HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Hrozí nám nebezpečí od netopýrů?

Českými médii všeho druhu proletěla zpráva, že zdrojem poslední nákazy agresivním koronavirem jsou netopýři. Jak je to tedy doopravdy?

 

 

Pokud jste četli včerejší článek, patrně už víte, jak to s koronavirem je. Ovšem, jak je to s netopýry? Mohou se jím nakazit? Může je ohrozit? Můžou jej donést do Evropy?

V prvé řadě je třeba vyjasnit definici netopýra. Netopýr patří mezi letouny, kteří se na první pohled dají rozdělit na netopýry a kaloně.

Netopýr žije v Evropě, dokáže se orientovat pomocí echolokace, váží několik gramů až desítek gramů, živí se hmyzem. Netopýři žijí i v chladnějších oblastech zeměkoule, protože zimu a nedostatek jídla dokážou přečkat v hibernaci.

 

Netopýr

 

Kaloň žije v tropech, kde má jídlo k dispozici celoročně, je daleko větší než netopýr (největší mají rozpětí křídel 1,7 m) a má taky daleko větší oči, dle mínění většiny lidí je ten roztomilý, živí se hlavně ovocem a nektarem z květů, a pokud má smůlu, někdy skončí v Asii v polévce. Kaloň nepoužívá echolokaci, protože ovoce obvykle příliš neutíká.

 

Kaloň

 

Ovšem není to tak jednoduché. Podle genetických výzkumů z posledních let je část vrápenců příbuzná spíš s kaloni než s netopýry a jeden druh kaloně používá zvláštní druh echolokace. Jakpak bude vypadat taxonomie letounů v budoucnosti? Přibude třetí skupina pro vrápence?

Tak tedy:

Vrápence od netopýra odlišíte na první pohled podle diskrétního stylu ukládání k odpočinku do takzvaného pytle a neuvěřitelné ošklivosti hraničící s krásou. V Čechách se vyskytuje vrápenec malý.

 

Rozvíjej se poupátko 1

 

Rozvíjej se poupátko 2

 

V plné kráse

 

Čímž se blížím k hranicím svých znalostí. Když nevím, zeptám se někoho, kdo ví více než já.

Následuje vyjádření odborníka, předsedy ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů), prof. Ivana Horáčka z PřF UK, ohledně koronaviru a netopýrů:

 

Netopýři a epidemie koronavirů

Epidemie nebezpečného respiračního onemocnění způsobeného virem 2019-CoV v čínském Wu-chanu a obavy z pandemického šíření této nákazy obrátilo pozornost veřejnosti k problematice koronavirů a rizik spojených s netopýry, představujícími jednu z výchozích hostitelských skupin těchto virů. S ohledem na poněkud zmatečné mediální informace o tomto předmětu, a narůstající obavy veřejnosti z kontaktu s netopýry, pokládáme za potřebné k tomuto tématu připojit několik vysvětlujících poznámek.

Předem třeba zdůraznit, že o peripetiích netopýřích koronavirů jsme dnes díky moderním technikám genomické analýzy a rozsáhlým celosvětovým šetřením informováni dosti podrobně – za posledních 15 let bylo této problematice věnováno téměř 11 000 studií, jen od počátku tohoto roku se objevilo na 120 vědeckých prací s touto tematikou. Pro potřeby základní vstupní informace lze z nich v naprosté stručnosti shrnout následující:

Interakce s viry jsou neodmyslitelnou součástí historie všech obratlovčích skupin.

Mimochodem, i v našem lidském genomu tvoří více než 8% virové sekvence – pozůstatky infekcí, s nimiž naši předkové bojovali v průběhu milionů let naší historie. V podobném rozsahu jsou nejrůznější viry i součástí symbiontního mikrobiomu, tvořícího v průměru kolem tří procent tělesné hmotnosti obratlovců. Během milionů let společné historie byly takovéto symbiontní viry zbaveny svých nebezpečných komponent a svým hostitelům nijak neškodí. Tak je tomu i s koronaviry, skupinou, která provází netopýry od počátků historie tohoto řádu před 50 miliony let. Jejich kultivačním prostředím jsou tropické jeskyně, kde v podmínkách absolutní vlhkosti a vysoké teploty žijí statisícové kolonie netopýrů. Jedině zde – zhruba u 6 % místních obyvatel, pravidelně tato místa navštěvujících, byly prokázány přímé infekce netopýřími koronaviry, ve všech případech ovšem bez jakýchkoliv zdravotních dopadů.

Netopýří koronaviry člověku zjevně neškodí. Fatální epidemie lidských koronavirů mají tedy jiné pozadí. Důležitým momentem je již fakt, že přímým zdrojem infekce nebyli netopýři, ale jiní rezervoároví hostitelé. Jak se do nich netopýří koronaviry dostaly, je dosud velmi nejasné, na počátku přenosu zřejmě konzumací netopýrů.

V případě SARS v letech 2000-2003 (8000 infikovaných osob, 10 % smrtnost) šlo o cibetkovité šelmy, v případě středomořské epidemie MERS v roce 2012 (1300 infikovaných, smrtnost 30 %) o velbloudy, u dnešního viru Wu-chan, 2019-CoV (cca 8000 infikovaných, smrtnost < 3 %), ukazují dostupná data na hady bungara a kobru. Ve všech případech se genomická struktura lidských koronavirů od předkovských netopýřích virů liší výrazně odlišnou skladbou dvou akcesorických genů ORF 3b a ORF 8, zprostředkujících omezení antivirové obrany hostitele a aktivujících sebevražedný program hostitelských buněk. Aktivizace těchto genů kooptací genového prostředí mezihostitelů byla velmi pravděpodobně hlavním zdrojem jejich virulence. U alfakoronavirů, rozšířených u většiny vývojových linií netopýrů, oba geny zcela chybí, u tropických nositelů betakoronavirů (zejm. pavrápenci a vrápenci) jsou přítomny pouze v redukované neaktivní formě. U evropských netopýrů (včetně vrápenců) klíčový gen ORF 8 zcela chybí.

Stručně řečeno, věcné důvody k obavám z kontaktu s našimi netopýry nejsou na místě.

Doporučit lze jen jedno: netopýry nejezte.

 

Kaloni

 

Může nás evropský netopýr něčím nakazit?

Spoustě lidí se pravděpodobně vybaví vzteklina.

Česká republika byla v roce 2005 vyhlášena zemí vztekliny prostou, protože od roku 2002 nebyla na území republiky zaznamenána vzteklina u žádných obratlovců. Výjimkou jsou ovšem netopýři. Na rozdíl od lišek nemají revíry a pohybují se vzduchem, v některým případech na velké vzdálenosti. Ostatně, revíry lišek a dalších šelem také nerespektují hranice států.

Nálezy vztekliny u netopýrů v Evropě jsou ojedinělé a soustředěné zejména na severní oblasti Evropy. Případy nákazy člověka celosvětově se dají spočítat na desítky za poslední století, případy propuknutí choroby s úmrtím na prstech jedné ruky.

Netopýr nemocný vzteklinou se nechová normálně. K takovému zvířeti je třeba se chovat jako k jinému podivně se chovajícímu divokému i domestikovanému zvířeti, a to zavolat odbornou pomoc a na zvíře v žádném případě nesahat.

Podobně jako liška a ostatní obratlovci vás nemocný netopýr může nakazit kousnutím. Nakazit (ne zrovna vzteklinou) vás ale může i netopýr zdravý – faktem totiž je, že si na rozdíl od lidí nečistí zuby. Kousanec od zvířete se může nehezky zanítit.

V případě pokousání je třeba netopýra utratit a poslat na laboratorní analýzu, i kdyby nejevil žádné známky nemoci. Proto nezodpovědným saháním na netopýra ohrožujete hlavně jeho život.

 

Proč by netopýr kousal člověka?

Nebude to dělat jen tak. Netopýr má v přírodě spoustu predátorů, kteří zpravidla bývají větší než on a projevují snahu ho chytit. Pokud netopýra zaženete do úzkých, brání se jako každý jiný tvor, kterému dle jeho názoru jde o život. Netopýrova jediná zbraň jsou zuby. Ještě před útokem je obvykle vystaví na odiv, abyste věděli, s čím máte tu čest.

Netopýří zoubky jsou jako jehličky a proškolení a očkovaní pracovníci záchranných stanic a veterináři si na ně obvykle berou pevné rukavice, které netopýří zoubky neprokousnou.

 

Netopýři

 

Prevencí je základní opatrnost; pokud najdete netopýra, obvykle to znamená, že není v pořádku a potřebuje lidskou pomoc.

Zachovejte se stejně jako při nálezu jakéhokoliv divokého zvířete v nouzi — na zvíře nesahejte a zavolejte místní záchrannou stanici nebo zvířecí záchrannou službu. Kontakty na záchranné stanice naleznete na webu, případně kontaktujte policii. Pokud je to třeba, zvíře zabezpečte dle rad odborníků a počkejte na příjezd pracovníka záchranné stanice.

 

Seznam regionálních záchranných stanic a odborníků a netopýry: https://www.ceson.org/kontakty.php

Kontakty na odborníky v Praze a okolí: http://www.nyctalus.cz/cz/kontakty.html

Aktualizováno: 8.2.2020 — 13:51

32 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. přiznám se, že mne víc nasejřila zpráva o tom, že tisíce kaloňů po požárech v Ausu, přeletělo do měst a usazují s ena stromech…a lidem, světe div se – VADÍ…že dělají hluk,kálejí ,smrdí – možná jim vadí i to, že žijí!!! Doprčic, práce, zasloužili bychom pořádně dostat přes držku…nevíme co chceme, zachraňujeme ohořelá zvířata a ty,co uletí, nás obtěžují ??? kdo nás pojmenoval lidmi rozumnými??? To nejsme a nebudeme…bohužel jsme nepoučitelní…nás několik, to asi nevytrhne…..

    1. V Austrálii ještě ke všemu záchranáři během vystřihávání vřeštících netopýrů a ptáků z pletiv na ochranu stromů (protože by nedejbože sežrali pár jablek…) dávají zdarma lidem bezpečné sítě na ochranu ovocných stromů, ale protože si je lidi schovávají na příští rok a ty letošní nesundávali, museli přikročit k tomu, že jim bezpečné sítě dají jen pod podmínkou, že na místě sundají nebezpečné sítě a instalují ty bezpečné. Že by lidi nezamotávali stromy do sítě, protože co sami nesklidí, to ať si sežerou kaloni, to je tam asi neslýchané.

  2. Že netopýři můžou přenášet vzteklinu jsem slyšela. Pravděpodobnost, že netopýra chytím, je při mém bídném vidění mizivá, tak si nedělám starosti.
    To, že koronavirus je od netopýrů mě minulo, slyčela jsme to jen o těch hadech.
    Závěr- netopýry jíst nebudu, dokážu se nimrat i v jiných druzích masa :)

    1. netopýry ani kaloně pojídat nebudu…koronaviry způsobují kočičí FIP, koček mám dost, ale nákazy se nebojím, od nich… prošla zpráva, že wu-chan koronavirus je z LUSKOUNŮ, které tam hojně pojídají….

      1. Ono i toxoplazmozou se od kočky nakazíte, jen pokud ji sníte syrovou. To spíš je v tomhle spolehlivá nemytá zelenina z pochybného zdroje

          1. Já kupodivu taky ne! Ani nejím syrové kočky. Ani nejím netopýrům larvy potemníků (fakt).

            1. no, potemníky ti moc nevěřím ani ty červy (chuckle) , já kočkám jejich jídlo ochutnávám- teda granule, konzervy jim ujídala Karolína a moje máti jim jednou mojí vinou,snědla tuňáka a od tý doby jí pořád lžu,že ho nemůžu sehnat..můžu, ale ne v běžné prodejní síti….

  3. Milá netopýřího. Jakmile jsem tuhle zprávu přečetla, hnedjsrm si na tebe vzpomněla. Bohužel jak už je v lidské nátuře zvykem, vždy se hledá viník. A vždy to vychází na živočišnou nebo rostlinou říši. Já osobně ač nejsem odborník na mikrobiologii, se domnívám, že ať homo sapiens chce nebo nechce, za tyhle průšvihy si může sám. Člověkem přemnožená Asie, Afrika nejsou nadarmo zdrojem všech těžkých infekcí jak virových tak bakteriálních. Nemají co jíst, tak se živí vším možným i nemožným. Hygiena je problém sám od sebe. Pak už zbývá abraka dabra ve světě mikrobů a zabijáci jsou tady.
    Kotlinku tenhle problém nemine, v nějakém blízkém časovém horizontu, ale rozhodně to nebude vinou našich netopýrů, spíše nezodpovědnými turisty a cestovkami.

    1. Sakra, jak já nenávidím psát na tabletu. Omlouvám se za chyby a musím si stále říkat: „Čti po sobě, čti po sobě….!“

    2. Dřívější epidemie nás minuly, tahle zatím vypadá lokalizovaně. Uvidí se. Chřipkové epidemie čas od času bývají, i u nás, jen to asi není taková senzace.

  4. Netopýrku, díky za další osvětu. Čím jsem starší, tím víc a víc si uvědomuji, že vím tak málo o všem, co bych chtěla vědět. Prostě jeden život je málo! Jinak jsem ráda, že navzdory všem výživovým poradcům ,my Češi jíme, to co jíme a nežereme všechno napříč světem fauny.

    1. No jo, Jenny, když my si už od předků dokážeme jídlo vychovat. Stojí to spoustu práce, ale děláme to už nějaký ten historický pátek.

  5. Netopýrko, moc fajn, že jsi napsala článek. Skvělý je i ten včerejší od MUDr Štefánka. Chvilku mi trvalo, než jsem se jím „prokousala“, četla jsem ho na pokračování a dočetla až včera večer. Ne všemu jsem zdela rozuměla, ale čemu ano, je zajímavé. Oba ukázkové grafy jsou tedy děsivé.

    Takže, jak byla první zmínka o netopýrech, říkala jsem si, jestlipak nám Netpýrka přidá svůj názor (když nás tu už úspěšně „učí“ změnit na tyhle létající myšky náhled). A už je tady, takže moc děkuji.

    Souhlasím, že panika není žádoucí, ale třeba tady, před varováním na tornado nebo hurikán se v obchodech také panikaří, rychle se vyprázdní regály s jídlem a hlavně s vodou, dojde beznín u pump. Ježe tornado a hurikán se přeženou, virová epidemie se naopak může začít nezadržitelně šířit. Takže tuhle virovou paniku chápu, je to normální lidské chování. Tedy tu „obrannou paniku“ snažit se ohniskům nákazy vyhýbat a celkově si dávat pozor. Ale nesmyslně strašit rozhodně situaci nepomůže. Jestli vysvětlení prof. Horáčka dobře rozumím, prvotně „neškodný“ koronavir v netopýrech, naopak v těle zvířat, která je pojídají „zmutuje“ a stává se postupně tím nebezpečným. Lidskou konzumací těchto zvířat se u nich ukáže (přenáší se) ve své smrtelné formě.

    Je známo dost o tom, co všecho Číňané na svých trzích kupují a konzumují a jaká hygiena tam je – tedy nulová. Pak se není co divit, že právě z takových zemí se tyhle děsné nákazy šíří. Kéž se tuhle epidemii lékařům podaří co nejrychleji zastavit. A Čína by měla zavést opravdu přísná pravidla, co se smí na trzích nabízet (no léta se jim to moc nedaří ani s těmi psy(a kočkami) – a nejen tam). A černé trhy na masa pak rovnou nuceně rušit. Jinak v budoucnu přijde další, možná ještě horší a odolnější nákaza-epidemie.

    1. Netopýři mají unikátní imunitní systém, takže výzkum jejich fungování může hodně pomoci.

      Když mně přišla první zaručená zpráva, že bude (zase) konec světa, radši jsem doplnila zásoby potravin, které by mohli lidi vykoupit, pokud přijde zaručená poplašná zpráva nebo státní svátek.

  6. Děkuju za další článek, který je velmi poučný ohledně korona viru i dalších peripetií, které nás mohou postihnout, když si budeme hrát s netopýry.

    Slibuju, že nebudu jíst žádného letouna a dokonce ani hada, byť by to byl ten kouzelný (chuckle) .

    A těším se na další netopýří povídání.

    1. Rádo se stalo!

      To bych raději nedělala. Tuším, co si o nás zvířata myslí, a slyšet to v překladu nepotřebuji :)

      Další povídání už je připraveno a čeká na řadu :)

  7. Díky za článek! Přiznám se, že se vyhýbám masově hrnutým informacím, které jsou ve velké většině hezky šmrncnuté bulvárem a já jako laik nedokážu úplně odhadnout, když už mě vodí za nos ve snaze mě vyděsit, abych klikala na další a další články. Přesto chci vědět, o co jde. A bych ráda četla fakta! :P

    Slibuju, že nesním žádného netopýra ani kaloně… ba ani vrápence neochutnám! :D A sahat na ně taky nebudu.
    Však jsem si x krát v Americe přečetla varování: Nekrmte medvědy! Jakmile začnou jídlo od lidí očekávat, musejí být utraceni, protože se přestanou bát a začnou být potenciálně nebezpeční. A ne, nechci aby za moji blbost zaplatilo zvíře životem.

    Díky, netopýrku, za další prima čtení a moc se těším na slibovaný horor! (wave)

    1. Snažím se o to taky a vysvětluji to často vlastní rodině a okolí. Přesto dál klikají a pak se diví, že mají plné počítače virů :-P

      To o těch medvědech ani nevím!

      Na netopýry sahám ráda, ale nesáhla bych nikdy na divokého. Kousanec už jsem tedy dostala, ale vzteklá jsem byla já, ne netopýr. Naštěstí se mu nic nestalo.

  8. No já si myslím, že pokud je nebudou netopýři provokovat nízkými přelety nad kočičím hnízdem, tak nehrozí nebezpečí ani netopýrům, ani kočkám!

  9. Díky super shrnutí. Přečetla jsem se zájmem a utvrdila se v přesvědčení, že netopýry jíst fakt nechci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN