HOST DEDENÍKU – Aida: Krabičky, krabičky? Krabičky!

Kdo má děti, které už bydlí samy, ten mi jistě porozumí.

 

 

 

Děti přijedou na víkend, nebo se jen tak objeví během týdne. Zrovna něco vaříte a je toho náhodou víc, nebo je toho plánovaně víc. Tak holt ty přebytky dětem naložíte do krabiček a vezmou si je k sobě domů.

Problém nastává tehdy, když se ty krabičky nevrací a nevrací.

Naše momentální zkušenost – už jedem asi čtvrtou sadu krabiček, všechny ty předchozí se někam vypařily. Naposledy jsem koupila rovnou sady dvě, obě po osmi kusech, a zrovna dnes jsem zjistila, že z té sady jich doma dohromady máme jen 6. Ale stejně mám ty svoje děti moc ráda a na krabičkách mi nakonec vlastně vůbec nesejde, koupí se nové.

A jak jste na tom s krabičkami vy?

 

Dede: Foto je moje… jak je vidět, krabičkuju taky, byť ne kvůli dětem:)) :) A přidám ještě otázku za sebe: Obsah krabiček takřka vždy mrazím (jsou pro taťku, vozím je do Prahy nárazově), což částečně ovlivňuje, co do těch krabiček dávám. Pojďme si povídat i o mražení, resp. rozmrazování: jak to třeba děláte u smetanových omáček nebo polévek?  :)

 

Aktualizováno: 14.12.2019 — 23:29

73 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jsem dospělý potomek a student z Moravy v jednom, ale krabičky odpovědně ukládám na místo určené věcem, které někdy odjedou z mého bytu. Většinou je ani nezapomenu zabalit. Jednou jsem je dokonce posílala poštou, ale to bylo proto, že si naši vzali z útulku psa a posílala jsem pro něj „balíček“. :)

  2. To se řekne krabičky, krabičky, to se nakonec nějak vyřeší (přiznávám se, že tohle jsem Dede poslala, když jsem stála nad myčkou a nemohla se dopočítat víček), ale co teprve takové seminárky nebo diplomky. U nás doma jsem od toho já, revize, to je moje (ne, že by mě to dvakrát bavilo). Zrovna teď jsem dokončila opravu a formátování jedné seminárky naší holky a mám dost, dvě hodiny mi to trvalo, asi dýl, než jí to trvalo napsat. Ale dělám to ráda, nijak jinak nemůžu pomoct.

    1. Jo a musím se na to margo pochlubit, jednomu z dceřiných bývalých chlapců jsem opravila a upravila diplomku tak, že i když ji mu nejprve hodili na hlavu a nechtěli ho pustit k obhajobě a ke státnicím, nakonec z toho bylo snad béčko – obsah jsem neměnila, jen pravopis. Asi si na to zavedu firmu, jen letos jsem ty diplomky opravovala snad tři nebo čtyři (vše od kamarádů našich dětí). Ještě kdybych ten pravopis fakt uměla, to by bylo terno. :-)

      1. Honza vše psal v angličtině, takže pomoct jsem nemohla. Když psal diplomku, tak mi přečetl kus česky, popsal, co potřebuje zformulovat a já jsem hledala vhodné slovo nebo spojení v češtině, aby si to mohl přeložit. No, po půl dni jsem toho měla dost. A pak jsem mu dělala „plyšáka“, když se učil na státnice.
        Vysvětlení „dělat plyšáka“ – když Honza přešel na osmiletý gympl, tak jsme zjistili, že se neumí učit, klasika u chytrých dětí. Takže naučit dítě se učit – čtení očima nestačí, musíš si to psát, to jde jiným kanálem a musíš si to říkat nahlas, to do té hlavy taky leze jinudy. Jenže to ho úplně nebavilo, já jsem taky občas neměla náladu poslouchat několikrát za sebou „geologický přehled Evropy“. Takže jsme vymysleli, že si vyskládá na postel nebo na stůl plyšáky a bude to vyprávět jim a mně přednese konečnou verzi. Takže, když se učil na státnice, jsem dělala plyšoňa, aby si to utříbil, zjistil, kde to říká špatně. Byl to hodně náročný měsíc.

        1. Jejda, to Tě obdivuju, naši se naštěstí učili sami.
          Jo a práce oba píšou anglicky, ale ta angličtina je na tom to nejmenší, horší je to formátování a grafická úprava vůbec (3 druhy a velikosti písma v jednom textu jsou běžné).

          1. Jinak on je děsnej šprt a chtěl mít ty státnice asi jako velkou šou ;-) . Šlo mu o červenej diplom, šprt je to (rofl)

            1. Naši naštěstí moc šplhouni nejsou, celé to mají dost na háku, jsou i jiné věci než škola (např. kluk se nám až dodatečně přiznal, že celé léto před bakalářskýma státnicema brigádničil po nocích v Aromi, my mysleli, že tam byl jen v červenci, ale byl tam i v srpnu, pak ještě krátce odjel vařit kamsi do Itálie). Přitom (a to mi přijde legrační) oba dostali cenu za nejlepší závěrečnou práci (holka za bakalářku, kluk za diplomku).

  3. Všechny krabičky s oddělovacím víkem jsem zlikvidovala a pomstila jsem se za to,že „se“ ztratilo víčka,šly do plastů. Zakoupila jsem doufám poslední generaci s pevně připojenými víky,já jim dám, potforám. :-) Mladým,dnes už starým, hihi, nevozím nic neb oni chtějí zřejmě docílit vychrtlosti a sladkosti odmítají,ostatní musí do sáčku. :-)

  4. Krabiček různých tvarů a velikostí mám také hodně. Kupované a ty v kterých jsme koupili nějaké jídlo a je mi je líto vyhodit. Ale do mrazáku je používám málo, většinou je strkám (stavím na sebe) do lednice se zbytky jídla na pozdější použití. Do mrazáku je nedávám proto, že mrazím kde co, takže i dva mrazáky (součíst lednicek) se rychla naplní. Takže mrazím v zazipovacích sáčcích (také mám různé velikosti), v nichž pak mohu obsah zplacatit (zelenina, houby, pesto, omáčky apod) a zaberou tím méně místa.

    Rozmrazuji buď vyndáním jídla přes noc (větší kusy masa), nebo neprodyšně zazipovaný sáček ponořím do dřezu či hrnce se studenou vodou (když jó spěchám, dám vlažnou, nebo dokonce teplou – nikdy horkou).

  5. Pokud expeduji, pouze v nevratných obalech /Rama, zmrzlina/. Jinak už bych si za cenu nevrácených vratných krabek dávno mohla pořídit slušivý cadilac.
    Ty vrácené bez víčka, véélmi zvyšený adrenalin, používám na papú pro venkovní koče.

  6. Když už jsme u toho zamrazování, poraďte mi prosím. Mám kus uzeného, které ale nejspíš nespotřebuju všechno. Mám ho celé uvařit a část dát zamrazit, nebo ho mám ukrojit a dát do mrazáku hned?
    Podotýkám, že je kupované, ale od dobrého řezníkaa.
    Díky.

    1. Tečko, to už není vařené? Buď jsou ta masa už vařená, pokud jsou uzená „tradičně“ (asi jako se udí doma), tak už vařit netřeba, jsou udělaná k jedlosti dlouhým uzením. Uzení, jak bývalo zvykem dříve, tj. velké kusy, např. plece, boky, bývaly uzené dozlatova horkým kouřem, uvnitř byly syrové, se snad už nedělá.
      Pokud budeš mrazit a je nutno vařit, tak uvař a pevně zabal do fólie, aby to nezledovatělo a pak jen po rozmražení nahřej v mikrovlnce..

      1. Děkuju. Tohl úplně k jídlu měkké není, takže ho většinou chvíli dělám na páře.
        Tak ten kus projde párou a do mrazáku.

  7. Krabičkování se objevilo v mém životě, když jsem se odstěhovala od rodičů a vzápětí provdala. Jejda už to bude bezmála 45 let . To směřovaly krabičky směrem k nám. Asi dvacet let zpět, se tok krabiček obrátil a směřoval směrem k rodičům. Poslední roky, co maminka zůstala sama doma ten tok nabyl na intenzitě. Jednou za čas jsem pobrala hromadu umytých krabiček do jejich domovské skříně.

  8. Taky mám pár krabiček, které používám, a protože jsem sama, veškerá chybějící víčka padají na mou hlavu. Občas něco zbyde, omáčka, guláš, nebo třeba karboše, tak jdou do krabičky. Ráda si takhle zamrazím maso, obrané ze žeber, když vařím polévku. Ty kousky zaleju vývarem, zamrazím, a když je chuť na rajskou, přijdou vhod. Nevadí, že to jsou soustíčka, maso je prostě prémie.
    Dost zamrazuju vývary, když vařím maso kočkám, ale i z uzeného, redukuju to do aalých petek a pak používám do omáček, nebo i do polévky.
    Nechutná mi nic zmrzlého z brambor, ani chleba a pečivo.
    Chleba koupím jednou za týden, nevadí mi tuhý, pokud nestvrdne (a to si hlídám), pečivo koupím občas, jen když je opravdu potřeba. Chci zkusit rohlíky podle IvyP, z poloviční dávky.

    1. No, s tím zmrazeným pečivem to mám taky tak…vůbec mi to nechutná. Radši starej chleba a opeču si ho v topinkovači, což se dá dělat tak dlouho, dokud nezplesniví.

  9. Ach ano, taky jsem krabičková :) Maximum krabiček jde k taťkovi, který je i poctivě vrací. Děti jsou jaksi jiný level :P takže s Andym už máme dohodu, že posílám jen v nevratných obalech:))
    kromě krabiček od zmrzliny mám ráda kyblíky od jaroměřického Fénixu – to je tvarohový sýr a v kilových kyblících ho prodávají v Makru. Bohužel, co se moje donedávna ledabylá intolerance laktózy rozšířila z mléka a smetany i na kysané výrobky a tvaroh, mám s kyblíky utrum. Sama obsah kyblíku sníst nedokážu dřív, než se to začne kazit, takže jsem nejen přišla o oblíbený sýr (pořád ho můžu, ale jen maličko a ne denně), ale i o ty kyblíky :)

  10. Krabičky !!! Pořád je kupuju a pořád je nemám. Když přijede synek s rodinou, tak si samozřejmě něco v krabičce odvezou, protože já stejně neumím vařit tak, aby nezbylo. A krabičku co? Nevrátí! Teda nakonec vrátí, ale až po několika urgencích nebo když my jedem k nim, tak holt „prolustruju“ kuchyň a krabičky jsou na světě. Do mrazáku dávám zbytky do krabiček od Flory, Ramy a pod., je to skladnější než sáčky a osvědčilo se. Houby mrazím podušené ve vl. šťávě. A kopr mrazím tak, že ho nasekaný dám do udělátka na led, zaliju vodou, dám do mrazáku a druhý den vyklopím a každou kostku zabalím do alobalu, ty potom dám v sáčku do mrazáku. Stejně tak petrželku, takže mám v pytlíkách cedulky KOPR a PETRŽEL.

  11. Konzervaci potravin jsem vystudovala, leč nikdy nedělala.
    Tak jen pár rad.
    Mražení zeleniny
    pokud vím, že spotřebuji v krátkém čase v řádu dní (třeba trocha zbyla), nemá cenu se s tím nějak mrzet, šup s tím do sáčku, jen zavázat. Pokud je třeba zpracovat zeleninu ze zahrady, protože ve sklepě se to stejně zkazí nebo zvadne, tak nakrájet na velikost, kterou používám, vsypat do hrnce s vařící mírně slanou vodou, krátce spařit (pár vteřin), vybrat, dát zchladit do studené vody, ocedit, okapané dát do sáčků a zavakuovat. Pokud jsou třeba přebytky květáku, jde obalit a dát zmrznout, zase nejlépe vakuované, aby nezledovatělo.
    Fazolové lusky, z kterých budu dělat salát, uvařit skoro do měkka, pak se s nimi nemusí nic jiného udělat, než jen rozmrazit. Špenát spařit, po vychladnutí nasekat, zavakuovat.
    Houby:
    na krátké uchování není nutno tepelně upravit, nakrájet, zavakuovat, spotřebovat během pár týdnů. Pokud se mají uchovat delší dobu, tak buď podusit ve vlastní šťávě, produkt má pak takovou jednolitou hnědou barvu od suchohřibů nebo houby spařit v osolené lehce okyselené vodě, scedit, ochladit a šup s nimi do vakuovacího sáčku. Pak jsou rozeznatelné jednotlivé druhy.
    Ovoce:
    Nemrazit rovnou v sáčcích!!! Na plech nebo kovový podnos dát papír nebo potravinářskou fólii, nasypat nebo naskládat ovoce (švestky, meruňky na poloviny, broskve na menší kousky), zmrazit, teprve pak dát do sáčků a zavakuovat.
    Maso:
    pokud se vaří pro jednoho, dva, je lépe zamrazit jednotlivé plátky – vložit naplocho do sáčku, přehnout za masem a naplocho naskládat do mražáku. Maso na guláš nakrájet na kostky, stejně tak na sekanou, dát do sáčku, vytlačit vzduch, zavázat.. Větší kusy na pečení pevně zabalit do potravinářské fólie. Maso rozmražovat pomalu.
    Hotová jídla:
    podle množství do nějaké krabičky. Pokud se zamražuje více tekutých potravin, typicky třeba zabijačková polévka, tak vložit sáčky do ustřižených krabic od mléka, naplnit, zagumičkovat a zmrazit. Má to pak definovaný tvar a dá se skládat. Uzené maso, klobásy a jiné dobroty nejlépe zavakuovat, po šetrném rozmražení je jak čerstvé. Pozor – věci ze zabíjačky (jitrnice, jelita, prejt) spotřebovat během pár týdnů, pak mají tendenci žluknout.
    Co nemrazit:
    pokud nemáte vakuovačku na silné fólie, tak v žádném případě nemražte kopr. Je koprové pak všechno – jahody, maliny, švestky…

    Pokud pravidelně zpracováváte přebytky mražením, vyplatí se koupit vakuovačku na strukturované fólie.

      1. Kopr dávám do malých krabiček a ještě se mi nestalo, že by mrazák byl cítit. Horší je to s mrazením medvědího česneku. Dám do krabiček, zabalím krabičku do potravinářské folie a ještě to naskládám do jiné krabice. Mám velký pultový mrazák, tak to jde.

        1. používám ty Ikeácké a nebo ty zmrzlinové,které mi syslí máti a sousedky kolem ní, furt mizej,nikdo mi je nevrací :-D..na Beaveru se mrazí do kyblíků nebo do sáčků.Někdy i do krabiček-větších, vždycky v nich někdo něco přiveze a pak na ně zapomene..tyhle lidi,co je nechtěj vracet, milujeme :-D

    1. Díky, tohle je užitečný přehled :)
      Pokud mrazíš chleba nebo pečivo, jak to děláš – a jak rozmrazuješ? Já to nemám ráda, ale život na vsi bez obchodu a s možností nečekaných hostů člověka naučí si držet aspoň minimální zásoby i v této oblasti :)

      1. Jeden čas jsem mrazila, ale nebylo to ono. Rohlíky jsem nemrazila vůbec, ty už to většinou jednou mají za sebou v pekárnách (vykrytí špiček), chleba na plátky, po rozmražení bylo nejlepší prohnat toustovačem nebo nahřát v pícce.

        1. Ale když to máte do nejbližší prodejny 7 až 8 kilometrů tak nic jiného nezbývá. Nakrájím, dám do mikrotenového sáčku a pevně uzavřu. Rozmrazovat nechám při pokojové teplotě. Housky a rohlíky též zabalím a zmrazím. Jedla jsem u kamarádky i svatební koláčky a neměly chybu. Jen se nesmí zapomenout včas vytáhnout z mrazáku. Všechno bez mikrovlnky.

          1. Maruško, do obchodu to máme taky čtyři kilometry, tedy do obchodu, kam bych šla jen v nouzi nejvyšší. Chleba si peču v pekárně, občas rohlíky, občas v Přerově v Lidlu koupíme bagetky, croissanty. Ale nestěžuju si, města mám dost nadosmrti.

            1. Já si nestěžuju, skorosamota mi zatím vyhovuje. Jen konstatuji. Chleba si péct neumím. Naučila jsem se tady žít. Taky zajedu do Lidlu do Turnova nebo do Českého Dubu do normální prodejny. V Dubě je skoro všechno od pekárny po lékárnu. To je těch 7 km.

  12. Kdyby mizely jen k dětem, nám mizí i k manželovým rodičům, a to se babi dušuje, že je všechny posílá zpátky. Tak je asi na cestě černá díra, co požírá krabičky.

  13. Krabičky mám své oblíbené, pracovní a ty si hlídám jako čert. Pokud něco balím rodině, snažím se o nevratné obaly.
    Hotová jídla jsme jednou za čas vybrali z mrazáku a vysypali u slepic, tak jsem se naučila vařit přesný počet porcí a nemrazit. Nechybí nám to.

  14. Jo, krabičky… Honza jezdí za 2-3 týdny, vždy si něco odveze a krabičky ubývají. Jednou to dospělo do stavu, kdy jsem doma neměla už skoro nic, takže dostal ultimátum – buď dovezeš krabičky nebo nedostaneš nic. Pak pro něj byl manžel v Olomouci a já se divím, co to táhne v krabici od zeleniny z Lidlu – ani jsem netušila, kolik mám krabiček ;-) , dovezl i sklínky od kompotů,džemů, rajské šťávy, fakt toho byla plná krabice.
    U nás tomu říkáme výměna rukojmích.

    1. Onehdy takhle nabalený přijel syn, domů ho vezl MLP, tak proto, jinak by nic nedovezl, jezdí jen nalehko s batohem.

              1. Jj, tak se u nás říkávalo holkám, pokud byl na tom stejně kluk nebo chlap, tak se mu říkalo schoura.
                Z čeho to je, netuším matka původem ze středních Čech, otec z Liberce.

  15. Jo jo, krabičky! Mám jich plný šuplík doma a plný v práci (rofl) . Pravda, velmi často jsou na tom jako u Matyldy a mne bere čert, když se mi vrátí bez deklíku. A tady musím pochválit Terku, která je vrací opravdu vzorně – největší bordelář je Jeník (jak jinak!). Hlavně mne štve tím, že krabičky (samosebou bez vršku) používá jako misky – a přitom různých misek mám taky dvě pr… přihrádky. To se pak zašantročí jedna radost.

    Jinak krabky používám i na mražení (tím se jejich spotřeba taky zvyšuje).

    Navíc krabičky jsou u nás opravdu putovní – nejenom že si v nich nosíme jídlo do práce (hlavně ty buchty po Jana), posílám v nich baštu Petrovi (hlavně ty buchty (rofl) ), ale minimálně dvakrát týdně kompletní oběd Jeníkovým rodičům (a taky ty buchty!). Takže často přijde ke slovu i šroubovací zavařovačka na polívku či máčku nebo různé nádobky od zmrzlin – ty hlavně na pudinky, které posílám tchánovi a tchyni.

    Takže sláva krabičkám! (chuckle)

    1. My měli původně krabičky tyto: http://locklock.eu/ – několik sad, v takových velikostech, aby se do sebe při ukládání ve spížce vlezly a nezabíraly moc místa. Párkrát jsem určité velikosti dokupovala, ale pak jsem rezignovala.

  16. U nás mizí nějakým prazvláštním způsobem víčka.
    Nikdy mi to nesedí. Už jsem několikrát dělala selekci a kupovala nové sady a začas mě zase chybí víčko.

    Krabičky používám do mrazáků a když zbyde jídlo, tak šup s přebytkem do krabička a do ledničky.
    Akorát nemám dobrou zkušenost se zmrazováním omáček. Nějak to není po rozmrazení ono.
    Ráda přivítám radu, jak na to.

          1. BTW. Když už jsem zmínila knížku, jaké (a komu) budete dávat k Vánocům? Máte některá nějaké tipy? Vše bych uvítala.
            U nás asi bude letos trochu „přetřeštíkováno“, nějaké (uměnovědné) knihy od starého pána (Michaela) jsem obejdnala pro MLP, nějaké (ze života)- a taky od starého pána – asi koupím babičce. Co vy?

            1. Já knížky našim nekupuju, protože máme každý v tomhle ohledu úplně jiný vkus. Takže neporadím, ale musím si postěžovat. Ráda bych kupovala klukům, ale ONI NEČTOU, PROSTĚ NEČTOU!!! Zato s různými tablety a pod. si rozuměli už tak od 4 let.
              A to mám doma spoustu dobrých knížek pro děti, a je mi líto je vyhodit.

                  1. Aha. Co tomu staršímu podstrčit Harryho Pottera? – u nás to fungovalo, dosud nečtoucí děti se rozečetly, protože je zajímalo, jak to bude dál. Ale asi už viděl všechny filmy, tak to nezafunguje, nevím. Mladšímu možná takové ty knížky od Albi – „kouzelné čtení s tužkou“, nebo jak se to jmenuje. Určitě ale líp poradí ty z nás, které dítka nebo vnoučata v tomhle věku mají.
                    P.S. Ještě mě napadlo – čtou jejich rodiče? V tom to taky dost spočívá. Naše děcka začla číst hlavně proto, že jim bylo pořád divné, že máma stále brejlí do nějakých knih a chtěli zjistit, co na tom je. Jestli ale rodiče nečtou, bude to s dětma těžké, myslím.

                    1. Jo, oba čtou dost. Neteř chodí do knihovny a Petrovi jsem svého času kupovala ke každým Vánocům Terryho Pratcheta. Teď nevím, zažral se do Lega, tvoří a jezdí na výstavy-

                    2. Ten starší je dys…něco, u povinného čtení nevydrží a tím si zprotivil asi čtení vůbec.

                    3. Pokud je dys- a nevydrží, musí dostat krátký zajímavý příběh- a tím myslím i hubenou knížku, on musí opticky vidět, že dojde ke konci rychle. Dcera je dys- kdeco a takhle začala číst knížky o Martince, ty jsou tenké a se spoustou obrázků a začala je číst taky později, asi v devíti letech. Tak najít něco podobného.

                    4. A co takhle nějaký vhodný komiks? Vybrat příběh, který by malého čtenáře zaujal a neodradil záplavou textu. Někde jsem četla, že komiksy se pro dys- děti doporučují.

                    5. To mi připadne jako docela dobrý nápad. Kdybych chtěla být tradiční, doporučila bych Rychlé šípy, to by se mohlo líbit oběma. Ale určitě je hromada dalších jiných knížek, pro tyhle věkové skupiny vhodných. Ale jak mám ty děti velké (a vnoučata žádná), nevím.

    1. To u mě taky. Dřív někdy vozila osamělému sousedovi jídlo a tak se mi vracely krabičky občas bez víček, občas víčka jiná. No, soused už není. Ale JÁ – JSEM PAKO dělala jsem pořádek v krabičkách, rozdělila jsem si víčka aby pasovala a potom jsem VYHODILA TY KTERÉ BYLY K POUŽITÍ.

      1. Maruško, to byl prostě osud. je lepší se s ním nepřít a koupit nějaké nové krabičky – míň to bolí :P (inlove)

  17. Krabičky mám v ruce denně, do malé firmy uprostřed polí nikdo obědy vozit nechce. Takže když uvařím, rovnou si nachystám zbytek na oběd do krabičky. A kupuju schválně ty levnější, protože v práci si v ní jídlo rovnou i ohřeji a mikrovlnka jaksi krabičkám úplně nesvědčí. Jednou za čas je potřeba udělat selekci a vyřadit ty nekompletní (krabičky, co jsou jak z Vodníka od Erbena- hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy, tedy krabička bez víčka a naopak). Pak to zas nějakou dobu funguje dobře a nenadávám, že nemůžu najít to a to. Děti si občas něco odvezou a krabičku někdy vrátí a někdy ne. Proto mívám pár krabiček od zmrzliny nebo tak, abychom nemuseli vracení řešit :)

    1. Na ohřev v mikrovlnce a v plastové krabičce mám fintu – nízká teplota (klidně na rozmrazování) a delší čas.
      Na jednu porci cca 5 minut. Pokud lze, tak zamíchat. Bacha na polévky – klidně vyšší výkon, ale po chvilkách zamíchat.

  18. Jéje, krabičky to je moje vyšší dívčí. Leta vařím večer na druhý den a když něco zbyde, narvu to do mrazáku. Do práce pochopitelně s krabičkou. Když přijede Kačka o víkendu, odváží si jídlo pro Standu a něco na pondělí, aby nemusela vařit. Akorát polévky jdou do sklenice.
    Postupem času jsem zmrazila prakticky všechno, myslím, že smetanové omáčky se nijak nezměnily, pokud se rozmrazují šetrně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN