BTW: Les

Jdu svižným krokem mezi tichými stromy a ze srdce se raduju. Konečně je na chvíli trochu sněhu, a dokonce malinko mrzne. Psi radostně pobíhají kolem a moji radost sdílí. Jak moc milujeme náš les!

 

 

Jenže se stačí trochu rozhlédnout a pořádný kus radost zmizí. Moje nejkrásnější cesta po vrcholu hřebene mezi Doubravicí a Horním Dehtovem je jako zázrakem ještě schůdná, ale většinu cest v okolí poničila těžká technika.

Lesáci kácí kam se podívají a v nezamrzlé zemi nechráněné sněhem tak zůstávají místo cest hluboké bahnité jizvy. Zničena je naprostá většina malých přírodních parkovišť, kde se nechalo na kraji lesa zastavit. Nezdá se, že by to komukoliv vadilo – stále mluvím o lesácích. Lidem ovšem schůdné cesty chybí. A jak to tak vypadá, brzy nám budou chybět i lesy.

 

Cesta v lese – stopy jsou pouze po autech, kterými jezdí do lesa myslivci nebo lesáci. Po traktorech a harvestorech je to mnohem a mnohem horší… (tam se chodit nedá).

 

Procházím starým smíšeným hájem. Stromy jsou od sebe poměrně daleko, les tvoří urostlé smrky, modříny a borovice, doplněné buky a břízami. Podrostem je převážně borůvčí, na světlinách obvykle roste mladé smrčí. Zajímavé je, že mladé borovice v podstatě chybí – i pod starými borovicemi! Kolem velkých buků, v doslova magických kruzích, zase divoce rostou mladé bučiny. Jen malá část stromků má šanci dospět, rostou příliš hustě a ve stínu dospělých stromů. Díky jehličnanům, hlavně pak modřínům, jsou cesty příjemné, protože kořeny, kamení a bláto pokrývá hustý rezatý koberec starého jehličí.

 

Křižovatka cest…

 

Takhle vypadají naše lesy, ve kterých jsem vyrůstala, a které se mi zapsaly do duše. Lesy v Krkonoších, rozkládající se kolem rodného domu mého otce, jsou temnější – většinou jen smrkové, borůvčí a obecně podrostu je zde méně. Možná proto, že na prudkých svazích se v půdě hůř drží voda, možná za to může ta monokultura. Tak nebo onak, listnatý les pro mě nikdy není úplně lesem :)

A právě takové lesy mi mizí před očima. Musím poctivě přiznat, že jak mám lesákům za zlé zničené a neopravované cesty, tak musím uznat, že se snaží po kácení les uklidit, sázejí nové stromky a budují oplocenky. Poslední dobou na mnoha místech dokonce kácejí jen smrky, nechávají stát modříny a borovice, stejně jako (sem tam) i nějaké buky.

 

Mladé smrčí roste na světlinách samo a radostně:)

 

Teoreticky to nezní špatně – půda tam nezůstane úplně holá a bez ochrany, navíc vysoké stromy pod sebou budou mít přirozené semenáčky. Jenže stromy zvyklé stát uprostřed lesa jen těžko odolávají silnému větru a navíc, mnoho z nich je po kácení jejich sousedů tak či onak poškozených. Výsledkem jsou časté polomy.

Jak dospělé lesy mizí, tak přece jen pomalu přibývají ty mladé. Nevypadají zle, zjevně zadržují víc vody než starý les, v jejich pro člověka neprostupných houštinách se snadno schová drobná zvěř. Jenže až budou z těch mladých zase lesy staré, prostupné, s velkými stromy a podrostem z borůvčí, tak už to nebudu já, kdo se z nich bude těšit. Jak jsem vděčná, že jsem v nich opravdu denně! Jen, kdybych o ně neměla takový strach. Sucho a lýkožrout jsou jedna stránka zkázy, lidská chamtivost pak ta druhá.

 

Tyto cesty byly na podzim zlaté, dnes jsou rezaté. Díky modřínům…

 

Inu, les je les. Já v něm u babiček prakticky vyrůstala, moje děti na tom byly podobně. Teď tahám do lesa vnoučata a moc doufám, že i jim naočkuju tu lásku, která se u mě už vyvinula v nutkavou potřebu. Uvidíme – snad to ještě stihneme, protože těch pár rozmazlených jehličnanů rostoucích na naší zahradě to nezachrání. A to mám vysoký smrk, jedli, borovici i modřín :) Jenže jak říkám, les je les… nenahraditelný.

 

A takhle to vypadá na stále větších plochách kolem naší vesnice…

 

A tak se dnes ptám – máte rádi les? Jaký druh lesa je pro vás „ten pravý“?  :)   Jak vypadají lesy ve vašem okolí? 

 

Polomy jsou běžné (vichřice Sabina se u nás bohužel opravdu vyřádila…)

Aktualizováno: 16.2.2020 — 22:07

23 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. OT – mizím na generální zkoušku,. Zítra máme předpremiéru a v sobotu premiéru hry, kterou na podzim pronásledovala veškerá smůla, jaká kolem nás běžela :)
    Doufám, že jsme si ji tak už vybraly (my ženy z Dedivadla :P )

  2. Jak umí kůrovec zpustošit les jsem viděla v řijnu v Brdském lese za naší chatou – hrůza a k pláči! Pomalu jsem to tam nepoznala. Les, kde jsme si v dětství z mechu stavěli domečky, hráli šiškovou bitvu, chodili na houby, tahali dřevo na táborák a stinným lesem se chodili koupat do Berounky je prostě nenávratně pryč. A ten zbytek, co tam ještě zůstal, prý take padne.

    Nedávno jsem četla tenhle zajímavý článek, možná jste ho také zahlédli. Koukněte i na fotky co tam jsou.

    https://www.lidovky.cz/domov/lesem-tak-lehce-neprojdete-uz-nebude-takovy-jak-ho-zname-bude-husty-a-neprostupny-rika-ministr-toman.A200208_145229_ln_domov_rkj

  3. Pohled na vykácené lesy bolí. Pohled na bezohledně vykácené lesy (ano, dá se kácet různě, u nás bych skoro řekla, že to ještě jde) strašlivě naštve. Vidím kolem sebe, že i paseky umí ožít, že příroda je úžasná, pokud má jen trochu šanci (a prší). Jenže od přírodně zarostlé paseky po vymazlený les je daleko, mnoho let péče a práce.
    Takže prostě musíme doufat, že vedle kácení bude „lesní hospodáře“ (někteří by možná mohli být i bez uvozovek:)) zajímat i obnova a následné pěstění lesa. Pěstění!
    Potom si lesů užijí i naše děti a praděti :)

  4. U nás je hodně borových lesů, na písku a mezi pískovcovými skalami, anebo jsou tu lesy smíšené. A přestože v našem okolí jsou městské lesy, kácí se v nich ostošest. Za těch 15 let, co bydlím prakticky na kraji lesa a jsem v něm téměř každý den, jsem si ale nikdy, skutečně nikdy nevšimla, že by v něm někdo taky něco sázel. Nějaké oplocenky tu jsou, některé už zčásti vyvrácené, v jiných se tísní hubeňoučké stromky, které nemají místo a šanci zesílit. Já bych si představovala, že městské lesy by měly být udržovány pro potěchu a rekreaci občanů, ne pro mrzký výdělek ze dřeva. A když se připojí ještě Sabina, je to smutné! Tady si zařádila dost, zvlášť u rybníka, kde vede oblíbená stezka, jsou desítky vyvrácených nebo přelámaných stromů. Hrozná škoda a pohled na tu zkázu mě až fyzicky bolel.

  5. Les podle mne je borový, sem tam dub nebo buk, dole mech a borůvčí… ach jo, to už se moc nevidí.
    Smrkové lesy jsem potkala až později a nikdy jsem k nim úplně nepřilnula, na můj vkus jsou tmavé a chudé. No a čistě listnaté, s těmi nějakou bližší zkušenost vlastně nemám, něco málo bylo v Brdech (staré bukové lesy. Vykáceli, nasadili smrk), něco málo je v Jizerkách, ale nikdy jsem nezažila listnáče je převažující strom.
    Určitá drobná naděje je pro mne ve vzpomínce, jak Jizerky a okolí ničil obaleč. Zarostlo to vlastně relativně rychle… no, nevím, jestli mám šanci zažít to ještě jednou, ale aspoň vím, že to příroda řešit umí…

    1. To musíš přijet k nám, zano, na ty borové lesy – zatím tu ještě jsou, i takové o jakých píšeš, s mechem a borůvčím! :)

  6. Jeden z nejhorších zážitků je když les není tam kde ještě vloni byl. Mně z toho mrazí,ty holiny jsou strašné, jako by mi trhaly srdce z těla i s duši. Ale viděla jsem takto provedenou mýtinu za rok a byla krásně zarostlá,něco bylo nasazeno,asi,něco si vyrostlo samo, byla krásně prorostlá lesními travinami a úžasně ji prosvěcovalo slunce,tak snad bude líp. Už jsem si kolikrát říkala, že zajedu za Ivou do příměstské části mého rodného města, říkala mi však ,že tam také zmizely lesy,kde jsem za mlada ale ne tak dávno napříč lesy chodívala. Jenže se toho pohledu a deziluze bojím.

    1. Jenny, nejezdi tam! Jak už tu jednou někdo podotkl, můžeš se vrátit na místo, ale ne do času. A to zklamání je veliké a ukradne ti ty hezké vzpomínky, protože budeš mít před očima tu nehezkou přítomnost :(

  7. U nás nemáme mnoho smrkových lesů, spíš ty smíšené až hodně akátové remízky. Zato tu máme borové lesy a ty jsou po loňsku z poloviny suché… zatím to vypadá, že se kácí jen ta suchá místa. Jenže tady je o lesy taková nouze, že to asi ani jinak nejde…

  8. U nás se lesy začaly likvidovat před 10-lety. Našla jsem ve svém archivu fotky. Začalo to právě ničením půdy těžkou technikou. Lesáci si projížděli a projíždí nové svážnice, u nás na svazích, sice ne těch nejprudších, tam mají strach, ale přece jenom při prudkých deštích všechna voda uteče a vymílá neskutečná koryta až na skalní podloží. Po mnoha bývalých lesních cestách se už nedá ani chodit…. Les, to je půda! Zachycuje vodu jako houba, ale dnes je to díky chamtivými hospodářům suchá pustina. A tam, kde není voda v půdě, tak to s obnovou lesů nedopadne dobře. Namastí si kapsy firmy, které pěstují sazenice, protože lesní firmy budou stále kupovat další a další, protože v suchu se sazenice neujmou. Generace dnešních malých dětí nebudou vědět, co je les. Jsem ráda, že jsem jej zažila!

    1. Alex, to videiko,co jsi mi nedávno poslala z Vysočiny, ty srovnané klády,klády,klády,podél cest, to bylo hrozný,pláču nad tím stavem.

  9. Když jsem sbírala podklady pro povídku Náhorní planina, umístěnou nahoru nad Blansko do lesů Moravského krasu, dočetla jsem se na několika místech, že lesy na kopcích byly kvůli zpracování rudy zcela vymýcené. Není to tak dlouho, dvě tři sta let. Dneska jsou kopce plné smíšených lesů. Já pevně věřím, že lesy budou. Budou jiné, než jsme byli zvyklí, ne monokultury, ale smíšené, jako kdysi. Ale budou, tomu pevně věřím. Svět se mění, my stárneme, ale já pořád doufám, že i děti dětí mých dětí budou les znát…

  10. Les miluji a bolí mne srdce, když najdu místa, zpustošená lidskou rukou. Tedy plošným kácením. Les se neprobírá, les se plení. No, těžko dneska najdeme lesního dělníka s pilou a sekerou a s uhlířinou v kastrůlku, to vím. Ale ta technika je ničivá a lidi co jí vládnou neznají míru. Tak si vždycky říkám – udavte se těmi penězi, udavte se!

    Norsko je hodně, hodně zalesněné, však Dede to zná. Sice to ještě nějaký čas vydrží, ale aby se potomci jednou nevyptávali, co vlastně znamená věčně zpívají lesy (T. Gulbranssen – Og bakom synger skogene).
    Ale buďme optimisty, tak černé to asi nebude a oni se také budou moci nadechnout vůně lesa, zahlédnour veverku a pohladit jedlovou větev. Doufejme!

    1. Vše se schovává za slovo „kůrovec“. Beskydy jsou už kvůli němu možná i dost objektivně odlesněné. Amatérský pohled na lesy kolem Doubravice ale o kůrovce nezavadí… tak nevím. Proti tomu myslet si, že někdo kácí i kdyby nemusel a to pod zástěrkou kůrovce, mi taky nedává smysl – dřevo teď musí být hodně levné. Začíná asi čtvrté období tváře Česka – od listnatého pralesa před tisíci lety přes pastviny bez stromů ve středověku po monokultury císaře pána – a ty asi zase nahradí listnáče, teď už jenom někde…

  11. Já miluju naše lesy – nejsou to vznešené bučiny (buk aby u nás pohledel), či nedohledné dubiny, ale malé hájky – habřina (habry a duby), akátí, borovičí a miluju lužní lesy, které jsou převážně listnaté – javory a jasany, mohutné duby a podivuhodné staré borovice. Bohužel i tady je vidět, jak málo je vody. Navíc Lesy České republiky nejsou hospodáři, ale drancíři. Pochmurný úsměv ve mne vyvolávají jejich tabulky „Zelená pro vaše kroky“ ve vyrubané holině – to si z nás asi dělají pr…zadel,ne?! No a teď zaútočil kůrovec (což je v součinnosti s tím suchem) a zatočila s nimi Sabina a další větry, které vanou naší saharou… Ale stále věřím, že se vzpamatujeme a lesy našim příštím pokolením zanecháme (h) .

    Jo a počasohlásání – je předjaří! V pátek v parku https://yga.rajce.idnes.cz/2020_Unor_v_parku/

    1. Ygo, každý máme v srdci zapsanou jinou krajinu a s ní i jiný les (inlove)
      Jo a fotky máš tradičně nádherné! Ten kočár a koňmi – zaujala mě ta… osoba vzadu. To je závodní kočár? A ona osoba tam je na vyvažování? :)

      1. V tomto sportu (vozatajství) nejsem moc honěná, a tak nevím, jestli je rozdíl mezi závodní a tréninkovou dvojkolkou. A ta dívčina vzadu je opravdu na vyvažování.

  12. taky jsme mívali kolem Beaveru les..teď máme pár stomů, Sabina je ušetřila…ale kurovec ne..taky půjdou dolů…je to k breku..místo lesa planina, sem tam se ukázaly borovice a bez černý, lísky ..ale les..novej les a jeho umění zadržet hluk, toho se už nedočkám…ale snad ti , co tam budou po nás…a zase se vrátí ptáci,co hnízdí ve zbylých borovicích, co je máme uvnitř Beaveru a v keřích a krmíme je v mnoha krmítkách..zase bude trocha stínu..zasadili jsm ebuky,duby,modříny,borovice,jedle,smrky…snad to vyjde….snad nám to jednou bude šumět do spánku u našeho kostelíku,kde máme hřbitůvek…

    1. U nás taky tvrdí, že se kácí kvůli kůrovci… jenže já vidím, jak vypadají napadené lesy na Moravě a to tady prostě není. Jistě, i tady jsou vidět napadané stromy, ale rozhodně ne v měřítku, které znamená jednu čtvercovou paseku za druhou přes celé lesy. Já vím, že tady už je stromům kolem osmdesáti let, takže je les správně starý na „žně“. Jen nechápu, proč se jede v tomhle měřítku, když je trh přeplněný kůrovcovým a kalamitním dřevem. Ok, nejsem lesák, možná i tak za zdravé dřevo dostanou dobře zaplaceno. Jen mě štve ta strašná spoušť na cestách… proč ty cesty nakonec aspoň trochu nesrovnají? Stroje na to mají. O tom, že na lesní cesty občas sypou suť s nalámaným sklem a keramikou už radši vůbec nemluvím (devil)

      1. Bohužel stejná zkušenost ze západu v Čechách… nedá se to v žádném případě porovnat se stavem zhruba před 30ti lety, kdy jsme tam začali pravidelně jezdit :-(

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN