GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého východu – září 2019

Září se nese v duchu dvou největších témat: izraelských parlamentních voleb a íránských provokací, z nichž tou poslední vypadá, že byl útok na saúdskou rafinérii Abkajk, která je největším takovým zařízením na zpracování ropy na světě.

 

 

Izrael zažil už letošní druhé předčasné parlamentní volby. V době psaní tohoto článku (18. září večer) ještě nejsou známy konečné výsledky, protože těsný poměr hlasů pro dosavadní vládní konzervativní stranu Likud premiéra Benjamina Netanjahua a Modrobílou alianci zatím neumožňuje jasně rozhodnout, koho prezident Reuven Rivlin pověří sestavením vlády.

 

Volby vyvolal sám premiér Netanjahu, který nebyl schopen po jarních předčasných volbách sestavit životaschopnou vládní koalici, a je dost pravděpodobné, že z nich odejde jako poražený; ať už bude novým premiérem předseda Modrobílé aliance Benny Ganc, nebo někdo jiný za stranu Likud.

 

Modrobílá aliance vznikla jako volební koalice tří středových až středopravých stran, které se spojily, aby svrhly právě premiéra Netanjahua, který čelí trestnímu stíhání za korupci. Fakt, že je to Netanjahu, který jim vadí nejvíce, akcentuje vůdce dosavadní opozice Benny Ganc tím, že je ochoten jít do velké koalice s Likudem za předpokladu, že v ní nebude sedět právě Benjamin Netanjahu. Pokud jde o programový průnik mezi Modrobílou aliancí a Likudem, v ekonomické oblasti není příliš velkých rozporů; největší neshody panují na řešení konfliktu s palestinskými Araby a budoucnosti Judeje a Samaří, území také označovaného jako Západní břeh Jordánu. Zatímco Benjamin Netanjahu prosazuje anexi oblasti C v údolí Jordánu, Benny Ganc se stále hlásí k dvoustátnímu řešení a podporuje stávající status quo.

 

Potíž je s potenciální koalicí; jako třetí skončila arabská strana Sjednocená kandidátka, která má čtyři hlavní křídla – moderní levici (feminismus, socialismus), komunisty, islamisty a sekulární arabské nacionalisty. Je přirozeným spojencem – dominantně židovské – Strany práce, která ale ve volbách propadla – dostala kolem 4,8 procent hlasů. Programově se od obou dominantních stran liší natolik, že koalice není možná. Z dalších stran se do Knessetu dostaly nacionalistická, zejména o osadníky se opírající Nová pravice Naftaliho Bennetta a Ayelet Shaked, která prosazuje čisté jednostátní řešení konfliktu, dvě ultraortodoxní strany (Sjednocený judaismus Tóry a Šas), které odmítají jít do vlády s Modrobílými kvůli jejich podpoře povinné vojenské služby pro ultraortodoxní Židy a rušení sociálních dávek, sekulární nacionalistická strana Avigdora Libermana Izrael, náš domov, již zmíněná Strana práce a levicově liberální Demokratická unie, do níž patří mimo jiné expremiér Ehud Barak.

 

Ačkoliv nové volby nejsou vyloučené, je pravděpodobné, že se prezident Rivlin bude snažit o to, aby byla sestavena životaschopná vládní koalice z těch současných; to ovšem naráží na mnohé vzájemné antipatie nutné k vytvoření velké koalice i na fakt, že, měla-li by vzniknout, bude to definitivní konec pro premiéra Netanjahua. Těžko to ovšem dopadne jinak, vzhledem k tomu, že Benjamin Netanjahu nebude schopen sestavit koalici, která by dostala v Knesetu důvěru.

 

V kontextu mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa to znamená spíše lehké škobrtnutí, než jeho konec; Modrobílí spolupráci s ostatními arabskými zeměmi v regionu, kterou započal právě Benjamin Netanjahu, podporují, a není obtížné si představit, že by s většinou tohoto plánu, který dá palestinským Arabům z Judeje a Samaří občanství, souhlasili.

 

Druhá významná událost tohoto měsíce je neméně závažná. Sobotní útok na rafinerii v Abkajku, k němuž se přihlásili jemenští šíitští separatisté (Hútíové, podporovaní Íránem) totiž nejspíše neměli na svědomí oni, protože podle posledních zpráv přišel nikoliv z Jemenu, ale přes Perský záliv přímo z Íránu. Podezření na Írán, který zodpovědnost za útok odmítá, je vedeno zejména sofistikovaností dronů a raket s plochou dráhou letu, které k němu byly použity, schopnost letět tak daleko dostatečně nízko, aby se drony vyhnuly saúdským radarům protivzdušné obrany, jakož i fakt, že vzdálenost, která mezi Abkajkem a územím ovládaným rebely je, je příliš velká pro technologii, kterou mají k dispozici.

 

Proč by to ovšem Írán dělal? Už v minulém článku na téma kritického čtyřicetiletí režimů je zmíněno, že íránský režim právě prožívá velmi nestabilní období, kdy nemá podporu široké veřejnosti, běžní Íránci se přestávají bát represí i exemplárních trestů a čím dál více porušují přísná pravidla, která režim pro své občany nastavil. Změna v Íránu pomalu visí ve vzduchu, a režim dobře ví, že jediná věc, která je schopna mu vrátit loajalitu občanů, je útok zvenčí.

 

Íránci jsou totiž především patrioti a jsou ochotni tolerovat vládu, kterou nesnášejí, pokud je jedinou alternativou zahraniční okupace. Režim si toho je vědom a tak se snaží takový konflikt vyprovokovat, a už delší dobu stupňuje provokace, ať už ve věci jaderného programu, nebo útoků na lodě v Perském zálivu. Je otázka, která provokace bude natolik přes čáru, že mezinárodní společenství – zejména tedy Spojené státy a Saúdská Arábie – na ně vojensky odpoví.

 

Írán si věří své vojenské převaze na domácím území a nebojí se pádu režimu skrze zahraniční vojenskou operaci, ale zoufale potřebuje něco udělat s domácí opozicí a nízkou loajalitou občanů. Celá současná krize tak připomíná hru, kdo dřív uhne pohledem. Za této situace bude možná dobře, když izraelským premiérem nebude Benjamin Netanjahu, který by byl ochoten na Írán tlačit více, než by bylo vhodné a nahrát tak režimu do karet. Na druhou stranu bude chybějící Netanjahu znamenat zdržení v Trumpově mírovém plánu. Jak už to na Blízkém východě bývá, jisté je jen jedno: že se situace dokáže velmi rychle nečekaným směrem obrátit.

 

Aktualizováno: 18.9.2019 — 22:36

14 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tak já jsem třeba Jaminu volila a to nemám s osadníky nic společného. Kvůli Shaked a Bennetovi, ne těm menším stranám v koalici, která se ostatně rozpadla ve chvíli, kdy bylo odvoleno. Ono moc nebylo z čeho vybírat. Bibiho Netanyahua už podruhé volit nebudu, už těch jeho kliček pro udržení se u moci bylo příliš moc. Ganz je pro mě nevolitelný kvůli Lapidovi, viděla jsem osobně, arogantní sebestředný idiot, navíc kamarád Macrona. Levici a Araby nevolím, ruská strana má taky svoje mouchy. A tím výběr končí. Ale už teď to začíná být zajímavé divadlo. Uvidíme.

    1. To zní podobně jako u nás – obecně jsem proti termínu „menší zlo“, protože člověk by neměl volit zlo, ale popravdě kdyby byly volby teď, tak opravdu netuším, jak bych se rozhodovala…

      1. Jo, máš pravdu, já taky ne. A má to vůbec smysl, když po volbách je to vždycky tak, že se někteří dohodnou a ty můžeš jít akorát pískat na kudličku.

  2. Poslat Íránu humanitární pomoc jako chudinkám co se utápí v chudobě a těmi raketami na sebe chtějí upozornit, aby si jich někdo všimnul. Třeba by to podkopalo tu hrdost :)

  3. Pokud jde o Izrael, tak věřím, že se s těmi výsledky voleb nějak porovnají. Ono když žijete v permanentním ohrožení (které není jen teoretické), tak vás to vycvičí.
    Írán – vyprovokovat ozbrojený konflikt, aby si režim posílil doma pozici… to zní šíleně. Ale přesto je to pravděpodobné. Protože kdo tak strašně tlačí na lidi a pak se pod ním začne kymácet židle, tak si může být takřka jistý, že nespadne do měkkého. Tedy… je možné, že jim půjde o krky. Z tohohle pohledu už obětovat mír a nějaké ty lidi v ozbrojeném konfliktu nevypadá nijak nelogicky :P

    1. Když vidím, co Netanyahu všechno dělá proto aby byl zvolen,tak potažmo i věřím, co všechno dělá Irán k udržení u moci. Výhrůžky a strašení konflikty,nic jim není svaté. Do prčic ať si oni,ti politici vezmou pušky a jdou do toho řezat,jenže oni budou vždycky v bezpečí,že,jo?!

      1. vybavíš si taky tu scénu z pohádky Šíleně smutná princezna, jak se nakonec ministři války prali v bahně???

  4. Nemohu si pomoci, ale připomíná to takový natlakovaný papíňák. Teď půjde o to, zda se zchladí, nebo bouchne….

  5. Díky za tyhle měsíční zprávy. Jak říká Matylda, kdo ví, jak se všechno zase vyvrbí. Politika – válka s nepřítelem lepší než změny doma je taková… pro mne podivná, ale co si budeme povídat, tohle se děje i v jiných regionech, i když možná ne až tak okatě.

    A OTéčko naprosté – takhle barevné září je zatím na jihu Jižní Moravy
    https://yga.rajce.idnes.cz/2019_Zari_barevne/#IMG_6450.jpg

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD