GEOPOLITIKA: Rojava padla

Kurdský kvazistát v severovýchodní Sýrii oficiálně skončil poté, co se kurdské Syrské demokratické síly (SDF) spojily s prezidentem Bašárem Assadem a dohodly se na společném postupu proti Turecku. Za poslední týden se toho stalo skutečně hodně, nejprve se podívejme na časový sled jednotlivých událostí:

 

 

  • V neděli 6. října nařídil americký prezident Donald Trump vojskům, která hlídala bezpečnost Rojavy, kvazistátního kurdského útvaru na severovýchodě Sýrie, stažení z pásu, jehož kontrolu požadoval turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
  • Ve středu 9. října Turecko zaútočilo na území Rojavy, nejprve masivním leteckým útokem, při němž zasáhlo během chvíle na 180 cílů, a vypuštěním žoldáků ze Svobodné syrské armády (FSA) proti Rojavě na zemi. FSA v roce 2019 je zejména složená z džihádistů, kteří během své „kariéry“ působili v organizacích jako fronta An Nusrá (spadající pod organizaci Al Kajda) nebo Islámský stát.
  • Tyto jednotky cíleně zaútočily na auto s mladou kurdskou demokratickou političku Hevrín Chaláf, které sledovaly delší dobu dronem. Řidiče zastřelili a ji znásilnili, ukamenovali a uřízli jí hlavu. Tento čin nebyl jen barbarským násilím, ale byl i symbolický: šlo o jasné gesto, že s progresivní a demokratickou politikou v oblasti je konec.
  • V pondělí 14. října nařídil Donald Trump další stažení amerických vojáků ze zbytku Rojavy, tedy celkově pryč ze Sýrie. Po tureckém bombardování věznice Al Húl se podařilo téměř osmi stům džihádistů z Islámského státu utéct; dalších zhruba deset tisíc džihádistů z Islámského státu má velkou šanci na útěk v nejbližších dnech.
  • Týž den večer se SDF dohodly s Bašárem Assadem, vládní jednotky vstoupily do Rojavy a Rojava oficiálně přestala existovat.
  • V úterý 15. října začalo Rusko osazovat pozice opuštěné Američany.

 

V době psaní tohoto článku (středa 16. října) jsou pod kontrolou Tureckem vyslaných džihádistů (v počtu ca. 12 tisíc) města Tel Abjád, Sulúk a okolní vesnice, jakož i oblast na západ od města Serekaniye, které se stále ještě drží. Zde je potřeba říct, že ani syrská armáda není schopná se udržet proti pravidelné turecké armádě, která ještě, až na výjimky, do Sýrie dosud pozemně nevstoupila. Většinu pozemních operací vedou Tureckem najatí džihádisté.

 

Hlavní otázkou tedy je, jak se do dění v Sýrii zapojí dvě velmoci, konkrétně Rusko a Írán. Írán na vývoj reagoval rozsáhlým vojenským cvičením poblíž íránsko-tureckých hranic a nabídkou pomoci Kurdům (těm Kurdům, které doma perzekuuje, ale když jde o to, získat nový vliv, iniciativě se meze nekladou). Rusko opatrně navrhuje vznik bezletové zóny nad severní Sýrií, ale než se do jakékoliv bližší akce proti Turecku vydá, bude si potřebovat zajistit, co z toho bude mít kromě toho, že jeho favorit, Bašár Assad, bude mít pod kontrolou další část syrského území.

 

Turecký útok na Kurdy, jakož i americké opuštění svých spojenců mají ovšem dalekosáhlé důsledky napříč regionem. Saúdská Arábie a Izrael začaly otevřeně pochybovat o věrohodnosti americké pomoci; Izrael zdůraznil, že je schopen se ubránit sám, a nikoho k tomu nepotřebuje (což není úplně pravda, jak naznačovaly špičky IDF v posledních letech, pozn. aut.) a Saúdská Arábie přivítala v úterý 15. října ve velkolepém stylu v Rijádu ruského prezidenta Vladimira Putina; natolik velkolepém, aby bylo Spojeným státům jasné, že když budou jejich bezpečnostní závazky ohroženy, jsou tu i jiní, na něž se Saúdská Arábie může obrátit.

 

Mezitím se ještě zintenzivnily námluvy mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, které vypadají, že na sobě budou ještě závislejší než doposud. Nejde už jen o íránskou, ale i tureckou hrozbu. Koncem minulého týdne přiletěla saúdská fotbalová reprezentace do Izraele na zápas proti palestinské reprezentaci na Západním břehu a ostentativně se pomodlila za vítězství v zápase v Jeruzalémě, samozřejmě za izraelské asistence. V neděli 13. října pak saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán nabídl izraelským Arabům (kteří jinak po většině Blízkého východu na izraelský pas cestovat nemohou) možnost bydlet a pracovat v Saúdské Arábii, což byl donedávna nemyslitelný krok.

 

Saúdská Arábie i Izrael se totiž dostaly, kromě konfliktu s Íránem, do velmi nepříjemné situace s Tureckem. Katar, který donedávna lavíroval mezi Íránem a Tureckem se už definitivně postavil na stranu Turecka a Turecko vypadá, že si adoptovalo Islámský stát, proti kterému Saúdská Arábie bojuje mimo jiné doma. Definitivně se rovněž potvrdilo spojenectví mezi Hamásem vládnoucím v Gaze a Tureckem, což znamená další ohrožení izraelských zájmů ze strany Turecka. Normalizace vztahů mezi Saúdskou Arábií a jejími spojenci na straně jedné a Izraelem (a nejspíš i autonomním Kurdistánem v Iráku) na straně druhé je tedy důležitější než kdy předtím.

 

Do zvláštní pozice se dostal Írán. Turecký útok ho přímo neohrožuje, ale v kombinaci s novými sankcemi a špatnou ekonomickou situací hrozí, že se z Turecka stane silnější a ambicióznější mocnost než doposud. Dosud se vedla blízkovýchodní Hra o trůny zejména mezi Íránem a Saúdskou Arábií, ale turecké sebevědomí může obě země, jakož i Izrael dostat do situace, kdy jejich vzájemné, i tak velké spory, budou umenšeny rizikem plynoucím od prezidenta Erdoğana.

 

Ten minulý týden neexpandoval jen směrem do Sýrie; bezprecedentně také ohrozil bezpečnost Kyperské republiky, když spustil vrt ložiska zemního plynu v kyperských vodách na jih od demarkační linie. Jestli byla turecká těžba v kyperských vodách patřících k mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republice kontroverzní, tento akt překračuje donedávna myslitelné hranice. Uzemnil také severokyperského prezidenta Mustafu Akıncıho, když se zastal Kurdů; bylo mu připomenuto, že ve své zemi nevládne tak docela sám.

 

Další vývoj závisí zejména na dvou faktorech: co udělá Rusko a jestli se Erdoğan odváží udělat nějakou akci vůči Íránu nebo jeho spojencům. Můj soukromý tip je, že první na ráně je Íránem podporované hnutí Islámský džihád v Gaze; Hamás, turecký spojenec, v Gaze vládne a Islámský džihád je nemilovanou opozicí na tomto území, do něhož proniká poslední měsíce ze Sinaje Islámský stát (IS).

 

Turecko zatím nemá pod kontrolou IS globálně; ovládá jen na IS navázané džihádisty v Sýrii, ale pokud ovládne i ty sinajské, může být v pokušení si od Íránu převzít Gazu celou. Fakt, že se z Kataru už stal po všech stránkách klientský stát tureckých imperiálních ambicí rovněž není pro Írán dobrou zprávou, byť je z Kataru víc na ráně Saúdská Arábie než Írán.

 

Co bude opravdu dál ale ukáží až příští týdny.

 

Aktualizováno: 23.10.2019 — 14:21

37 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Novinka: Mike Pence vyjednal s Erdoganem 120 hodin příměří, během něhož budou moct civilisté bezpečně opustit zónu, kterou se Turecko rozhodlo okupovat. Vzhledem k tomu, že jsou ri lidé obklíčeni, budou si moct aspoň zachránit holé životy.

  2. Erdogan je druhý Hitler. To neskončí jen tak,dostal signál, že může a tak proč by to nezkusil. On trampík je navenek většinou za magora, čímž taky je ale jeho cílené zájmy jdou přečíst? Ne, jenže on potřebuje mmj. taky co nejvíc a skrytě zasáhnout Evropu a její hodnoty, tedy jestli ještě nějaké jsou. A taky by rád vysílil Rusko, tím, že ho do konfliktu byť opět skrytě zatáhne.
    A kde jsou doprčic všichni ti míroví aktivisti ???! a bojovníci za práva žen a lidská práva.

  3. Lenka Klicperová se spolu s Markétou Kutilovou vrátily vlastně z frontové linie a mluvily s matkou Hevrín – kopíruju sem pro ty z vás, kdo nemáte facebook, abyste si to našli sami…
    „Když jsem uviděla její tělo, jen jsem zavřela oči. Neuronila jsem ani jednu slzu, nejde to,“ říká matka brutálně zavražděné kurdské političky Hevrín Chaláfové. Její tělo, znásilněné, našli na silnici, uvláčené za autem, ke kterému ji přivázali za vlasy. Ani Islámský stát nedělal takováhle zvěrstva. Pětřaticetiletá krásná mladá žena, kterou ta horda odporných prasat umučila… Jediné, co dělala, že se snažila přispět ke klidnějšímu soužití mezi Kurdy a Araby. Zavraždily ji islamistické milice podporované a placené Tureckem. Erdogan je přímo odpovědný za její smrt a za smrt stovek dalších, kteří už jeho invazi do Sýrie nepřežili.
    „Byla chytrá, krásná a byla statečná. Nelituju toho, že se dala na politiku a kvůli tomu umřela. Doufám, že svět uvidí její příklad a mnohé to povzbudí,“ pokračuje dál její matka. Statečná žena, která porodila statečnou dceru. My jsme to s Marketa Kutilova nevydržely… Jen jsme ji objaly a plakaly jak želvy.
    Brečela bych s nimi… a zároveň mám šílenej vztek.

      1. Jo a dneska jsem četla o té včerejší pražské demonstraci. Největší překvápko – jedním z řečníků byl Jan Kavan, z toho se mi udělalo málem zle. Ach jo.

    1. Ti co tohle udělali si říkají muži?? Jsou to ubožáci,neschopni se identifikovat s rolí muže, jsou to jen zbabělci se zbraní,frustrovaní sami ze sebe, neschopni něco v životě dokázat,zmanipulovaní,s vymytými mozky,kterými zmítá nekonečná závist směrovaná k chytré,krásné a schopné ženě jakož i k hrdému národu, který ženy ctí.

  4. Kdyby to byl román, váhala bych, jestli ho číst. Jako skutečnost je to… strašné, ve hře mocných padají desetitisíce lidí jak figurky na obrácené šachovnici. Vzhledem k tomu, že sleduju na FB Lenku Klicperovou a Markétu Kutilovou, které už zase vězí mezi nejohroženějšími lidmi a sbírají autentické zprávy a postřehy (snad to přežijí, holky statečné), nedělám si žádné iluze o tom, jak to tam vypadá.
    Hrozně se mě dotkla smrt Hevrín Chaláf – nestačilo jim ji zabít, museli ji pokořit a mučit. Člověk je tak strašně bezmocný! A já se musím ptát – kde jsou všechny ty uječené feministky především z anglosaských univerzit? Zastala se aspoň jediná veřejně statečné Hevrín, která v boji za skutečné osvobození žen a jejich práva tak hrozným způsobem zemřela? Jak to, že hlasitě nedemonstrují a nežádají… cokoliv? Je mi z nich zle, budou řešit donekonečna kraviny v bezpečí svých pošahaných kampusů, a když o něco doopravdy jde, není po nich vidu ani slechu.
    Od Turecka je výjimečně podlé používat džihádisty k pozemním bojům a nejen to, samozřejmě. Přemýšlím, jak je těm slušným pokrokovým Turkům, kterým Erdogan tak důkladně šlápl na krk, když vidí, jaký je Teď mezinárodní obraz jejich země. I když je fakt, že šlo o Kurdy a s nimi mají i pokrokovější Turci problém. Zapomínají na jedno – jde především o lidi. A co Erdogan udělá jedněm lidem, v klidu udělá jiným, pokud se mu to bude hodit. No… možná pokrokoví Turci tuší, že mohou být příště na řadě oni. (Náš spojenec z NATO!)
    Američané… Je pravda, že jim vojenskou přítomnost ve světě kdekdo vyčítá. Ale oni hodili přes palubu velmi zranitelné spojence. Jsem zvědavá, jak tohle stráví ti, kdo opravdu chtějí mít Ameriku zase velkou.
    Je mi z toho smutno. Kurdové statečně bojovali proti IS, proti zvěrstvům, které páchali. A pak, když se konečně pokusí znovu obnovit svoji zem… No nic, už mlčím, tentokrát to nějak beru osobně.

    1. Jsem obecně zvědavý jaké reakce to vyvolá. Jak to ovlivní voliče v:
      USA
      ČR!
      Turecku
      Zemích s větší tureckou menšinou jako Německo
      Částečně ve zbytku zemí EU a NATO

      Obávám se, že dokud tu nespáchá masakr nějaký z těch stovek džihádistů, co byli osvobozeni, tak se to nehne.

      A co politici? Kdy konečně někdo veřejně vystoupí a pořádně odsoudí to, co se stalo a děje a bude dít? Nebo už se tak děje, ale pro média to není zajímavé?

      1. V USA – má to potenciál zlomit Trumpovi vaz, tohle je něco, co jde tak moc proti tradičmímu americkému étosu, že si nemyslím, že mu to hodně voličů GOP odpustí.
        V Česku – nejspíš nijak, u nás je dominantní skupině voličů všechno fuk, a hodnotově už vůbec
        V Turecku – podle toho, jak sleduji tamní veřejnou debatu, tak to nejspíš Erdoganovi ještě nahraje, protože kritiku ze Západu vidí jako zradu Západu, protože by podle nich měl Západ chápat, proč to dělají, a zároveň to vidí jako naše pokrytectví, protože nechceme těch 3,5m uprchlíků, které oni mají a které ostatně sami nechtějí.
        V Německu už začaly potyčky mezi Turky a Kurdy; typicky obě skupiny vědí, kdo je kdo, protože si do krámků, stánků s kebabem a podobně dávají národní vlajky; Němci se o to ale víc podle mě zajímat nebudou.

        1. Mám dojem, že to v podstatě nezajímá nikoho – co tam po nějakých Kurdech kdesi v asijských horách… ani ropu tam nemají! Ach bože!!

          1. Mají, ale strach z toho, že by si mohly velmoci rozházet vztahy s Tureckem nebo Íránem je tak velký, že do toho Amerika nebo Evropa nejdou ani za tu ropu.

        2. Obávám se, že kdyby na to měl DT koule a zasáhl, že by mu to vyčítali ještě víc..
          s Českem máš bohužel pravdu…
          Německo – myslím , že zakročí pořádkové síly,když se to začne vymykat

    2. Dede, mne se smrt Hevrín Chaláv hodně osobně dotkla. Dojde nejen na její vrahy, trýznitele, ale i na ty,kdo tohle násilí způsobili,kdo ho podporují a nebo dělají,že se jich netýká. A před našimi holkami smekám s úctou… Ty uječené feministky jsou nadále v bezpečí svých kampusů..tady by mohl ypřijít do kontaktu s krutou realitou a to ony přece nechtějí.

  5. Přiznávám, to, co se teď děje v Rojavě mi připomíná to, co se dělo v Sudetech. I ten Erdoganův argument, že přece se musí postarat o ty islámské věřící, kteří v této enklávě žijí, i to, že je spojenci opustili. Obávám se, že tohle velmi špatně dopadne, a nejen pro Kurdy.

    1. ano, moje máti to řekla stejně – Sudety, Henlain a následně protektorát…až mne zamrazilo,jak to ve svých 88 letech sleduje a srovnává…

  6. Děsivý je ten efekt. Na jedné straně lidé otrávení peskováním od mainstreamu se vzepřeli ve volbách a to umožní na druhé straně genocidu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD