MATYLDOVINY: Perníčky

Byla jsem večer sama doma. Těsto na perníčky už leželo den v lednici, tak jsem se rozhodla vrhnout se na to a upéct je. Jelikož to docela to odsýpalo, došla jsem k názoru, že je rovnou ozdobím, aby bylo hotovo.

 

 

Namíchala jsem si cukrovou polevu s citrónem, naskládala perníčky na tácky a začala si všechno nosit na stolek v obýváku, že si k tomu pustím pohádku, abych se vánočně naladila. V tu chvíli jsem si všimla, že do misky s polevou má zabořenou hlavu Adéla a má čenich celý bílý! Zařvala jsem, vyhodila ji od misky a vysvětlila jí, že sladkou chuť kočky nepoznají a kyselou nesnáší, tak nevím, co na té polevě má.

 

 

Otočila jsem se k táckům s perníčky na stolku. Karamelka seděla na pohovce, čenich měla otočený podezřele do rohu a zastrčený skoro pod polštářkem. Pokojem se neslo hlasité chroupání. Jasně, než jsem kočce vysvětlila to s tou polevou, ukradla ze stolu perníček. Vanilce bylo viditelně líto, že to nestihla, ale tady se pozná zkušenost, že.

 

 

Začala jsem malovat perníčky. Šlo mi to bídně jako obvykle, i když jsem dodržela všechny dobré rady. Na chvilku jsem se vzdálila od stolku, ale zaslechla jsem psí brblání a bleskurychle vletěla zpátky. Na stolku seděl Oriáš a olizoval už ozdobené perníčky! Šmarjá, tolik práce mi to dá a on mi to zničí! Naštěstí psice správně vyhodnotily, že škodí, a napráskaly ho.

 

 

S řevem jsem vyhodila kocoura, oběhla za ním obývák, kuchyň a předsíň, než jsem ho donutila vypadnout ven, a vrátila se. Na stolku seděla Adéla a vylizovala polevu z misky. Vyhodila jsem ji ven taky, nervy mám jenom jedny.

A víte, že nakonec nějaké ozdobené perníčky mám? Skoro se divím!

 

 

 

Aktualizováno: 17.12.2019 — 07:29

50 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. To Tvoje povídání mi připomělo příhodu co mi vyprávěla paní pokladní u nás v sámošce. Nachytala svého dvouletého kocoura, jak ožral celou třetinu půlky právě doneseného chleba. Doložila fotkou na mobilu. Pikantní na tom je, že vedle ležely právě koupené klobásy na hromádce. Těch si ani nevšiml!

  2. Jó Matyldo, jak už bylo napsáno – přímo vánoční groteska :D. Ale na takovou krásnou smečku (jak dokazují fotky) se přeci nemůžeš doopravdy zlobit.

    U nás jedině Woody dokáže vyskočit na linku. Rusty je cvalda, musi se vždy nejprve dostatečně „rozkývat“ aby se jí podařilo vyskočit jen na židli nebo postel, takže o linku se ani nepokouší, určitě by nedoskočila. A Gigner po ní také nepokukuje. Woody na linku skáče hlavně proto, aby mi byla blíž. O nic neloudí, neplete se mi pod ruce, prostě jen sedí, pozoruje mě a přede.

    Také jsem pekla perníčky. V sobotu jsme měly naše pravidelné perníčkování s českými děvčaty(od 9 do 6). Vykrajování a pečení jsem zvládly, ale zdobení bylo trochu jako u Matyldy. Tři malé děti jedné z děvčat za rok o kus povyrostly (dvě holčičky 6,4 a klučík 2), takže se chtěly také zúčastnit. Naštěstí vždy předem sundám ubrus ze stolu a pracujeme na skleněné desce, ze které nalepená poleva jde snadno smýt. Udělaly jsme jí rovnou dvojitou dávku a stejně jí bylo víc na stole, na zemi a v žaludcích dětí (slízané z perníčků, nebo přímo vycucávaná z kornoutku), než na samotných perníčkách. Takže tentokrát se nezdobilo v dokonalém soustředění a tichosti (a výsledek tomu odpovídal), na to bylo v jídelně příliš živo, ale stejně to byl zase moc fajn den. Měla jsem předem udělané 4 dávky těsta a jeden válec mi nakonec zbyl (přestaly jsme péci, abychom se s dětmi vůbec ke zdobení dostaly). Tak si dodatečně upeču perníčky ještě doma a alespoň polovinu jich v klidu nazdobím.

  3. Nestěžujme si dámy, zvěř nám bystří postřeh a trénuje nervy, takže nás jen tak něco nerozhodí jak jsme zvocelené!!
    Čenda nekrade výhradně proto, že je jen o něco větší než jedlová šiška a tudíž nikam nedosáhne. Ale skákat to on zase umí hlavně na postel…. ;)
    https://photos.app.goo.gl/7hcbUCQGVWom15XL6

  4. Matyldo, to tak vypadá, že sis skočila za plot pro pírko,se divím,co všechno zvěř mezitím stihla. :-) Veselé pečení!

  5. Chachacháááá – jak cizí neštěstí potěší! Krásně jsi to napsala – tu předvánoční perníkovou idylu, kdy hospodyňka v kruhu rodinných zvířátek ruče vytváří sladkou krásu! (chuckle)

    Jak už jsem psala, mně z první várky zbylo perníků 7 – slovy SEDM! Všechny ostatní skončily v bříšku pejsky. Dodnes dumám nad tím, jak šikovně si ten skleněný dekl odšoupla, že za a) nespadl na zem a za b) že tou škvírkou zvládla všechny perníky vytahat. Naštěstí cukr stačila slízat jen z jednoho rohlíčku (jo, obalila jsem ho znova, já je nejím a ostatní to neviděli).

    Jinak perníky jsem zvládla už zase napíct a dokonce část jich i ozdobit a slepit povidly. Ale teď už jsou dobře schované, aby na ně nějaká šmejdilka čtyřnohá chlupatá nemohla. Ty neozdobené (a určitě i část ozdobených) nabalím Terce, která dnes přijede, protože ona pravila, že ani neví, jak se to stalo, a perníky se jí se tak nějak vypařily – a to je Petr nejí! (rofl)

  6. Já teda nepeču, ale můžu se pochechtávat, mám nárok. Jakmile si stoupnu k lince, kočičí banda okamžitě zpozorní. Tomík vyskočí na okno, Alžbětka na lavici pod ním, což což jsou strategicky výhodná pozice, protože tam mají dění na lince pod kontrolou, a Vivi se mi začne motat kolem nohou a kvílí. Vůbec jim nevadí, že zrovna krájím třeba cibuli nebo okurku. Sledují každý můj pohyb a číhají, jestli něco nespadne do mističky. A cokoli odnáším, nebo přináším, je to s doprovodem. Někdy je to silně o nervy.
    Naštěstí takové ochutnavače nemám. Ale v sobotu jsem si dělala šťouchané brambory s opečenou jitrničkou. Když jsem se najedla, honem jsem šla nanosit dřevo, a když jsem se vrátila, pánvičku už stačilo jen opláchnout. Vytřená byla dokonale. Průjem neměl nikdo.

  7. Se tu chechtám jako blázen :D Inu jsem škodolibá bába!
    Ale vážně. Matyldo, máš krásně zazvěřenou domácnost a umíš o ní skvěle vyprávět. A přes všechny „katastrofy“ z toho čiší velká láska a pochopení pro zvířecí lumpárny.
    Taky jsem jednou přišla o velkou část išlských dortíčků. Jen jsem na chvíli odskočila a Krek (chrt :D co dosáhl hubou na stůl) je bleskurychle zlikvidoval. Naštěstí Kamča nejeví o cukroví zájem a Betka nedosáhne na stůl.

    1. Psice na stůl nedosáhnou, ale Karamelka na tom maká- umí si odstrkat židli od stolu tak, aby na ni mohla vylézt a dosáhla na stůl…

  8. Srandovní to připadá jen tomu, kdo nemá doma víc zvěře. Ono sundávat desetkrát kocoura z linky, když jeden válí cukroví, pak obírat zapečené chloupky (opravdu je má jemné jak nejjemnější alpaku) z upečených hvězdiček… A když otevřete čerstvě donesenou nutellu a pod víčkem je kočičí chlup, tak vás veškerý humor přejde :-( .
    Jo, píšu to naštvaná, snažila jsem se uklidit kuchyni po pečení cukroví a ten rezavý bídák mi neustále skáče na linku, převrací věci, když ho popadnu mokrýma rukama, tak mám ruce olepené těmi jemnými chlupy. Ven ho vyhodit nemůžu, když se namočí, tak je jak mokrý chumáč vaty a schne půl dne. Půjde na vodítko, to je jediné řešení, jak ho udržet na jednom místě.

    1. Já kočky naštěstí vyhodit ven můžu, jinak by mě asi ranila mrtvice z jejich občasných nápadů….

      1. To byla kočka ;-) , chlup byl pruhovaný, asi jsem ho měla někde na ruce nebo tričku, ačkoliv jsem se snažila chlupy ze sebe omést.

    2. klec, potřebuješ karanténní klec – ale jestli si do ní vlezeš sama nebo tam zavřeš kocoura, to je na Tobě…. (chuckle)

  9. No nádhera, to jsem se zasmála a chtěla bych být muška jenom zlatá a někde z koutku to vidět v reálu :-)) .
    V tomhle jsou Čerťa i Darek zlatí, cukroví je vůbec nezajímá, teda Darka až v momentě, kdy je připraveno k podávání. Má smůlu, protože by se už asi kutálel. Jediný nebezpečí hrozí, když krájím maso nebo dělám řízky. To stojí z obou stran a překáží oba a když hodně rychle nepřiděluju desátky, tak se pod Darkem tvoří loužička a kočka mi šplhá po nohou. Zejména v létě je to výživné :-)

    1. Adélku zajímá cokoliv, co je k jídlu, Oriáše jen vybrané věci. Adelína dokáže krást i suchý chleba :)

      1. Není ona nakonec příbuzná s naším Darkem? Nic není nemožné, i když Darek je labradoří kluk, no kluk, už pán v letech. Fakt nevím, co Darek nežere, jo vlastně – rajčata z obchodu, ale to se mu nedivím, ty ze zahrady baští taky :-)) A nemusí rybíz, ale koláč s rybízem je prej jedlej :-))

  10. Matyldo to je ale krásné povídání. Pobavila jsem se opravdu moc. A jako bonus fotka mého oblíbence Oriáše.

    Tvé vyprávění mi připomnělo vyprávění mojí sestřeníce, kterak pekla letos pracny s dětmi.
    Copak ta starší sedmiletá, s tou to šlo docela dobře. Ale roční chlapeček se chtěl také zúčastnit. Jenomže těsto chtěl i jíst, tak mu nebylo dovoleno. Takže otvíral ledničku a snažil se vyndávat tatínkovo pivo a když mu i to bylo zakázáno, tak se pozlatil do pleny. Maminka ho myla a mezitím se spálilo cukroví v troubě.
    Až když je uložila spát, tak v klidu upekla druhou várku cukroví.

  11. CHACHÁ, TAK ASISTENTY MÁŠ A OCHUTNAVAČE…TO JSEM RÁDA, ŽE TO NENÍ JEN U NÁS A NA BEAVERU… popisky jsou famozní, to je groteska, jen když si to jeden představí a ty jsi to měla v přímém přenosu (chuckle)

    1. Taky jsem se bavila. Mám taky doma kradače. Jsou schopni vytáhnout třeba papír od másla nebo měkkého sýra a ráno to najdu na chodbě pečlivě rozbalené a olízané dočista.
      Trochu O.T.
      Sharko, kolik kupuješ gril. kuřat pro tu svou smečku? Já včera měla hodně pobíhání po městě, tak jsem se vzpomínkou na tebe koupila slušně velkou půlku kuřete. Jen jsem ho doma vybalila, nastal cirkus. Pokrájela jsem prso a zbytek jsem dala maličko přihřát do trouby. Když jsem to přinesla do kuchyně, 3 páry hladových očí provázely každý můj pohyb. Co myslíš, jak to dopadlo? Já oblízala křidýlko, ty kostičky a kousek kůžičky, a šla si namazat chleba se sýrem. To už naštěstí neloudili, přece jen měli dost.

  12. Matyldo, když jsem tohle četla, litovala jsem, že tam někde v koutku nestojím s kamerou – to by byla báječná adventní groteska! :D
    Asi nejvíc mě pobavila chudák Vanilka bez zkušeností, která si ani nelízla… A taky to, jak psice napráskaly kocoura. (rofl)
    Holt všechno se musí umět, i krádeže!
    Omlouvám se za chybějící fotky – měla jsem článek hotový s těmi předcházejícími, takže jsem sice ty další v poště radostně obdivovala, ale tím to skončilo… No, už tam jsou :)

  13. Chacha, jak já jsem ráda, že jsem letos nic nepekla, vlastně jen jednu dávku vanilkových rohlíčků, aby se neřeklo… Jinak já se při vaření va pečení musím v kuchyni zavírat, s koťatama jinak nic neudělám. A potěší, že nejen já mám takovou tlupu nenechavců. Krásné Vánoce vám všem!

  14. A kde je receptík, a fotka perníčků jako důkaz že přece jenom nějaké zbyly po zásahu záškodníků?

    1. Dala bych přednost fotce záškodnictva v akci (i když doprovodné fotografie jsou moc pěkné). Ale jinak s tebou naprosto soucítím, Matyldo. :-D
      Zajímavé je, že mužská část naší domácnosti začíná v období pečení cukroví mít zoomorfní znaky. Napřed se nos změní v dobře větřící čenich, pak ruce v nenechavé tlapky, a když to nestihnou, nastoupí psí voči. V tutu chvíli prodávám protilátku, tj. kousek cukroví, protože nevím, kam až by přeměna pokračovala.

      1. Tak za prvé, moje perníčky nejsou vhodné k prezentaci na veřejnosti. Za druhé, fotit záškodníky v akci, když jsem měla od té zatracené polevy ruce, tričko i brejle je jaksi nemožné.

          1. Myslíš fotky těch „záškodníků“, nebo stejně jako já i naší milé malérečky?
            Matyldo, máš můj obdiv (hlavně za to, že smečka dosud žije).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN