BTW: Amatér

„Uvolněte paže, protřepejte ruce, povolte kolena a pořádně dýchejte!“ Potáceli jsme se sálem, a protože jsme si vedle všeho ostatního snažili uvolnit i čelisti, vypadali jsme jako banda veselých a totálně opilých zombie. Pokud by se na nás někdo koukal z okna protějšího domu, těžko by ho napadlo, že právě absolvujeme seminář jevištní řeči a techniky…

 

Když mi někdy z kraje podzimu přišel mail od Jaroslava Součka ze královéhradeckého Impulsu s nabídkou vzdělávání pro amatérské divadelníky, zajásala jsem. Hrajeme divadlo čtvrtým rokem, ale zatím jsme se musely všechno učit samy – obvykle ze svých chyb. Vzdělání v oboru je přesně to, co potřebujeme. I nemeškala jsem a všechny členky Dedivadla jsem na kurz přihlásila.

V sobotu ráno jsme přijely do Hradce Králové plné očekávání. Eva Málková z divadelní fakulty Akademie múzických umění, která seminář vedla, nás okouzlila – žena jiskřivého temperamentu, s pohotovým jazykem a obrovskými vědomostmi věděla, jak oslovit své publikum.

Pod její taktovkou jsme se učili, uvolňovali, dýchali, vyslovovali, a to vše prokládali smíchem, protože kdo umí, ten umí. Poslouchali jsme, jak čaruje s hlasem, a toužili to umět také. Takhle totiž vypadá profesionalita.

V následujících dnech jsem si v duchu znovu a znovu procházela v hlavě věci, které jsem se na semináři dozvěděla. Uvědomila jsem si, že jsem se s divadlem dostala do obtížného bodu: mám už tolik zkušeností, abych viděla, jak moc toho neumím!

Z toho vede cesta jen přes vzdělání a praxi, jenže… jen tento jednodenní seminář znamená na DAMU dva roky výuky! A to jsem se ještě nedotkla dramaturgie a tolik potřebné režie.

Ve svém oboru jsem profesionál a chtěla bych být co nejlepší i v tom, co mě „jen“ baví. Učit se na vlastních chybách je však hrozně pomalé a neefektivní. Tak mě napadá… nevíte, jestli mají na DAMU univerzitu třetího věku? :)

 

Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2019

 

Teď, o týden později, v tom mám jasno: pokud máme nějaké divadlo hrát, musíme zavřít oči před profesionály a dělat to, co dokážeme. Být tím, čím jsme.

Protože po dalším vzdělávacím kurzu – tentokrát v dramaturgii – jsem došla k závěru, že tohle se prostě dohnat nedá. Buď budeme mít radost z toho, co děláme, se všemi limity, které to má, anebo toho budeme muset nechat. Takže se hodlám dál vzdělávat a vyhýbat se porotám, které mi budou vysvětlovat, že jsme k ničemu (ano, tu zkušenost už máme). Naší porotou zůstanou diváci – a dokud jim dokážeme přinášet radost – stejně, jako dokud to bude dělat radost nám – stojí za to pokračovat. :)

 

A otázka pro tento den? Inu bude to celoživotní vzdělávání. Co vás baví? Jaké kurzy si děláte? Co byste ještě chtěli zkusit? Děláte si (udělal jste si:)) někdo univerzitu třetího věku? :)

Aktualizováno: 1.12.2019 — 17:52

82 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Kdo je vlastně amatér?
    Je velká škoda, že se vytrácí alespon nejzákladnější znalost latiny. Amatér je přece člověk, který něco dělá ze záliby, s láskou, protože ho daná činnost těší (což u mnoha těch, kdo se třeba právě tím herectvím živí, rozhodně neplatí).

  2. Milá Dede, hlavně buďte sví ! Profíků je jinde dostatek a přebytek,kouzlo amatérů je v něčem jiném. :-)

  3. My, kteří to do univerzitních měst máme poněkud daleko, máme bohužel smůlu. Sice tady u nás funguje tzv. virtuální U3V, posluchači chodí do městské knihovny na videopřednášky a materiály k tématu si stahují z internetu, ale každý rok jsou na výběr 2, max 3 kurzy. Já jsem si to ke své škodě nehlídala, a tak jsem prošvihla genealogii, která by mě hodně zajímala. Nevím, kdy zase přijde na řadu.
    Jinak považuji nápad zřídit univerzitu pro 3. věk :) za vynikající!

    1. Naše babi je z města, kde taky žádná VŠ není (Sokolov) a UTV tam mají. Pilně navštěvovala asi čtyři ročníky, až do letoška, teď je od září bohužel u nás. Ale jen co bude zdravá, v pořádku a zpátky doma, zas určitě začne chodit. U nich to, tuším, pořádá městská knihovna. Kurs je teda na výběr jen jeden, mám ten pocit.

    2. Tyhle vzdálené dělají u nás v sousední vesnici – v Dubenci. Kamarádka (Dana:)) tam chodí s mužem už po mnoho let. Kurzy jsou velmi různé – od umění a historie až po myslivost.

  4. PRO JJ!!!
    Jano, dole ti to už psala Dede. Běž učit, jsi dobrá jako pedagožka a senioři budou vděčni. Kdyby jsi věděla – každou hodinu si přednášející profesoři a veterinární lékaři povzdechli: „Kdyby měli takový zájem o danou věc naši denní studenti!“ Vím, normální studium je těžší, ale přece jenom bych od nastávajících veterinárních lékařů očekávala víc, protože alespoň pro mne by to bylo kdysi v mládí čestné poslání.

    1. Víš, Alex, jenže oni takovéhle přednášky, co jste vy v rámci UTV měli jednu, mají denně dvě až tři, proložené cvikama, kolikrát se mezitím ani najíst nedá. A pak přijdou navečer domů (přičemž vstávali tak kolem šesté, protože první cvika bývají od sedmi, aby se všecko stihlo) a až tak do 10-11 se musí učit, protože se stále průběžně zkouší a píšou se testy. O víkendech škola není, to se už jen celý den učí, minimálně v prvních dvou-třech ročnících ano, pokud to nejsou naprostí géniové s fotografickou pamětí. To pak ten entuziasmus rychle přejde, i když láska k oboru je veliká. Osobně si první dva-tři roky studia vůbec nepamatuju, soukromý život jsem tehdy naprosto vymazala a jen se učila a učila, té látky je opravdu hrozně moc. Pak to začalo být trošku snesitelnější, ale ne o tolik.

  5. Dede, nastoupily jste dobrou cestu. Nemá cenu se srovnávat s profíky, vy jste amatérské divadlo, vaši diváci vám fandí a mají vás rádi a o tom to je! Mnohdy lepší než ta profesionalita. Jste holky šikovné!!!
    Já jsem ihned po nástupu do důchodu nastoupila na Univerzitu III. věku, kam jinam než na brněnskou veterinu. Trvalo to dva roky, bylo to naprosto senzační a i když jsem si nafoukaně mylsela, že už VŠECHNO vím jak o psech, kočkách a koních, tak jsem zírala, kam veterinární medicína dospěla, jaké jsou to úžasné novinky a poprvé jsem alespoň na okamžik krutě záviděla mládí mladým. Mají takové neuvěřitelné možnosti před sebou.

    1. Tu veterinu ti závidím :) jak píšu výš, u nás je také možnost studovat, jen není zase tolik na výběr, kdybys chtěla něco konkrétního. Pokud ti je to jedno, jen chceš dělat nové věci, tak to jde… :)

          1. A pak jsem ještě před časem věděla o nějakých bezplatných kurzech potravinářské chemie a technologie, kdybyste některá měla zájem. Ale teď narychlo to nevím, musela bych to dohledat. Jestli máte některá zájem, najdu to.

          1. Já myslela, že to znáš od kluků, aspoň já to od dětí znám, řekly mi o tom (už před hodně dlouhým časem).

  6. Dede, souhlasím s předřečnicemi, na výčitky se vykašli.
    A na UTV se časem taky chystám, skoro určitě. Teď mám zatím na příští rok (letos už to bylo obsazené, vzpomněla jsem si pozdě) naplánovaný kurz dějin umění, pořádaný místní Moravskou galerií, už jsem zapsaná v předběžném pořadníku, tak na mě snad nezapomenou.

    1. Uvažuju o psychologii a sociologii. To jsou věci, které mě dlouhodobě zajímají a bavilo by mě to. Nebo cokoliv s divadlem :D Uvidíme, jaká bude nabídka :)

      1. No, naše JAMU, jak jsem se tak dneska na ty jejich stránky na Tvůj popud koukala, má ty divadelní kurzy zajímavé, ale nevím, jestli by zajímaly zrovna Tebe – je to spíš historie a teorie, než praxe. Ale přednášející jeden lepší než druhý, to jo.

    1. No… vzhledem k tomu, že máme pořád nemocnou Gábinu, jedeme v jistém provizóriu, aneb vzkřísila jsem Fanču, Anču a Maryšu, známé z Třemešenského masopustu:)) Pokud se to povede tak, jak bych ráda, mohlo by to být dobré – ale zkoušky jsou peklo, když má jedna kolik měsíců neschopenku a obvykle žádné hlídání! :P

  7. Já chodím do divadla už leta na „neprofesionály“, konkrétně Malé divadlo v Kolíně a kouřimský Mrsťa Prsťa. A přiznávám se, raději

  8. Já přesně takhle laboruji s tím mým psaním. K profesionálům mám daleko, kursy, co šly, jsem absolvovala. A čím víc píšu, tak mám pocit, že to neumím a pletu se někam, kam nemám. A pak si řeknu, ať si každý trhne nohou, nikoho to číst nenutím (vlastně jen porotce soutěží teda) a dokud mě to baví, tak si psát budu. A vy hrajte. Lidi bavíte, a to je to hlavní.

    1. Psaní je o fous snadnější, protože v tom jedeš na vlastní triko. A podle tvých výsledků se nemusíš porot bát :)

  9. Nakukovat do světa profesionálů, z toho se můžou nadšenému amatérovi podlomit kolena. Je toho tolik jinak! Ale co, Dede! Jste amatéři, tak vás lidi berou, tak vás mají rádi a rozhodně neočekávají zasloužilé umělce! S tím vědomím hrajte! Radost a nadšení pro věc je velké plus a mezi námi herci – zlomte nadále vaz! :-)

    1. Dnes je těžký, že začnete svou oblíbenou činnost sledovat na sociálních sítích u lidí co se u toho natáčí nebo se sdružovat v nějakých skupinách a najednou máte pocit, že jste hrozně špatní, protože tam jsou mnohem lepší. Prý na to má psychologie nějaký slovo, nějaké internetové vyhoření asi.

  10. Moc ráda chodím na nejrůznější kurzy :) Dnes už je zvykem je vést tak, aby se na nich člověk nejen něco naučil, ale aby mu u toho ještě bylo příjemně. Zažila jsem jich moc – malování, záchranařina – stopy i zdravotní, jazyky – věčná angličtina a norština. No a v poslední době to směřuje k tomu divadlu – improvizace, jevištní řeč, dramaturgie a mám v plánu i režii.
    Potíž u divadla je v tom, že si to nedělám jen za sebe – cítím se zodpovědná i za holky, protože ony hrají, co já vymyslím – a mohly by být lepší, kdybych já to uměla lépe (blush) Mimochodem zjistila jsem, že DAMU tu UTV má:))

  11. Dede, jste báječné dívčí kvarteto a nemyslím, že nutně potřebujete hrát divadlo jako paní Nasková. Ta trocha naivity a amatérismu (v tom nejlepším slova smyslu) tvým hrám neskutečně sluší. Věřím, že seminář jevištní řeči ti něco dal, ale určitě jste své hry zvládaly dobře i bez něj.

    Jinak já jsem na UTV ještě mladá (rofl) , ale pořád přemýšlím nad nějakým dobrým kursem fotografování a následné úpravy fotek…

    1. Ygo, hledala jsem na netu univerzální věk pro nástup na UTV a našla jsem údaj „mezi 50 a 60 lety“:))
      Jinak fotokurzy jsou ohromně zajímavé – vím, prootže na jeden jsem vypsala Martina a druhý (rekvalifikační) si kdysi dělal Marek. tak neváhej a uč se! :) Už teď fotíš nádherně a je vidět, že tě to fakt baví.
      Ovšem pozor… setkání s profesionály může občas amatéra zdeptat :P

          1. Někde je to podmíněno tím, že je dosažen věk, potřebný ke starobnímu důchodu. Myslím na Masarykově univerzitě v Brně třeba že to tak je, jednou jsem už na to koukala. Taky se tam určitě přihlásím, už to nebude dlouho trvat :)

        1. Ne, ne YGO, konkrétně veterina alespoň byla od 55 let. Chodily tam lidé i ze zaměstnání, bývalo to v podvečerních hodinách.

    1. Sranda je, že když nás ona porota v Miletíně tak strašně znectila (tím myslím doslova, ani se to nesnažili balit do slušnosti:)), tak oba z přítomných pánů nás (nezávisle na sobě, každý ve svém proslovu) bojovně varovali: Co projde Cimrmanům, vám ne! Evidentně v nich však nějaká asociace vznikla (rofl)

        1. Jak říká jedna figurka z páně Kantorkových vtipů“ To je na kvadrát, říkám na kvadrát! Asi tak…

        1. No právě. On nám Tomáš Jarkovský na tom posledním kurzu říkal dost podobné věci (bavili jsme se o scénářích a dramaturgii), ale to jsme rozebírali problém a hledali cesty, jak se z něj dostat. Choval se slušně, byl inspirativní, vtipný a opravdu uměl – necítil potřebu nás pokořit a honit si vlastní ego. Přišel nás učit a také to dělal.
          Nejsme samozřejmě samy, které mají takovou zkušenost, i když je málo těch, kteří se tomu vzepřou. Podle toho, co jsem slyšela, je takové chování odborných členů porot celkem běžné (i když doufám, že ne do té míry, jakou jsme zažily my).
          Já mohu pokorně sklonit hlavu před někým, kdo umí v oboru víc než já, ale nikdy neuznám někoho, kdo se mě snaží zesměšnit a zadupat jako člověka. A opět v tom nejsem sama:)) Šéf jednoho velkého amatérského souboru nám řekl, že ho to už také přestalo bavit, takže pořádají vlastní divadelní přehlídku – bez poroty. Porotou jsou prý diváci. Během jednoho měsíce umožní u nich hrát několika souborům, sledují se navzájem a pak si nakonec společně sednou a rozeberou si to. Zajímalo by mě, kdy to oněm odborníkům docvakne… Ona se profesionalita prostě projevuje jinak.

      1. Hehe, ten jejich výrok by si Cimrmani měli vzít za svůj, bo je tááák vtipný,asi bych se smíchy neudržela.Jak říkal jeden náš vtipný kreslíř, „..děti pojdte se podívat,blbost nám kvete!“ :-)

  12. Ono to amatérské divadlo má to kouzlo, že je amatérské. To kouzlo improvizace k ochotníkům nějak pocitově patří. Ocenil by divák vesnického divadla kvalitní postupy jak z Národního divadla? Bylo by to přirozené? Toť otázka. Profesionál už má v tomto profesní slepotu.

  13. DEDE hlavně se nenechte znechutit a dělejte divadlo dále. Moc vás obdivuju.

    Co se celoživotního vzdělávání týče, tak jsem se vloni v září rozhodla chodit na italštinu. Příští rok v květnu letíme už popáté do Říma a já bych ráda alespoň trochu mluvila italsky. Naivně jsem si myslela, že italština je lehký jazyk. Není, je to docela těžký jazyk. Navíc i výuka od mého mládí se docela hodně změnila. Vše je v italštině a hned se mluví. Žádné memorování slovíček a biflování gramatiky. Hlavně mluvit. Máme moc dobrou paní profesorku, ale mě do té mojí padesátitříleté hlavy už tak dobře neleze. Sice máme od paní profesorky procvičování v Quizletu, ale musím makat. I tak chodím někdy z hodiny jako zpráskaný pes. Jsem tam nejstarší. Vloni nás začínalo cca 15 a teď ve druhém ročníku je nás jen 5. Ale já jsem znamením Skopec a jsem zabejčená. Nevzdám to a tento školní rok dodělám. Do třetího asi ale už nepůjdu.

    Univerzitu třetího věku mám naplánovanou na důchod a ráda bych dělala historii.

      1. Já chodím na ruštinu- obchodní. K rodilé mluvčí jen mluvit. A některé věci si ne a ne zapamatovat :)A to se učím celej život!

        1. Hanka ty zakřiknuté rozmlouvá zpíváním…jo Ital nezná ten zázrak!!! Já se rusky naučila nejlíp psaním a pak díky Vysotskému :-D a válečným filmům….

              1. Ono to dneska frčí, ten „jakožeanglický“ přepis ruských jmen, myslela jsem, že ses tím inspirovala.

    1. Míšo – Terka nedá dopustit na individuální hodiny přes net. Teď se vrhla do francouzštiny a procvičuje především to, co je pro ni relevatní – klasickou konverzaci typu Kolik stojí jeden croissant … Kdy mi jede vlak do Calais … Kde je vážnice … apod. (rofl) Prostě to, co nutně potřebuje na přežití několika dnů ve francouzsky mluvícím prostředí. Nemůže si tuto koncepci vynachválit, stejně tak dělala i ruštinu a teď se chystá i na angličtinu a asi i němčinu. Akorát teda to je asi dražší – teď platí za hodinu čistého času 350,– Kč, a to je spíš ta levnější taxa.

    2. Míšo, jazyky jsou těžké :) Vůbec, když nežiješ v prostředí, kde se tím jazykem mluví. Andy by ti řekl, ať si do italštiny nastavíš mobil a počítač :D Ale on sbírá cizí jazyky jako jiný třeba známky:))
      Podle mě je úžasné, že máš lásku k něčemu – v tomto případě k té zemi, její kultuře a historii a chceš umět co nejvíc. Už to se počítá. A že jsi na kurzu nejstarší? takhle jsem chodila na angličtinu s děvčaty studujícími v Anglii :D bylo to chvíli divné, ale pak jsme si zvykly všechny :P

      1. Italština ale vážně těžká není (to říkám jako někdo, kdo se domluví a je schopný italsky číst).

          1. Tu ale Míša asi nepotřebuje, ne? Ostatně snad asi žádná z nás. Kupodivu ale ty časy typu passato remoto, passato prossimo nebo kondicionály apod., které komplikovanější jsou, se naučit dají, hodně pomáhá, když už člověk zná nějaký jiný jazyk.

            1. Passato prossimo a kondicionály jsou běžné časy, bez kterých to nejde. A když se chce mluvit hezky, jsou potřeba i congiuntivi. A třeba s francouzštinou je to hodně zmatečné. Ale italština je krásná.

              1. Jasně, chápu, to je pravda.
                P.S. Jseš Apina? Ta z nás tady asi italsky umí nejlíp.
                Jak jsem psala výš, zvládám běžnou konverzaci a čtení, psát nějaké delší texty bych si ale netroufla, překládat s výhradami asi jo (ale pravděpodobně s velmi sporným výsledkem, že jo). Italština je krásná, je to můj oblíbený jazyk, líbí se mi o moc víc než třeba angličtina, kterou vládnu o moc líp a vlastně se jí živím.

    3. Moje hlava je čerstvě padesátičtyřletá. Pocit jsem tu nejstarší znám velmi dobře. Naposledy jsem šla domů jako zpráskaný pes minulý týden z hodiny tance – latiny. Před několika lety jsem se rozhodla začít s němčinou a po dvou letech jsem toho taky moc neuměla, výuka hodina týdně prostě není intenzivní. Teď se chystám nahlédnout do úplně cizího oboru. Mám ty životní etapy trochu zpřeházené.

      1. Tak na tanec bych si netroufla ani náhodou, jsem veliké dřevo. Obdivuju každého, kdo umí tancovat, nebo se o to aspoň snaží, opravdu moc.

  14. Dede, rozhodně se nenechte znechutit řečmi, že nejste k ničemu. Pamatuj si, že kdo to umí, ten to dělá, a kdo to neumí, ten to kritizuje (říkalo se to i jinak, ale v tomto smyslu to platí pořád).
    K rozcvičování – představ si sál plný zpěváků zvučných jmen, jak stojí v předklonu, mávají rukama a do toho dělají „Bééé, bééé!!!“ Když ona se tak nejlíp uvolní bránice. :D
    K univerzitě třetího věku – pro mě stojí výzva jinak, jestli tam nejít učit. :D No lákalo by mne to, ale zvažuji, jestli na to mám. :)

    1. Naprostý souhlas, divadlo děláte pro svou zábavu a potěšení nadšených diváků, kteří Vás nehodnotí dle pravidel pro profesionály!
      Pokud se týká univerzity třetího věku, neváhejte! Posluchači jsou velmi pozorní, tolerantní a určitě ocení Vaši práci (vlastní zkušenost – nadšený důchodce).

    2. JJ, ty jsi jedna z nejnadanějších učitelek co znám – obstojíš kdekoliv. Od běžných studentů se UTV (řekla bych:)) liší tím, že tito studenti už vědí, co chtějí – a chtějí se učit :D

    3. Určitě máš, co bys přednášela?
      Na UK to mají jako U3V… Na jaře jsem chodila na Mořskou faunu středomoří.
      Aktuálně chodím na Svět rostlin (propojuji praxi s teorií) a do budoucna se něco přírodovědného zase najde.
      A pak všelijaké kursy, keramika (to byl spíš takový relax, neb buňky výtvarné nemám), šitá krajka, pletení z pediku, pletení z orobince, co si tak v rychlosti vzpomínám.

        1. Děvčata – všechna, Alex, Dede i Jajko – právěže si nejsem dost jistá, jestli bych dokázala zaujmout. Taky úplně nevím, za který konec tu svou oblíbenou fyziku vzít, aby to zaujalo – astronomii a astrofyziku ne, v tom jsou tu mnohem lepší.

          1. Já myslím, podle toho, co píše Alex výš na margo přístupu běžných studentů VFU a studentů UTV tamtéž, že by je zaujalo úplně všechno :-), ale podle mě asi spíš něco praktického, co normálně znají ze života, jen je nenapadne, proč to tak vlastně funguje?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN