HOST DEDENÍKU – Alex: Jak se chodí na procházky s kocourem a se psem

Nepohodlně. Jsou rozdílného živočišného druhu. Kocour preferuje pomalé loudání, někde za mými zády a po chvílích nás dobíhá, když na něj zapískám nebo zavolám, aby se zase coural někde vzadu, no a Ajvi jako pes dychtivě, s nosem u země čte všechny pesemesky co jsou při cestě.  Obzvlášť náročné je focení. Nafotit oba do jednoho záběru, takřka nemožné. Především když je zamrzlo, na zemi poprašek sněhu a za zády se člověku neustále ozývá žalostné, hlasité mňaúúúú – zebéééé.

 

„Neměl jsi s námi chodit, zaháněla jsem tě domů, ale ty ne, ty jít musíš!“ diskutuji s kocourem, který se vleče za mnou. Ajvi  na rozdíl od něj vesele poskakuje vepředu, nadšeně na sebe shazuje námrazu (zase jsem pro ni zapomněla pláštěnku), vyžaduje házet balonek, takže dostat oba do jednoho záběru je naprosto nemožné.

 

Ajvi přede mnou

 

Pouze v jednom okamžiku, kdy se naše prochajda u lesa začne stáčet směrem k domovu, Dareček náhle přidá do kroku při představě, teplého křesla a plné misky, dožene Ajvinku a…. cvak jsou tam oba. A potom se záhadně role obrátí. Kocour vepředu málem cválá, Ajvi čmuchá někde vzadu, popřípadě se zahrabe do hraboší díry a potom jsou její fotky nepublikovatelné. Fous od bahna, přední nohy jakbysmet.

 

Kocour za mnou

 

Potkáme-li nějakého psa, Dareček sublimuje. Pokud jsme blízko domova, tak se vypaří na zahradu a už se na procházce neobjeví, pokud jsme u lesa na loukách, vyzmizíkuje do nějaké koruny stromu a po chvíli, když se pes s pánečkem k nám nepřidají a pokračují jinou cestou, tak se zase zjeví s příslušným komentářem … vrrrk, už jsem tady.  Psi sice kocoura ucítí, ale po chvíli hledání jej vyhodnotí jako neviditelného.

 

Kocour za mnou

 

Potkají-li nás sousedé, kteří nás znají, tak ti zbystří a ptají se,  jestli nemám sebou kocoura, hned svoje miláčky chytají na vodítko, protože někteří jedinci využijí situace „honím kocoura“ k tomu, že za prvním keřem nenávratně zmizí do krajiny a Darek je jim šumafuk. Pro turisty, poutníky na cestě podél kapliček do Vranova, je Darek jako zjevení a mají z něj druhé Vánoce.

 

Nikdo mne nevidí

 

Pro mne jsou tyto společné procházky poněkud náročnější, uhlídat oba dva, navíc každý slyší na jinou pískací melodii, takže to nepoplést a soustředit se! Jestliže chci jít s Ajvi dál do lesa, tak Darka sebou neberu, to ho musím zavolat domů, zavřít a MLP jej pouští až po chvíli, kdy je jasné, že už nás nedožene a zaplaťpánbu nestopuje! Zatím. Po návratu mne stihne vodopád výčitek od MLP, že Darek seděl na okně a ječel, že mu odcházíme a on přece chce jít s námi.

 

Hurá domů

 

Někdo má doma dva pejsky i více, někdo kočky. My máme od každého po jednom kousku, ale i tak soužití s nimi stojí za to a je veselo! :)

 

Děkuju Alex za půvabné povídání a krásné fotky. A tak se ptám – jak jste na tom s vycházkami vy? Znáte nějaké tímto způsobem se procházející kočky? A ještě jedna: Taky umíte své okolí překvapit?  :)

Aktualizováno: 29.1.2020 — 15:44

26 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. U nás jediná doprovázecí kočka byla Maceška. Adélka ani Oriáš se procházek neúčastní, navíc od poděsa Vanilky hrozí, že jim skočí na hlavu. Maličkou Karamelku snášel Oriáš líp, protože byl taky mlaďoch, takže vedle běžící štěně,co mu při trysku žvýkalo ucho, ho zas tolik nerozházelo :)

  2. Alex, to jsou bezva fotky a povídání. Znám to z Illinois, kdy nás takhle doprovázela dřívější kočka Kotě (tenkrát ještě mladá). Tedy doprovázela jen manžela a mne, když jsme se šli projít po okolí. Ale nikdy nešla celou procházku. Jakmile usoudila, že se vzdalujeme od „jistoty návratu“, e zastavila se a buď běžela zpět, nebo – jako Dareček – někde poblíž na nás čekala. Když ji takhle prvně viděli moji bratranci (dvojčata) při návštěvě, dost překvapeně na to koukali – „jéé hele, vona de vaše kočka s námi“ :) Zajímavé bylo, že Kotě tam běžně chodila ven, někdy na celý den (na noc byla vždy uvnitř). Ale běhala zásadně jiným směrem od domu – do polí a luk, naštěstí nikdy opačným směrem k silnicí a ulicím (tedy nikdy jsme jí tam naštěstí neviděli). Jenže do těch polí nevedla žádná cesta a my se chodili projít po ulicích kolem domků. Kotě asi uznala tuhle trasu za neznámou, kde to neznala. Takže nás doprovázela jen tak daleko, dokud cítila „svůj rajón – okolí domu (bytovka)kam se trefí bezpečně vrátit.

  3. Znám, my máme psa Darka a kočku Čerťu, a ta s námi na procházku chodí, ale jen večer, když už je ve vsi klid a nikde nikdo. Chodí za námi a občas se někde zapomene, ale protože je polovenkovní a má to tam celé prochozené, už mě to nechává v klidu. Jsme tím ve vsi známí, už jsem to asi psala, nejlepší je na podzim, mlha, ze které se vynoří nejdřív velký bílý pes, pak bába s dědkem a nakonec černá kočka. Někdy nejde celou cestu, ale čeká na nás na rohu a s vesele vztyčeným ocasem nám jde naproti. Otírá se o nohy, Darek vrtí ocasem a s Čerťou se musí očuchat. Náhodní přihlížející jsou v šoku, proč ten pes tu kočku nehoní – no proč, je jeho :-)

  4. Alex, moc hezké.Od začátku Tvé prochajdy s Darečkem a psicí obdivuji,taky by se mi líbilo ale tady je to min. přes dvě cesty a frekventované a až pak jsem ve volné přírodě. A taky mám kočky domácí,nezvyklé venku,takže nepraktikujeme. :-)
    Naše soužití psů s kočema je bezproblémové ale na prochajdy chodí jen psice.Po návratu domů nastupují kočky a provádí čmuchací rekognoskaci psích tlapek,kožuchů a dalších součástek. Pak se kočky radují co načmuchaly a jdou radostně profrčet schody a pak už v příslibu návratu z prochajdy a tudíž budoucího žrádýlka,čekají ukázněně na svých místech na příděl, že jako když psi, tak my taky. :-)

  5. Tak tohle z domu neznám :) Ale z vesnice ano. Kousek od nás směrem do vsi bydlí pán s dvěma jezevčíky (s našimi holkami na sebe radostně řvou – jezevčice je stejná domovnice jako Ari:)). Má ještě krásného rezavého kocoura – a právě ten s nimi občas chodí. Popravdě vždy, když jedu autem a na cestě vidím pána a jezevčíky, honem hledám plachý rezatý stín, abych si byla jistá, že mi nikdo z přítomných nehupne pod kola :)
    Alex, máe hezkou smečku, i když procházkově náročnou. Moc se mi líbí styl neviditelného kocoura – naše holky, dostat se ke stopám kočky a kočka nikde, tak bych je měla problém z místa dostat – tyhle záhady luští strašně rády :)

  6. Milá Alex – tak mne napadá, že v tuto dobu se špatně fotí oba – tak nějak přirozeně zapadnou do šedobílé krajiny ;) . Jinak se vůbec nedivím, že s váma Darek chodí, on je vůbec velký samorost.

    S náma Zikmund nechodí – on vůbec nechodí před barák (aspoň si to tak maluju), jeho teritorium jsou dvorky za řadovkami, možná i část bývalé Fruty (náš dvorek je ukončen jakousi obrovskou šopou, která patří k areálu). Snad se netoulá nikde daleko, protože na zavolání přiběhne. A teď v zimě je většinou doma a nudí se a tudíž dělá různá alotria – stále na mne pořává, uklízí stoly, skříně a poličky a žere jak kyselina, ač to na něm není moc vidět.

    A poslední týden překvapuju své okolí tím, že chodím s jedním psem! Zrovna dnes ráno na mne volal pošťák „A kde je ten druhý?“, míjeje nás kolmo, aniž by po něm pes štěkl (rofl) . Ano, sen se stal skutečností a Brooke se odstěhovala do Čech! Juch, juch, juch!!! Terka od příštího týdne mění pracovní zařazení a tudíž i pracovní dobu (opouští ozbrojené složky a bude z ní kancelářská kryska s výjezdy, tudíž pracovní doba 7,5) a konečně může mít i psíka doma, aniž by strádal samotou.

    Teda, ona Brůča se konečně dostala do věku, kdy vycházka s ní je téměř bezproblémová, ale já jsem člověk jednopsí a zvládat dva pejsky, jež mají každý jiný temperament, je nápor na moje nervy. Navíc, když v některých obtížných situacích se z nich stane dvojhlavá řvoucí a zmítající se černá obluda.

    Tak si užívám život s jedním pejskem… do června! Pak se rozjede dostihový kolotoč naplno a do září se mne budou kolemjdoucí ptát „A tak zase máte pejska na prázdninách?“ (rofl) (rofl)

    1. YGO, soucítím s tebou. Jsem celý život jednopsí i když tu a tam jsem hlídala pejsky našich přátel, takže jsem měla dvojí zodpovědnost. Nikdy jsem netoužila mít dva psy! A už vůbec ne na stará kolena. Užívej si pohodových procházek s Erníkem, lázeňským švihákem!
      Chci se zeptat, jak to budete mít s placením do zámeckého parku vy, občané Lednice? Budete mít nějaké propustky nebo doplatíte na turistický ruch?

      1. Dle všeho si lednický občan zaplatí roční paušál – předpokládá se stovka, což jde. Tak si platíme i na parkování na městských parkovištích na náměstí. Ale ještě jsem nečetla poslední Zpravodaj, pak budu víc v obraze.

        1. Ano, zvláště na vesnici lidé nemohou pochopit, že pes a kočka jsou kámoši. Odjakživa psi kočky zabíjeli, tak co je to za pořádek. Teprve posledních pár let se situace zlepšila. Nechápou, že když psa k zabíjení nebo honění koček nenabádám, tak to pes prostě nedělá. Přinejmenším je ke kočkám lhostejný. Anebo mu tuhle kratochvíli MUSÍM zakázat.

  7. Bohužel znám a mám doma. Teda jen jednoho aktéra, druhý bohužel už není. To byl Garfield, ten s námi opravdu chodil i na dlouhé procházky. U nás bohužel vždycky a kamkoli alespoň přes dvě silnice. Co já se ho nazaháněla. A teď mi to dělá Felínek, praštila bych ho nejraději. Další daň za polovenkovní kočku

    1. My máme výhodu, že nemusíme přes žádnou silnici. Zadní brankou ven a jsme v „divočině“. Ale letos za zadní brankou začne výstavba, 5ak se budu o Darka bá

      1. Omlouvám se, nějak se mi to odkleplo! Budu se o Darka při výstavbě bát. Mnoho aut, stavebních strojů a cizích lidí. Rekonstrukci vozovky naší slepé ulice přežil, ale tohle bude velký zásah do zatím „divokého“ rajónu za zahradami.

        1. ale když on musí…asi byl v minulém životě stavebním dozorem, tak teď dělá TDS/TDI v kočičím kožíšku :-)

  8. Byly doby, kdy nás chodilo šest. Dva dalmatini, pudlik, Punťa, Lukrécie a moje maličkost. Kočky , samozřejmě, každá po své straně cesty, aby si nezadaly.
    Dnes se ke mně a k Laře přidává jen Lukrécie. Punťa už je dáma v letech a to střapaté torpédo ji znervózňuje.

  9. Alex to je hezké, jak s vámi Dareček chodí.

    Náš Daník sám venku nechodí. Na chatě ho občas vyvenčíme na vodítku, ale jen na pozemku před chatou. On ani nikam jinak nechce.
    Pouštět navolno ho nechci a nebudu, protože se bojím, aby se mu něco nestalo.
    Stačilo mi vloni, když se mi vyvlékl z venčicí vestičky. Ale naštěstí utekl do chaty.

  10. To je nádhera. Naši kocouři si chodili kam chtěli sami. A tady u nás by to ani takhle nešlo, bohužel, i kdyby k tomu našemu cirkusu nakrásně přibyl ještě pes. Moc aut, lidí, psů. Doma budou, ti před nimi se za ně nacourali dost.

    1. Milá Toro, Tvoje včerejší psani přečtu až dnes. Jistě chápeš,že při čtení Hotelu u devíti koček,je těžké se odpoutat a přikročit k jinému dílu. P.S. Včera nebyl ani oběd,nebyl čas,dnes uvidíme,zda mne MLP oderve od knížky.Taky mne ruší psice neb vyžadují prochajdy a tak mi všechno déle trvá. (rofl)

    2. Kočky jsou úžasné a nedoceněné. Dříve jsem je znala jako stájová stvoření, která se někdy přišla mazlit, někdy ne, záleželo na povahách. Koně je měli rádi, nechávali je spávat u sebe v boxech. Taková výborná symbióza.
      Teprve před 40-ceti lety s příchodem do domku, jsem poznala kočky jako domácí zvířata. Od začátku byli naši kocouři svobodní, spávali v noci doma a ve dne chodili po svých kočičích stezkách. A propadla jsem jim. Vždy jsme měli vždy po jednom kousku, se všemi našimi psy si rozuměli. Vždy to byla zachráněná koťata. Z ulice, ze stáje, jenom Dareček je z útulku.

  11. ano, znám… je to Kamil Beavrovský, chodí na procházky nebo za plyšákama (ovce)s velikým psem Chinookem, Alenkou a Carlosem…Nebo chodí čekat k cestě , když jde Carlos nakoupit, čeká u zbylého,prořídlého lesa- co lesem nazývám asi z piety a pak doprovází za hlasitého mňaučení, vracejícího se Carlose …chodí s Alenkou polní cestou do poštovní schránky pro poštu…a když dojedu autem, pozdraví se se mnou i s autem…doprovodí mne do kuchyně a vyžádá si mlíko…Kamil je tady..
    https://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kamil_Beaversky-mokry_a_na_strome/

    1. Takhle zmáchaný chodil domů v létě Darek I. Rád se nechal vytřít starým frotýrákem. Byl barevně naprosto stejný, jako Dareček, takže jsem to brala jako přírozené koupání, míval moc pěkný, bílý kožíšek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN