HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Předvánoční

Přiznávám se bez mučení, jsem paličova dcera. Tedy, abych to upřesnila, nejsem paličova dcera celoročně, ale jen vždy v listopadu a prosinci. Jak se krátí den, zapaluji čím dál tím více světýlek, při návštěvě IKEA se nejvíc těším na oddělení se svíčkami a v místním obchůdku s květinami vykoupím citrusové esence. Zajímavé je, že jak se překulí rok, má touha zapalovat svíčky zmizí jak mávnutím proutkem.

 

 

Podzim nezklamal, i letos začal postupně ukrajovat z denního přídělu světla a přidávat na tmě a má paličova dcera, spící tam někde uvnitř, si jednoho krásného dne protáhla štíhlé tělíčko, protřela dlouhými řasami lemované oči a… zjistila, že má doma tři rozverná koťata, která by při pokusu rozsvítit svíčku roznesla ten krásný blikající plamínek na svých fouskách, ouškách a ocáscích do všech koutů domečku, který by zvesela a radostně podpálila.

1 Světélko v betlémě, jo to bývaly doby

2 Adventní výzdoba – i toto bývávalo…

Co teď?  Řešení mi kupodivu promptně nabídl každotýdenní nákup v blízkém obchodě. Vzhledem k tomu, že vánoční zboží je v posledních letech v regálech už pomalu od prázdnin, zjistila jsem, že v nabídce mají krásné kovové lucerničky se zasklenými okýnky, každou přesně na jednu malou svíčku a navíc, no neberte to, už v listopadu ve slevě! Brala jsem to, a hned čtyřikrát. Dvě bílé, dvě černé. Zrzavé neměli, škoda, bylo by to ještě víc stylové… Doma jsem pak jen sáhla do zásob čajových svíček a hned, jak se setmělo, jsem v křehkých lampičkách zapálila světélka.

Koťata oněměla. Tohle ještě neviděla! Nenechavými packami se pokoušela plamínku dotknout, ale nešlo to. Po chvíli se kopule lucerniček zahřály a čumáčky i tlapky se rychle stáhly.

Sára se Zuzkou, naše dvě průzkumnice, však obcházely světélka docela dlouho. Dvě lampičky jsem dala na alpakový tácek na stolek vedle gauče a další dvě na kulatý dřevěný stolek vedle televize, ale jak jsem na ně zdálky koukala, přišly mi na prázdném stolku takové opuštěné. Vůbec by to chtělo nějakou stylovou dekoraci, když už se pomalu blíží ten advent…

3 Lucerničky

Přiznám se, že jsem zbabělec.  Adventní věnec letos mít nebudeme. Nebo pokud neodolám a nějaký koupím, svíčky na něm hořet prostě nebudou.  Jak si kocouři a Rozárka hořících svíček nikdy nevšímali (ale přesto jsme v pokoji, kde byly svíčky zapálené, nikdy kočky samotné nenechali), tak koťatům nevěřím ani za mák. Nevadí. Udělám si krásnou výzdobu s lucerničkami.

Donesla jsem si velký skleněný tác, na něj postavila dvě lampičky, do malé misky vložila pár mandarinek (oranžová barva nádherně celou kompozici pozvedla) a vše doplnila ořechy. Vlašskými, neloupanými. Těmi, které jsme sami nasbírali dole na jižní Moravě na jednom z našich výletů. Korunu té kráse udělaly dva bonbóny Mon Chéri, které jsem si „odtrhla od úst“ a přidala na tác, protože blýskavá červeň obalu rozzáří adventní tác, přidá mu slavnostní třpyt a nakonec, sníst je můžu kdykoli, že?

Krása.

4 – Náhradní výzdoba, minimalistická, leč naše (ještě před dozdobením bonbony)

Posadila jsem se před nazdobený tác a kochala se pohledem na jednoduché zátiší. Svíčky tiše hořely ve svých malých altáncích, ovoce vonělo a ořechy svou hrubou strukturou krásně doplňovaly lesklé hladké obaly mých nejoblíbenějších bonbonů.

Seděla jsem v tichém rozjímání a radovala se, jak jsem to vše parádně vymyslela. Bohužel jen do chvíle, kdy se přiřítila koťata, která byla mezitím zaměstnána přerovnáváním půdy a honěním se po schodech.

5 – Průzkumnice

Nebudu se dlouze rozepisovat.  Večer se odehrával ve dvou rovinách. V té první jsem se kochala svítícím zákoutím, v druhé (silně převažující) jsem odháněla zvědavé tlapky a nosánky. To dám, přesvědčovala jsem se.

6 – Hm, kdyby se to zkompletovalo s tou zeleninou… hm

Když vydržím, přestane je to bavit, zvyknou si, že to tu je a nebude je to zajímat, doufala jsem a odrážela výpady koťat směrem k lampičkám. Vydržela jsem a koťata to opravdu po chvíli bavit přestalo. S vyčítavým pohledem se přesunula do kuchyně, tam zalehla mého muže a s tichým vrněním mu žalovala, jaká jsem to ale panička, když je nepustím ani k tomu pitomýmu tácu.

7 – Ukaž se, vořechu

Kupodivu ráno byla výzdoba pořád ve stejném stavu, v jakém jsem ji večer opustila, a tak jsem spokojená a nadšená odešla do práce s tím, že ono to přece jen půjde a nějaká ta vánoční dekorace u nás určitě ještě přibude a hlavně vydrží.

Inu, jak pravila už teta Kateřina, nechval dne před večerem.

Když jsem přišla z práce a vešla do pokoje, zjistila jsem, že mou, už tak jednoduchou adventní kompozici zjednodušila naše výtvarně nadaná koťata až na samou dřeň.

Mandarinky byly vytahané z misky a rozházeny po stole a křesle, kde lehce podrápané spolu s ulámanými stvoly rýmovníku tvořily surrealistickou změť.

Oba bonbony jsem našla po chvíli hledání zapracované do koberce. Předpokládám, že byly vypinknuty z tácu a poté, co byly shledány fotbalení nezpůsobilé, byly zalehnuty a teplem kočičího těla se rozpustily. Jak to vím? Viník byl totiž posléze odhalen a zbytek rozpatlané čokolády byl z bílozrzavého kožíšku odstraněn utěrkou, namočenou do teplé vody a z přehozu na gauči pračkou. Zbytek jsem odstranila z koberce a při vyhazování do koše zamáčkla slzu.

Ořechy jsem nenašla dosud. Kam je zapinkli, Velká kočka ví. Buď jsou pod gaučem, nebo pod lednicí, či propadly kamsi do kočičího hyperprostoru, netuším.

8 – Není nad pořádně srovnané obrazy

Na skleněném tácu osiřely dvě lampičky a prázdná miska, na které si nájezdníci buď netroufli, nebo je nedokázali z tácu vystrnadit.

A aby bylo dílo kompozičně završeno, obrazy na protější zdi visely nakřivo úplně všechny, a i velké kyvadlové hodiny vedle škrabadla byly posunuty do hodně odvážné pozice.

9 – Konečně visí, jak mají, hloupý hodiny

Z gauče pak na mne roztomile zíralo trio rozespalých koťat, která po té velké práci, co si dala s adventní úpravou našeho obývacího pokoje, byla zcela vyčerpaná.

10 – Odpočinek po té dřině

Nedivím se jim.

Než jsem pokoj uvedla do jakžtakž původního stavu, byla jsem vyčerpaná taky.

Těšíte se na Vánoce? Já vám ani nevím, jestli já mám na co.

A to je přede mnou balení dárků. O zdobení stromečku a dalších věcech nemluvě.

Nikdy jsem nevěřila, že to někdy řeknu, ale povím vám, zlatej Barbucha.

11 – A víte co? My na to kašlem a budem netopýři!

Aktualizováno: 14.12.2019 — 23:29

47 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. No svíčky u nás také nepoužíváme od té doby, co Hepinka jako koťátko se vrhla ke svítící svíčce a začal jí hořet fousek. Naštěstí jsme ho uhasili včas.
    Adventní věnec máme jen po dobu adventního koncertu a po jeho skončení putuje na balkon.

    Na stromeček mi zaplaťbůh žádný z kočičáků nelezl a neleze. Máme asi štěstí.

    Na okno v kuchyni, kde mám vitrážkovou záclonu,tak na zbytek okna lepím sněhové vločky. A Daník mi je pacičkou neustále strhává a hází na zem.
    A nedá pokoj a nedá.

  2. Toro, díky za další roztomilé povídání. Mohly by to být primo krátké Večerníčky pod děti (jenže by pak asi každé mrně žadonilo, že chce nejen koťátko, ale rovnou tři :) )

    Já mám hořící svíčku jen na poličce nad krbem a o té kočky ani nevědí. Mívala jsem ji i v jídelně na stole, kde se sice skoro každá naše kočka vyskočila zvědavě kouknout (a málem si spálila buď fousky, nebo packu), ale brzy je to omrzelo. Teď mám uprostřed kouřící kostelík a ten kočky nezajímá.

    Před pár dny nám přišla laserová baterka pro kočky (čekali jsme, že budeme kupovat víc věcí najednou). Inspirovala jsem se tvojí „rybičkou“ (resp. její kostrou :)) jenže tu neměli, tak máme „myš“. Doteď jsem používala jen červenou tečku, která byla stále stejně velká. Když jsem teď viděla, jak se z maličké, vzdalující se myšky udělá óbr myš, myslela jsem, že se jí kočky budou bát. Ale naopak, všechny tři jí honí v jakékoliv velikosti, Ginger po skoro 30 myši dokonce vyskakuje na zeď. Takže díky za inspiraci :) A tahle je – oproti té tečce – na poctivou AA baterii, což je fajn, protože ty „knoflíkové“ se velice rychle vybijí a koupit nové vyjde skoro stejně, jako koupit celou novou hračku.

  3. Sedím u adventně stolu,těším se na adventní koncert na TV1,v neděli. Úderem hodiny H,zapaluji první svíčku a při bohulibé vznešené hudbě,dělám celý koncert, kššš,jedeééššš,pak dupy dup úprk a znovu a znovu až do uhašení svíčky,tož tak je to.
    Toro, óóó,jak ti rozumím ale moc pobavilo. :-)

  4. Toro, zase krásné povídání, které se čte s širokým úsměvem.
    Přiznám se, že já doma žádné svíčky ani lampičky hořící plamenem nezapaluji, odjakživa se bojím požáru. A od té doby, co mám kočky, tím spíš. Představa kočky s hořícím ocasem mi nedělá dobře. Tuhle mou obavu podpořil i hrozný zážitek jedné mé známé. Vyhořeli v panelákovém bytě, a to tak, že kompletně. Měla pro hezkou atmosféru doma zapálenou svíčku, její malé holčičce se ta svíčka s plamínkem moc líbila. Paní si odskočila na záchod, nenapadlo ji, co se za takovou chvilku stane. Holčička se hned chopila svíčky, začala s ní nějak laborovat, jako první chytil ubrus a pak už to šlo ráz na ráz. Holčička se toho ohně lekla, tak ještě pootevřela snad okno nebo dveře, nevím. Chytlo to tah a když maminka vyšla ze záchodu, tak už stačila popadnout jen holčičku a kabelku v předsíni a vyběhnout na chodbu. Z bytu nezachránili vůbec nic, jen tu kabelku, bohužel tam ještě uhořel papoušek, zůstala z toho jen černá díra a očouzené a vyplavené některé další okolní byty. Takže jsem zakoupila LED svíčičky, které i poblikávají. Mám několik kovových a keramických domečků, do kterých je dávám, vypadá to hezky, žádný rozdíl není znát a můžu být v klidu. Občas „zapálím“ katalytickou lampu, ta nehoří plamenem, jen na ní žhne kamínek. Zapálit by něco i mohla, ale asi ne tak rychle, jako plamen, a ten žhavý kamínek je ještě překrytý, aby se o něj nikdo nemohl spálit. Navíc ji stavím vždycky tam, kde kolem ní není nic, co by mohlo rychle chytit. A pečlivě ji hlídám. Ale zapaluji ji jen málokdy, ta vůně, co z ní jde, ať je jakákoli, mě spíš dráždí ke kašli, i když mi třeba voní.

    1. Tak já jsem s ohněm taky velmi opatrná, a kdysi jsem prvně hodně hlídala, jak na to kocouři budou reagovat. A taky jsem samotné svíčky v pokoji hořet nenechávala. Tyhle lampičky jsou myslím docela fajn, kovové, uzavřené, takže z nic nic ven nepřeskočí. Ale stejně je hlídám a večer pečlivě kontroluji, jestli jsou zhasnuté.
      Mám podobný zážitek se známou, které vyhořel byt, ale tedy nebylo to od svíčky, ale od rádia :( a vyhořel ve chvíli, kdy byla na nákupu, po návratu už našla hasiče jak hasí. Zůstaly tam tři kočky, bylo to tehdy hrozné.

  5. Hi, hi, Toro hezké Vánoce očekávejte. První Vánoce s kotětem Darečkem jsme měli obrněný stromek popundeklem, myslím, že jsem o tom někde i psala, který koťátko (byl mnohem mnohem mladší než vaše trojice) lehce překonal, takže nakonec jsme nesčetněkrát sundávali kotě ze stromku, ale brzy ho to přestalo bavit. Další Vánoce už neřešil ani světýlka ani plamínky, protože to hned v ranném věku zjistil, že to auvajs pálí a hned si zapamatoval. Tím pádem mi nerozdělal ani vánoční věnec, protože tam byly ty auvajs plamínky. Jen ten stromek ho inspiroval k lezení, však ještě tu zimu začal chodit ven. Mám fotky jak se plíží po zahradě sněhem z červeným nosem a ne a ne jít domů :D .

    1. tak Pitině to šplhání do špičky vydrželo, leze po škrabadle jak za mlada…stromek nebude, nájezd 9 členné hordy by nedal….

  6. Jojo, venku je hezky, i když docela zima, sluníčko svítí, tři zvědavé kebulky se zahy daly do úklidu, všechno je tak, jak to má být. :)
    Taky jsem to zažila. Moje kočky už jsou velké, tak zrovna úklid nehrozí, ale to neznamená, že jsou nějak vzorné. Alžbětka pravidelně utírá prach nahoře na šatníku, odkud mi občas skočí na postel. Vivi si zase oblíbila krabici s ořechy, kterou jsem dala v pokojíčku na parapet, takže je to drsnější verze princezny na hrášku. A že mám polovinu ořechů (nejen) na parapetu, to je jasné. Vždycky jen zaslechnu rachot ořechů a je mi jasné, že se Vivi právě uložila k spánku. Ořechy jsou všude.
    Toro, ty lampičky jsou moc pěkné, já tu raději svíčky nezapaluji, už jsem kdyí psala, že mám strach z nízkého stropu a přiznaných trámů, tak sháním nějaké ty na baterie. Už mám sněhuláčka, viděla jsem i malý stromek.
    No, ještě asi 14 dní, a začne se to lámat. Prostě se to musí vydržet a těšit se. Jinak mám Vánoc dost po krk, ty masy koupěchtivých lidí tu atmosféru ničí.

    1. Ořechy… kdy dávno ještě v JH jsem dostala krabici neloupaných vlašáků, jakože si je mám vyloupat. Krabice stála na zemi a když jsem se po dost dlouhé době dostala k tomu, že bych je vyloupala, zjistila jsem, že náš zrzek Tobiáš, tehdy malé kotě, si z té krabice udělal druhé WC. A já pořád chodila, odkud je to cítit a to mě nenapadlo… no šly do popelnice komplet i s krabicí, byly už celé měkké a hnusné.

  7. Toro, opět jsem se upřímně bavila a korunu tomu dala ta fotka s netopýry:)) Víš… řekla bych, že jak jsi chytrá, koček znalá a tak… tak dát koťatům ořechy byl od tebe prostě úžasný nápad! Pro ta koťata, samozřejmě :D
    Hele… oheň jistíš, páč jsi soudná, ale přiznej se, že zdobíš hlavně proto, aby ta akční trojka měla radost? (wasntme)
    U nás doma je vlastně strašlivá nuda, protože psí holky naše věci nezajímají. Vánoční strom tak bude spíš v sekundárním ohrožení – tedy ozdoby srážené radostně mávajícími ocasy (proto jsou dole na stromku vždy ty nerozbitné, i když kombinace klasických českých skleněných ozdob a plastu by mohla být pro náhodného návštěvníka zarážející:)) a pak záleží na tom, jak moc budou experimentovat děti… :)

    1. Hele, tys mě odhalila :) no je fakt, že nějaké podněty dostávat musí, že jo, a co je to pár ořechů… :)

      1. Moje sestřenice, též kočkomilná, před pár lety takhle doma uklouzla po ořechu, který předtím sloužil kocourovi jako podnět… Měla na nose brýle a obličejem padla přímo na hranu otevřených dveří. Žádné těžké zranění z toho naštěstí nebylo, ale paseka to byla pořádná a neptejte se, jak chudák vypadala. Tak fakt bacha na to.

  8. Kouzelné vyprávění, jsou to zlatíčka :-))
    Já svítím svíčkama o sto šest, naši zvěř to nechává v klidu, pes to neřešil nikdy, Čerťa je za a) polovenkovka, tudíž doma hlavně chrupe a za b) důstojná min. šestiletá dáma (přesně nevím, k nám přišla už s koťatama). No- důstojná dáma -na stromeček dávám po zkušenostech a pro jistotu nerozbitné ozdoby, Darek je sráží vrtěním ocasu přímo bravurně a Čerťa s nimi hraje fotbal :-)

    1. No naši kocouři to taky neřešili, a Rozárce je to též jedno. Ale ono je to taky přejde, já věřím, že si časem zvyknou :)

  9. nás čeká určitě řádění v papírech a krabicích…hádejte, proč našemu dárečkovi říkáme Connyáš :-D strom koupíme co nejrozložitější a pichlavý, protože oba mladší kluci jsou silně šplhavého založení :-/ vánoční stromeček ještě nezažili ani jeden :-D

      1. to bude…oba něžní kocourkové mají po 4 kg chlupaté váhy a rychlost střely z kuše :-D Connyáš slaňuje přiznané trámy v obýváku stylem “ píďalka“ :-D že vyskočí z podlahy na stůl bez rozběhu, to asi nikoho nepřekvapí.

  10. kouzelné jako vždycky…ale asi jen z jedné strany, což? :-) radši nedoplňuji proslulou Erbenovu baladu…mohla by znít třeba: “ Tore lístek do Brodu, koťatům po tlamce “ :-D

  11. Toro, co při tom kočičím nadělení zkusit ty svíčky na baterii. Mají dokonce mihotavý plamínek, iluze je skoro dokonalá a věnec a vousiska to nespálí. Ovšem, převrhnout se jistě dají a pinkat s nimi je také zábava!

    1. Dobrý nápad, po těch světýlkách se podívám, mohla bych udělat aspoň „jakože“ adventní věnec.

        1. S těmi čajovkami dělali zrovna včera moc velkou parádu děcka na školním adventním jarmarku. Přestavte si pološero, v něm svítí stromek a 4 třídy zpívají se svíčkou v ruce Jsou svátky. Opticky naprosto dokonalé (o akustice vzhledem k obtížnosti písně a představě některých, že čím hlasitěji, tím líp, zachovám raději hluboké mlčení :) ).

  12. Teda Toro – jak jsi stará… teda znalá kočičí posluha, tak jsi naivní jak panna nevěstinka. (rofl)

    Zikmund, u které jsem byla vždy přesvědčena, že se vyřádí na dvorku, v poslední době taky tíhne k dekorativní úpravě obydlí. Bohužel má dojem, že jsem neskutečný bordelář, co všechno nechá na stole a jeho úkolem je to uklidit, po hříchu na zem. Takže moje krásné hodinky už nejdou, protože z nich odrazil čísilka, podpuri už asi nevonělo, tak ho použil jako stlaní pro kozu a jsem fakt zvědavá, kde nakonec skončí mí Tři králové z šustí – minulé Vánoce ten černý vzadu přišel o korunu i s vlasy, takže teď máme plešouna. A to máme vyrovnaného kocoura ve středním věku…

  13. Myslela jsem si, že Adéla má rozum až donedávna, kdy si připálila vous na zvědavém čumáku a za dva dny udělala totéž. No, rozhodně se s ní nenudíme. Takže ptákoviny u koťat beru, u dvouleté kočky očekávám aspoň trochu soudnosti, když ne rozumu. Takže chápu, že zavíráš svíčky do lucerniček, já mám svíčku ve skleněné váze (jednoduchém válci z Ikea), aby nedošlo k požáru převrácením apod., i když ty fousy… ale Kaččin přítel, povoláním hasič, stejně na svíčky zahlíží nevlídným okem :)

      1. Ovšem Adéla není normální, že. Nicméně se vypracovala, už odevšud nepadá, takže doufáme, že se i zklidní :)

  14. Já jsem měla vždy to štěstí, že koťata, zatím dvoje, mohla chodit ven. Takže doma jen pozorovala a hlavně odpočívala. Nebo jsem měla štěstí na obvzlášť líné jedince.
    No a s tím chozením ven – Felínek si poslední týden usmyslel, že s námi bude ráno chodit na procházku. Vlaje okolo nás a pokud jsme jenom v parku, dávám pozor na možné nebezpečí ze strany nesnášenlivého bulíčka, který se většinou venčí ve stejnou dobu. Ale když jsme dnes šli přes silnici a já byla přesvědčená, že moje syčení ho poslalo zpátky až do doby, kdy jsme se vracely a milánek vlál přes silnici..

    1. No naše budou taky doufám chodit ven, už jsme začali vyřezávat dřeviny kolem rozpadlého plotu, až bude nový, tak pak to půjde.

  15. :D:D:D

    No nezlob se, Toro, nic člověka nepotěší tak jako cizí neštěstí. :)

    Se svíčkami tě chápu, naše mláďata už naštěstí odolají plamínku i potřebě cokoliv rozsalašit po bytě. Zajímavé je, že taky svítíme, ať už svíčkami či hodně jakýmkoliv světlem. Jestli to nebude tím, že do slunovratu ještě pár dní depresivní tmy a po něm světla přibývá, tak už to není tolik psychologicky potřeba.

    Fotka s (bat)(bat)je skvělá.

  16. Jsou to miláčkové, průzkumníci a badatelé…těžiště a fyzikální zákony jsou od toho,aby se porušovaly po kočičím..protože všechno jde, stačí jen chtít…jak jsou unavení, drobečkové…jsou to jejich první Krabice (vánoce), dárky se s jejich pomocí zabalí do nevídaných kreací, tradiční vánoční zvyky získají nový rozměr a nádech adrenalinu…těš se Toro,těš… Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého
    neseš na památku? (chuckle) Zdravím Krakence i posluhy…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN