GEOPOLITIKA: Nečekané důsledky Brexitu

Na konci ledna Británie po dlouhých třech letech vyjednávání vystoupila z Evropské unie. Protože jsou média plná těch nejvýznamnějších důsledků tohoto kroku, jako vyjednávání s EU o budoucí podobě vztahů, s USA o dohodě o volném obchodu, irské hranici nebo skotské nezávislosti, není třeba se jim příliš věnovat. Geopolitické zemětřesení, které to způsobilo, ovšem sahá dál – pojďme se podívat na jeho některé nepříliš známé dopady.

 

Jedním z hlavních problémů britského vystoupení z Evropské unie je britská závislost na evropských potravinách, která se těžko nahrazuje. Přechodné období, které bylo vyjednáno na konci loňského roku a schváleno v lednu, bude platit do konce roku 2020; v praxi to znamená, že se nic nemění. Co bude dál, není stále ještě jasné, protože žádná dohoda o vzájemných vztazích mezi UK a EU ještě nebyla napsána, a není úplně jasné, jakou bude mít podobu. Největší pravděpodobnost je dohoda o volném obchodu, jenže tyto dohody zpravidla vylučují potravinářství a zemědělství, protože to jsou oblasti, které si každá země – a EU v tomhle funguje jako jedna země – chrání. Aby tak v Británii byl dostatek potravin o odpovídající kvalitě, případně aby se zamezilo vysoké inflaci jejich cen, musí Británie nutně někde uzavřít dohodu, která evropské potraviny pomůže nahradit. A vypadá to, že našla: Ukrajinu.

 

Celou jednu třetinu území Ukrajiny pokrývá nejkvalitnější černozem, jakou můžete na světě najít; je to obrazně řečeno půda, do které zasadíte třísku a vyrostou vám hrábě. Bohužel, špatná, byť zlepšující se situace na Ukrajině znamená, že v zemi chybí mechanizace pro obdělávání půdy, a hlavně odbytiště pro plodiny, které by tamní půda dokázala vypěstovat. Už dnes je Ukrajina velice soběstačná, pokud jde o potraviny – vyprodukuje 194 % domácí spotřeby – čili téměř polovina toho, co se vyprodukuje, se vyveze, a to přestože, opticky vzato, když tam člověk z Evropské unie přijede, má pocit, že všude leží kvalitní pole ladem. Ukrajina tedy řeší přesně opačný problém, než Velká Británie – má obrovský potenciál vyrábět potraviny a není, kdo by je kupoval, protože export do Ruska je minimální a Evropská unie má vysoká cla i další bariéry, které chrání domácí trh.

 

Pro Ukrajinu je tak Brexit doslova požehnáním, a podle zpráv z poslední doby to vypadá, že si toho je vědoma i britská vláda, která má zájem na dohodě o volném obchodu s Ukrajinou, která by právě zahrnovala zemědělství a potravinářství. Ukrajinská rovina zároveň znamená, že není potřeba se tolik bát půdní eroze jako u nás, takže se dá šetrně obdělávat půda na větších lánech, efektivněji, a tedy i levněji. Ukrajina je zároveň dostatečně blízko Velké Británie – v případě prodloužení normálněrozchodných tratí na Ukrajinu se zboží dostane na jednom vlaku ze západní Ukrajiny do Británie ve velkém objemu klidně za dva až tři dny. Pro Británii, která naopak polovinu své potravinové spotřeby dováží, je to vyloženě terno: spřátelená země, která je dostatečně blízko, je dostatečně levná a má dostatečně kvalitní výrobu je důležitým klíčem k řešení její situace.

 

Co to znamená pro geopolitiku? Zatímco Evropská unie má zájem na ochraně Ukrajiny před Ruskem pouze coby nárazníkového pásma mezi její a ruskou hranicí, Velká Británie bude mít zájem na tom, aby Ukrajina zůstala bezpečná sama o sobě, protože je klíčová pro budoucnost britského potravinářství. Ve Velké Británii je mezi spotřebiteli poměrně silná nechuť vůči otevření importu pro americké potravinové produkty, protože normy, kterým americké potraviny podléhají, jsou, mírně řečeno, velmi laxní a britský spotřebitel se bojí zaplavení svého potravinového trhu nekvalitním jídlem, které ještě navíc kvůli nízké ceně a velkému objemu dokáže vytlačit z trhu místní zemědělce. To se v případě Ukrajiny stát nemůže: UK tahá za výrazně delší konec provazu, než Ukrajina (na rozdíl se situace s USA), a může si tak pojistit, že se do UK dostane právě tolik potravin, kolik potřebuje, aby to neohrozilo domácí zemědělství a potravinářství. Brexit tak paradoxně znamená, že se země, která je mezi námi a Ruskem promění z – pro Británii – „země daleko od nás, o níž nic nevíme“ v zemi, jejíž bezpečnost je klíčovým strategickým britským zájmem. Pro nás ve střední Evropě a naši bezpečnost je to vynikající zpráva.

 

Jak se nedávno ukázalo při tendru na výstavbu sítí 5G v Británii, Británie, která vystoupila z Evropské unie, není zrovna nejsilnějším geopolitickým hráčem. To, že dala zakázku čínské kontroverzní společnosti Huawei, je velkým varováním, že je Británie vůči jejímu vlivu málo odolná, protože to britská vláda udělala navzdory silnému americkému tlaku, aby se tak nedělo. Mezi námi: ten krok byl hloupý, protože Huawei není ani standardní čínská firma – jako třeba Xiaomi – ale firma, která vyloženě patří čínské rozvědce, a která má za sebou prokázanou historii toho, že funguje jako čínský trojský kůň.

 

Dát firmě Huawei k dispozici IT infrastrukturu země znamená, že ji bude čínská vláda moci z politických důvodů omezovat nebo dokonce vypínat; zdaleka nejde jen o špehování, kterého se také dopouští. Bylo dokázáno, že Huawei dává přímo do svých čipů záměrně zadní vrátka, kterými může kdokoliv, kdo o nich ví a ví, jak je používat (čtěte: čínská vláda) ovlivnit chod celého systému. Je to jeden z důvodů, proč americký prezident Donald Trump dekretem přísně zakázal americkým technologickým firmám, včetně firmy, kde pracuji, jakýkoliv kontakt s firmou Huawei i všemi jejími dceřinými či jinak na ni navázanými firmami.

 

Je nemyslitelné, aby britská vláda nebo tajné služby nevěděly o bezpečnostním riziku, jaké Huawei představuje, a pokud i přesto, navzdory americkému varování o vážných důsledcích pro chystanou britsko-americkou dohodu o volném obchodu, nechala Huawei tendr vyhrát, znamená to, že je čínská moc nad nově „samostatnou“ Británií daleko nepříjemnější, než by se mohlo zdát.

 

Brexit ovšem znamená dobrou zprávu pro Izrael – politika Evropské unie je výrazně propalestinská a Evropská unie se postavila otevřeně proti tzv. Dohodě století, o níž tu byla řeč minulý týden. Konzervativní vláda Borise Johnsona je – na britské poměry – silně proizraelská, což se v souvislosti s nově nezávislou zahraniční politikou UK může projevit jako důležitý jazýček na vahách právě v prosazování dohody. Boris Johnson osobně dohodu podporuje, britská vláda jako celek se k ní zatím ještě nevyjádřila. Dlouhodobě není Brexit pro Izrael žádnou velkou zárukou, protože Labour, která jednou zaručeně konzervativce vystřídá, je ještě propalestinštější, než evropský mainstream, ale v této době, kdy je návrh mírové dohody na stole, je to pro Izrael dobrá zpráva.

 

Důsledků, jaké Brexit bude mít, je samozřejmě mnohem víc, ale tohle jsou pravděpodobně ty nejdůležitější, pokud jde naše bezprostřední sousedství na východ a jihovýchod od nás.

 

Aktualizováno: 12.2.2020 — 18:16

26 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pořád mi přijde smutné, že si EU nechává rozebrat sousedství jinými, a nesnaží se o užší spolupráci, podpořit obchod, získat zakázky apod. Přitom je spojuje mnoho společné historie a často i rodinných vazeb. Když už teda nemá žaludek na uplácení afrických politiků, tak se aspoň nemusí dívat z patra na menší sousedy.

  2. Zajímavé bude také, jak to vlastně bude s angličtinou. Skrzevá Irsko (a snad i Maltu) angličtina samozřejmě zůstává jedním z úředních jazyků. Doposud je tak nějak neoficiálně používána jako hlavní jazyk. Má to logiku, byl to jazyk jedné ze zakládajících zemí a taky jedné z těch největších a hospodářsky nejsilnějších a celkově jedné z nejvýznamnějších a nejvlivnějších zemí ve světě (alespoň v době vzniku). Ale to teď odpadlo a angličtina zůstala jen jazykem těch nejmenších a řekněme, že vcelku bezvýznamných zemí, a to ještě jakýmsi jazykem vedlejším. Je to tak, jako kdyby se jako hlavní jazyk najednou měla začít používat třeba čeština nebo portugalština. Zajímavá situace. Britům to samozřejmě může být jedno :D .
    Až se jednou EU rozpadne, UK už bude mít náskok. Zatímco na kontinentě zavládne chaos, protože toho bude prostě příliš najednou, oni už budou mít všechny ty administrativní i praktické těžkosti vyřízené.

    1. Angličtina zůstane i nadále pracovním jazykem EU, nejen úředním jazykem (pracovní jazyk je vyšší status, má ho angličtina, němčina a francouzština). Proč? Protože je to praktické, je to „neutrální“ jazyk, který se učí „všichni“.

      Jinak až se EU rozpadne, nikdo z nás tady už podle mě nebude.

      1. No to má, ale jako další úřední jazyk doma má angličtinu. Navíc ne všechno se překládá do irštiny.

        Já naopak doufám, že si ještě tu Evropu bez EU užiju, a to ještě v době, kdy budu dostatečně při smyslech, abych to mohla vnímat.

          1. Já bych se nevsázel. Instalace Ursuly von der Leyen dala dění v EU zcela nový impuls, který mě poněkud děsí.

        1. Co je doma, to je doma, nikoli v Bruselu. Oni počítali s tím, že angličtinu budou mít v EU Britové. Mimoto jsou Irové docela solidní nacionalisti, takže angličtina jako irský jednací jazyk by u nich byla vnímána něco jako němčina, nebo ruština pro nás. I když irštinu ovládá minoritní část Irů.

      2. Má. A Malta maltštinu. Nicméně osud angličtiny je podle mě takový, že vznikne jednoho dne kodifikovaná Euro-English, která už neoficiálně existuje dnes. Příklad: anglicky (UK) ‚eventually‘ znamená „nakonec“, euroanglicky se to běžně používá jako „eventuálně“, což je úplně jiný význam. A takových slov je víc. Angličtina tak v EU zůstane podobně, jako v Indii, jako univerzální dorozumívací jazyk. Nakonec je to vlastně fajn.

        1. To je fakt. Je to jazyk neutrální, mimo Francii nevzbuzující negativní konotace a není minoritní.

        2. Právě – mám pocit, že Francie bude (třeba ne hned) tlačit na pilu, aby angličtinu vystřídala francouzština.

          1. Bývala doba, kdy k Francouzům mluvit německy a k Němcům francouzsky bylo zdraví nebezpečné, pak se to rozvolnilo, že se naslouchající tvářil, že nerozumí ani slovo. Současnou situaci neznám, neboť už nedržím prst na tepu doby. Ale odhaduji, že i kdyby animozity z minulosti vymizely, za pár desítek let se stejně nedomluví, protože arabština a turečtina si nejsou úplně podobné.

  3. Zajímavou otázkou také je, co budou evropští zemědělci dělat se vzniklou nadprodukcí, když GB změní dodavatele. Do Evropy se navíc cpou se svou produkcí jiho- i severoameričané. Evropa, jak je koneckonců jejím zvykem, bude svůj export podporovat dotacemi. Takže je v budoucnu na Ukrajině klidně možná situace, kterou známe od nás. (Do drůbežářských jatek vjede kamion s polsky kdákající drůbeží a ven vyjíždí kamion naloženými czech made chlazenými kuřaty, magická zařízení která dokážou během 24 hodin holandsky chrochtající prasata naučit česky ani nezmiňuji) Evropské potraviny se vyvezou na Ukrajinu, tam se přebalí a do GB půjdou jako ukrajinské produkty.

  4. Díky, tohle by mě vůbec nenapadlo. Ukrajině bych přála, aby jí to pomohlo. Ještě asi budeme koukat, co všechno se objeví.

  5. Ukrajina má obrovskou šanci se časem vysekat z marasmu. Moc jim to přeju. O jejich úrodné půdě jsem se učila už na základní škole cca 60 let zpět.
    Andy, ještě ti chci říct, díky za Tvoje pochopitelně napsané politické články, které normálně v tisku nečtu.

  6. Hm, navykla jsem si nakupovat část šatníku z jednoho e-shopu v Anglii. Nemám tušení, jak to bude po brexitu- se clem? S tím příšerným opruzem, co předvádí jediná pražská pošta, co má na starosti zásilky z jiných zemí než EU? Dosud to bylo pohodlné a rychlé- zásilka z GB mi přišla rychleji než z Prahy… asi se nám to moc líbit nebude.

  7. Pro Ukrajinu je to skoro splněný sen. Kdekdo tam často říká, že Rusko je pro ně nepřítel, ale občas tam odjedou pracovat a Evropa je sice bohatá, ale plná zbytečných pravidel a regulací a to zas nechtějí. Vždycky mi přišlo, že hledají ideál, který neexistuje, ale nakonec tu střední cestu najdou s VB, která teď hledá totéž.

  8. Myslím, že se postupně vynoří nespočet všelijakých drobností i velkých věcí, které lidi v souvislosti s brexitem zatím nenapadly. Přece jen členství VB v EU trvalo dlouho a ovlivnilo a stále ovlivňuje desítky oblastí hospodářského i běžného osobního života lidí. Je zvykem reptat proti evropským regulacím, přesto si lidé rádi zvykli na bezpečné potraviny, na ochranu zaměstnanců a podobně. Bude zajímavé sledovat, co všechno tento odchod nakonec bude znamenat – pro obě strany.
    Líbí se mi ta možná spolupráce s Ukrajinou – pro Ukrajinu je to ohromná šance a moc jim to přeju.

  9. Děkuju za shrnutí. Je pravda, že si člověk ani neuvědomuje, jaké důsledky má či bude mít Brexit na Evropu či dokonce na celý svět. Většinou se spokojí s tím, že zaměstnat se ve Spojeném království bude daleko složitější, ale protože většina z nás tam stejně pracovat nebude, tak se vlastně nic neděje. A teď si přihřeju polívčičku (rofl) – hodně Čechů od koní po skončení sezóny u nás jezdí koně v Anglii (kde je sezóna v plném proudu) – to už teď bude asi problém. Navíc – jakpak to bude asi s dovozem koní při nákupu na dražbách?! :(

    1. Tohle bude velký problém, protože najednou nebudou společné veterinární standardy.. Jinak ono těch důsledků bude hodně, zejména pro Brity, protože si neuvědomují, kolik toho díky EU mají. Speciálně oni, kteří měli spoustu výjimek a rabat, měli velmi, velmi privilegované členství.

    2. No, ono se to nejspíš promítne i do takového cestování s pejskem nebo kočičkou… :P Myslím, že to hodně pocítí právě chovatelé, protože opět mohou být velké problémy s dovozem a vývozem zvířat, hlavně štěňat a koťat – kvůli povinným očkováním a podobně. Koupě a prodeje štěňat, výstavy… Ví někdo ze zdejších chovatelů, co se dá očekávat?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN