HOST DEDENÍKU – Alex: Hej Mistře….

V adventním čase se snažím užít si kulturních akcí, zklidnit puls, dech i krok a věnovat se klidovým činnostem. Letos jsem do svého rozjímacího repertoáru zařadila shlédnutí České mše vánoční Jana Jakuba Ryby. Využila jsem skvělé příležitosti, že Mladí brněnští symfonici a sbor Ars Brunensis pořádali generální zkoušku v kostele Narození Panny Marie ve Vranově u Brna.

 

Krásné dílo, v krásném působivém prostředí a skvělí muzikanti. Kostel byl plně obsazený, dvě řady lavic plné, podél zdí přidaných několik řad židlí, vždy po dvou za sebou. Přijela jsem včas, abych si vybrala místo co nejblíže orchestru, pěkně bokem, abych vstáváním nerušila ostatní obecenstvo. Chrámová loď je velká, zimní světlo a lampy nic moc, takže co nejblíže. Podařilo se mi, vlevo, hned za orchestrem na židli. To bych nesměla být ale já, abych se nepřipletla do cesty škodolibému osudu.

Těsně přede mnou stál na vratkých dřevěných nožkách stojan a na něm plakát – něco o Kamerunských černoušcích – nalepený na dřevěné překližce, dost těžké, jak jsem zjistila později. Koncert zdárně ubíhal, chvílemi jsem seděla, chvílemi stála kvůli focení a natáčení přes vyklopené LCD nad hlavou. I přes vydatné protizimní oblečení, mi začala být zima.

 

 

V jednom momentě jsem vstala, abych si přitáhla prošívaný kabát víc k tělu a co osud nechtěl – o čertovi v kostele se nedá mluvit – zachytila jsem zlehounka špičkou kabátu o vachrlatý stojan a ten se právě v pasáži pianissima, za strašlivého rachotu zřítil na kamenné schůdky k bočnímu oltáři. To byla taková rána, že nadskočil celý kostel, včetně těch barokních andělíčků sedících porůznu na římsách po celém kostele. Včetně mě, orchestru, sboru, posluchačů.

Nastal moment, kdy se muzikanti ztratili v notách! Já stála jak Lotova žena, jako solný sloup. Samozřejmě se ve mně probudil jakýsi pitomý ženský instinkt všechno uklidit, ale naštěstí se zbytky mého rozumu vzchopily a já si tiše sedla a ani jsem nedutala, jenom čepici jsem si narazila víc na oči. Paní dirigentka během pár vteřin znovu zvukově sestavila svůj ansábl, mladí, ale už naprosto profesionální symfonikové navázali tam, kde byli vyrušeni a koncert pokračoval. Celý kostel mohl dál prožívat ten krásný biblický příběh o narození Spasitele.

 

 

Po aplausu, jsem za pomoci staršího pána, který seděl vedle mne, znovu postavila prokletý stojan a oba jsme si všimli, že zajištění dlouhým háčkem do očka na zadní opěrné noze nebylo zprovozněno. Jak říkám osud.

Mám na takové příhody škatulku už od dětství. Já zmáčknu vypínač a praskne žárovka. Já spustím nějaký spotřebič a shoří elektromotor. Já sednu do auta a najednou nefungují blinkry, přede mnou jel manžel a jemu ještě fungovaly. Pamatuji si, že tohle funguje od dětství, protože to byl tatínek, který vždy pravil: „Děvče, jak ty to děláš, že se to vždy poláme jenom tobě!“. Dnes tuhle omletou větu říká můj muž… už celých čtyřicet let :)

 

 

Fotky najdete zde: https://dig.rajce.idnes.cz/Vranov_koncert

 

 

Aktualizováno: 19.12.2019 — 11:58

70 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Včera jsem viděla v TV, jak Rybovu mši nacvičují Japonci v Japonsku, tradičně okouzlení krásou české hudby. Bohužel si nepamatuji, co to bylo za hudební těleso. Někteří z nich mají nějaké vazby na Česko/Československo – např. houslistka tu studovala a reportérem mluvila česky, jiní nemají vazby žádné, jen se jim to líbí. Sbormistr vykládal, jak je pro ně těžké zpívat česky, ale prali se s tím statečně (clap) . To potěší. Pan Ryba by se určitě divil, kam až se jeho krásná hudba dostala.

    1. Japonci zpívající česky si zaslouží extra obdiv ? Ona jim často i angličtina jde hodně těžko. Jinak, že mají českou hudbu rádi jsem už slyšela z různých stran.

      1. No, to jo. Dvořák je v Japonsku naprostý TOP – v tom s nimi ostatně vřele souhlasím. A Smetanovu Vltavu se prý učí děti ve škole.
        Ono asi nejde jen o Japonce. Já jsem měla kdysi čínskou kamarádku, byla to klavíristka. Pro ni byl Dvořák naprostý bůh. Bohužel se mi za ta dlouhá léta ztratila někde ve světě, snad se má dobře.

  2. Po pročítání komentářů jsem si vzpomněla na můj dobrý trapas ,který byl ze zážitku fyzických,ne tak oduševnělých jako koncert ale přesto…
    Někdy ještě v období Terciéru :-),kdy na horách nebyly ještě žádné kadibudky,jsme zalezly na vršíčku do smrčí a jaly se my dívky provozovat důležité potřeby lidí.Oblečení a vázání nebylo na výši a tak se vše provozovalo na připnutých lyžích. No a mně to tak nějak proklouzlo a v podřepu jsem se hnula ze svahu i s tím holým „sluncem“. No, večer jsem měla velký sukces. Nevím, jestli jsem o tomto úkazu už nepsala, pokud ano tak sorry jako. :-)
    Přeji všem krásnou adventní neděli.

    1. Hihi Jenny :D , jen doufám, že to „hole slunce“ neomrzlo, nebo žes ho za jízdy nezasedla, to by muselo bolet :D

  3. Mila Alex,
    Musel to byt sileny pocit, kdyz stojan prasknul o schody. To se clovek chce v takove chvili vyparit. Priznam se, ze jsem se ale u cteni hodne zasmala, popsala si prekerni situaci barvite.
    Rybovku miluju, uz jsem ji vcera poslouchala v podani Symfonickeho orchestru a studentu konzervatore. U nas se pousti, kdyz jdeme ke stromecku, ale to si ji neuziju.

  4. také jsme byly dnes večer na Rybovce, bez toho by nebyly vánoce. V kostele byla zima jak ledomorně. Podcenily jsme oblečení. Venku bylo celkem jarně. Asi budeme muset ještě posekat trávu na zahrádce aby bylo na Štědrý den uklizeno.
    :D

  5. Klasika :-D Na jedné brigádě se mně dvakrát porouchal čip a jeden počítač klekl, když jsem k němu sedla.

  6. Milá Alex, Rybovku taky miluju a bude hrát průběžně o Vánocích, jen to doporučení hej mistře vstanˇbystře. respektovat tedy nebudu. :-)
    Co se stalo, stalo se, budiž zařazeno do rodinných a přátelských příhod. Myslím, že horší by bylo,kdyby ti nedejbóže, zvonil mobil.

  7. Milá Dagmar – krásný sváteční večer ti přeji, užij si ho v pohodě a radosti.

    A vzpomeňme i na tvou jmenovkyni – princeznu Markétu Přemyslovnu, posléze Dagmar Dánskou, milovanou královnu Dánskou. Mám ji moc ráda… (nod)

  8. Dede přeji ti všechno nejlepší k svátku.
    Úplně si představuju jak Tora se omlouvá a kočičí trio jim podrazí nohy a Tora se omlouvá ještě víc

  9. Alex, to musela být krása, i přes ten bortící se stojan. Ale říkej si „“byla to jen generálka“ a ta se dělá právě proto, aby se „vyladily“ případné chyby. Takže určitě i ten ztracený stojan na hlavní představení pro jistotu postaví jinam. No vzhledem k tomu, že v kostele bylo dovoleno fotit a nahrávat – nedívala ses na net, jestli tvé narušení koncetru někdo náhodou nenahrál a ty trháš rekordy ve shlédnutí!

    A hudba! Stačí zaslechnout jen pár prvních tónu a člověk pozná, že je to Rybovka! Díky jak za fotky, tak za hudební ukázky. Mám ji moc ráda, každé Vánoce si ji pouštíme z desky, kterou jsem kdysi dostala jako dárek. Na Štědrý den ráno vytáhneme všechny naše „vánoční desky“, tedy Gotta, koledy (české i angl.) a Rybovu mši. No a pak dva dny si je střídavě pouštíme. Vlastně jediné dny v roce, kdy se nám takhle celodenně zahřívá gramofon :)

    Pár let jsme bydleli v New Hampshire. A šli jsme se jednou projít malým městečkem, když se nečekaně spoustil liják. Tak jsme se zaběhli schovat do nejbližšího obchodu. Manžel otevřel dveře a ..v celém obchodě vypadl proud. Pan vedoucí přiběhl, co že se stalo. A prodavačka ukázala prstem na manžela a pravila „on otevřel dveře a všchno zhaslo“.

    1. Maričko na webovkách naší vísky už je oficiální záznam, ale také sestříhaný a ta rána tam není. Sláva!

      1. Alex, pro oficiální web.stránku je sestřih fajn. Ale pro pozdější pobavení příbuzenstva a známých (když trapnost situace už dávno pominula) by nebylo špatné mít to v „soukromém“ archivě (tedy pokud to někdo má byl ochotný ti záznam přeposlat) :)

  10. Milá Alex, na tohle budeš vzpomínat :-) První dojem je vždycky děsný, člověk neví, kam by se měl vsáknout, ale později se to báječně vypráví!
    V kostele zní všechno nádherně, myslím, že kromě kamene to dělá i ten prostor (hudba zní dobře i v cihlových kostelech).

  11. Alex! Nejprve jsem se pokochala fotkami (ach, ta klika!) a záznamy rybovky. Krásné to bylo … ovšem tvůj vklad byl jistě impozantní (rofl) (rofl) ! To se každému nepodaří, mít neplánované sólo. ;)

  12. Alex, díky! Přiznám se, že jsem si tu situaci živě představovala a upřímně jsem se zasmála, prodloužila jsi mi život. To je jak z Mr. Beana.
    Já jsem na Rybovu mši jednu dobu chodívala pravidelně na Štěpána do Sv. Jakuba – to je nádherný barokní katolický kostel kousek u Staromáku, za Týnem. Vždycky to byla krása nesmírná. Přestala jsem tam chodit, když to začala být narvaná turistická atrakce. Teď už si ji nějakou dobu pouštím doma. Je to vážně přenádherná hudba.

    1. Stejně tak bych nešla na půlnoční (no abych se přiznala, v tuhle nekřesťanskou dobu už spím), ale ty davy mne také odrazují.

  13. To musel být krásný zážitek, i přes tu dělovou ránu -:)
    My se chystáme 23.12. večer do zdejšího kostela sv. Václava na koncert Žihelského pěveckého sboru, jsou moc šikovní, zpívají v Česku i ve světě (např. Francie) a jako host bude tentokrát Bára Basiková. Moc se těším.
    Dagmar je krásné jméno, tak všechno nejlepší Dede (f)

    1. Milá Dede, přeji všechno nejlepší, užij si krásně svůj dnešní sváteční den! (d) (party) (dance)
      U nás je nádherně jak už dlouho ne, modrá obloha a plné slunce, hned je všechno kolem hezčí. Doufám, že i vy v Podkrkonoší to máte stejně. (sun)

    2. Děkuju vám všem za milá přání (inlove) Mám své jméno ráda… s výjimkou tvaru Dáša. Ale dokážu nakonec žít i s ním (ale nerada:))

      1. Naše teta, tchýnina sestra, má taky dneska svátek. Kupodivu proti tvaru Dáša neprotestuje. Ono je to asi rodinu od rodiny.

  14. Milá Alex, promiň, že se tu usmívám, ale člověka potěší, když čte o cizím neštěstí (zvlášť když se vlastně vůbec nic moc nestalo, nikdo ze šoku neomdlel, ani nechytl infarkt :) ). Ale musel to být šok, já tuhle zakopla při nástupu do vlaku a proletěla půlkou vagónu. Taky jsem si připadala hrozně :)

    1. Tak na oplátku, směju se, protože tebe vidětijak letíš, okolo sedících šokovaných cestujícíh …. :D

      1. Já si to ještě vylepšuji představou jak Tora v uličce chytá pochopa a omluvně mumlá nalevo napravo promiňte promiňte…

        Alex, určitě to byl krásný zážitek, i když s rámusem. Lidi si na to posléze vzpomenou, jako já na pána, který mi u Jakuba při tom pozvracel záda. Jinak by to byla jedna z těch hezkých rybovek, ale jedna z mnoha.

        1. Jano! Opravdu pozvracel? Chudák ty! :) Ovšem ta představa padající Tory omlouvající se na obě strany nemá chybu :D

          1. JanoBa – jéé, tohle mumlán nalevo, napravo,já znám jako „prepačtě, prepačtě“ a není to náhodou vzpomínka na historku o pánovi v letadle, který se nedovřel na záchodě :D

              1. No Alex, bylo to totiž dost podobné Tořině úprku vagónem (jen ta „pouze“ zakopla :) . Tenhle pán zrovna seděl na záchodě, kalhoty stažené ke kolenům, když se letadlo náhle naklonilo. WC dvířka se otevřela, sklon chudáka pána vyklopil, takže cupital v předklonu uličkou vpřed, přidržoval si ty stažené kalhoty a zmohl se pouze na omluvné přepačtě, přepačtě zleva do prava. Jenže sotva dorazil na konec uličky, letadlo vyrovnalo a pro pána to bylo repete pozpátku, dokud šťatně nezapadl zpět na onu místnůstku :D Nepamatuji se, kdo ji tenkrát (asi v rádiu) vyprávěl.

                1. Hi, híííí, já si myslela, že nějak tak to bude :D , jenom s tím repete pozpátku jsem nepočítala :D . Ještě štěstí,že Tora padala jenom jednu cestu.

            1. Tak to neznám. Ale to by to letadlo snad muselo prudce padat, ne? Fabulace je to veselá, ale technicky to není možné. A ta cesta zpět už je navíc! Ale jeden se rád potěší cizí nehodou, zvláště když jsou k tomu ještě stažené kalhoty! :-)

              Dede, nefabuluji, pán přeplněný štědrovečerními dobrotami opravdu hodil šavli, ale zasáhl mírně, manželka ho jistila obrácením k sobě. No, i tak… a z kůru se dále pěly radostné vzkazy o narození spasitele.

              1. Jano, máš jistě pravdu v tom, že kdyby letadlo vyklopilo pána z WC, tak mělo nos tak dolu, že by nepadal jen on :) Ale jak vidíš, tenkrát mě to vyprávěnínatolik pobavilo (na pravděpodobnosti jsem nepřemýšlala), že si ho pamatuji dodnes :):)

  15. Já mám zase talent na to, aby mě vše padalo z rukou a někdy i od huby.

    Jinak koncert v barokním kostele musel být krásný.
    Já zažila Rybovku v kostele Korandova sboru a tam je to takové strohé a jednoduše zařízené. Provedení Rybovky bylo ale krásné.

    1. Míšo, v kolumbáriu Korandova sboru měla moje maminka uložené urny své rodiny. Několikrát do roka jsme tam chodívali to místo s urnami uklidit a nazdobit, muselo se projít tím kostelem. Jako malá jsem se v tom kostele hrozně bála, byl to takový ten panický strach, který se nedá ovládnout. Držela jsem se mámy nebo táty a byla jsem ráda, když jsme rychle sešli do toho kolumbária v podzemí. Ani ten potemnělý prostor plný uren, odéru svíček a tlejících květin mě neděsil tak, jako ten kostel. I v dospělosti jsem vždycky měla potřebu co nejrychleji seběhnout dolů nebo vyběhnout z toho kostela ven na ulici. Maminka někdy vyprávěla, jak tam ona ve svém dětství a mládí musela v neděli chodit s rodiči na mši. Chápu, proč k tomu nikdy neměla kladný poměr. Tak to jen ta zmínka o Korandově sboru ve mě vyvolala nepříjemné vzpomínky.
      Rybova mše je skvělá, ale je mi líto, na tohle místo bych na ni nikdy nešla. Chudák kostel za to nemůže, já vím, ale nikdy jsem ty pocity nepřekonala.

        1. To vůbec nevadí. Ony i ty vzpomínky na nepříjemné pocity jsou vlastně hezké. Vzpomínky na dětství a na mládí. Já jsem s maminkou jezdila do Plzně ráda. Všechno jsem to znala z jejího vyprávění a líbilo se mi podívat se tam s ní, připadalo mi to zvláštní. Měla jsem tam i dědu, mámina tatínka, bydlel na tehdejší Marxově třídě, dnes Edvarda Beneše, v takovém tom činžáku s předzahrádkou, naproti nemocnici. Tam se mi líbilo. Dneska už mi to všechno přijde málem jako doba kamenná :D .

    2. AD „… padat od huby“. To je můj příběh. Na moje „…a sakra, zas mi to spadlo na čistý triko na prsa!“ Jeník odvětí „…koho to překvapí?!“ (blush) (rofl)

  16. Milá Alex, jsi chudinka malá, takový šok, ale smála jsem se už když jsi mi to povídala. Taková rána, že nadskočili i sádroví andělíčci! (rofl) (rofl)
    Díky za to, že jsi napsala… potěšila jsem se hudbou a fotkami. (inlove)
    Mám tu od včera děti, tak máme veselo – bude to až do Vánoc, psi budou krutě nevyspalí :P Ne, že by jim někdo ubližoval… to jim nesmí nic uniknout:))
    Jinak pokud jde o něco, co člověka pronásleduje, tak já mám ničivý vliv na bezdrátová zařízení. A není to otázka až posledních let, já jsem už kdysi rušila příjem i zcela klasických autorádií :D

  17. Ano, taky mívám pocit, že věci padají jen mně a kolem mne :) Aby se všichni mohli podívat, kdo je ten matla.
    Taky jsme měla v plánu v adventu zpomalit, ale můj zaměstnavatel byl jiného názoru, protože už začala sezóna prodeje kuřat. No, co už.

    1. Matyldo, právě včera mi zůstala klika od záchodu v ruce, druhá půlka s rachotem vypadla. Je jasné, že na tuto místnůstku chodíme oba s manželem a to často ;) . Jo, osud.

      1. A která půlka kliky? :-) Těm šťastnějším zůstává v ruce ta, co je na ní hranol, který zastrčíš do otvoru po klice, pootočíš a dostaneš se ven. Těm méně šťastným ten druhý konec, který je ale úplně na houby. (angel)

  18. Jak jen to dělám, že furt chodím v lijáku, a všichni kolem jsou suší! :-D

    Milá Alex, z toho si nic nedělej, takových se štěstím na porouchávání věcí tu je víc. A hudebníků nelituj, oni jsou zvyklí na ledasjaká překvapení. Profesionálové se poznají právě podle toho, že okamžitě zvládnou pokračovat ve skvělém výkonu. Určitě to musel být skvělý zážitek! (Na fotky se teprve podívám.)

    1. Zážitek to byl krásný. Rybovku znám, někdy si ji pouštím ještě z klasické gramofonové desky, ale v tomhle prostředí za výborné zvukové akustiky, to bylo něco! Každý rok v době adventu Mladí symfonikové pořádají nějaký koncert v kostele ve Vranově. Včera jsem rozebírala skvělou akustiku ve všech všech kostelích, s jedním mladým mužem. Ten nakonec přišel k závěru, že to dělá ten kámen. Něco na tom bude, protože výborná akustika je i v jeskyních v Moravském krasu (music) .

      1. Škoda, že jsem o tom koncertě nevěděla, možná bychom se tam vypravili. Musím se přiznat k jedné veliké ostudě – i když jsem rodilá brňačka, na Vranově jsem nikdy nebyla.
        Jinak, v tom sboru Ars brunensis zpívá jedna moje mladá kolegyně z práce, je moc šikovná. A jeden z pánských sólistů, pan Krejčí, se mj. angažuje i ve spolku Hausopera, dělají takové menší, tzv. site specific, projekty, před časem např. v bazéně na Rašínově ulici, jmenovalo se to Poslední pólo a kromě zpěvu se tam i dost plavalo. Teď na rok 2020 chystají něco dalšího, uvidíme.

        1. Jo a kdyby měl někdo z brněnských nebo blízko bydlících zájem o Rybovku, 23. 12. v 19,00 se koná už tradiční Rybovka v Alfa pasáži, bývá to vždycky moc pěkná akce.

        2. Pan Krejčí – ten barytonista, sólista, vlastně Mladé symfoniky založil. Je to i takový šoumen, prostě skvělý muzikant. Můj muž zpíval 30 let v Brněnských madregalistech a vždcky mi říkal, dobrého muzikanta poznáš z toho, že dovede i v té vážné hudbě udělat humor.

          1. To je pravda.
            My byli na jiném jejich koncertě vloni, bylo to zhruba ve stejném složení (Mladí symfonici + Ars brunensis, navíc tam byl i Brněnský akademický sbor) a pan Krejčí to celé dirigoval. Bylo to v kostele sv. Maří Magdaleny na Masarykové dole, Franz Schubert, Mše Es dur, pěkné to bylo, jen hrozná zima.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN