakuaci tamních obyvatel, kteří se bojí Asadova režimu do Afrínu a dalších oblastí dobytých Tureckem na syrských Kurdech, což bude znamenat další tlak na Kurdy ze strany Turecka, dost možná i jejich vyhnání, aby uvolnili místo těmto syrským uprchlíkům. Můžeme očekávat i rozsáhlé represe vůči těm obyvatelům Idlíbu, kteří se neevakuují. Jsme tak svědky dramatického finále zdlouhavé syrské občanské války, jejímž výsledkem nejspíš bude zamrzlý konflikt, ze strany Turecka po vzoru toho, co dělá na Ukrajině, v Moldávii nebo Gruzii Rusko. Nedá se předpokládat, že co Turecko ze syrského území Erdoğan sebere, kdy vydá.

Logo mapa 3

Aktualizováno: 4.3.2020 — 21:51

24 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Mdlý duch Turecka,jak říká brutální A. Erdogan občůrává jak mladý pes všechny hranice aby si urval nová území ,přitom balancuje mezi dvěma jestřáby ,Asadem a Ruskem,za zády manipuluje s organizací NATO. A kdo to odnáší,ten co nemá zbraň,ženy a děti.Však ozbrojenci všeho druhu se vždycky nažerou. S Turkem může být dobrý akorát tak obchod,kšeft s obyčejným zbožím ale to ostatní je totalita a agrese, jako jejich povedený parlament,kde se rvou jak koni. Tak schválně, kolik nás to všechny v EU bude stát financí,na druhé straně bylo již nacpáno a pořád stejný výsledek,je mi těch ubožáků na hranicích líto.

    1. Syřanů je na hranici s Řeckem opravdu prozatím minimum.
      Samej Pakistán, Afghanistán, Nigerie. Skutečné uprchlíky před válkou s ženami a dětmi spíš nevidno. A pokud vím, v Nigérii ani Pakistánu žádná válka není.

      1. Jj, oni totiž nebrali Syřany, ale vzali cizince, co v Turecku už dlouhodobě žijí, akorát měli tu smůlu, že bydleli poblíž hranice. Tohle nejsou uprchlíci, to jsou normální rezidenti v Turecku, kteří tam mají často živnosti, zaměstnání, atd.

        1. Nechci bejt protivná, opravdu ne, ale nigerijského residenta živnostníka si dokážu představit opravdu těžko.
          Je to jen sprosté vydírání ze strany Erdogana.

          1. Já z Londýna takové náhodou znám. Většinou mají krámek a servis na telefony nebo tak.

  2. Bohužel se to dalo čekat. Pouze historicky nepoučitelní či přímo ducha mdlého svěří ochranu evropských hranic Turkovi.
    A navíc mezi Řeky a Turky panuje víc jak stoletá hluboká nenávist. Zajímavé je, že na bulharsko turecké hranici je klid.

    1. Důvod je ten, že Turecko potřebuje tlačit na Řecko v jiných věcech (námořní hranice ve Středomoří) a zároveň potřebuje mít možnost, jak obchodovat s EU, aniž by to způsobilo dopravní komplikace.

      Jinak tenhle způsob ostrahy hranic, kdy EU platí někomu za to, že bude migranty zachytávat, funguje úspěšně na Ukrajině, v Maroku, v Tunisku, v Čadu a dokonce i v Libyi, ale to jsou všechno země, které potřebují peníze a nemají zrovna velmocenské choutky. Platit za ostrahu evropských hranic Turecku je podobně naivní, jako kdybychom totéž zkusili s Ruskem.

        1. To by asi nešlo. Jinak platí tamním bezpečnostním silám za to, že odchytávají migranty směřující do Evropy klidně ještě dva tisíce kilometrů předtím, než k té hranici vůbec přijdou…

  3. díky za článek, z Turecka a zejména z chování EU k němu mi je špatně.
    A omlouvám se za OT: máme doma psa diabetika. Od včerejška pícháme inzulín, tak snad se nám podaří nějak vybalancovat.

    1. Alimo, to je mi líto, snad jste to zachytili včas a Darek si na píchání inzulinu zvykne. Tu práci a starost navíc však budete mít hlavně vy – on se bude asi cítit s nutnou dietou jako chudák zanedbanej hladovej:))
      Drýím palce, ať to rychle vybalancujete – jídlo, onjekce, životní styl – a Darek vám ještě dlouho dělá radost (inlove)

      1. Dík. On je hodnej, píchnutí 2x denně ani nevnímá, nechá si od nás líbit cokoliv. Dietu nechápe, ale zvykne si – musí. A místo ňaminek sebou nosím ven v kapse pytlík s paprikou, mrkví a květákem, naštěstí to všechno může a miluje.

        1. Tak teď jsi mě dostala – s tou zeleninou :D
          To by naše holky, stejně jako psi předtím, nevzaly do huby, nevím proč, snad si to varování předávají, nebo co :D Ze zeleného žerou jen trávu dle vlastního výběru… :P
          Ale je to skvělé, že pro něm máš mňamky, které může a má rád… ovšem představa, že jdeš do lesa a v kapse máš kolečka mrkve a růžičky květáku mě nepřestává fascinovat… (wasntme)
          Tak ať vám to jde co nejlíp!

  4. Jinak od Kurdského občanského sdružení v ČR:

    „Turecko pokračuje v eskalaci uprchlické krize. Policie a armáda shromažďují tisíce uprchlíků, aby donutili Řecko otevřít hranice. Pohraniční stráže zůstávají pevně. A uprchlíci doufají v Erdogana.
    „Rychle vystupte z autobusu,“ řve turecký voják v civilním oblečení v autě s uprchlíky. „Musíš teď jít do hraniční řeky, vypadni!“ Když vězni odmítnou, voják hrozivě vytáhne pistoli. „Nehádej se, přestaň,“ nařídil. „Na řece vás turecká armáda zaveze lodí do Řecka.“ Žena ve vozidle ho žádá, aby byl ohleduplný k dětem a nechal je pokračovat. Ale voják nezná slitování. „Co mám dělat, když máš tolik dětí.“
    Tuto scénu můžete vidět ve videu, které se rozesílalo na Twitteru ve středu. Vše ukazuje, že obrázky jsou autentické. Mnoho uprchlíků je pod takovým tlakem tureckých bezpečnostních sil, aby překročili řecké hranice. „Policisté nám řekli, že vás buď okamžitě deportujeme zpět do Íránu, nebo nastoupíte do autobusu, který vás zaveze na hranici,“ říká mladý muž z Íránu, který cestuje se svou pětičlennou rodinou. „Odpor nebyl možný.““

    Můj komentář:

    Tohle opravdu není nějaká spontánní akce zbídačených lidí, a už vůbec ne z Idlíbu. Jsou to cizinci v Turecku dlouhodobě usazení (zejména z Íránu, Afghánistánu a Pákistánu), které turecká armáda vyhodila z domu, naložila je do autobusů a pod hrozbou násilí / střelby jim přikázala, aby šli na řecké hranice. To nejsou lidé, kterých bychom se měli bát, ale přijmout je tímhle způsobem nemůžeme, protože bychom dali Erdoganovi najevo, že to může dělat dál. Pro ty lidi je to hrozná situace, a jediný způsob, jak s tím něco dělat, je uvalit sankce na Turecko, které by se s časem stupňovaly (nemůžeme vystřílet celý zásobník na první dobrou), protože ten, kdo má za tohle trpět, je turecká vláda a potažmo Erdogan. Ty sankce by měly mířit, stejně jako v případě Ruska, i proti exponentům režimu a jejich soukromému životu.

  5. Co je to vlastně za oblast, když o ni Turecko i Sýrie tak stojí? Protože jestli mají takový přístup k civilistům, obyvatelstvo asi nejsou ty zdroje o které jim jde. Jsou tam nerostné suroviny? Průmysl?

    1. Turecku jde o to, aby tam bylo obyvatelstvo jemu nakloněné, a to jsou ti Turkmeni a sunnitští Arabové, přičemž druhé jmenované Turecko chce v místě mít protože, se ti lidé bojí Asada a budou tam tureckou armádu, která chce co nejvíc teritoria na úkor Sýrie podél svých hranic, chtít. Turecko nechce sousedit s územím, které má pod kontrolou Asad, chce si tam udělat nárazníkové pásmo. V jeho zájmu tedy je, aby tam ti lidé byli. A Asad chce obnovit teritoriální integritu Sýrie a „potrestat zrádce“.

  6. To nejdůležitější na tom je, že situace není jako v roce 2015, ale Erdogan se snaží to udělat tak, aby to na kamery pro nás vypadalo jako rok 2015, protože tím nás chce vydírat. A pokud mu na to skočíme, bude úspěšný.

    1. Ta představa, že ti lidé konečně zase někde zakotvili, snažili se žít a pak přišli Turci narvali je do autobusů a vypustili na hranici… a nedovolí jim jít zpátky. A něco takového, tohle Turecko, my tolerujeme? Podporujeme? To se nám jednou šeredně vrátí.

  7. A vždycky to odnesou civilisté. Hrůzy válek si nevybírají :( Ale co s 3 miliony lidí, které nikdo nechce? Není třeba nějaké neobydlené nepotřebné území pod správou EU, třeba i na jiném kontinentu? Nebo jsem se díval Sýrie má bezvízový styk s Mosambikem a Malajsií, to jsou relativně civilizované země.

    1. Těžko říct. Z těch 3m lidí má v oblasti 1,5m lidí svoje domy a majetek a zbytek? Domů se vrátit nemůžou, Turecko je nechce, vlastně nikdo moc je nechce.

      1. Nabízí se tu tedy příležitost někde v opuštěných švédských lesích nebo španělských polosavanách vytvořit „komunitní zemi“ s danými pravidly a nějakým předepsaným ekonomickým růstem, ale to by asi žádalo hodně politické odvahy a pár nedemokratických principů

      2. Dovedete si představit, jak zoufalá tam musí být snaha vést normální život? Pracovat, posílat děti do školy, starat se o rodinu… všechno, co je pro nás bezpečné a normální. kdo tam má momentálně v ruce zbraň a neváhá ji použít, je ten, kdo ostatním diktuje. právo žádné, zastání žádné… To je naprosto šílená představa.
        Asad, Rusko a Turecko si s tím územím hrají strategické hry a je jim úplně jedno, že se tam snaží žít lidé – z nichž polovinu vyhánějí a nikdo je nechce. Dovedete si představit, jaké to je být na jejich místě? Já ne… nemám díkybohu tu zkušenost. nejhorší je, že si nějak nedovedu představit, jak by se jim dalo pomoct.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN