GLOSA: Škola hrou

Moje dcera Katka (2,5) má velice ráda točení se dokola za zpěvu písničky „Kolo kolo mlýnský“. Patrick, můj starší syn (6,5) se mě onehdy zeptal, jestli to je hodně nebo málo, ty čtyři rýnský. Záludná to otázka.

 

Bez ohledu na cenu byla jistě pro mlynáře taková událost, kdy se kolo poláme, skutečně „mnoho škody“. No jo, ale kolik – zeptalo se zvídavé dítko. A tak jsme se pustili do bádání. Zjistili jsme, že ony „rýnské“ jsou „rýnské zlaté“, měna z poloviny 14. století, jejíž hodnotu vyjadřovala cena ryzího zlata, z něhož byla mince vyražena. Protože cena zlata je dlouhodobě celkem dobrý index vyjadřující hodnotu věcí, s ohledem na dnešní cenu zlata jsme vypočetli, že mlynářovo polámané kolo by ho přišlo na 14 800 Kč – bez DPH, ta tehdy nebyla, ovšem protože tehdejší ekonomika neznala jiná platidla než vyjádřená hmotností drahého kovu (nebyly akcie, dluhopisy ani jiná podobná „platidla“), pro tehdejší lidi mělo těch necelých patnáct tisíc korun přeci jen větší hodnotu, než jakou má patnáct tisíc korun pro nás teď.

 

Jenže je to hodně nebo málo za mlýnské kolo? Kdo se jen tak orientuje v cenách mlýnských kol? Naštěstí jsme našli e-shopy, kde se dřevěná mlýnská kola prodávají, a budete se divit – běžná cena se bez DPH pohybovala kolem 19 000 Kč. Co nám to tedy říká? Navzdory tomu, že se dnes dřevěná mlýnská kola dávno nepoužívají ke svému původnímu účelu, mají pro dnešní lidí podobnou hodnotu, jako v roce 1350.

 

Teď si vezměte, jak je analýza takové dětské písničky fascinující výpravou hned do několika školních předmětů – matematiky, dějepisu, ekonomie, fyziky a hudební výchovy. A schválně si představte, kolikrát za celou školní docházku se takový úkol, který by třeba dostaly děti jako týmovou hru, vyskytne.

 

Já jsem to nezažil ani jednou.

 

A přitom stačí jen trochu fantasie – můj bratr Marek kdysi dostal na mezinárodní škole v Oslo otázku, jestli se vyplatí zvednout ze země zimbabwský dolar, vzhledem k jeho mizivé hodnotě a kaloriím, které člověk na takový pohyb spotřebuje. Měli interdisciplinární zábavu, při které se dozvěděli plno věcí, na celé dopoledne.

 

Tohle je totiž škola hrou, a místo abychom dětem dávali školu hrou si hrajeme na pruskou vojenskou školu. Jak dlouho ještě?

Aktualizováno: 5.11.2019 — 21:07

71 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jé, to je dobrý nápad s tím dolarem, díky. My sice zrovna doměřili výkon každého žáka při chůzi do schodů, ale už je načase je zase zaúkolovat, aby měli na čem pracovat a neměli roupy :)

    1. Taky se musím pochválit – včera jsem měla skvělou hodinu antiekologické výchovy. :D Hádám, že na to nikdo jen tak nezapomeneme.

  2. Ano, zvídavé děti umějí klást záludné otázky! :)
    Já jsem onehdá, při opakování morseovky s holkama, dostala dotaz na cílovníky. Nu, nevěděla jsem, tak jsme hledaly. A nenašly!!! Což je ještě zajímavější. Totiž – cílovník by mohl být něco jako turistický deníček nebo taky muška u zbraně, ale cílovníky jako osoby nám ani strejda Google pořádně nenabídl. Nakonec jsme skončily vymýšlením náhrad za cílovníky (cíl je blízko, cár papíru, cákej táto). (chuckle)

    1. Hančo, to je zajímavé – pamatuju si na cílovníky, ale vždycky jsem byla tak zaujatá recitací a přepisem slov (nikdy mi to moc nešlo, já bych telegrafistka nebyla:)), že jsem nad tím neuvažovala. Ale zeptám se taťky, ten je na takovéhle věci expert! (má češtinu jako hračku a koníčka:))

      1. Šmarjápano, člověk tady píše, jak si povídá s holčičkama, a zrazu je nařčen ze sprosťačení! No toto!

  3. Vzhledem k mému hlubokému zklamání z našeho školství si myslím, že na podobné úkoly není zařízené. Páč pančelka by musela nastudovat a vymyslet, což je složitější, než červeně podtrhávat datum v sešitu. Občas se najde pedagog, co to zvládá, ale to musí být člověk, kterého děti uznávají a berou. Moje děti takových mnoho nepotkaly. Přiznejme si, že některé věci bez drilu nacvičit nejdou (a tam se zase silně povolily otěže), zatímco umět vyhledávat a uvažovat se ani neučí, případně se to hodí dětem za úkol na doma. No a spousta dětí nemá rodiče s takovým vzděláním, aby je vedli a pomohli.

    1. Ovšem abych nekřivdila- Kaččina vysoká škola mě překvapila vstřícností. Kubova druhá vysoká taky.

      1. Takže už to tam má lepší než tady? Tak to jsem ráda. Co vlastně dělá za obor a ve kterém je ročníku?

        1. Jo a ještě k tomu zklamání z našeho školství – obě mé děti říkají, že vystudovaly (a něco se naučily) našemu školství navzdory. Myslím, že nejsou daleko od pravdy.

        2. Je ve druháku na uměleckém slévárenství na katedře metalurgie. Mají hodně technických předmětů i ty umělecké, základ z VUT mu taky něco dal, takže s jeho jazykovým vybavením ze střední by měl být použitelnej :)

          1. Jejda, umělecké slévárenství dělala dcera na střední, to je moc pěkný obor, dcera si jej nemohla vynachválit. Nad tou Ostravou taky přemýšlela, ale nakonec úplně změnila směřování a šla na tu arboristiku.
            P.S. Už byl někde na praxi ve slévárně? (jedna je mimochodem v Brně v Technickém muzeu). A už měl zinkovou horečku? ;.)
            P.P.S. Omlouvám se za pozdní reakci, Tvou odpověď jsem našla až teď.

  4. Tak jsem se koukla k Dědovi Vševědovi a našla jsem, že v 15 století se do 1 groše (snad rýnského) pořídila slepice nebo 18 cihel, za 2 groše korec ovsa, za 6 vůz písku, za 15 kabátec, za 30 sud piva, kráva byla do 40 grošů.

    Noční hlídač si vydělal 1/2 groše denně, pacholek 1 1/2 groše denně, tesař 2 denně a ponocný 7 grošů týdně.

    Takže pacholek si mohl dopřát 1 slepici denně, nebo holt ty cihly, ba mohl si koupit každý týden jeden vůz písku. Kdo to dneska má! :-)

      1. Jestli ještě nakouknete. Už jsem zapomněla, co jsem zadala, ale dostala jsem se na článek v iDnes z roku 2002.
        Jo, už si vzpomínám. Jednoduše jsem napsala rýnský groš a mohla jsem si vybrat z více nabídek.

  5. Díky Andy za zajímavou úvahu. Já totiž dodneška myslela, že se jedná o kolo kamenné (kterým se drtí zrní) a už jako dítě jsem přemýšlela, jak se mohlo polámat – jestli bylo už omleto. Na druhou stranu, kdyby se takové kamenné kolo rozlomilo a upadlo, jistě by mnoho škody nadělalo, o tom žádná. Zajímavé, že jsem nikdy neuvažovala nad drahotou tohoto… Zajímavé, na kolik tak asi vyšla sekera, když je za dva zlatý a k tomu topůrko za tolar.

    Jinak škola hrou je určitě bezvadná věc – já si vzpomínám na náš starověk, kdy jsme soutěžili „po lavicích“ – například v synonymech, antonymech a hononymech (v češtině) nebo v hlavních městech (v zeměpisu). I když jsme už byli výrostci „nad věcí“, u těchto her jsme se dokázali zhádat jak koně a hodina češtiny si nezadala v hlasitosti s turnajem ve vybišce (rofl)

    1. Já jsem si také nejdřív myslel, že šlo o ty kamenné, přičemž jsem našel firmu, co prodává betonové (těžko říct, jestli to funguje stejně dobře, ale možná jo) za 1400 Kč :) Ale pak mě někdo opravil, že jde spíš o ty dřevěné.

    2. Bylo by pěkné mít vlastní mlýn někde u potoka. Určitě by se tím mlýnským kolem dala vyrobit veškerá elektrika co domácnost spotřebuje.

      1. A už vím, proč jsem na vodní kolo nepomyslela – u nás vodních toků není – tudíž ani vodních mlýnů. Zato větr bychom mohli vyvážet – větřáky (mlýny povětrné) byly docela běžné. Tudíž kolo dřevěné, jenž by se mohlo polámat, nemají…

    3. YGo, také jsem si to – vlastně až do teď – myslela a FF zajímavým článekm omyl uvedl na správnou míru. Díky. Asi je to těmi slovy „udělalo bác“. Že se to stalo zrovna když „mleli mouku“.

      Tahle stará písnička je ale asi stale u dětí oblíbená a uč. v mateřškých školkách ji učí(hrají). Můj bratr mi před časem poslal videjko mých prasynovců-dvojčat, kde zpívají právě tuhle písničku a jako Kačenka se točí. Na konci se jeden skutečně sedl, druhý ne. A tak mu bráška připomněl: „měls udělat bác“ ! Takže on dodatečně poslechl a zodpovědně si kecnul:)

  6. Zajímavé čtení.
    Já taky ráda pátrám o podstatě věcí.
    Od malička se snažím přijít věcem na kloub.

    Také si myslím, že by škola měla být více hrou, než drilem a memorováním.

  7. Děkuju tímto Andymu, že na Dedeníku něco vyšlo (inlove)
    Včera mě přepadl strašlivý moribundus, asi rotaviry, prostě žaludeční a střevní viróza. Lidi, mě bylo strašně zle! Potácela jsem se mezi postelí a koupelnou (naštěstí to nám kousek:)), a bolelo mě úplně všechno, včetně kůže! Fakt. I Martin kvůli mě přijel domů.
    No a když jsem viděla, že je to bez šance, tak jsem zavolala Andymu, jestli by sem něco nedal. No a zrovna si hrál večer před spaním s dětmi a téma bylo na světě, popravdě bez většího přemýšlení.
    Na zítra už zase něco najdu :)

    1. Taky držím palce, ať je to jen jednodenní záležitost (jak většinou tyto případy bývají) – Terka si ji odbyla v pondělí… (h) (h)

    2. Dede, tak to moc lituji. Kdysi dávno jsem jeden podobný virus někde chytla a také jsem v domě chodila jen jedním směrem. Pamatuji se, že jsem tenkrát musela souhlasit se rčením, že se „vys..z podoby“ (pardon) ! Tedy já jsem si tak při pohledu do zrcadla rozhodně připadala!

      Tak vřele přeji, ať je brzy vše zase v pořádku!

    1. Alí, jsem si říkala. No, ale historka k popletenému i/y. Budoucí majitelé štěňátka z nejmenované CHS chtěli, aby se štěně jmenovalo Lynch (pán byl poněkud excentrický), paní majitelka si nestojí pevně ani v češtině, natož v angličtině a do žádosti o tetovací čísla napsala Linch. Takže to má ten pes i v papírech (rofl)

  8. Je vidět, že nad spoustou věcí, které jsme převzali jako „tradiční“ moc nepřemýšlíme…
    Takhle jsem s naší Emou (10 let, 5.třída) rozebírala píseň, kterou se učí v hudební výchově BEDNA OD WHISKY. Nejvíce ji asi zaujal výklad slova linč a nakonec měla radost, že pochopila, o čem píseň je.
    Jen jsem si povzdechla, že asi zásoba našich lidových a národních písní je poměrně malá, když už se páťáci musí učit něco takového…

    1. Páťáci tuhle písničku většinou znají z dětských táborů. tak asi proto. Na „trálalala červená fijala“ je už dneska asi neutáhnou.

    2. My taky vyřvávali Bednu vod whisky a podobné netradiční songy – pravda, za našich časů to bylo poněkud nebezpečné a excentrické – však když přišla inspekce z vyšších míst(říďa), tak místo zpěvu bylo nutno poslouchati hymnusi ála Přes spáleniště, přes krvavé řeky…, aby se to neprovalilo. (rofl)

  9. Můj názor na výuku je, že by měla jak vytvářet systém, tak do něj i zařazovat zajímavé poznatky získané bádáním. Znalosti, které nezapadnou do systému, obvykle vypadnou, pokud nejsou doprovázeny hlubokým zážitkem. Pátrání jsou prima, zkušenosti jsou také potřeba (aby nám nenakukali učitelé nesmysly – právě sem došli dva radílkové). Detektivní pátrání – aspoň občas – nezaškodí a povzbudí. :D

    1. škola hrou, je fajn, člověk se při ní dozví spoustu věcí , zjistí,jestli je týmovej hráč nebo solista, projeví se i charaktery zapojených, je vidět,kdo se snaží,maká a kdo se veze…je poznat,kdo umí propojit poznatky s jinými, získanými v jiných předmětech nebo oborech a využít je. Ale je fajn, když si i pamatuje,ví kde ještě hledat, protože ne všude je signál a ne vždy, nás spasí internet…

  10. No, 4 rýnský nemohla bejt vysoká částka, a kolo mlýnský ebylo asi nic moc festovní, když se polámalo, (o povodni nebo velké vodě taky ani slovo, nebo , že by se polámalo suchem? ale )mnoho škody nadělalo – zajímavé je, že nikde se nezpívá,kdo to uhradil…

    1. Řekla bych, že mlynář a platil hajnému za materiál a ještě sekerníkovi. Otázka: kdopak ještě dneska ví, kdo to byl sekerník?

      1. No, zní to bojově :) ale myslím, že to byl druh tesaře. Taťka mi kdysi u nás na chalupě ukazoval několik druhů seker včetně teslice (snad si to pamatuju správně). Trámy se osekávaly a mlýnské kolo určitě také – pily s tímhle moc nepomohly… :)

        1. Mezi námi, trámy se spíš otesávaly – proto ta teslice (rofl) . Ale pamatuješ si ji správně – teslice je taková sekera napříč. Děda Michna (neplést si se stařečkem Papežem) byl tesař a pár teslic jsem už viděla…

        2. Kdysi na školním výletě, někdy na začátku 50. let, jsme zcela náhodou na Slovensku viděli výrobu trámů na stavbu osekáváním (otesáváním?:-)). Šlo jim to úžasně, zdálo se, že to nic není.
          O pár let později jsem brigádničil na stavbě dělané částečně svépomocí (akce Z se tomu ale tehdy ještě neříkalo :-)). Kromě jiného jsme káceli stromy v lese na stropní trámy a chlapi si řekli, že ty trámy sami otesají. No to byl debakl! Vůbec jim to nešlo! Tak to samozřejmě odvezli na pilu a na druhý den byly trámy hotové.
          (Byla to opravdu dost zvláštní stavba, ale to by zase bylo o něčem jiném.)

            1. Jednalo se o přístavbu druhého poschodí hudební školy. Byla to myslím akce rodičovského sdružení, jehož členem byl i místní papaláš. Já jsem se k tomu dostal jen náhodou.
              Celá stávající střecha se nad stavbou postupně zvedala pomocí ručních šroubových zvedáků. Dokončení jsem se už nedočkal, protože jsem už musel odjet do školy.
              Po čase jsem byl v Poděbradech předvolán na policajty ve věci trestního řízení proti staviteli. Ten měl myslím ještě (1958) soukromou firmu. Asi daňový únik, co jiného? Mohl jsem podat jenom informaci jak jsem byl placen. Jak to dopadlo nevím, už jsem se o to ani nezajímal.
              Dnes se to jmenuje ZUŠ Eduarda Marhuly. Kdo to byl Marhula, to je zase jiný příběh.
              https://mapy.cz/zakladni?x=18.2552488&y=49.8309642&z=20&pano=1&base=ophoto&pid=69024781&yaw=1.578&fov=1.257&pitch=-0.265

              1. Asi jsem měl napsat, že je to Ostrava, Mariánské hory. Když si obrázek trochu posunete, uvidíte jednu z věží velikého kostela.

  11. Pobavila jsem se, nicméně cena za mlýnské kolo mi přišla divná. Za 19 000,- se u truhláře pořídí řekněme interiérové schody nebo trochu luxusnější dvojpostel. Mlýnské kolo na Čertovce stálo cca 300 000,- Kč (ale je to veliké kolo). To je cena nového auta nižší střední třídy. A to by mi už přišlo odpovídající k hodnotě mlýnského kola, které bylo zásadní pro mlynářovo živobytí a není to úplně jednoduchý výrobek.
    A pokud bychom se vztahovali k tomu 14. století, tak předpokládám, že 4 zlaté pravděpodobně byla suma, kterou si rozhodně běžný člověk nevydělal za dva měsíce (vztáhnu-li to přibližně k dnešní minimální mzdě). V té době se platilo groši, za groš bylo 6 vajec a tesař si vydělal 18 grošů týdně. Přepočet na rýnský zlatý se mi zatím nepodařilo najít :)
    A protože říkanka pravděpodobně nepochází ze 14. století, ale ze století 18. nebo spíš 19., tak „rýnský“ asi neznačí rýnský tolar, ale nějakou jinou německou měnu :)
    Jasně – takhle do hloubky je to pro Patricka asi moc složité, ale třeba by se to dalo nějak zjednodušit.
    Ale tvůj článek splnil účel – pustila jsem se do bádání :)

    1. Taky se mi to zdá málo, a pro zajímavost interiérové schody stojí cca 3x víc než uvádíš – vlastní živá zkušenost.

        1. Andy, teď se dívám na e-shop na mlýnské kolo – atrapa o průměru 90 cm stojí těch dvacet litrů. Je to opravdu jen drahá dekorace pro „mlynáře“ v opravené chalupě u vody, který to chce mít „vystajlované“, nebo pro nějakou hospodu u vody. Mlýnské kolo, které mělo pohánět mlýn, bylo poněkud jiných rozměrů.

          1. Jj, to bude ono. Ale těžko sehnat cenu nějakého reálného, protože dnes tímhle způsobem nikdo nic nemele. Ale fakt je ten,že lidé byli dřív o hodně chudší, takže pro ně těch cca 20k mohlo být hodně, hodně peněz.

            1. Andy, oprava kola na Čertovce, která proběhla loni, se odhadovala na 500-600 tisíc…
              Asi to bylo dost peněz, ale mlynáři bývali bohatí.

                1. A taky tehdy bylo všechno ruční práce… Dnes se za ni platí extra peníze. Muselo to být dost peněz, ale pochybuju, že by to bylo zničující. Vždyť se tak vyrábělo všechno a dřevěnou chalupu uměli postavit hodně rychle. Možná záleželo i na dostupnosti vhodného dřeva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD