LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Tora: Ze života (drabble)

Dnešní tři témata jsou ze života, a to prosím přímo mého. V prvním se ponoříme hluboko, hluboko do minulosti, do doby, kdy jsem navštěvovala základní školu. Sami uvidíte, že není divu, že jsem si zamilovala dějepis. Další dvě drabble jsou ze žhavé současnosti, obě situace jsem zažila přímo během letošního měsíce dubna…

 

 

Unavený řemdih

Téma: Únava materiálu

Věřte nevěřte, tuhle příhodu jsem zažila na vlastní kůži. Nekecám. Jak si občas historky přibarvuji, tak tady není ani ťuk navíc. Jak je popsáno, tak to bylo. Opravdu.

Drabble:

Sedmá třída, dějepis. Husitské války.
„Zmenšeniny husitských zbraní,“ ukazuje nám soudružka učitelka.
Valíme oči.
„Okované cepy – každý sedlák s tím uměl,“ ukazuje asi metr dlouhý cep. Pak vytáhne tyč s připevněnou koulí, okovanou železnými hroty.
„Řemdih,“ představí učitelka zbraň. „S ním husité sundávali rytíře z koní. Roztočili kouli,“ roztočila řemdih, „zasekli a rytíře stáhli z koně.“ Zasekla.
Hoši vzadu zajeli pod lavici, urvaná koule přefičela nad jejich hlavami a zaťala se do skříně.
Vyděšená učitelka jen zalapala po dechu, když vtom se ze třídy ozvalo: „Ty brďo, a to se vždycky trefili, jo?“
Na husitské války jsem odborník, věřte mi.

Závěrečná poznámka:

Hodiny dějepisu s učitelkou Benešovou byly pověstné. Milovala svůj předmět a snažila se jeho výuku zpestřit mnoha způsoby. Tam někde je zřejmě začátek mé záliby v historii.
Zmenšeniny husitských zbraní (včetně malého husitského vozu, nekecám) byly v roce, kdy nám je předváděla, už letité. Pruh kůže, kterým byla okovaná koule připevněna, už prostě nápor výuky nezvládl.

 

Mami hajá

Drabble:

Téma: Nejzářivější hvězda

„Mama!“
To je sama, na rozdíl od mami, což je maminka.
„Nemůžeš jít sama z kopce, sletíš!“
Prásk.
„Vidíš, vstávej, šup!“
„Mama!“
„Jasně, že sama.“
„Mami hajá,“ oznamuje moje nejzářivější hvězdička kolemjdoucí paní.
„Ano, hajá, je nemocná,“ snažím se zjemnit řečené. Paní se usměje a jde dál.
„Mami hajá,“ oznamuje hvězdička sousedovi. Starší pán je evidentně dobře naložen, takže vesele odpoví: „Ta se má, ta tvoje maminka. A tatínek taky hajá?“
„Hajá,“ přisvědčí hvězdička. „Na mami,“ dodá důležitě.
Pán vyprskne, já popadnu hvězdičku do náruče a mažeme domů.
Rodičům posléze dlouho vrtalo hlavou, proč na ně sousedi tak šibalsky pomrkávají…

Závěrečná poznámka:

Po dvou dnech strávených s mou nejzářivější hvězdičkou mám prostě myšlenky jen u ní. Je opravdu kouzelná a já jsem na ni moc pyšná. Ostatně všichni, kdo mají své hvězdičky, určitě pochopí.

 

Obyčejní, a přesto výjimeční

Téma: Osamocen v davu

Tento zážitek je starý pár dní a přesto mi pevně utkvěl v paměti. Pořád je vidím před sebou, obyčejné, a přesto tak jiné…

Drabble:

Brno jako každé ráno ucpané až běda. Trčím v koloně, nervózní za volantem. Dav na zastávce netrpělivě přešlapuje.
Až na ně.
Stojí proti sobě, dav kolem nevnímají. Mají svůj svět, něžně se drží za konečky prstů, hledí si do očí. Čiší z nich láska, touha, nechuť se rozloučit po probdělé noci, ať první, sté, tisící… Ona mu láskyplným gestem urovná límeček, jemně, majetnicky. On se usměje, lehounce jí políbí konečky prstů. Dál setrvávají ve své bublině radosti, jediní nespěchající, jediní, kterým je kolona ku prospěchu.
Do práce dojedu pozdě, ale s úsměvem na rtech.
Viděla jsem lásku v přímém přenosu.

Aktualizováno: 19.9.2019 — 19:36

28 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Toro, krása! No ještě, že hustiské zbraně byly zmenšeniny:)! Učitelka sice měla nahnáno, ale svým nečekaným hodem si získala obdiv žáků :)} A ty lásku k dějepisu, potože je mi jasné, že takováto školní výuka navždy utkví v paměti. No a my teď díky tomu můžeme číst tvoje skvělé historické povídky a drabble. Druhé mírně lechtivé drabble jsou právě ty nezapomenutelně nevinné, pravdivé postřehy dětí, které je pak provází celý život :). No a třetí je také moc hezké. Všimli jste se jak často se tyto „momentky lásky“ objevují ve filmech? Kdy manželka (nebo milenka) svému milému rychle,na poslední chvíli poopraví uzel na kravětě, nebo urovná ten límeček než on vyjde z domu?

    Včera přišel manžel ze zahrady a na čele měl krvácející škrábanec. Nic vážného, ale protože beze prášek na ředění krve i malé škrábnutí vypadá vždy horší. Tak jsem ránu před zalepením náplastí nejprve otřela alkoholem. Statečně držel, ale já „protestovala“ s tím, že venku sice mužně mával el, nůžkami, ale teď má podle filmového předpisu a jako každý drsný kovboj naopak syknout pod dotekem něžné ženské ručky. Ále poděkoval, to jo :)

  2. Moc hezké, Toro, pobavila jsem se a nakonec i zasnila, nad posledním láskyplným drabblíkem. (h)
    Na husitské zbraně já též nikdy nezapomenu, i když moje vzpomínka není tak akční. Šlo o to, že na základce jsme měli za úkol namalovat husitu, já jako výtvarně nenadaná jsem poprosila o pomoc svého otce, který na tom byl ovšem stejně, a tak jsme za společného toporně vyvedeného bojovníka (a myslím, že právě s cepem či řemdihem) dostali za 3. (chuckle)

  3. No, to mi připomíná jednu spolužačku mé ségry ze školjy – její maminka byla těhotná a holčička ve školce tvrdila, že maminka pije pívo. Ta blbka učitelka fakt poštvala na tu nebožačku sociálku

    1. Jo, učitelky ve školce se dozví věcí :) jen by si asi měly víc ty hlášky dětí prověřovat, než si ji prověřila tato paní.

  4. Milá Toro, dnes je to jedna perla vedle druhé! (inlove) Těžko si vybrat:)) Řemdih mě nadchl, leč ti kluci a tím i učitelka měli fakt kliku – i zmenšená zbraň je prostě zbraň :) Ovšem nepochybuju, že nikdo z vás na to nezapomněl! Zažila jsem něco podobného, když jsme na vejšce na zbožíznalství probírali sklo, jeho vlastnosti, výrobky a tak. Přednášející byl prima, bylo to zajímavé, nic uspávajícího. Přesto, když začal mluvit o vnitřním pnutí skla a VZÁPĚTÍ se sama od sebe vysypala tabule skla z velkého okna… tak efekt byl nevyhnutelný – pochybuju, že by na to někdo z tehdejších studentů zapomněl:)) Mírně popelavý pan profesor se honem utíkal podívat z rozbitého okna dolů – byli jsme ve čtvrtém patře staré budovy VŠE a to padající sklo bylo smrtelně nebezpečné. Naštěstí se nikomu nic nestalo… On by za to pochopitelně nemohl, ale stejně :)
    Dětské řeči jsou kouzelné… Pamatuju si, jak Marek v první třídě řekl paní učitelce (na otázku, co maminka dělá), že chodím po hotelech… (blush) Tím chtěl říct, že jako novinářka chodím na tiskové konference, které se často konaly v salóncích různých hotelů, ale vyznělo to úplně jinak! :D Na třídní schůzce se mě pak paní učitelka starostlivě ptala, čím se to vlastně živím… :P
    A ten poslední příběh je prostě krásný… (h)

    1. Díky, Dede, dobré příběhy. S tím sklem vypadlým ven se nedivím, to by bylo asi hodně zlé, kdyby šel někdo pod oknem v tu chvíli. A maminka co chodí po hotelech je prima zaměstnání, ne?

  5. Jsem si pěkně početla, no dějepis boží, i ta láska v přímém přenosu…ale tatínek hajá na mamince, mne dostal….

  6. Moc krásná a něžná drabblata, jak už tak u tebe jsou zvykem.

    To poslední je obzvlášť milé – kterak najít radost i tehdy, kdy na ni člověk nemá ani pomyšlení. Navíc jsem pod dojmem drabblata zrovna Jeníkovi láskyplně urovnala límec košile (který měl beznadějně zhúžvený pod svetrem). Pravda, prsty my nepolíbil (rofl)

    U druhého stoslůvka jsem si vzpomněla na prasynovce Samuelka. Zrovna slavil narozeniny a musel se mi pochlubit novým dárkem – bagrem na dálkové ovládání. „Pojď se honem podívat na pískoviště, jak s ním umím pracovat!“ … „No Sami, to je bezvadný!“ … „Líbí se ti? Tak já ti takový taky dám, až budeš mít třetí narozeniny!“

    A u toho prvního mi nedá nevzpomenout na pana Kantorka a jeho geniální vtip, kdy pod obrázkem dvou lapiduchů s nosítkem, na němž leží zraněný, jest tento text: „Zatímco Husité doráželi zbytky rozesmátých Křižáků, hejtmana Kralického odnášejí do tábora s mnohým zraněním temene, krku a obličeje, které si způsobil sám, neovládaje zcela nový řimbuch.“ Jinak je nabíledni, že historie není věda statická, leč dynamická – minimálně v podání tvé paní učitelky (chuckle)

    1. Díky, Ygo. Pobavila jsi mě taky, dnes jsem to obzvlášt potřebovala, člověk je na dva na služební cestě a v práci se dějí věci :)

  7. Tak to bylo dobrý, s tím dějepisem :) U dětí se nedivím ničemu, protože naše děti žily v prostředí šermu a kaskadérských výkonů, takže Kuba radostně oznamující dětské lékařce „tatínek zapálil strejdu a on hořel!“ překvapil, ale už nevyděsil :)

  8. Milá Toro, jedno drabble hezčí než druhé. :-D

    Ti dva časně ráno by mě taky potěšili, děti jsou poklady, jen vykopat :).

    Ovšem řemdih bezkonkurenčně vede. :D (Jestli to není tím, že ho odflákli, koule patří na řetěz.)

    1. tak to se dávalo kolovat, kantoři to většinou roztáčet nedovolili a řetěz mohl zkorodovat, možná proto ten koženej řemínek…

    2. JJ, to byla školní pomůcka, kdo by se páral s řetězem, nikdo asi nepočítal, že se to bude zkoušet použít :) To jen my měli takovou zapálenou paní učitelku, co nám to chtěla předvést.

  9. Vždycky jsem si myslela, že řemdih je původně nějaký zemědělský nástroj (třeba jako cep), jen s těmi přidanými bodci. Dnes jsem pod dojmem drabble hledala a moc toho nenašla. Zřejmě to byla opravdu zbraň. Zajímavé. Proč asi vznikl? Okovaný cep nebyl dostatečně účinný nebo ovladatelný?

    1. Pokud jsi viděla cep naživo, tak je to jasné – ten se pohybuje víceméně v jedné ose, točit se s ním dá, ale je připevněn nakrátko. Řemdih mohli roztočit a udělit mu vyšší hybnost.

    2. mezi koňmi jsi se cepem nemohla rozmáchnout, ten ti pomohl na vozové hradbě, když se s ním bušilo do pěchoty nebo do jezdců,co se dostali na dosah…řemdich byl spíše pro boj z blízka a povětšinou ho měla jízda…

Napsat komentář: Marička Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD