BTW: Dopis Ježíškovi

Blížící se Vánoce vyvolávají v lidech plno všelijakých pocitů. Malé děti se nezřízeně těší, ty větší se obvykle potácejí mezi nadějí a pevně pěstovanou skepsí – doufají, že pod stromečkem najdou vytouženou věc, ale zároveň se snaží bránit před možným zklamáním pro případ, že to Ježíšek nezvládne podle jejich představ.

 

Ženy se v tuto dobu obvykle snaží statečně říkat, že se nenechají nějakými Vánocemi uštvat, ale přesto se tempo zrychluje a čas nějak záhadně mizí. Pokud si odmyslím pečení cukroví, které opravdu není mojí doménou, tak mi na Vánocích připadá nejtěžší – ale taky nejhezčí – vymyslet každému ten nejvhodnější dárek.

Je to mnohem obtížnější, než by se na první pohled zdálo. Správný dárek by neměla být věc, kterou obdarovaný tak jako tak musí dostat. Měla by to být víc odpověď na touhu než na potřebu. Mělo by to být nějakým způsobem originální – svázané s jeho povahou a zálibami. Popravdě je takový výběr pořádná fuška!

Vždycky mě rozčilovalo, když jsem loudila nápovědu a dotyčný mi odpověděl: „Ále, já nic nepotřebuju, nebo lakoničtější verzí: „Nevím.“ A kdo to už má, sakra, vědět?

A tak jsem si říkala, jak se ostatní mají, když vymýšlejí dárky pro mě – zajímá mě tolik věcí, že z fleku musí přijít klidně na deset vhodných dárků! Jako například… jako například… co vlastně potřebuju, po čem toužím tak, abych to navrhla jako dárek?

Psí výstroj mám kompletní, počítač mi Ježíšek přinesl v předstihu, potřeby na malování mi taky nechybějí – spíš ten čas malovat. Věci na sebe si radši vyberu, stejně jako kosmetiku nebo parfém. A tak dále. Hm, víte, že asi nevím? Že by nějaké extravagantní ponožky? No, prosím, tak to vidíte – už to dělám taky!

Tak takhle by to ale nešlo. Žijeme snad v jednadvacátém století, ne? I oslovila jsem rodinu: „Buďte letos tak laskaví, a napište dopis Ježíškovi – e-mail, prosím. Buďte konkrétní a věřte, že odkaz na vhodné stránky to Ježíškovi usnadní. A mě dejte do kopie!“

 

PS: po internetu putuje takový trefný mem: „V určitém věku si už od Ježíška nic nepřejete. Co se dá koupit, to už obvykle máte. A po čem doopravdy toužíte, to se koupit nedá:))

 

Tak co – už jste Ježíškovi napsali? Jak odhadujete přání svých blízkých? Jdete na jistotu nebo experimentujete? :)

Aktualizováno: 23.11.2019 — 21:17

70 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
    1. Jo, to je fajn věc. Já mám tu plastovou, použití je stejné. Vypadá to jako legrace, ale zpočátku to není jen tak se na tom udržet :D .

  1. Děkuju všem za komentáře – přiznám se, že mě v lecčem inspirovaly :) A těší mě, že nejsem jediná, kdo si láme hlavu… co??? Aby to udělalo radost… abych nebyla úplně vedle … Popravdě mám pocit, že mně jdou jen blbiny :P Inu… svůj k svému, že jo :)

  2. Já vždy prosím dospělé členy rodiny, aby dali aspoň nějaké tipy na dárky – a někdy dostanu přímo odkaz na e-shop. Což je nutné, protože synové mívají specifická přání, jako letos třeba kruhy (ty tělocvičné) :) Děti píšou Ježíškovi už na začátku listopadu, takže si pak položky s jejich rodiči a druhou babičkou rozdělíme. Ale vždy, jak pro děti, tak pro dospělé mám i dárek – překvapení.
    Letos si nejstarší vnučka (11 let) přeje kuchařku na téma sladké pečení, pořád ji to hrozně baví a je šikovná. Měly by to být recepty na koláče, buchty, záviny, muffiny a tak, ne dorty nebo jen okrajově. :) Ještě jsem se nepídila, ale když je tu dnes toto téma – neměl by někdo tip na takovou kuchařku?

    1. Díky za tipy, podívám se na ně. Ještě mě zaujalo Helenčino pečení, to je dokonce několik sladkých kuchařek, ale jinak o nich nic nevím. No, kuchařek je strašně moc, raději budu vybírat z ověřených. :)

  3. Čím jsem starší, tím níň věcí chci, nebo alespoň takové věci co by se mohly dát pod stromeček. Já fakt nevím o co se zeptat. Pročtu tady komentáře a snad mě něco napadne

  4. Pokud si vzpomínám, Dede, tak tys chtěla zážitek- a to střelnici :) Pokud to tví chlapci neví, měli by to nějak zjistit :)
    U nás píšeme Ježíškovi, v případě mladších ročníků se tomu říká wishlist. Jo a taky se musí poslouchat, co tak lidi prohodí :) Třeba mým rodičům jsme začala kupovat vstupenky na koncerty a tak, protože si hmotné věci radši sami koupí. Tak co, že jo. Někteří členové mi fikaně pošlou i odkaz na e-shop, proti tomu nic nemám :) Obzvlášť pokud jde o něco speciálního, čemu úplně nerozumím. No a Kubova přítelkyně chtěla „něco na tvoření“, tak to jsem radostně zaplula do obchodu a strávila tam dlouhý spokojený čas vybíráním :)
    Jinak my jsme dost rozběhaníčasově i místně, takže určité datum k setkání je pro nás fajn, navíc Vánoce máme rádi- prostě mi nevadí, vyšilování ponechávám jiným, doma lehce uklidím, nazdobím si dům, upeču trochu cukroví a tak nějak si spokojeně jsem :)

  5. Když si vzpomenu,že budu muset do nejmenovaných řetězců na nákup a poslouchat vánoční hity,stává se ze mne Gricnch,před dorostením srdce.Jinak vnučka už má seznam a já si vyberu na co přispějeme ale jak níže řečeno,možná je ten seznam už od lonska nebo i napříště.Deti,tedy stárnoucí děti :-) nepožadují nic ale když dám obálku neurazí je to.A každý dostane knihu dle vlastního výběru a já taky.Nejvíc se těším na přírodní a komorní atmosféru vánoční dědinky,prochajdy se psy,snad už mi to půjde kolem napouštějícího se rybníka i knižní zážitek u pracek a vanilkových rohlíčků,v teple domova,obložená zvířaty.

  6. Tak to je naprostá pravda, vymýšlení dárků to je stres. Úklid mně nebere, protože uklízím průběžně a ten veliký generální páchám až s příchodem jara, když začne být více světla a více vidět ;) . Teď ještě uklízím zahradu, ta to potřebuje k životu. A cukroví, ty tři druhy se dají také zvládnout. Raději chodím s Ajvinkou ven, když nefučí vítr a je trochu slušně. Navíc všechna práce mi trvá déle a rychle mne unaví, takže prokládám tabletem nebo knížkou.

  7. No, při pěti vnučkách v rozsahu batole – sekunda je potřeba vyzpovídat maminky a eventuelně vyžadovat dopis pro Ježíška. Naše nejstarší to vyřešila a sepsala elaborát, podle mne tak na tři roky pro všechny zúčastněné. Ale jinak bída, pro synka vůbec nevím, asi mu nadělím fakt jenom tu obálku, nebo triko a obálku. Ostatní by nebyl až takový problém

  8. My se na dárky tak nějak domlouváme :D Jeden syn dostane knihu, sám si ji vybral. Nebude překvapený, ale dostane, co chtěl a ne co já si myslím, že by chtěl. Snacha má ráda Ziburu, tam je to jasný! Starší vnuk dostane peníze. Nerada je dávám, ale chce oblečení a to mu nejsem schopna vybrat, to je fakt :D Mladšímu vnukovi jsme se složili na dražší telefon, po kterém touží. A druhý syn dostane hands free. Nesnáším, když telefonuje bez něj!! A každý dostane ještě nějakou blbinku jen tak pro radost. A já Hujer už mám dárky i zabalený

    1. Anóó, taky jsem taky Hujer, dárky mám připravené. Tedy ne zabalené (to mi totiž moc nejde), ale jsou nastrkané do vánočních tašek. A dávám dárky podle toho, pro koho to je. Některým členům rodiny i ty peníze, protože si pak vyberou něco podle svého vkusu. A nikdo z obdarovaných nepohrdne dobrými čokoládami. Horší je obdarovat mě, protože fakt nevím co chtít – i když letos jsem si přála jednu konkrétní knihu. Úklid dělám takový normální a cukroví peču, aby to doma vonělo. Vánoce mám ráda.

    2. My budem taky dávat Ziburu, babičce (tj. tchýni), bude to mít i s věnováním, protože Láďa je kamarád našeho syna. A ještě jí asi něco přikoupím od pana Michaela Třeštíka, pěkně píše a dobře se to čte (a ona má teď na čtení spoustu času, v podstatě nic jiného ani nemůže dělat, jen číst, spát, jíst a poslouchat rádio, ven bohužel chodit nemůže, aspoň ne sama).

      1. A zbytek rodiny taky dostane knížky, vesměs je mám už nakoupené a schované v práci. Na další přání se musím zeptat, asi taky nadhodím nějaký ten wishlist a bude.
        Jinak, pokud můžu doporučit, pěkné a často i vtipné věci se dají pořídit na Hithitu, který tu i jinde občas propaguju: https://www.hithit.com/cs/home

        1. Jo a důkladně uklízíme průběžně (kvůli babičce), občas si k tomu přidáme něco málo navíc, takže vlastně cajk. A vánoční cukroví jsem letos na přání dětí objednala u Martináka (je to nejlepší tradiční cukrářství v Brně, dokonce nám před nedávnem otevřeli pobočku tady u nás v Kohoutovicích), takže zase o starost míň. Viz https://cukrarstvimartinak.cz/ – kochejte se, zákusky od nich jsou boží, takže to snad klapne. No, uvidíme.

        1. Moje taky, ani náhodou. Znám ji už delší dobu, kdysi (ještě za svobodna) psávala na blog Respektu, a to jsem fakt nevěděla, co si s tím počít.

  9. no jo,ony budou za měsíc Krabice..to bude radosti, to abych začala špízovat,co si kočičí sněm odhlasuje a bude chtít…

  10. Jo, dárky, to je někdy mor vymyslet, aby se trochu člověk trefil.

    Protože Štědrý den slavíme sami s Jeníkem (a zvěří), tak tam je dárek slavnostní večeře a ozdobený stromeček se zabalenými balíčky. Dárky si rozdáváme až přijede i Terka (letos to bude na Štěpána) – jsou to opravdu maličkosti – knížka, veselé ponožky… jde jenom o tu radost rozbalit si dárek.

    No a pak máme velké rodinné setkání. Cožpak dospělí, tam je to celkem jasné. Jelikož jsem se už dávno rozhodla, že nebudu kupovat žádné pracholapy, tak dávám jen to, co se spotřebuje – dobrou čokoládu, zajímavý čaj, skvělé kafe. Jen je potřeba si zapamatovat, kdo rád čokoládu hořkou a kdo bílou, kdo má na kafe mlýnek a kdo ne, kdo pije čaj bylinkový a kdo černý… I malé děti (momentálně pět kousků) se dají zvládnout – těm drobet starším dávám knížky, těm prťatům nějaké stavebnice. Ovšem co pro třináctiletou slečnu, která má v podstatě všechno, co si zamane, a se kterou tvrdě mlátí puberta, tudíž se jí jen tak nikdo nezavděčí, tak tam fakt nevím. Kdo mi poradí…

    1. Knížku, pokud čte – něco co hýbe srdcem (tím nemyslím dívčí románek, neco, co by jí otevřelo dveře k přemýšlení, Coelho? Ve třinácti už člověk umí myslet, i když tak obvyklle nevypadá:)) Nebo nějakou fakt děsnou ptákovinu pro zasmání – třeba ty veselé ponožky a tykadla se soby :D

    2. Svou stejně starou vnučku rozhodně nikdy neurazím nějakým dívčím vhodným parfémem, voňavým mydélkem vtipného tvaru a kvetoucím čínským čajem. (Takový to, jak se to hodí do vody a ono se to rozvije.)

      1. Děkuju za skvělé tipy … i když … jaký parfém dát slečně, která si libuje v EMO stylu, jediná barva je černá a v pokojíčku má betonový nábytek … asi nějaká Noir (rofl)

        Možná by ji neurazila nějaká pěkná černá betonová tvárnice :O

        1. navštiv Sephoru a kup poukázku na líčení, případně sama uvidíš, v Sephoře myslí i na EMO holky :-) i drsný parfém pro slečnu tam pořídíš. ale nejvíc bys ji asi dostala poukazem/výletem na nákupy do Nosferatu https://www.nosferatu.cz/ ;-)

        2. Chat noir – vůně mého mládí :D dlouho jsem ji používala a pak se mi najednou zprotivila, nevím proč. Byla na ní silueta vyhrbené černé kočky. Dneska už se snad ani nevyrábí. Šiš, zase ty vzpomínky…

    3. Ygo a co tak dárkovou kartu do nákupního centra nebo na amaxon, a vybere si nějaký parfém nebo knížky sama? Prakticky všechno co mě napadlo jsem si dala na svůj „wish list“ na Amazonu, protože se ho manžel domáhal, mám tam knížky, náušnice, krásný sprchový závěs, pár parfémů, rýžovar, bluetooth sluchátka, drahší pěnový polštář který bych si sama nekoupila. Tak má z čeho volit i když to nebude úplné překvapení

  11. Já dárky vymýšlím od léta. Dělám si v PC seznam i s obrázky a nakupuji také od léta. Takže už mám všechny koupené. Nekupuji dárky za horentní sumy, spíše se snažím potěšit.
    Nejlépe se nakupuje dětem, ale také jen do určitého věku. Vidím to na našem devítiletém vnoučkovi. Letos to ještě od nás spraví hračky, ale příští rok kdoví.
    Při vymýšlení dárků se snažím poslouchat o čem obdarovaný mluví.
    S maminkou se vždy domluvím, co by mě potěšilo a pomáhám jí vymýšlet i pro druhé.
    Jen od manžela chci překvapení, ale také dávám malé nenápadné nápovědy.

    Tady je seznam, co jsem nakoupila, třeba se někdo inspiruje.
    manžel – holicí strojek Braun a puzzle piazza Navona v Římě.
    starší syn Petr s manželkou Zuzkou – desková hra Česko otázky a odpovědi ( oni to mají rádi tyto hry a baví je ).
    mladší syn Pavel – vak Adidas a nějaká kosmetika.
    maminka- cejchy tzv.3 D krokusy.
    mami přítel Jindra – předplatné časopisu Mince a bankovky.
    švagr se švagrovou – LP deska Beatles .
    vnoučata od švagrovců – Anežka přenosný krám, puberťáci Honzík a Marek bezdrátová nabíječka IKEA
    náš vnouček Samík – dřevěná stavebnice Valachia, kamion F1 + 6 formulí
    holčička od sestřenice Šalotka milující Barbie – doplňky k panence Barbie.
    Ostatní vzdálenější příbuzenstvo jen ve zkratce – káva Davidoff, kvalitní sada čokolád, kosmetická sada atd.

    Péct mě baví, ale peču jen 5 druhů. V rodině si cukroví vyměňujeme.
    Úklid dělám v listopadu a už mám okna umytá i nazdobená a ostatní úklid také už mám. To mě nebaví, ale snažím se ten základ udělat.

    A miluju vánoční výzdobu a adventní trhy.
    U nás v Plzni už vypukly a máme každý rok opravdu krásné. Přijeďte se podívat.

    1. Jo, do Plzně chodím na vánoční trhy už pár let, jsou fakt krásné. Vlakem do Rokycan, pěšky do Plzně, trhy, počkat na páníka a autem zpátky. Letos stávkuje auto a servisy jsou plné, tak nevím co s tím provedem, ale ráda bych tu tradici udržela.
      Pražské trhy jsou svařák, trdelník, ostatní jídlo, polské ozdoby a sem tam někde i něco jiného. Plzeňské mají také jídlo a pití, ale v rozumné míře. A na ten zbytek se dá koukat.

    2. Míšo, klobouk dolů – takhle si svátky opravdu užiješ a ostatní s tebou (inlove)

      Škoda, že mám Plzeň tak z ruky! :)

    3. Impozantní seznam, Míšo! Ale HA !, chybí tam něco pro skoro čtrnáctiletou a skoro dvanáctiletou holku. Ježišmarjá, jak já se můžu do tohohle věku strefit! A dříve to bylo tak snadné. Nějaká přání ještě nenapsaly, možná ani samy nevědí. Tak jak mám vědět já! Mám radost z obdarovávání, ale chci, aby měli radost i obdarovaní. Tohle mě na vánocích snad nejvíc stresuje!
      Apropó, jmenuje se holčička od sestřenice opravdu Šalotka? To mi vyvolalo úsměv na tváři, protože šalotku krájívám do jídla :-) .

        1. Neboj se kočičák také samozřejmě dostane dárek a to pelíšek na stěnu a krabičku pamlsků.

      1. JanoBa to je vskutku tvrdý ořech k rozlousknutí. (whew) Já jsem nakonec, nevěda už kudy natož kam, koupila naší desetileté slečně foukací kulmu na vlasy. Je fakt že má dlouhé vlasy a už i praxi s fénem. No ale, všechno je jednou poprvé ne?

        https://1url.cz/fMyMF

        Menší slečně osmileté, jsem pořídila (zatím
        ;) ) heboučkou deku a srandovní chodící ponožky … (wave)

      2. Jano, pro tuhle věkovou kategorii (12-15) funguje v Evropě obchod Sinsay (Kačka tam nějakou dobu pracovala, tak vím). Minimálně nakoukni na jejich e-shop pro inspiraci, abys věděla, co pro tyhle slečny frčí :)

        1. Díky za inspiraci. Nahlédla jsem, popřemýšlím. Ta kulma by mohla jít. Ta mladší má vlasy rousňáky a bude jí v únoru třináct, ne dvanáct, jak jsem nesprávně uvedla. Takže už by si mohla začít vlasy ničit. Ta první má vlasy sen, husté, jemně vlnité, jaké jsem si vždycky přála. A neměla, samozřejmě.

  12. Už dlouho plně souhlasím s PS, naopak nenávidím ten komerční tlak – musíš každému něco koupit a čím víc při tom utratíš, tím líp. Takže nejprve nenápadné, potom už protivné dotazy co že kdo chce a nakonec přemýšlení kam ty úžasné dary strčit, který se dá nenápadně poslat dál a který časem vyhodit. Proč? Přitom když se člověk dokáže z tohohle vyvlíknout, můžou být i vánoce hezké! A když narazím na něco, co chci někomu dát, tak mu to koupím a dám hned. Proč čekat na nějaké pochybné datum?

    1. Petro, souhlasím s tebou. Čím jsem starší, tím víc mi ten tlak vadí. Jenže na tomto přístupu se musí dohodnout aspoň nejbližší rodina – dohodnout! Pochopit to a přivítat to. Jako jednotlivec z toho člověk vyje akorát jako hulvát :P

        1. Asi jo. Působí to na mě celé jaksi naštvaně. Nevím, co je PS. Komerci není třeba podléhat, jaké si to uděláme, takové to máme.

          1. Kruci, sežralo mi to příspěvek :(
            PS je dovětek na konci článku.

            Mé mínění o náboženstvích je nevalné až nehezké. Velká část lidí vesele slavících vánoce je nevěřících – co tedy vlastně slaví?

            1. Aha, jsem trdlo, PS v článku mě nenapadlo. My slavíme všechno možné – rodinné setkání, slunovrat i narození Ježíška, mlsáme, milujeme naši vánoční výzdobu, vůni jehličí, koledy a Rybovku, celou vánoční atmosféru, tradice. Přestože píšu, že slavíme narození Ježíška, věřící nejsme.

              1. Takže… co že to vlastně slavíte? Narození někoho, o kom si nemyslíte, že existoval? No nic…

                Ale jo, obzvlášť pokud si dokážete udělat opravdu dobrou atmosféru a všichni to tak cítíte, proč ne. Ovšem když se rozhlédneš po okolí – kolik lidí šílí z úklidu, pečení a dárků a kolik si to dokáže zorganizovat tak, že z toho mají radost a vykouzlí si atmosféru, kterou si užívají? Pro ty první prostě nemám pochopení.

                A k dárkům – nedávám a nechci dárky už dlouho k žádnému datu. Kromě toho že se nekupuje spousta blbin, tak nějak prostě žiju podle tohohle: https://www.laska-vztahy-duse.cz/news/nic-neodkladej/
                Není nic horšího, než dárek, který už nemáš komu dát.

                1. Prostě něčí narozeniny :) Vzhledem k tomu, že během roku slavíme spustu narozenin, tak mi Vánoce přijdou fajn. Já třeba daleko víc nesnáším Velikonoce :)

                2. Narození někoho, komu spousta tady diskutujících píše dopisy, a pochybuji, že jsou všichni věřící. My si nemyslíme, že neexistoval, my prostě nevíme. A přáli bychom si, aby existoval. Věřící nejsme ve smyslu příslušnosti k církvi, modliteb apod.

                    1. Oběti inkvizitorů, křižáckých válek a podobných radostí jistě váš názor sdílely…

                    2. No, je pomoc a pomoc…nakonec si to lidi stejně udělaj tak,jak chtěj..

  13. Dopis Ježíškovi jsem letos napsala a dalo mi to velkou práci.Psát psacím písmem za pomoci myši v programu Malování – no, schválně si to zkuste :) Tři dny poté, co jsem dopis nenápadně zapomněla u dětí v pokoji, vyšla deska, kterou bych opravdu ráda dostala. Tak jsem musela doplňovat ústně.
    Víla dopis napsala hezky vlastnoručně už v září (správně tušila, že jednu z hlavních položek by bylo možno pořídit při Dnech Marianne) a od té doby šťastně zapomněla, co do něj napsala, takže bude mít Vánoce plné překvapení. Hřívnatec přes několikeré upomenutí nenapsal nic, ačkoliv obvykle pošle dopis včetně kýžených odkazů na e-shopy. Tak bude mít také plno překvapení :)
    A letos jsme k velkému překvapení dostali i dopis od mojí maminky. Protože Dedeník nesleduje, tak vám to prozradím. Přeje si špejle na Mikádo a visací zámek ke sklepní kóji :)

    1. To se mi líbí, to je konstruktivní způsob přístupu k Vánocům :) A obvykle znamená, že dárky b udou pro radost a užití, ne k rozpačitému „kam s tím?“ :)

    2. budu hádat… opravdu jen visací zámek/zámek visací, ne aby jí Haubert + spol. přišli zahrát do sklepní kóje? :-D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN