GEOPOLITIKA: Šarvátka nebo vážný konflikt?

V pátek 3.1. v jednu ráno iráckého času (ve čtvrtek 2.1. 23:00 CET) obletěla svět blesková zpráva, že byl v americkém atentátu v Iráku zabit, mezi jinými, vrchní velitel Jeruzalémských sil Íránských Revolučních gard Kásim Sulejmání; osoba určitě ne neznámá pravidelným čtenářům našich článků o Blízkém Východě. Bylo hned jasné, že to bude velká událost.

 

Předtím, než se pustíme do hlubší analýzy toho, co to znamená pro Írán a širší region, pojďme si shrnout základní fakta.

 

Nejprve se seznamme s výchozí situací:

 

Íránské Revoluční gardy (známé pod zkratkou IRGC) jsou paralelní vojenskou silou íránského režimu, vedle pravidelné státní armády. Jejich domácí role se tak nápadně podobá roli Lidových milicí v komunistickém Československu a role navenek se podobá německým SS před zářím 1939.

Jeruzalémské síly (Jednotky Quds; Quds znamená arabsky a persky Jeruzalém) jsou expediční sbor Revolučních gard, který má na starosti íránské operace v zahraničí. Do toho spadají aktuálně hlavně operace v Iráku (snaha udržet Irák jako íránský satelit), Sýrii (snaha o vybudování vojenské infrastruktury proti Izraeli), Libanonu (de facto velení vojenskému křídlu teroristického hnutí Hizballáh), Gaze (de facto velení teroristického hnutí Islámský džihád) a Jemenu (podpora hútijských rebelů držících jihovýchod země včetně hlavního města Sanaá). Jmenují se po Jeruzalému, protože jedním z jejich dlouhodobých cílů je „osvobodit Jeruzalém“, tedy zničit Stát Izrael.

Kásim Sulejmání nejenže byl „mužem č. 2“ íránského režimu hned po ajatolláhu Chameneím, ale hlavně byl špičkovým stratégem, s nímž stála a padala velká část íránských plánů v regionu. Jeho ztráta tak bude pro Írán těžko nahraditelná už jenom pro jeho kompetence.

Generál Sulejmání byl osobně zodpovědný za krvavé potlačování protiíránských protestů v Iráku i protivládních protestů v Íránu, kde za poslední dva měsíce, mimo záběry západních kamer, bylo zabito na 1500 protestujících a disidentů.

Jako každý totalitní režim, má i ten íránský dvě na sobě nezávislé struktury: státní a „stranickou“. Stranickou v uvozovkách, protože politické strany byly v roce 1979 zrušeny a místo nich existují různé frakce v íránském parlamentu (Madžlisu), ale myslí se tím struktura, která drží teokratický charakter režimu. Jak již bylo řečeno v našem seriálu mnohokrát, šíitský islám důsledně odděluje světskou a náboženskou autoritu, novum přišlo v roce 1979, kdy v důsledku revoluce – šíitské teologii navzdory – se hierarchové zmocnili reálné vlády v zemi. Stejně jako poslanci Madžlisu, vláda a přímo volený prezident nemají reálnou moc v otázce charakteru režimu, nemá ji ani (státní) armáda. Vedle Madžlisu, vlády, armády a prezidenta tak existuje paralelní, klerikální struktura, na jejímž vrcholu je ajatolláh Alí Chameneí a které slouží jako „ozbrojená pěst“ právě IRGC.

 

Teď se podívejme na to, co vedlo amerického prezidenta Donalda Trumpa k útoku:

 

Íránský režim se poslední měsíce otřásá v základech. Drtí ho špatná finanční situace, zejména zhoršovaná drahými imperiálními ambicemi, neefektivní centrálně plánovaná ekonomika (navzdory náboženskému charakteru funguje íránský režim velmi podobně, jako fungovaly státy RVHP), sankce a neloajalita obyvatelstva, které se zatím hromadně nevzbouřilo jen kvůli tomu, že na rozdíl od komunistického režimu u nás, íránský režim poskytuje „pojistné ventily“, díky nimž lidé, kteří s režimem nesouhlasí, nemají zpravidla motivaci riskovat v protestech život.

Režim je ochoten protestující střílet ostrými a jeho zásada „doma v soukromí si dělejte, co chcete a dokud nebudete zlobit na veřejnosti, můžete jezdit svobodně do zahraničí a dokud nebudete moc růst, můžete mít i v omezené míře i nějakou tu živnost“ mu zajišťuje životnost, jakou náš rigidní husákovsko-jakešovský komunistický režim neměl. Přesto se už dnes v Íránu najde málokdo, kdo by v ideály režimu skutečně věřil. Většina těch, kdo ho podporují, jsou oportunisté, kterým z toho něco kápne, nebo lidé, co to dělají ze strachu.

Jediné téma, které je schopné Íránce přimět, aby režim vzali na milost, je útok zvenčí. Íránci jsou totiž v prvé řadě patrioti a platí tam heslo „lepší, když nám vládne náš lump, než cizinec“. Má to důvody, o nichž jsme v našem seriálu také psali. Režim to ví, a proto posledního půl roku intenzivně Ameriku provokoval k útoku.

Spojené státy byly vůči těmto provokacím výjimečně zdrženlivé, protože věděly, že reakce je přesně to, co Írán chce. Stály tedy před oříškem, jak klepnout Írán přes prsty, tak, aby to pocítil a bál se další eskalace, ale zároveň aby to nebylo vykládáno jako útok na Írán, protože to by znamenalo dát režimu to, oč mu celou dobu šlo. Z tohoto důvodu se jevilo zabití architekta íránských imperiálních ambicí jako velmi dobrý nápad, a o to lepší, dojde-li k tomu v zahraničí. Co osobně považuji za nešťastné, bylo, k tomu zvolit Irák. Generál Sulejmání navštěvoval často i Sýrii nebo Libanon, a zejména Sýrie mohla být lepším místem, kde ho zlikvidovat, muselo-li se to stát, než Irák.

 

A teď se podívejme na sled událostí po atentátu:

 

V neděli 5.1. Írán prohlásil, že tento útok znamená naprosté a jednoznačné odstoupení od jaderné dohody (JCPOA) a ukončení respektování omezení z ní vyplývajících. V úterý 7.1. ovšem otočil; náměstek ministra zahraničních věcí Abbás Arakčí řekl, že Írán je ochoten se vrátit k „plnému dodržování“ dohody. Podmínky zatím ještě známé nejsou.

Od 4.1. do 7.1. probíhal pohřeb generála Sulejmáního, jehož se účastnilo více než milion Íránců. Podle interních zpráv od disentu a íránského exilu se ovšem jednalo zejména o propagandistické cvičení; velká část jeho účastníků byla k účasti prokazatelně nucena. Příslušníci IRGC zavírali školy, firmy a živnostníkům obchody a nutili mnohé k tomu, aby přistavenými autobusy dojeli do Teheránu na generálův pohřeb. Množily se i výhrůžky v případě odmítnutí. Bohužel tato propagandistická akce splnila svůj účel: málokdo na Západě pochopil, na co se vlastně dívají. Západní média tak přinášela zprávy o tom, jak útok „sjednotil Írán za režimem“, což objektivně není pravda. Západní novináři tak – jako obvykle – skočili na lep propagandě totalitního režimu. Kdo si pamatuje naše oslavy 1. máje a jejich „dobrovolný charakter“ jistě ví, o čem je řeč.

Ve středu 8.1. v 1:30 iráckého času (úterý 7.1. v 23:30 CET) provedl Írán odvetný útok balistickými střelami na dvě americké vojenské základny u Erbílu v iráckém Kurdistánu a na základnu Ajn Al-Asad v provincii Anbár pod kontrolou bagdádské vlády. Podle všeho nedošlo k žádným spojeneckým obětem na životech, ovšem íránský režim se ve svých propagandistických kanálech chlubil osmdesáti zabitými Američany. Nad ránem našeho času pak Írán prohlásil, že žádná další eskalace není nutná a pohrozil, že pokud by došlo k další odvetě, bude střílet po izraelské Haifě a emirátu Dubaj. Vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump ráno napsal, že „All is well!“ (všechno je v pořádku), dá se čekat, že se Íránu podařilo útokem, který přijít musel (bylo nemyslitelné, aby žádnou odvetu neprovedl) udělat akorát tolik škody, aby vymezil svou pozici, ale aby nepřinutil Ameriku do další eskalace.

V reakci na íránský odvetný útok se v Bagdádu sešla velká demonstrace, na které Iráčané vyjadřovali své rozhořčení nad tím, že na jejich zemi Írán střílí a než byli rozehnáni, skandovali „Írán ven“.

V době psaní tohoto článku (středa 8.1. večer) není známo, že by eskalace dál pokračovala.

 

Co to znamená pro budoucnost?

 

I když to americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo s odvoláním na saúdské kolegy vyvrátil, podle irácké vlády byl generál Sulejmání v Bagdádu na jednání právě se Saúdy o deeskalaci v regionu, které mělo vyjít z íránské iniciativy. Vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie minulý měsíc vyjádřila opatrný názor, že je ochotna tolerovat hútijské rebely v Jemenu, dá se očekávat, že mělo-li jít o tajnou íránsko-saúdskou schůzku zprostředkovanou iráckou vládou, nejspíš se to týkalo zejména Jemenu. Jemenská občanská válka totiž přestala za poslední rok dávat pro její účastníky velký smysl: Írán stojí velké peníze zásobování Hútiů, které potřebuje jinde a Saúdská Arábie zatím nebyla schopna ani dokončit úplné obklíčení hútijského území; navíc se Saúdům jemenská válka čím dál tím méně hodí, pokud jde o pověst v širším regionu i další plány.

Saúdská armáda je tak zaseklá v konfliktu, který ji čím dál více vysiluje, ale z něhož žádná pořádná kořist nekouká, v době, kdy potřebuje napřít síly jinam: jmenovitě vůči Turecku, které agresivně ohrožuje saúdské zájmy v regionu, ať už jde o Katar, Súdán, nebo používání Muslimského bratrstva jako „zástupné armády“; jinak řečeno jako šiřitele turecké ideologie po celém regionu. Vzhledem k tomu, že se Saúdům turecký prezident Erdoğan vojensky opevňuje rovnou za hranicemi (v Kataru), to poslední, co potřebují, je mít vojsko v Jemenu. Otázka pro obě strany – Írán i Saúdskou Arábii – je, jak z Jemenu odejít beze ztráty tváře, což je podle mého názoru hlavní důvod, proč tam Sulejmání byl.

Do budoucna bude Íránu osoba brilantního stratéga jednoznačně chybět, může tak začít dělat chyby. Zároveň dostal Írán na srozuměnou, že Trump je ochoten sáhnout k „nemyslitelnému“ a tudíž má čára v písku velmi konkrétní podobu. To není pro americké spojence, Izrael a Saúdskou Arábii, špatná zpráva. Že byl Írán oslaben je patrné jak z jeho opatrné odvety vůči USA, tak z toho, že si nedovolil žádný útok právě vůči americkým spojencům v regionu – alespoň zatím.

Za Írán se jednoznačně postavila – nepřekvapivě – Malajsie, která dlouhodobě koketuje s Tureckem a Íránem a Čína, která si ráda z Íránu dělá svého dlužníka.

 

A pokud se ptáte, kde je v tom všem role Evropské unie a jejích členů – radši se neptejte. Prakticky neexistuje.

 

Logo mapa 3

Aktualizováno: 9.1.2020 — 11:58

63 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jinak aktualita: zemřel ománský sultán Kábús Al Saíd, jeho rodina vybrala jako nástupce dosavadního ministra kultury Haithama bin Taríka. Haitham vystudoval Oxford a udělal kariéru na MZV, dotáhl to až na náměstka ministra. Tak snad si poradí a udrží zemi v pořádku..

  2. Díky. Napíšu to i v Polštině, bude – li chtění ;-). Na zevšeobecňování (hrubý pytel) o EU a jejím údajném potlačování „české identity“, zevšeobecňování (hrubá záplata). Někteří Češi si totiž nevidí ani na špičku nosu. Mory mnie bierą!

  3. Článek je výborný, jediný problém vidím v tom, že USA nemá v tomto regionu co dělat. Je to podobné, jako kdybychom my Češi v komunismu prováděli útoky na ruské vojáky sídlící na našem území.

    1. Právě že ne úplně. Pokud tam Američané takovým či jiným způsobem nebudou (není jen vojenský způsob přítomnosti a vlivu), nebudou moct ten region a jeho budoucnost ovlivňovat, zatímco to udělají jiní. Evropa přesně v tomhle selhává. Může se nám to nelíbit, ale mezinárodní vztahy jsou přesně tohle: půjdete se štítem nebo na štítě, budete jíst, nebo budete sněden. Takhle prosté to je, můžeme si říkat, jak by svět takový být neměl, ale je a nadále bude. Tak buďme rádi, že jsme tentokrát v pozici těch, co jsou – nebo by být mohli – podmětem světového dění místo bytí jeho předmětem.

      1. Naprostý souhlas. A zajímalo by mě, a to se samozřejmě nikdy nedozvím, jestli Trumpova administrativa dopředu informovala evropské spojence. Protože i tento aspekt by mnohé pověděl o tom, jak si na tom EU momentálně vlastně stojí…

        1. Čekal bych to u UK, ale ne u (zbytku) EU. Ale s jistotou to budou až po odtajnění archivů vědět až naši vnuci.

  4. Přiznávám, že na dnešek jsem se těšila, neb mi bylo jasné, že to bude určitě o Sulejmáním a Trumpovi. Díky za stručný a přehledný článek, kdy mi konečně všechno logicky zapadá.

    Co se týká role Eu v této kauze – no, co si budeme povídat, nic jiného se nedalo čekat. Někdy mi připadá, že celá EU stojí s otevřenou hubou a vyvalenýma očima a nestačí ani sledovat, co se kolem děje, natož nějak zasáhnout.

    1. Základní problém EU v téhle věci je, že rezignovala na ambice ovlivňovat svět kolem sebe. Jako Evropané, a to platí i o nás v Česku, jsme začali být reaktivní místo abychom byli proaktivní a „bráníme hranice“ místo budování předpolí. Nejde zdaleka jen o vojenskou aktivitu, ale spíš o vliv – finanční, kulturní, ideový. Z EU se – a nutno říct, že je to hlavně vina Francie – stal elitní klub, který se tváří, že kdo není dostatečně posh pro ni není dost dobrý. A co tak dělají naši konkurenti? Samozřejmě půjdou a všechny, kteří nám nepřipadají dostatečně posh zaberou a použijí pro své plány, zatímco my dál ztrácíme relevanci.

      1. Jak rozšiřovat vliv v zemích, kde se jedná účelově, bezohledně, úplně jinými nástroji a ne v rukavičkách? Cokoliv EU udělá, aktivisté a investigátoři rozšmelcují na dranc. Vemte si, kdyby si třeba podplácením politiků zajišťovala EU vliv v Mauritánii, že by tam třeba měla doly železné rudy. Najednou by přišel investigátor, že dělníky neadekvátně platí, že zakázku získali podplacením politika, že tam pracují v nelidských (pro EU) podmínkách atd….

        1. To by se docela určitě stalo. Proto je to víc problém evropské veřejnosti, než evropských institucí, že nechápe, jak svět „tam venku“ funguje.

          1. „Veřejnost“ je jen procento lidí co je v médiích a aktivistických skupinách. Myslím, že i ve francouzské středozemí by asi pochopili, že v subsaharské Africe jsou potřeba jiné přístupy než na Azurovém pobřeží.

            Na co by to mohla Evropa hrát je na toho hodného. Toho co transparentně přináší obchod, bez podrazů, bez úplatků se „západní úrovní“, takový AAA rating. Jenže kolik zemí to ocení, když ve většině (i u nás) jde politikovi jen o to za své období co nejvíc nahrabat, odškrtnout si nějakou zásluhu (postavil jsem(Číňani) dálnici) a zbavit se opozice.

      2. Francie už nám jednou přinesla mír,jsou to bojovníci dle vojenských příruček,oni se mají za elitu,oni sami a nevidí dál než k rohu. A Německo, se svou nespornou vedoucí rolí v EU, jako vždy od extrému k extrému.

        1. S Německem je ten problém, že má (pochopitelné) poválečné dědictví ve stylu nevěnovat se „velké politice“, ale vydělávání peněz. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby je okolnosti nedotlačily do pozice, kde by, ať se jim to líbí, nebo ne, měli umět strategicky rozhodovat a místo toho jen přešlapují na místě. Jak říkáš – z extrému do extrému.

    2. já se za to Ege stydím, že na to EU čumí jak tele na nový vrata a ztuhlá je jak Lotova žena….jsme v EU proti svojí vůli a tímhle mne přesvědčuje, že to je jedno z mnoha, proč jsem do ní nechtěla….

      1. Jenže nemáme žádnou jinou alternativu – pokud jde o naši vlastní politickou reprezentaci, je ještě tragičtější v této věci, než ta evropská, a ruským ani čínským protektorátem být nechceme. Protože to jsou jediné reálné alternativy, viz situace, s jakou se potýkají třeba Srbové nebo Bělorusové. Díky EU tady máme aspoň jakous takous civilizaci, ve které záleží na jednotlivci a na lidském životě. Představa, že bychom se udrželi nějak sami od sebe je naprosto naivní, naši politici by nás prodali Číně za hubičku úplně stejně, jako to udělali ti srbští, kyrgyzští nebo ti ze Srí Lanky.

      2. Vezmi si, že Česko by mohlo třeba použít své kontakty, které na Blízkém Východě má (a má – v Izraeli, Sýrii, Iráku, Libanonu, Egyptě, Súdánu…) a hostit například taková vyjednávání, jako hostil Irák mezi KSA a Íránem. Tohle je něco, co malá země dělat může a některé malé země to dělají. Ale co děláme my? Nic.

        1. No právě, ale nejen my, nikdo nic nedělá..všichni na něco čekají? Na co proboha????Že to USA vyřešej i za nás? Nebo že dostanou přes držku a my pak budeme říkat- to se dalo čekat?

      3. A proti své vůli v EU ani náhodou nejsme, přístupový mechanismus proběhl v souladu s našimi ústavními pravidly i zvyklostmi a byl potvrzený referendem, v němž se 77 % našich občanů vyslovilo pro.

        1. promiň, já dyslektik přehazuju hlavně u jsem- jsme, tam mělo být jsem v EU proti svojí vůli…

      4. My ale nemůžeme vzít zemi a přestěhovat ji jinam. EU je to nejlepší co tu můžeme mít. Jen ji musíme reformovat. To je jak, kdyby Ostrava řekla, že chce být Švýcarské město.

        1. Taky si myslím, že ať je jaká je, zaplať pánbůh za to, že jsme v EU. Jinak už bychom byli v ruském nebo čínském zadku komplet.

        2. Reformovat (rofl) ! To je jako když soudruzi tady chtěli koncem 60. let reformovat socialismus. Reformovat nereformovatelné bylo samozřejmě nemožné, jen trvalo ještě dalších třicet let, než ta šaškárna skončila. Ovšem místo ní nastoupila ještě větší šaškárna, což jsme původně netušili a šlo to velmi plíživě. Já jen doufám, že se ještě v kondici a plně při smyslech dožiju dne, kdy půjde i tahle eurošaškárna do háje. Po sedmdesáti letech už je na čase.

          1. Ne, není to ještě větší šaškárna. Nebo snad máte někde stranický uliční výbor, který rozhoduje o tom, jestli Vaše děti budou moct jít studovat? A to je jen jeden příklad z tisíce.

            1. o mě soudruzi rozhodli,že jedinou střední školou,kterou mi dovolej vystudovat,bude strojárna…přesto mi EU vadí,jakoby nám sebrala identitu a zdravej rozum…dokud držíme hústa a krok, je to OK, vzepřít se neumíme…na co si to proboha v tom společenství hrajeme? Dělají z nás vystrašený králíky, co na ně stačí zadupat…proč bychom měli lízt do zadele Rusům a Číně? Nebo někomu jinému? Proč máme vládu,jakou máme? Můžeš říct, že jsme si to zvolili, tak to máme…nejsme Švýcarsko a nemáme neutralitu, co tedy máme??? Ještě furt co jíst, kde bydlet, jednou za měsíc vejplatu a do roku 2030 i na důchody a velkýho bratra, co nás šmíruje na každým kroku…lidi jsou čím dál víc agresivnější, okolí je nezajímá..pokud je to nějak nezasahuje a neomezuje…taky jsem si to představovala jinak.Byli jsme na tu svobodu a demokracii připravení? Nebo teď sklízíme ty naše naivní představy po Sametu?

              1. Jak nám EU bere identitu? Nemůžeme snad být Češi? Můžeme, a navíc ještě být Čech znamená víc, než kdy předtím, protože jako Češi můžeme mluvit do věcí, do kterých jsme dřív mluvit nemohli a máme například profesní příležitosti, o jakých se žádným našim předkům ani nesnilo.

                A naivní představy po Sametu byly naivní. Co se 40 let devastovalo se bude minimálně 40 let dávat dohromady. Ostatně ani Mojžíš nechodil s Izraelity po poušti 40 let pro nic za nic.

                1. podle mne, jak to cítím tak ke zvýšení identity existuje mnoho různých cest, taková snaha zlepšit svou pozici v porovnávání s jinými lidmi nebo státy EU…přijde mi, že se neposouváme výš, buď stagnujeme nebo,což je horší,vyklízíme pozice (ustupujeme- a rozhodně ne proto,že bychom byly moudřejší) …tak to myslím s branou identitou

                  1. Třeba Poláci se zlepšují neskutečně moc, EU jim nijak ve zlepšování nebrání. Tohle není Evropskou unií, ale tím, že nám vládnou lemplové, amatéři a zloději. Opět – nic, co by mělo spojitost s EU.

              2. A jinak lidé nejsou agresivnější (zločinnost je na historickém minimu), nikdo nás nešmíruje, pokud o to nestojíme (na rozdíl od Ruska nebo Číny) a že lidi okolí nezajímá je dobře. Dává to jiným lidem možnost si žít po svém, aniž by jim do toho někdo kecal, to je mimochodem jedna z věcí, která se mi na Česku líbí nejvíc.

                1. přes mobil to umožňujeme aniž si to uvědomujeme…mě vadí,že se lidi nezajímají,neznají své sousedy…nezdraví se i když bydlí na stejném patře v domě nebo ve stejné ulici…nejsem pro ten až moc zájem a drby, ale jakási sousedská pospolita mi prostě chybí…jako dítě jsme ji zažila a bylo to fajn….

                    1. ale tohle nebylo myšleno,že způsobuje EU, jen jsem napsala,že lidi jsou agresivnější..atd….
                      asi jsem to měla napsat odděleně…

              3. EU nám bere Čechům identitu? To je pěkný nesmysl! Ale je vlastně škoda, že EU neumí některé identitární znaky vás Čechů zrušit. Češi kradou. Vždycky, když dostanou příležitost, kradou. „Češi, tady nekrást!“ zněly nápisy na dveřích německých a rakouských obchodů po zkušenostech s nájezdníky z východu po otevření hranic. A kdože to mává z federálního majetku ukradenou československou vlajkou? Inu, Češi. Identita je mnohovrstevnatá, zapeklitá věc… Hodit vše na EU je ale samozřejmě jednodušší, než zamést si před vlastním prahem! :P

                1. Kacíři, na neČecha píšeš velmi dobře, bez chyb, máš můj obdiv.

                  Mně totiž vadí zevšeobecňování, proto tento osten.

          2. Neberte mi naději. Já si myslím, že Morava by neměla opustit svazek s Čechami, i když mám sto a jednu výhradu, stejně jako ČR by neměla opustit svazek s EU, i když mám výhrad podobně. Reforma možná je. V ČR i v EU.

  5. A taky jsem se dozvěděl včera od jednoho novináře, se kterým jsem byl v hospodě, který má Blízký východ už za posledních 30 let proježděný skrz naskrz a který mluvil s kdekým tam, pár zajímavostí o generálovi Sulejmáním, které jsem nevěděl.

    Mezi jinými to, že když byla válka mezi Irákem a Íránem, vyzbrojoval irácké Kurdy a osobně tam jezdil jim pomáhat bojovat proti Iráku, zatímco jen pár let předtím íránské Kurdy ve velkém vraždil. Byl to člověk, co byl v prvé řadě obrovský pragmatik a hlavně na Blízkém Východě osobně znal kdekoho, takže když potřeboval, věděl, kdo ví, věděl, na koho je potřeba zatlačit, koho podplatit… s vysokou pravděpodobností íránský režim za něj nemá náhradu, zejména pokud jde o takhle rozsáhlou síť kontaktů.

  6. Několik aktualit: podle informací zpravodajských služeb se Íránci dopředu s Američany dohodli na tom, které základny se budou ostřelovat, aby je evakuovali a nedošlo ke zbytečné eskalaci. Útok musel být proveden, o tom není sporu, ale je vidět, že jsou všechny strany konfliktu vesměs rozumné a hlavně – vypadá to, že populární a mocný generál nikomu moc nechybí.

    Co je ovšem horší, je, že nehoda ukrajinského letadla nevypadá jako nehoda. Šlo o čtyři roky starý Boeing 737-800, což je na rozdíl od problémového 737 MAX velmi kvalitní a bezpečné letadlo, a že by došlo k technické závadě na obou motorech současně, která by způsobila hoření letadla už ve vzduchu a zároveň podezřelé díry po šrapnelech na ocasu není úplně pravděpodobné. Nemyslím si, že by ho někdo sestřelil naschvál, ale nejspíš ho sestřelili Íránci omylem. Buď raketou, která mířila na Američany do Iráku, nebo, a to je pravděpodobnější, se někdo ucukl s protivzdušnou obranou, protože vzhledem k odvetnému útoku museli mít nervy našponované a mohlo dojít k lidské chybě, za kterou zaplatilo životem 173 lidí. Tuto teorii podporuje i to, že Írán nechce vydat černé skříňky.

  7. Díky za přehled událostí – od pravděpodobných příčin k pravděpodobným důsledkům. Díky tomuto seriálu se už dokonce celkem orientuju, ale stejně jsem nevěděla, že stále citovaný generál nepatřil do regulérní armády, ale do docela jiné jednotky – už to toiž ledacos vypovídá. No a co se stane, když zmizel (prakticky doslova) muž tahající za tolik nitek v regionu… no, uvidíme.
    Trochu OT: A celá ta hra ne neztracení tváře… inu, jak člověk pochopí pravidla, je mu mnoho věcí jasnějších, i ty, které vypadaly jako úplná hloupost. My s Martinem jsme se prvně s tímto… požadavkem setkali na Taiwanu, naštěstí jen v malé osobní rovině. Bylo těžké si zvyknout, ale jakmile člověk pochopil, žilo se mu snáz. I když našinec občas skřípal zubama nad nesmyslností věcí, které byl nucen dělat. Ale fungovalo to… Když vidím stejný systém málem v globálním měřítku, kde za neztracení tváře platí lidé i národy…

    1. já měla asi největší strach o Iráčany, protože byl zabit na jejich území..aby si oni udrželi a zachovali tvář…a rozum…ale ta možná dohoda- zbavíme se tyrana , pak trochu bububu, pár lidí to odnese a pak si sedneme k mírovým jednáním..to je dost hustý .. srovnala jsem si to s heydrichiádou a je mi z toho zle…

  8. Ještě jak čtu různé zprávy o způsobu provedení, tak ten mě trochu děsí. Představa že ze vzdálenosti stovek km přiletí bezpilotní letadlo s raketou, švihne ji kam má určeno a zmizí… No. Je to velká páka pro toho, kdo tuto techniku vlastní. Až se toto jednou dostane do nesprávných rukou, to budeme koukat. Zase je to lidumilnější než třeba atomovka, že. Prostě štveš mě, prezidente, generále, opoziční předáku (doplň si každý dle libosti)? Dron ti tam švihne raketu a mám pokoj. Bude veselo v chatrči, až se tohle rozmůže. Vlády se přestěhují do jeskyní, počítám.

    1. To mě taky napadlo. Ostatně už s hobby dronem můžeš nadělat paseku na vzdálenost tak třech kilometrů. Jen to asi nepřežije ten dron.

    2. No jo, pokrok nezastavíš. :(
      Ovšem kde potom skončí dobrodružné filmy? Všechny ty osobní souboje a napínavéí honičky? :P

      1. Dede, bude je honit dron přece :) a v další fázi budeme sledovat války dronů. V tom lepším případě.

          1. Neznám Oko dravce, ale viděla jsem Oko v oblacích – právě o likvidaci teroristy pomocí dronu, ač v jiné zemi. Hlavním motivem bylo morální dilema, zda jsou při akci možné oběti na životech civilního obyvatelstva. Skvělý film!
            Tady se to USA v první fázi zdařilo bez dalších ztrát na životech, ale těch 40 ušlapaných lidí na pohřbu, to je tedy něco příšerného!

    3. a teď si představ, že ten droník zabije jednu osobu v autě tak,že ji doslova smaže z povrchu zemského a ostatní sedí dál,živí , nic se jim nestalo a jsou jen trochu v šoku, auto má ve střeše a asi i v podlaze díru……to je prostě šílený…

  9. Děkuju Andy, napsat bych to takto stručně a přehledně asi nedokázala,ale mnohým, co tápou nebo nevědí,to hodně pomůže….

  10. Mě přijde, že Írák je takový otloukánek regionu. Furt si tam z něj jiné mocnosti dělají ring.

    1. Výborný článek. Uvidíme, co bude dál. Tady v Izraeli byly pres víkend obavy, ale teď už se na to pozapomnělo, protože povodně jsou aktuálnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN