GEOPOLITIKA: Dohoda století je na světě

Minulý týden zveřejnil americký prezident Donald Trump po dohodě s předsedy dvou největších stran, Benjaminem Netanjahuem za Likud a Bennym Gantzem za Modrobílé plán na mír mezi Izraelem a palestinskými Araby zvaný „Dohoda století“ (DoC). Mezinárodní společenství se k němu postavilo víceméně očekávatelně, ale pár překvapení ve světové reakci bylo, jakož i v samotném návrhu mírové smlouvy.

 

Konečné znění dohody je vcelku podobné únikům, které se do médií za poslední dobu dostávaly, a které jsme i zde analyzovali, kromě toho, s několika zásadními rozdíly.

 

Na rozdíl od posledního úniku nepočítá finální znění DoC se saúdskou suverenitou nad komplexem Chrámové hory; místo ní se počítá s pokračováním suverenity jordánského Waqfu, izraelsko-palestinský „mini-Schengen“ v návrhu chybí, a navíc se očekává s teritoriálními ústupky nejen ze strany Palestinské autonomie (PA), ale i ze strany izraelské.

Jinak je jádro dohody shodné: palestinští Arabové dostanou stát, který obsahuje všechny oblasti A a B a část oblastí C; Západní břeh bude propojen se sebou navzájem, Gazou a Jordánskem sítí mostů a tunelů, které budou spadat pod palestinskou suverenitu, Jeruzalém bude v dnešních faktických hranicích v Izraeli, ale jeruzalémská předměstí, která jsou dnes součástí oblastí A a B se budou moct jmenovat Jeruzalém a budou hlavním městem palestinského státu (technicky bude v Abú Dís). Palestinští Arabové dostanou „Marshallův plán“ o objemu 50 miliard dolarů, který budou financovat zejména státy Perského zálivu (GCC), ale částečně i USA.

 

Jaká byla reakce mezinárodního společenství? Podle očekávání dohodu okamžitě odmítly Turecko, Írán, Palestinská autonomie, Hamás, Islámský džihád, Hizballáh, Jordánsko i Evropská unie. Podpořil ji – silně – Egypt, Maroko a Spojené arabské emiráty; optimisticky se k ní staví i Omán, Bahrajn a překvapivě i Katar a Kuvajt, s jejichž souhlasem se dopředu nepočítalo. Saúdská Arábie dohodu vlažně podporuje, ale vidí ji spíše jako „dobrý začátek pro dojednávání detailů“. Dá se předpokládat, že Saúdům chybí zejména suverenita nad Chrámovou horou, což je něco, co Saúdové dlouhodobě prosazovali. Třebaže by to bylo logické vyústění, dá se pochopit, proč takové řešení není v dohodě už od začátku: zablokovalo by to vůli Jordánska spolupracovat ještě víc, než jaká je situace dnes. Je možné, že tak Saúdská Arábie dostane možnost Chrámovou horu dostat výměnou za to, že se postará právě o souhlas Jordánska s dohodou.

 

Ovšem nejzajímavější reakce přišla ze samotného Izraele – svazek deseti arabskoizraelských měst na severozápad od dnešního Západního břehu, jejichž občané jsou občany Státu Izrael, by podle DoC měl být součástí palestinského státu a nová státní hranice by měla vést na západ, nikoliv na východ od nich. Důvod, proč se to tak stalo, je, že tamní obyvatelé se často a rádi identifikovali jako Palestinci, palestinské vlajky tam často vlají a místní dlouho po palestinském občanství volali – ale teď, když ho mají dostat, ostře protestují. Říkají, že už nic měnit nechtějí, že za posledních sto let měnili státní příslušnost třikrát, a že už stačilo, že jsou loajální občané Izraele a tohle považují za zradu, a že to poslední, co by chtěli, je palestinský pas a skončit na „špatné“ straně hranice.

 

V Izraeli obecně není plán moc populární, protože třebaže ho izraelská vláda akceptuje a zavázala se k němu ústy Bennyho Gantze i opozice, je k němu celá řada výhrad, zejména proto, že na místě většině lidí status quo vlastně celkem vyhovuje.

 

Otázka je, co s ní bude dál. Trumpova administrativa se k věci postavila vyloženě „obchodně“: představila svůj návrh dohody a vyzvala Palestinskou autonomii, aby přišla s nějakým protinávrhem; evidentně ji, podobně, jako Saúdská Arábie, vidí jako začátek jednání, na jehož konci bude problém vyřešen. Časování dohody je také zajímavé: Izrael dostal na implementaci šest týdnů, ale celkově by dohoda měla začít platit až za čtyři roky. Důvod je jasný: na palestinské straně není nikdo, kdo by měl mandát k tomu ji podepsat.

Hamás nebo Islámský džihád? Těžko. Fatáh, který reprezentuje Palestinskou autonomii? Kdy tam byly naposledy volby, ptáte se? Nikdo z těch, co jsou v současné době na čele PA nemá mandát k tomu, aby mohl mluvit jménem svých lidí. A nikoho lepšího palestinští Arabové nemají. Plán je tedy ten, dát konkrétním jednotlivcům na Západním břehu i v Gaze možnost si sáhnout na velké sumy peněz určené na rekonstrukci regionu s tím, že to může být jejich, pokud budou souhlasit s dalšími aspekty dohody. Spojené státy tak chtějí použít samotné palestinské Araby jako toho, kdo bude tlačit na vlastní reprezentaci, aby smlouvu přijala.

 

Jediné, co do toho může hodit vidle, a v co nejspíš PA i Evropská unie doufá, jsou letošní prezidentské volby v USA. Pokud je vyhraje kandidát Demokratické strany, dohoda padá. Pokud bude u moci i nadále Trump – a na Truma bych si osobně vsadil, když vidím tu tragédii demokratických primárek – bude zřejmé, že to je s dohodou myšleno vážně a USA dostanou prostor pro to, ji prosadit.

 

Tak či onak, mnoho komentátorů se shoduje, že tohle je poslední šance na vlastní stát, jakou kdy palestinští Arabové dostanou. Tím spíš, že arabský svět – nejnověji tento týden Súdán – čím dál ochotněji normalizuje své vztahy se židovským státem.

 

Aktualizováno: 5.2.2020 — 18:21

6 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. „Palestinci nikdy nepromarní příležitost promarnit příležitost“. Tohle jsem někde čet a přijde mi to signifikaní… Ale, přesně jak píše pan Ruščák, je třeba počkat na výsledky presidentských voleb v USA. Pak se uvidí…

  2. Přála bych lidem na obou stranách, aby dohoda fungovala a Palestinci mohli také jednou něco tvořit a ne ničit a zabíjet. Nevěřím, že tam jsou samí fanatici – spíš se většina těch fanatiků bojí. Potíže je v tom, že – jak zaznělo v článku – ve skutečnosti normální Palestince nikdo nezastupuje.
    Co mě ovšem kapku trpce pobavilo byla ta reakce obyvatel, kteří radostně mávají palestinskými vlajkami, ale stát se občany Palestiny se jim najednou nechce – dobře vědí, že izraelský pas má vyšší cenu… a znamená i bezpečnější život. Ale kopnout si, to si zase kopnou. Doufám, že teď mají o čem přemýšlet.

    1. Já tu jejich reakci docela chápu. To je přesně ta situace, kdy nejhorší, co se může stát, je to, že se ti splní přání. Teď mohou v pohodě demonstrovat, manifestovat, mávat palestinskými vlajkami, házet bomby, zapalovat na potkání, co se zapálit dá, útočit na židovské spoluobčany a vinit je ze vší své bídy, občas se nechat seřezat policií nebo armádou a ukazovat celému světu, jací jsou chudáci. A penízky z celého světa ochotně plynou. Ale pořád jsou Izraelci, tedy občané solidního státu, který se nakonec o své občany, byť rebelující a nepřátelské, tak či onak postará. Dobře ovšem vědí, že kdyby jim někdo ten jejich samostatný stát skutečně vytvořil a vyměnil jim izraelské doklady za samostatné palestinské, tak se nenávratně propadnou do bezbřehého arabského bordelu, do začátku dostanou nějaké finance na budování státu, které tam spadnou bez užitku jak do černé díry, a pak už se nebude nikdo starat. A oni už nebudou mít za co nebo proti čemu demonstrovat, protože jejich přání bude splněno.
      Ale osobně si myslím, že se jako obvykle nestane nic. Za čtyři roky si na nějakou dohodu století (jak vzletný název!) nikdo ani nevzpomene. Bude se na ni prášit někde v archivu Bílého domu a život na území historické Palestiny půjde dál svým neklidným, často až dramatickým krokem.

      1. Tapuz, myslím, žes ty jejich pocity popsala naprosto přesně :D
        Ano, je to možné, že z toho nic nebude, ale oproti předchozím případům už Palestinci lezou na nervy i ostatním Arabům a celkově mizí důvody, proč je podporovat. Tedy nakonec může rozhodnout ne zájem Palestinců, ale nezájem jejich okolí na udržení současného stavu.

  3. Toho „Schengenu“ je trochu škoda. Přece jen za ta léta už tam vzniklo hodně vzájemných lidských a „obchodních“ propojení na obou stranách hranice.

    A co ti nesouhlasící, mají nějaký protinávrh?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN