VAŘÍME S MARTINOU: Červená řepa – královna podzimní kuchyně

Ten pravý podzim je už dávno tu a s ním i čas na podzimní druhy zeleniny jako je například červená řepa. Můžeme ji použít na mnoho způsobů, a navíc má pozitivní účinky i na naše zdraví.

 

 

Jak nám prospěje?

  • Podporuje náš nervový systém a vyživuje nervy.
  • Díky svému obsahu železa podporuje krvetvorbu. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem.
  • Betacyanin, červenofialový pigment, má protinádorové a nádory tlumící účinky.
  • Šťáva z řepy posiluje dobře naši imunitu.
  • Výborná jsou i její detoxikační schopnosti.

A nakonec – pomáhá zlepšení nálady…a to se v pochmurném podzimu hodí určitě :)

 

 

Řepa v kuchyni

Určitě si hned vzpomenete na typickou nakládanou řepu, ale lze z ní vykouzlit i mnoho jiných jídel ať už ze syrové ale i tepelně upravené.

 

  1. Salát

Variant je celá řada – kozí sýr není jediná věc, která řepu výborně doplní.

Nebojte se k ní přidat i další druhy sýrů – třeba balkánský nebo plísňový.

Výborné zálivky vytvoříte s dijonskou hořčicí nebo octem třeba tím balzamikovým. Skvěle funguje i doplnění zálivky medem.

Další strukturu salátu dodají vlašské ořechy nebo jablka. Z bylinek se k ní výborně hodí estragon, máta, petrželka, tymián, kopr, pažitka a mnoho dalších.

 

Salát s řepou a sýrem feta

Oloupanou červenou řepu nakrájíme na co nejtenčí plátky. Vložíme je do misky nebo na talíř. Přidáme sýr feta, posypeme lístky máty nebo bazalky. Pokapeme olivovým olejem smíchaným s balzamikovým octem v poměru 1 : 1.

 

  1. Šťáva z řepy

Opravdovou vitamínovou bombu získáte využitím řepové šťávy. Výborná je například v kombinaci s pomerančem a jablkem.

 

  1. Pomazánka

Nastrouháme vařenou nebo pečenou červenou řepu. Přidáme tvaroh a zakysanou smetanu. Dochutíme prolisovaným česnekem a solí. A rychlá zdravá pomazánka například na jednohubky je hotová. Můžete je dozdobit balkánským sýrem a čerstvými listy špenátu.

 

Když doplníte třeba ještě nasekané vlašské ořechy určitě neprohloupíte :).

 

 

  1. Nakládaná řepa

Kdo by ji neznal ze školní jídelny. Ale stačí přidat třeba křen a hned je o dost zajímavější.

 

  1. Polévka

Nejen tradiční boršč je varianta řepové polévky.

 

Jednoduchá řepová polévka

Kupte si předvařenou červenou řepu (zbytek surovin, myslím máme každá běžně doma) a pusťte se do díla.

Na oleji osmahneme jednu nadrobno nakrájenou cibuli. Přidáme brambory a zalijeme vodou.

Těsně před dovařením brambor přidáme na větší kousky nakrájenou řepu. Chvilku povaříme.

Teď je čas na bylinky jako je: rozmarýn, tymián a hladkolistá petrželka.

Polévku rozmixujeme tyčovým mixérem dohladka a dochutíme. Můžeme zjemnit zakysanou smetanou a nahrubo nasekanou čerstvou pažitkou.

 

  1. Pečená

Je několik variant, jak ji upéct:

Dejte ji upéct tak, jak je, se slupkou – zabalte ji do alobalu, zakápněte olivovým olejem, posypte solí a pečte při 200 stupních než změkne (bude to trvat přibližně 45 minut).
Pak ji nechte vychladnout, pak ji snadno oloupete.

 

Další možnost, jak řepu upéct, je oloupat ji ještě syrovou, nakrájet na kousky a péct s ostatní zeleninou. Jelikož je tvrdší než většina dalších druhů zeleniny je ideální ji péct déle a ostatní druhy přidat později.

 

Řepové plátky s mozarellou

Řepu upečeme v alobalu – posypeme ji špetkou soli, zastříkneme olejem a těsně zabalíme.

Pečeme v troubě vyhřáté na 200 °C.
Když je řepa upečená, propícháme ji, aby z ní rychleji vyšla pára, a poté oloupeme a nakrájíme na tenké plátky.

Na talíři je prokládáme s plátky mozzarelly, zakápneme olejem a ozdobíme lístky bazalky.

 

Máte i vy nějaký fajn řepový recept?
Podělíte se s námi o něj v komentářích?

 

Více informací najdete na www.varmejinak.cz

 

Martina, tvůrkyně webu Vařme jinak

Aktualizováno: 21.11.2019 — 21:05

59 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ještě dodatečně napíšu, že jahelník se opravdu skvěle rozležel a vrstvy se zpevnily a skořičová jablečno-tvarohová náplň teď chutná skoro čokoládově. Manžel se včera po večeři dokonce sám ptal, jestli si zase dáme ten moučník! Takže už zbývájí jen dvě porce – pro každého jedna. Móc dobé to je.

  2. No, jak to tady čtu, já se snad zapřu a pár těch řepiček koupím, a upravím podle zde uvedených receptů. :)

  3. Mám ráda řepu jako přílohu k masu- navrstvit střídavě s cibulí, proložit mozzarelou a zasypat nahoře sýrem a zalít zakysankou. Řepu lehce osolit a opepřit, použít tu vařenou. Zapéct. O dietě nemůže být řeč, ale je to strašně dobrý :)

  4. Červenou řepu jsem od malička měla ráda nakládanou a zůstalo u toho. Tenkrát se sem dovážela z Polska taková ta malá kulatá naložená a ta byla daleko nejlepší. I doma jsme s maminkou nakládaly, do každé sklenice přišlo pár koleček křenu pro říznější chuť. Ráda jsem u toho asistovala, krájela jsem uvařenou řepu vlnitým nožem na vlnité plátky, to se mi moc líbilo :D . Nakládanou mám ráda dodnes. V jiných úpravách ji nejím, přijde mi až moc mdlá a nijak mě nezaujala. Snědla bych ji sice, ale to si radši dám něco, co mi skutečně chutná.

    1. Řepu nejím protože obsahuje dost sodíku, mám problém s vysokým tlakem. Ale marná není pomazánka – vařená červená řepa, čerstvě nastrouhaný křen, osolit, spojit majonézou. Ani ta řepa by tam nemusela být ;-)

      1. V úterý tu byla česká kamarádka a společně jsem pěchovaly zelí (na kvašené, den před tím jsme ho tu stouhaly a s cibulí a kořením nechaly odležet). Před pěchováním přidávám ještě 3 vrchovaté lžíce strouhaného křenu. A to tedy byla síla, oběma nám slzely oči a měly jsem patřičně protáhnuté nosní dutiny. Ale také křen miluji. Od včera má zelí bublinkovou pěnu, takže kvašení se rozjelo (je asi 7 litrů).

    2. Ano, taky vzpomínám na „buraczki“ se slzou v oku. Párkrát jsem byla na trzích v Polsku, koupila jsem si pár skleniček, už nejsou. Naše nakládaná řepa se s polskou nemůže srovnat, je snad ve stejném nálevu jako okurky.
      Naši kdysi, když vyrazili do města, chodívali pravidelně na boršč do Arbatu (?) nad kinem Sevastopol. Moc ho chválili, tak jsem tam s nimi jednou taky šla. Snědla jsem dvě sousta, zbytek dojedl taťka.
      Jinak se u nás z ní nic nepřipravovalo, ochutnala bych, ale nějak ji připravovat mě ani neláká.

      1. Jó, Tečko, Arbat, to je moje mládí – poslední léta studií a začátek „skutečného“ života. To byl první náznak „fastfoodu“ v Praze. Taky jsem tam chodila, ale na hranolky, na boršč určitě ne. I když jsem velký rusofil, boršč nemám ráda. Nevadila by mi v něm snad ani ta řepa, jak říkám, ta je pro mě v téhle podobě tak mdlá, že ji prostě sním jako hmotu bez chuti. Vadí mi v něm to maso, které, upřímně řečeno, není vždycky zrovna nejlepší. A to já nerada, mám ráda hezké a bezpečně libové masíčko, a na to se u boršče nedá spolehnout :D . To jsem radši šla na pirohy do Berjozky.

      2. Tečko, tak na ten boršč jsem tam chodila taky a na rozdíl od tebe jsem ho měla moc ráda :D A to opravdu nejsem rusofil:))

        1. Na boršč do Arbatu mě vzal táta, měl ho rád- a chutnal mi. Z Prahy mi vozil pirohy odtamtud :) ty jsme milovala a jakýsi oranžový džus v kelímku asi z jiného obchodu- tehdy to bylo neskutečné :)

  5. Milá Martina,cviklu/červenú repu/ milujem,všetko čo píšeš robím,ale je výborné,že si mi to pripomenula.Začnem od zajtra piť rozmixovanú repu s jablkom.Mne to chutí a údajne je to i veeľmi zdravé.Možno,skúsim aj luxusnejšiu variantu nasypem tam orechy.

  6. Já se musím přiznat, že červenou řepu jím výhradně zavařenou nakyselo, jinak mne neoslovila a od té doby, co Kačka držela dietu po řepě měla silné potíže, mne nijak neoslovuje

  7. Řepu miluju a jím. Taková červená řepa s křenem, u nás pravidelná součást velikonočního menu… to je něco, co dokážu jíst lžící přímo ze sklenice:)) Přitom jinak křen moc nemusím.
    Pečená je skvělá, mám ji ráda se sýrem, leč to mlíko a já, že jo. Když je toho trošku, tak to s chutí risknu:)) Ráda si dávám v lepších restauracích carpaccio z červené řepy – jednak to miluju a jednak v těch restauracích tam dávají piniové oříšky, které já doma nikdy nemám.
    Jo a je pravda, že řepa s ořechy si náramně ladí. Pro mě i s vajíčkem na tvrdo (někdy mi zastupuje sýr :P )

    1. Salát ze syrové červené řepy s křenem jsem dělala zrovna předevčírem (řepu nastrouhat na velkých očkách, osolit, opepřit, mírně okyselit a přidat křen ze skleničky – čerstvý by byl samozřejmě lepší), snědli jsme to skoro okamžitě, a to ta řepa měla snad 3/4 kila.

      1. To naše je z řepy vařené a je to báječná pochoutka. Pokud člověk spěchá, dá se to udělat i z té zavařené, i když to není úplně ono, protože si to nedochutíš sama.

        1. Z vařené, resp. pečené, řepy taky salát dělám, jen jinačí. Pokrájet na tenko, přidat balzamiko (malinko), olol, hromadu posekané petrželky (asi by šel i koriandr, ale to jsem nezkoušela), sůl, pepř a je to. Dobré je to. Ten ze syrové řepy je prostě jiný, ale taky moc dobrý.

  8. Jako dítko a dospívající až mladá dospělá jsem řepu teda ráda neměla. Ale v poslední době ji můžu velice velmi. Nejčastěji dělám salát ze syrové řepy a cibule anebo pečenou – nakrájím asi jako hranolky, v míse promíchám s olejem, solí, popřípadě grilovacím kořením s medvědím česnekem a peču na plechu. Tady podotýkám, nezapomeňte na pečpapír! a přikrýt alobalem. K masu je to výborná příloha – mám radši ještě než brambory.

    Někdy ji – jako aida – zapeču se sýrem. U nás je to většinou niva. To pak mám jako hlavní jídlo. Je pravda, že když je u nás Terka, tak musím upíct na velkém plechu a ještě nestačí.

    Jinak já říkám taky řepný nebo z červené řepy – při slově řepový se mi evokuje krmná řepa – co já se ji ručně nastrouhala pro prasata (pravda, často i s kusem mé ruky)! Denně jí bylo přes půl koše ertepláku.

    P.s. tuhle upekla Terka výbornou řepnou buchtu, ale recept nevím. Vím, že tam byl med a čokoláda a neměla chybu…

      1. Aido, tak jsem tu trhací buchtu spáchala a je fakt dobrá, lehoučká. Ořechy nemaje (tedy maje ale jak je pán bůh stvořil) dala jsem mandle. :P S tou vodou fakt opatrně! Nedala jsem ani 1/3 uvedeného množství. Mléko, tuk a 2 velká vejce udělají své. Chutnaly by mě v tom jablka tak příště zkusím jako závin a postrouhám je na cukr a skořici (cukru a skořice mi přišlo hrozně moc-dala jsem půlku a bohatě stačí!). (wasntme)

        https://jitka-kytka.rajce.idnes.cz/BUCHTA/

        1. Jj, ona ten recept někde obšlahla a sekla se s tím množstvím tekutiny. Jinak je dobré i bez ořechů, jen hrubý cukr a skořice.

        2. Kytko, děkuju za upozornění, pokud na to při mé vrozené skleróze nezapomenu, dám si na tu vodu pozor.

          1. Tak jsem se podívala, odkud to obšlehla – v původním receptu je všeho stejně, jen se Maryně vloudila chybička, místo 385 g mouky má jen 290g.

      2. Trhací buchta vypadá moc pěkně, dobrá inspirace, hned si ji dám do záložek. Já dělám trhací chleba slaný: http://www.pekarnomanie.cz/trhaci-chlebik-pull-apart-bread/. Je pokaždý trochu jiný, ale vždycky moc dobrý a superjedlý. Mouku většinou dávám jen kombinaci pšeničné hladké a žitné tak, jak se mi zachce, takže někdy je chlebovitější a někdy je spíš bílý. Sýry už jsem taky zkoušela různé, kromě Gran Moravia i nastrouhanou goudu nebo eidam. Někdy to místo rozpuštěným máslem potřu rozpuštěným sádlem. S těmi bylinkami je to asi nejlepší, ale zkoušela jsem to okořenit třeba adžikou nebo jen opepřit a osolit, vždycky je to dobré a myslím, že fantazii se meze nekladou.

      1. Nejsem si jistá – jak píšu pod Sharkou, buchta je bez klasické mouky. Ale určitě ji našla na netu (rofl) – zkusím zjistit.

        1. To nemůžu, dcera, která bude o víkendu doma, je alergická na mák, a to teda hodně, stačí i jen 2-3 zrníčka a celá oteče, zrudne a začne se dusit.
          Nevíš, jestli by s tou řepou nešla udělat jiná nádivka? Možná ke tvarohu by se ta řepa hodila, možná by šla přidat i k jablkům, nevím, nenapadá Tě něco?

            1. Ořechy mám, a dost, ale netuším, jestli by s tou cukrovkou šly. No, uvidíme, jak se znám, stejně nakonec upeču něco úplně jiného. :-)

              1. ořechy jsou dobrá volba..tvaroh mi k tomu moc nejde, jablka asi jo, ale já bych ji postrouhala, podusila na másle a přimíchala ty mletý ořechy a zabalila do buchtovýho těsta těsta.

                1. Já ji mám postruhanou, uvařenou/podušenou a zavařenou. No, uvidíme, jak píšu výš, stejně asi nakonec upeču úplně něco jiného. :-)

  9. a co ledvináři a lidi s dnou? Ti ji konzumovat nemohou…kdo měl někdy ledvinový písek nebo kameny, se bude řepě vyhejbat jak čert kříži… a kdo měl záchvat dny, tak taky…
    Mám ráda carpacio a tatarák z pečené řepy, chutná mi polévka za studena- takové řepné gaspacho a pomazánku s tvarohem miluju, dělá ji Globus a cena 9,90 za 10 deka je tak příznivá,že ji ani nevyrábím, protože i chu´tově ji mají dobře vyladěnou…

    1. Sharko, myslím, že lidé s dietou se holt musejí sami zabývat tím, co dají do pusy. Tu odpovědnost jim nikdo nevezme :) Nebo už zavedeme superkorektnost i do obecně napsaných receptů? :D To by mě musel varovat každý, kdo dá do receptu cokoliv z kravského mléka (wasntme) Třeba ten recept dnes na Zvířetníku vypadá úžasně a já si holt budu muset sehnat kozí nebo ovčí sýr… :)

      1. ale jo Dede, ale když nějakou surovinu opěvuju,že je super (nemyslím to zle) , tak holt napíšu i to, že není bohužel super pro všechny… že to není ve starších kuchařkách, to bych pochopila, ale do těch novějších, by ty informace uvádět měli… ono i upozornit na to,že denní konzumace nad nějaký limit, může ublížit, je na místě, když vidím, jak jdou lidi z extrému do extrému, v létě do sebe lejou 4 litry vody denně, sypou do sebe spoustu potravinovejch doplňků, v práci si holky jako o život mixujou smoothie a diví se, že nehubnou…a není to jen u nás… já mám taky ráda řepu s kozím sýrem a zahřátejma vlašákama na pánvičce…piniový oříšky jsou koupit v Hradci.. a Ygo,divila by jsi se, kolega dnu má a je v našem věku a že by řepu neměl, to netušil…

        1. Souhlasím, že často jdou lidé do extrémů… i zdravé potraviny nemusí být ideální, pokud se to s nimi přehání. Spoléhám pořád na to, že každý používá „selský rozum“. Za mě je výborné potraviny střídat a jíst pestře.

  10. Řepu mám v plánu vařit (teda vlastně péct) zrovna tenhle víkend. A to takhle: syrovou oloupanou řepu nakrájet na větší kostky, dát na plech nebo do jiné vhodné nádoby, osolit, opepřit, pokapat olivovým olejem, mírně podlít vodou. Může se přidat pár větviček čerstvého tymiánu nebo tymián sušený. Pak zakrýt pokličkou nebo alobalem a péct do skoro měkka. K závěru se to celé posype fetou nebo balkánským sýrem a počká se, až se ten sýr roztaví. Je to dobré, náš „domácí oblíbenec“.
    P.S. Během pečení lze přidat předem uvařený bezpluchý oves nebo pšenici.

  11. Jen na okraj – řepa obsahuje poměrně dost kyseliny šťavelové, takže doporučovat kombinaci se špenátem je poněkud nevhodné.

  12. Červenou řepu máme s manželem moc rádi, ale bohužel tady ji kupuji jen v plechovce (ve vlastní šťávě). Čerstvá se tu občas dá take koupit, ale jsou jsou malé a nekřesťansky drahé

    ALE, dneska odp. (stále čtvrtek) jsem dělala jahelník s jablky z minulého Mlsotníku. A chutnal nám. Do v mléce uvařených jáhlel jsem po vychladnutí přidala 5 lžic medu a 3 vejce (hodně našlehaná). Nastrouhala 4 velká jabka (Red Delicious, jiné nekupuji), přidala skořici a trochu cukru.. Asi je v původním textu opravdu chyba, já dala 1 lžíci a bylo to skoro moc, dvě určitě. Český typ tvarohu tu není,dala jsem změklý cream cheese. Protože jáhly s vejci byly kašovité, věděla jsem, že na řidší kaši se mi těžko podaří rozetřít vrstvu jabka a na ně tvaroh (nebo opačně)a další kaši navrch. Tak jsem tvaroh s jablky smíchala. Náplň jsem rozetřela na část kaše (dort. forma těch 24cm) a zakryla tou zbylou. Pekla jsem 40 min. a pak přepla na moment na gril. Na pohled moc vábivé a bylo to dobré (manžel si pochvaloval). Protože jahelník čekal od upečení až do servírování na lince, měl pokojovou teplotu a tím pádem náplň zůstala dost měkká. Vlastně jsem s tou mazlavostí měla počítat. Ve změklém tvarohu nebylo nic na jeho zpevnění během pečení (další vejce apod.) a šťáva z vmíchaných jablek ho ještě naředila (a stejné by to bylo, kdybych vrstvila, tvaroh by protekl do jablek). Měla jsem jahelník dát do lednice. To jsem udělala až po večeri a ochutnala asi za hodinu. Schlazení rozhodně pomohlo, cream cheese v lednici zase částečně ztuhl a hned byla náplň pevnější (a na příští porci si manžel určitě dá kopeček zmrzliny). Takže je to dobrý moučník, děkuji Martino, stálo za to ho vyzkoušet a recept si ukládám. A když nepočítám vaření (a hlídání) jáhlí, jeho příprava není nijak náročná. Rozinky jsem nedávala, pár dnů před tím jsme měli (kupované) mufiny s rozinkami a tak jsem je vynechala. Přidání vajec bych doporučila. Jahelník se s nimi i tak trochu drobí a bez vajec nevím, co by pouze jáhle s medem drželo dohromady.
    Nevím,jestli by byl výsledek náplně stejný, kdybych zkusila přesně podle receptu vrstvit samostatně jabka a tvaroh. Možná to příště zkusím, tedy jestli se mi jabka (nebo tvaroh) neproboří do spodní vrstvy kaše. Možná by jahelník byl dobrý, kdyby se prostě všechnz přísady smíchaly v jedno „těsto“ a nalily do formy. Mohlo by to být také dobré a ještě snadnější příprava- možná také vyzkouším.

    Tady je pár fotek, jak můj jahelník vypadal.

    https://marickac.rajce.idnes.cz/Jahelnik_s_jablky_podle_Martiny_Vrbicke/

    1. Maričko, fotky jsem okoukla. Je vidět, že se ti jahelník opravdu povedl, že to není žádná hutná cihla (rofl) – já bych ty ingredience nemíchala dohromady, přijdeš o potěšení kousnout nejprve do těsta a pak do náplně.

      1. YGo, „cihla“ to rozhodně nebyla, naopak po upečení to bylo nadýchané a podstatně vyšší, ale jak pak „vyšla pára“, tak se jahelník částečně sesedl. I změklý cream cheese se dost spatně rozetírá (obzvláště na měkký podklad), pokud není třeba rozšlehaný s vejce. Český tvaroh jde možná lépe, nevím. A tak jsem si byla skoro jistá, že jak ho zkusím natřít buď na jabka, nebo na jáhly, bude se mi to všechno lepit na lžíci(stěrku) a prostě to nerozetře. Ale možná mám mylnou představu.

        1. Aido, díky za odkazy, jak jsem minulý pátek dávala odkazy, tak jsem jahly zkoušela už různě, je to velice verzatilní „zrní“ :) První odkaz je podobný tomu od Martiny, jen vejce jsou dělenná a není tam tvaroh. Možná také vyzkouším.

      1. Ano krustička byla výborná. Jak se dařilo vám natřít vrsty na jáhly? Byly po upečení rozeznatelné?

  13. O recept se nepodělím, z červené řepy dělám víceméně to, co je v článku.
    Ale podělím se o to, že se mi nelíbil výraz „řepový“ – používám „řepný“ nebo „z červené řepy“. Zapátrala jsem tedy v příručce Ústavu pro jazyk český a zjistila jsem, že i výraz „řepový“ existuje a používá se rovnocenně s výrazem „řepný“ :)
    Červenou řepu miluju ve všech podobách kromě boršče. Nejvíc na původních chlebíčkách z chlebíčkárny Sisters. Jenže poté, co to Hanka Michopulu pustila, už to je trochu překombinované a když jsem tam byla naposled, tak už jsem si nevybrala, což mě mrzí. Musela jsem vedle k cukráři Skálovi, což zase mrzí mou linii :)

    1. To slovo řepový mě taky zarazilo, ale pokud to ÚJČ schvaluje, nedá se svítit, bohužel.
      Že paní Michopulu už není v Sisters, to jsem nevěděla, škoda. Pořád jsem se tam chystala, tak už tam asi nepůjdu.

      1. To je stejné jako když je něco z ječmene, když jsem poprvé slyšela ječmenný, tak jsem se málem osypala. Běžnější je ječný.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN