HOST DEDENÍKU – Helena: Jak změnit poušť v oázu

Jako Češka žijící v Negevu hrozně obdivuji, jak Izrael kultivuje Negevskou poušť a v nehostinné pustině vytváří další a další příjemná místa k životu. Je vůbec pozoruhodné, co všechno může v poušti vzniknout. Zcela nesystematicky tu zmíním pár zajímavostí, kterých si všimnete při cestách po Negevu.

 

 

Negevská poušť tvoří přibližně dvě třetiny plochy Izraele, ale žije v něm jen lehce přes osm procent obyvatel Izraele (z toho tři čtvrtiny tvoří Židé a čtvrtinu Beduíni). Nejdůležitější je samozřejmě voda. O vodu v Negevu se stará především organizace jménem Keren Kajemet Lejisrael (KKL) neboli Židovský národní fond, spravující půdu.

 

Liman

 

Když projíždíte pouští v místech, kde je vegetace jen velmi řídká, až téměř neexistující, nemůžete přehlédnout, že najednou se poblíž silnice objeví zelený ostrůvek se stromy a jiným rostlinstvem. Kde se tam sakra vzal a jak to, že je to jen to jedno malé místo uprostřed vyprahlé pustiny? Takových ostrůvků uvidíte v Negevu stovky. Vypadá to nepochopitelně a nelogicky.

 

Umělé jezero v Jerucham

 

Vězte, že to není žádná náhoda, ale lidský výtvor. Říká se tomu liman. Je jich více typů, ale v podstatě je to snížení terénu vyhloubením mělké jámy, která v období dešťů zadrží vodu. Voda tam zůstane stát a vsákne se do půdy. Do limanu jsou pak zasazeny stromy, často eukalypty, které nepocházejí původem z Izraele, ale daří se jim tu dobře. Paradoxně sem byly původně dovezeny k vysoušení bažin, protože eukalyptus pohlcuje hodně vody. Je ale také výhodný pro obnovování mizejících včelstev, protože kvete déle než místní rostlinstvo. Pro odtok přebytků vody z limanu je vykopán odvodňovací kanál. A dál už si liman žije vlastním životem, slouží jako místo k zastavení a odpočinku ve stínu a pro zvířata i jako zdroj vody. Je to malý zázrak.

 

Kibuc Chacerim

 

KKL v poušti buduje i jezírka a kolem nich parky, často na místech bývalých dolů. Výjimkou je jezero v Jerucham, které bylo vybudované v celostátní akci budování jezer v padesátých letech a jeho součástí je i přehrada. Vypadá zvláštně, jezero plné vody, obklopené zelenými stromy uprostřed úplně pustých kopců.

 

Fialové zavlažovací hadice s recyklovanou vodou

 

A moje oblíbené hadicové zavlažování! Vidíte je ve městech všude. Bez něj by nebyla v poušti (ale ani severněji) města plná stromů a květin a ptačího zpěvu. Vyvinul ho koncem padesátých let 20. století izraelský inženýr Simcha Blass a patří k jednomu z nejzásadnějších vynálezů v zemědělství ve 20. století. Systém dodává vodu ke kořenům rostliny a každá rostlina dostává množství vody podle své potřeby. Poté, co Simcha zavlažovací systém vyvinul, měl velký problém, kde ho začít vyrábět, protože většina potenciálních výrobců nechápala jeho význam a neměla zájem. Nakonec uspěl v kibucu Chacerim v Negevské poušti. Simchův vynález byl později základem příjmů kibucu, a téměř okamžitě se začal prodávat i do zahraničí. Hadice bývají fialové nebo hnědé, přičemž hnědá značí pitnou vodu, fialová recyklovanou.

 

I kaktusy potřebují zavlažování

 

No a teď něco o solární energii. Negev je pro solární elektrárny jako stvořený, velký prázdný prostor a plno slunce od rána do večera prakticky po celý rok. Je tu několik druhů menších solárních elektráren s různými typy solárních panelů. Nejzajímavější je ale relativně nová solární elektrárna v Ašalim. Byla postavena teprve před několika lety a její součástí je největší solární věž na světě o výšce 250 metrů. Kolem věže je rozmístěno velké pole nikoliv solárních panelů, ale zrcadel, které odrážejí světlo nahoru na věž, kde se přeměňuje na elektrickou energii. Dochází k tomu tak, že světlo odražené zrcadly zahřívá vodu na vrcholu věže a ta se mění v páru pohánějící turbínu, čímž vzniká elektrická energie.

 

Přehrada u jezera v Jerucham

 

Je velice zajímavé pozorovat elektrárnu při pravidelné údržbě. Světlo na vrcholu věže pohasne a zrcadla se otočí směrem od věže, kolmo k zemi, a srovnají se do pozoru jako vojáci. Když začne provoz postupně nabíhat zpět, desítky minut světlo na věži postupně nabývá na intenzitě a zrcadla se pomalu otáčí směrem k ní, jako květiny otáčející se ke slunci, až nakonec jsou všechna zrcadla kolem dokola otočená směrem k vrcholku věže. V té chvíli již záře dosáhne maxima. Zářící věž je vidět na mnoho desítek kilometrů a z některých úhlů vypadá jako oslňující druhé slunce. Zaznamenala jsem na internetu výroky turistů, kteří se domnívali, že v poušti spatřili mimozemšťany a jako důkaz přikládali fotografie se zářícím světlem uprostřed. My místní ovšem moc dobře víme, o co se jedná.

 

Solární elektrárna v Ašalim s viditelným světlem, které se odráží k věži

 

Solární elektrárna v Ašalim pokrývá v současnosti asi tři procenta veškeré spotřeby elektřiny v Izraeli a Izrael plánuje pokrytí solární energií (ze všech solárních elektráren dohromady) až na deset procent v horizontu několika let.

V zajímavostech z Izraele se dá pokračovat donekonečna, ale něco si zase nechám na příště. Kdo chce v četbě pokračovat už teď, ať se podívá na facebook / instagram na stránku Toulky Negevskou pouští, kde téměř denně přibývají nové příspěvky s fotografiemi. A kdo by chtěl s námi jet v březnu do Izraele, ať se podívá na facebookovou stránku Reset v Izraeli.

 

Solární věž je vidět na desítky kilometrů

 

Dede: požádala jsem Marka, aby k tomuto pěknému článku napsal malý dodatek o solárních věžích – aspoň já jsem rozhodně chtěla vědět víc. Je to ohromně zajímavé! :)

Solární věž (Solar power tower) je elektrárna využívající koncentrované sluneční paprsky. Všeobecný princip elektrárny využití zrcadel umístěných do tvaru prstence okolo věže, na jejímž vrcholu je ohnisko. V ohnisku dochází k ohřívání média, které dále slouží k produkci páry, která roztáčí turbínu. Turbína je hřídelí napojena na generátor, který vyrábí elektrický proud.

Nejstarší solární věže využívají vodu coby médium pro přenos tepla. Na obrázku níže je zobrazen stručný diagram právě takového zařízení. Jedná se o relativně jednoduchý systém, ve kterém pára o teplotě cca 500 C pohání turbínu.

 

Solární věž – diagram

 

Solární věže prošly v posledních letech zásadním vývojem, kdy byla voda nahrazena sodíkem a následně roztavenou solí, kterou využívají moderní solární věže. Roztavená sůl (40 % dusičnan draselný, 60 % dusičnan sodný) je výhodná především pro své termodynamické vlastnosti, především vysokou tepelnou kapacitou. Médium s vysokou tepelnou kapacitou umožnuje do jisté míry uložení tepelné energie, tedy taková solární věž je schopna vyrábět elektrickou energii i za absence slunečního svitu. Mezi největší solární věže patří například Ivanpah Solar Power Facility v USA o instalovaném výkonu 392 MW (při nejlepších podmínkách).

Marek Ruščák

Aktualizováno: 12.8.2019 — 15:57

40 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Izrael je nadherna zeme. Navstivili jsme s rodinou vloni takovy obrovsky park, ktery je postupne osazovan tez olivovniky. Za nemalou sponzorskou castku jsme koupili a sami zasadili tyto stromy a tesime se, ze dobre porostou a po case je navstivime!

  2. Negevská poušť je nádherná, hospodaření s vodou je fascinující, pitná voda je všude k dispozici, – prostě úžasné !!! Děkuji za krásný článek, oživila jsem si únorovou návštěvu Izraele, ještě jednou díky

  3. Velmi obdivuji Izrael a jeho pracovitý a vynalézavý lid. Přes všechy hrůzy a neštěstí, které ho provázely staletími zůstal nepokořen. Židé dali světu tolik objevů a poznatků, a nynější Izrael je doopravdy vítězstvím ducha tohoto národa. Je neuvěřitelné, co lidé dokázali za několik desetiletí, aniž by čekali s nataženou dlaní, co jim kdo dá. Díky za malou exkurzi a krásné fotky. Na FB kouknu, ale stejně se těším na další povídání.

  4. Děkuju za moc milé komentáře, mě ta poušť učarovala a jsem ráda, když se mohu o fotky a poznatky podělit v Čechách s lidmi, které to zajímá.

  5. Díky Heleno za velice poutavý článek. Před mnoha lety naši kolegové, vodohospodář,i byli v Izraeli na vodohospodářské exkurzi. Vrátili se nadšení, plní dojmů co tento národ dokázal v jim přidělené poušti. Přednášeli nám zajímavosti, doplněné fotografiemi. Velmi pracovitý národ. Souhlasím s Alčou. U nás se jenom tlachá nebo vymýšlejí absurdity. Jen aby různé lobby měly z toho zisk.
    Ty solární věže jsou úžasné a mám pocit, že některá už hrála v nějakém dobrodružném filmu. V bondovce?

    1. Děkuji, a jestli hrála solární vež v Bondovce nevím. Tato určitě ne, protože je postavená úplně nově.

    2. Hrála ve filmu Sahara – tam měla sloužit k likvidaci toxického odpadu. Hrdinové se snaží rozluštit, proč v povodí Nigeru umírají lidé na podivnou nemoc (znečištění podzemních vod a Nigeru z té skládky), druhou dějovou linkou je pátrání po zmizelé obrněné lodi z dob války Severu proti Jihu, která převážela zlaté mince (poklad Konfederace) a v bouři omylem vjela do ústí Nigeru a pokračovala směrem do vnitrozemí Afriky. Taková oddechovka, ale má to atmosféru, i se člověk zasměje. Ale možná jsem ovlivněná tím, že jsem četla i knížku.

  6. Ano, je to tak. Mnoho zajímavého, v té částí země, kterou jim OSN ve čtyřicátých letech přidělilo, židé vybudovali. Je to zvláštní národ.

  7. Úžasná krajina. Já jsem viděla poušť jenom v americe, ale taky to byl docela hluboký zážitek, protože tady doma v Evropě tohle neexistuje. Taky koukám na facebooku na fotky z Negevu a všechny jsou krásné a exotické. Je dobře, že se tomu vynálezci zavlažovacího systému podařilo lidi a výrobce přesvědčit

  8. Solární věže v poušti- super, tohle nevyužít by byl hřích. Recyklovaná voda mi připadá jako zajímavý nápad, u nás se snad ani nic takového nedělá?

    1. U nás se jakžtakž vyčištěná voda z kanalizace vypouští do řek. Vodu recyklují např. myčky aut, jistou recyklací se dá označit využití chladící vody z elektráren na vytápění skleníků…

      1. Z elektrárny Mělník vede parovod do Třeboradické teplárny, takže část prahy topí teplem z Mělníka, do Českých Budějovic vede parovod z Temelína, takže i u nás umíme vodu recyklovat, i když část se jí v chladicích věžích vypaří.

  9. Úžasné! Je to svět úplně jiný, než známe my. Musí se sakra snažit, aby přežili ba dostali ze zdrojů, které mají k dispozici, co nejvíc. Díky za skvělý článek i doplnění.

  10. Jo a taky děkuju Markovi za vysvětlení – to s těmi solemi je fakt dobré! :) A diagram je názorný, přesně jak jsem si přála:))

  11. Děkuju moc za článek, milá Heleno! :) přiznám se, že jsem si ho vyškemrala – když jsem na stránkách Negevské pouště viděla tu solární věž, tak jsem věděla, že s tímhle se chci podělit. Připadá mi to jako bezvadnej nápad – sluníčko tu je k dispozici pořád – a ten design! Kdybych bydlela poblíž, asi bych se na věž chodila koukat jako na oblíbenou horu, třeba :P
    To zalévání je geniální – v malém ho mám na zahradě a rajčata prohlašují, že fakt dobrý! :D

  12. Děkuji za moc hezké povídání a fotky.
    Nejsem odborník, ale mám pocit, že to, co se u nás zatím děje ve prospěch hospodárného využití vody jsou jen velké řeči.
    Dokud bude pitná voda ve splachovačích WC, v závlahových systémech a v myčkách aut, tak se asi dál nepohneme… Je to velký problém a bohužel nevidím koncepčně zásadní přístup k jeho řešení, přitom možnosti k inspiraci určitě ve světe jsou, jen chtít…

    1. V kapitalismu, pokud má prosperovat, musí vše neustále růst a spotřeba vody, i pitné, není výjimkou. A když lidé začnou šetřit, protože ceny vylézají do nehorázných výšin, napálíme paušály za měřáky, čímž sice lidem spolehlivě vytaháme peníze z kapes, (a o to především jde), ale nikoho nebudeme motivovat k šetření, maximálně ho donutíme k tomu, že si plynovou kuchyň předělá na elektrickou a plyn přestane odebírat úplně.(můj případ, měsíčně utratím o tři stovky méně za plyn – spotřeba 10 Kč, zbytek paušál za měřák) a náklady na spotřebu elektřiny mi stouply právě o těch 10 Kč, ale spíš o míň, protože mikrovlnka a indukční vařič mají mnohem vyšší účinnost, než plynový hořák.

    2. přesně tak, dokud bylo vody dost,nikdo nepřemejšlel, proč by se s ní mělo šetřit nebo ji recyklovat….a již před 30 lety žasnul jeden student z Indonésie, že splachujeme a myjeme se pitnou vodou – tehdy řekl obdivně – musíte být hodně bohatá stát! No, po těch 30 letech,bych řekla něco jiného , ale od B by to bylo!

      1. No, když se rozjel program Dešťovka, tak vodárny hned přišly s tím, že musí zdražit stočné! Takže občan je bit hned dvakrát, nejprve tím, že investuje do recyklační techniky a pak tím, že že doplatí na to, že šetří! Účelem totiž není šetření, ale zisk vodárenských společností, stejně, jako těch energetických.

        1. A takhle je to se vším. Existuje technologie, která umožňuje autům jezdit na vodu, ale nesmí se používat, je to sice ekologicky čisté, protože se spaluje kyslíkovodíková směs a z výfuku jde tudíž jen vodní pára, ale pokud si auto takto upravíte, policajti vám jej, pod záminkou, že jde o nepovolenou přestavbu, ihned zabaví a sešrotují. Také existuje způsob, jak si pro vlastní potřebu vyrobit sám a zcela zdarma libovolné množství elektřiny a tím se odstřihnout od dodavatelů energií, ale momentě kdy to zkusíte, tak tvrdě narazíte, protože řadový občan musí platit a držet hubu, jak by to vypadalo, kdyby si každý jezdil svým autem na vodu z potoka a sám si pro sebe vyráběl elektřinu a bez toho, že by za oboje cokoli zaplatil?!?

            1. Omyl, funguje to a princip je velice jednoduchý. tak jednoduchý, že si to dokáže udělat každý trochu šikovný kutil sám, (návod najdete na http://www.gewo.cz) a využívá se toho, že odpadní teplo z výfuku se využívá k pyrolýze vodní páry, což je způsob, jakým se vodík běžně získává i v průmyslovém měřítku. A nejsnáz se takto předělávají auta s karburátorem, konkrétně Š. 105/120, kde je kolem motoru na tuto technologii dostatek místa.

              1. Mate pravdu, ze je to zakazano zakonem – ten zakon se jmenuje zakon zachovani energie. Policie vas s takovym autem nezastavi, protoze nepojedete, leda tak s kopce.

                1. Spalovací motor využije pro pohyb max. 30% energie, dodané palivem, zbytek je odpadní teplo, které je možno využít právě k pyrolýze, takže o perpeetum mobile v žádném případě nejde. A není to tak dlouho, co několik těchhle Škodovek ukázali v TV. Takže to skutečně funguje a je to v praxi vyzkoušené, pane (ne)Moudrý! Jenže hned po té ukázce dali slovo policajtovi, který hned řekl, ať to lidé nezkoušejí, že je to nepovolená úprava a takto upravená auta budou majitelům okamžitě zabavena. Já sám jezdím na E-85, který je o 9 Kč na litr levnější, než benzin, Na STK při kontrole emisí nenašli žádné NOx, ani saze, (strašně se tomu divili) a motor je po ujetí 122.000 km v naprosto perfektním stavu. Voda by byla ještě lepší, ale, bohužel…

          1. Teda koukám, že jsme to včera s chemtrails přehnali, lidí nám začínají blbnout. Musim poslat zprávu o snížení dávky o 20%.

        2. Ne že bych byla ráda, že voda je drahá, a v žádném případě nejsem přítel zdražování. Ale ono to není tak přímočaře jednoduché, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Záleží na tom, na co se ta voda používá. Jestliže někdo jímá dešťovou vodu a pak s ní zalévá trávník, tak samozřejmě nula od nuly pojde. Ale pokud ji používá jakkoli tak, že ji po použití vypouští do kanalizace (splachování, mytí, praní), tak co s tím? Ta voda se pak čistí v klasické čističce a to není zadarmo. A jak určit její množství? To by domácnosti, které ji takto používají, musely mít měřáky na vodu odcházející do kanalizace, a to nemají.
          MMCH by mě zajímalo, a to bez ironie, jak se jímky vybudované v rámci „Dešťovky“ rentují. V dobách hojných srážek to vypadalo jednoduše a báječně, ale co v tomto suchu, které bude v našich zeměpisných šířkách do budoucna pravděpodobně ještě intenzivnější?

    3. Alčo, pokud máš vlastní dům, tak si můžeš opatřit recyklační zařízení, vyrábět si něco jako „šedou vodu“ a používat ji třeba na splachování, na úklid (?) a na závlahu, není problém. Otázkou je, zda to ve finále nebude dražší a náročnější, než čištění a výroba pitné vody ve velkém.

      1. No, ono to tak jednoduché není – všechny baterie, splachovače jsou vyrobeny s tím, že se v nich používá čistá voda. Možná přefiltrovaná dešťovka bez mechanických nečistot by použít šla, ale mohou v ní růst sinice, řasy, takže se by se musela ozařovat UV. Voda, ve které se už někdo vykoupal, obsahuje šampony, mýdlo (pokud je tvrdá voda, tak sražené vápenaté mýdlo), pot…, což zase může dělat problém v těch splachovačích, takže vyčisti, přefiltrovat… No a hlavně na to musíš mít zásobník, čerpadlo, překopat celý barák, aby nemohlo ani náhodně dojít ke kontaminaci pitné vody. Nic jednoduchého ani laciného.

        1. A co potom s obsahem těch filtrů? Jednak bude nutno zaplatit někoho, kdo to bude servisovat, protože, jak je dnes ,,dobrým“ zvykem, vše se vyrábí tak, aby si to občan nemohl opravit sám, i když to třeba umí a jednak ty odpady bude nutno ,,ekologicky“ protože jinak, čili bezúplatně, se to nesmí, likvidovat. Už se škodolibě těším na to, jak se budou řešit odešlé baterie elektromobilů, které nemají šanci vydržet déle, než pět let a jejich obsah je silně žíravý, toxický a při styku s vodou vybuchuje! Nedávno u Prahy jeden sklad odešlých baterii vyhořel a bylo to moc pěkné, hasiči si užili a lidé v okolí také.

      2. Bude. A hlavně pro toho, kdo si tu technologii pořídí. A problém to bude, protože takový splachovač obsahuje regulační technologii, pro kterou je jiná, než čistá voda vyloženě nebezpečná. Pákovou baterii dokáže nevratně poškodit jediné zrnko písku. A jednoduché to je. Protože v kapitalismu jde vždy a v první řadě o zisk, všechno ostatní je vedlejší. Takže cokoli, co negeneruje zisk pro akcionáře a členy dozorčích rad, je nežádoucí.

      3. Mnohem levnější bude vlastní studna, vodu z obecního vodovodu pustit jen do jednoho kohoutku v kuchyni a na vše ostatní vlastní vodu a vodné a stočné platit jen z toho jednoho kohoutku. (rofl)

        1. Krakonoši, spousta lidí u nás v dědině to tak má, vodovod byl zaveden před cca deseti lety, do té doby jen vlastní voda ze studny. Mnozí měli studny 7-10 m, které jim vysychaly a to nebyla tak suchá léta jak nyní. A nejjednodušší bez velkých investic bylo natáhnout potrubí do té kuchyně.

          1. Studna, darling a pokud je na dobrém místě a dost hluboká, vyjde kubík, při dnešní ceně elektřina na cca 3 Kč!!!

            1. Když vezmete vyvrtání nové studny a výstroj za bratru 100-150 tisíc, tak ta cena bude dost jinde… Švagrovci nedávno vrtali studnu, stálo jich to hodně přes sto tisíc a voda se nesmí používat jako pitná, obsahuje koliformní bakterie a nadlimitní obsahy látek souvisejících s fekálním znečištěním,hloubce cca 60 metrů.

              1. No tak jsem se zeptala na tu studnu – 80 m hluboká, náklady 200++ . Tam kubík na tři kačky fakt nevyjde.

                1. Navíc na studnu musíš mít dneska stavební povolení a na to jsou potřeba nesmysly typu hydrogeologický průzkum.

                  1. My máme naštěstí studnu z doby, kdy jsme stavěli barák, bylo to v rámci stavebního povolení. Je to dvacet let, takže v té době se ještě tak neblblo.

  13. Krásný článek! Obdivuji lidskou vynalézavost a trpělivost, díky které i poušť rozkvete (a trochu se bojím při tomto způsobu léta, že si sem brzo budeme chodit pro inspiraci :( ). A solární věž je geniální nápad – akorát žádní mimozemšťané, spíš Pán prstenu, ne? :D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD