MATYLDOVINY: O venkovském sportu

Informace hovoří jasně – spousta dětí i dospělých je obézních. Měli by se víc hýbat. Hmmm, nepochybně je to pravda, ale zkoušeli jste najít sport vám blízký, i když nebydlíte ve velkém městě? Není to tak jednoduché, jak se moudrým úředníkům zdá.

 

 

Ve městě si vyberete skoro cokoliv, od tance po bojové sporty. Ale co když bydlíte na vesnici?

My máme Sokol. Takže je to o všeobecném cvičení plus nějaký ten oddíl. Jako ve všech vesnicích je to fotbal. Nevím, proč to musí být zrovna tohle, ale je to tak. Takže většina kluků z dědiny se honí za mičudou za vydatné podpory rodičů i trenérů.  Na jiné sporty jaksi nezbývají peníze. Volejbalistů a basketbalistů by tolik nebylo, tak na co. Ještě tak snad nějaká atletika. Smůla, pokud vám jedna ze dvou možností nesedí.

A pokud jste dospělí a chcete sportovat, tak můžete běhat nebo dělat nordic walking bez jakékoli veřejné podpory. Našla by se i nějaká posilovna, ale co když zrovna tohle nemáte rádi? Možná jóga. To je všechno.

Podpora sportu je naprosto tristní. Pokud chceme zdravější obyvatelstvo, bylo by dobré se na sport zaměřit. Dřív hodně lidí v zimě lyžovalo, ale současné teplé zimy tomu nepřejí. Takže se sporty přesunuly do hal, kterých je málo a většinou jsou obsazené.

Jedna hodina tělocviku navíc ve školách to nespasí, navíc u dospělých je to opravdu o pestřejší nabídce. Stejně jako musíme v zemědělství při změně klimatu měnit skladbu rostlin, měli bychom měnit i nabídku sportů. Zamyslel se nad tím někdo?

Aktualizováno: 22.5.2019 — 22:35

43 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Matyldo, já jsem si jistá, že zakrátko se všechno náramným způsobem spraví. Už se na tom pracuje na nejvyšších místech, sport bude převeden z ministerstva školství pod nějaký nový ouřad, ne-li taky ministerstvo.
    Dovedeš si představit ty miliony, které povalí do sportu?
    Nové budovy nebo jejich pronájmy, noví šéfové, náměstci, podšéfové, podnáměstci, poradci, obyčejní úředníci, nové kanceláře, nové počítače, nové koberce, nové kantýny…to vydá za miliony kotrmelců na louce za dědinou.
    Amatérský sport a cvičení pro zdraví v tu ránu jen pokvete. O tom přece rozumný člověk nemůže zapochybovat.

    1. Baty, ale co bude s ministerstvem školství? Oni si přece přidali mládež a tělovýchovu proto, aby si je lidi nepletli s mateřskou školkou!

      1. Ajta medle, toť skutečně bazální dlůvod! Myslím, že tu mládež si nechají, někdo jim do té školy kromě kantorů ze zákona chodit bude muset. Eště tak mládež dát ke sportu, to by to vypadalo, prosím Tě, třeba by chtěli i nějaká hříště!

      2. Pro tu spoustu zbytečných úředníků se nějaká práce najít musí. Jenže nikdo už nepřemýšlí, kdo tu bandu povalečů bude živit. Já jen doufám, že to nekrachne dřív, než zaklepu bačkorama, protože toho, co bude, až to krachne, bych se dožít nechtěl.

  2. YGA,veľmi gratulujjem terke-to hreje pri srdci mať tak šikovnú dcer,že?
    Na šport som nikdy moic nebola.Zato teraz chodím cvičiť,paličkujem-nordik walking,pracujem v zahradke,vyskakujem a naskakujem do sanitky,štverám sa po priekopách..ach jo!
    Sestrine deti a vnúčatá športujú veľmi systematicky.Otcovia to berú vážne,majú športové krúžky,tuiristika,horolezecký oddiel,malý Mišaček chodí do Sportíku-žaluje sa,že je tam moc báb/ešte netuší,že raz sa mu tie baby budú páčiť.

  3. Já nikdy na sport moc nebyla. Raději jsem si četla.
    Teď pravidelně chodím, vystoupím dříve a do práce dojdu pěšky.

    Starší syn také na sport nebyl, to až teď v 31-ti letech jezdí na kole.

    Mladší syn zkoušel judo, basketbal a docela dlouhou dobu hrál florbal.

    Vnouček bydlí na vesnici a do školy jezdí autem.
    Po škole je doma a tam lítá po pozemku a pomáhá rodičům. Ale vím, že mu chybí kolektiv stejně starých kluků.

  4. V mém rodném městě se sportuje vesele a sport tu má i podporu. Funguje Sokol a jeho oddíly,včetně krásné sokolovny u řeky Bečvy, Sokolové pořádají různé akce včetně šibřinek a plesů,město je podporuje,jakož i jiné sporty, včetně masivních akcích v běhu, jízdě na kolech atd. To všechno je pro širokou veřejnost. Taky specializované sporty město podporuje a jsou poměrně úspěšné. U nás na dědině fungují už jen mladí hasiči a to díky jedné mladé inženýrce, která přes týden pracuje v Praze a víkend se věnuje dětem v dědině, přičemž podpora ze strany obce je spíše tristní neb nekývá představitelům. Fotbal skončil,šatny a zázemí máme krásně opravené, včetně úhledného hřiště ale bez hráčů, využívá se cca 2x do roka k obecním akcím. Dětí je dost ale nikdo se nechce dobrovolně mordovat sportem,ach jo. Jinak se už začalo chodit se psisky ven do polí a taky se vyskytují skupinky místních žen s holemi,jak brázdí polňačky,tyto ženy také navštěvují místní kulturák na cvičení-kalanetiku. Muži chodí na prochajdy asi celkem 2 kousky.Někteří občané spíše využívají sportovních možností v blízkých městech,aspoň doufám, že to tak je. Máme nové multifunkční hřiště pro tenis,volejbal atd.ale zeje prázdnotou,obec chce nájem a to nikdo platit nechce.Vedle v dědině, když to napíšou na někoho odtamtud, neplatí nic.
    V době mého mládí patřila účast na cvičení 2x týdně v Sokole k téměř povinnosti a dobrému vychování.

    1. Tak to je tvé rodné město celkem výjimka.
      Taky máme v Sokole jakési kondiční cvičení pro ženy, jenže to je jediné. Bývala tu zumba v naprosto narvané tělocvičně, nevím, proč skončila. V parčíku u křižovatky je pár posilovacích strojů, ale jelikož se tam schází mládež drsnějšího kalibru, nikdo tam nechodí cvičit.
      Vlastně se na dědině člověk bez auta neobejde už kvůli tomu, aby měl jak jezdit cvičit :)

  5. Tak u nás je Sokol, mladí hasiči, sportují pochopitelně i skauti, mažoretky, malý tenisový klub a pochopitelně FOTBALISTÉ. Máme i malou soukromou fitcentrálku, takže maminky na mateřské a podobné se chodí protáhnout tam. Obec se snaží každému něco nadělit, nejhorší je, že máme sokolovnu nefunkční a prakticky před pádem a starou školní tělocvičnu.

  6. Tak to je téma, kterým jsem se zabývala už když byli kluci malí v Praze – kde vzít sportovní kroužek, který by rozvíjel dětskou touhu po pohybu a akci a nebyl zaměřený na výkon? Sokol tehdy nějak v okolí nebyl, takže Andy chodil na atletiku a Marek na judo. Potom jsme se přestěhovali na vesnici a kluci hlavně jezdili na kole a dělali fyzickou práci kolem domu – tráva a dřevo + denní chození se psima (a školní aktivity). V podstatě nic moc, protože nehráli fotbal – ten začal Marek intenzivně hrát až ve škole v Norsku a s překvapením zjistil, že mu to jde:))
    Pokud jde o mě, tak hlavně chodím, chodím se psima a pracuju na zahradě. V průběhu let jsem chodila do Jaroměře na jógu a do Dvora na břišní tance:))
    Sport u nás podporuje obec – i s naším velmi omezeným rozpočtem (jsme velmi malá obec). Přispívá se fotbalistům (místní klub Piškotky:)) a Lucka může v budově místního úřadu pořádat cvičení pro ženy. Hasiče tu bohužel nemáme, ale v sousední Třebihošti jsou aktivní – i se sportem pro děti a dospělé. Na Zálesí je jezdecký klub. Jinak je to na každém, jestli pro sebe chce něco dělat. Já chodím s hůlkama a jsem něco jako „rázovitá postavička“ :P Mnoho i cizích lidí mi řeklo, že mě vídávají a většina z nich úplně nechápe, proč to dělám. Na přímou otázku odpovídám, že při své práci sedím, tak se holt potřebuju hýbat. Tohle vysvětlení ovšem moc nezabírá – vždyť mám zahradu a práce na hýbání dost:))
    Obec se snaží i jinak – máme hezky vybavené dětské hřiště a fotbalové hřiště. To máme v plánu vylepšit (už máme i projektovou dokumentaci), aby tam byla šance širšího využití, ale zatím je to odsunuté do budoucna – až budou peníze. Cesty, vodovod, chodníky… je toho moc, co má přednost. Tady by se pomoc státu hodila, vůbec, pokud by nebyla tak komplikovaná, abychom si na její získání nemuseli najímat firmu, která tu pomoc umí získat… (a platit jí za to)

    1. Na hýbání je práce na zahradě dost, ale zdraví mi moc nepřispívá :)
      Já ten fotbal asi nemám ráda. Je to jediný sport spolu s hokejem, kde se píše v médiích o každém čutnutí a přitom ti fotbalisti za nic nestojí a v jiných sportech úspěchy máme mnohem větší, ale ty pisálkům nestojí ani za zprávičku. Taky tím, že nic jiného na dědinách není, ho dětem dokonale vnucujeme bez možnosti nějaké volby….

      1. Jo, přesně. Však taky na vesnici Marek fotbal nikdy nehrál, až v tom Norsku, kde puberťáky v podstatě vyrazili ven o každé přestávce a míče a hřiště tam měli volně k dispozici. A jo, byla jsem párkrát volaná, abych si ho vyzvedla na marodce (mezinárodní škola měla děti od tří let do osmnácti, takže měla marodku:)) po nějakém extra povedeném zásahu, ale jinak mi přišlo, že vyhodit mladé samečky ven a nechat je spálit trochu z jejich neklidné energie a upustit páru produkovanou testosteronem byl skvělej nápad:))

        1. Eh, radši dodám – mladé samičky taky mohly ven, ale bylo na nich, co venku dělají – většinou fotbal nehrály :P

  7. Já jsem se nad tím onehdy zamyslela.
    Ještě ti, Matyldo, v tom výčtu venkovských sportů chybí požární sport a možná orientační běh – a to je všechno.
    Připadá mi, že ve velkoměstě je to snad ještě horší, protože nabídka je sice veliká, ale všechny oddíly jedou na výkonnost. Takže zcela paradoxně dětem, které se chtějí jenom trochu hýbat, zbývá i v Praze jen ten Sokol a kroužky, organizované školami jako přivýdělek pro učitele tělocviku.
    Na vesnicích všichni kluci chodí na fotbal, protože nějaké to hřiště má každá vesnice, náklady jsou minimální a vejde se tam spousta dětí. Volejbal a basket jsou dražší a spolknou méně dětí.
    U dospělých je nabídka široká, ale podpora státu nulová. Chceš chodit každý týden na volejbal? Domluvte se, uzavřete nájemní smlouvu se školou na tělocvičnu a plaťte. A buďte rádi, že nechcete hrát rekreačně hokej. Za pronájem zimáku zaplatíte plnou palbu, čas na vás vyjde kolem desáté večer a ve sprchách nepoteče teplá voda :)
    Máš pravdu, podpora sportu „pro všechny“ je …. není.

    1. Jo, požární sport máme taky. Ale ne všichni mají, tam je to hodně o pomoci od obce.
      Ten fotbal je často jediná možnost a kdo ho hrát nechce, má obvykle smůlu. Integrované dopravní systémy vylepšily život v obcích natolik, že mimo největší špičku jezdí autobus jednou za hodinu a to je věšinou problém- dostat se tam a dostate se zpátky zabere strašného času a čekání kdovíkde v každém počasí, jinak musí rodiče rozvážet děti autem. A ne každá škola pořádá kroužky, bohužel….

      1. Jo a máš pravdu s tím dojížděním. od nás je Třebihošť autem tak 7 minut, ale autobusem to je problém a pěšky dost daleko – i se zkratkou přes les. Dokud děti nejezdí samy na kole, musejí je rodiče vozit – a ne každý na to má čas.

    2. Ještě třeba v Ostrožské (Nové Vsi) nebo v Kojetíně mají vodu, tak půlka vesnice hraje fotbal a půlka jezdí na lodi. :-) Ale jsou dobří, jde jim to.

  8. Trochu OT, ale … Terka (jak mnozí víte) se věnuje dostihovému sportu a to rovinovým dostihům. Je samosebou ve Sdružení českých amatérských dostihových jezdců a v rámci tohoto reprezentuje Českou republiku v celoročních závodech Fegentri žen. Proto jsem ještě vzhůru – dnes jela dostih na Martiniku, který vyhrála (to zmiňuji jako mimochodem, ale v podstatě se chlubím, že jo).

    Ale to chci říct – nejenom že musí veškerou dovolenou obětovat na tyto závody, udržovat svou váhu, trénovat vytrvalost, sílu, odvahu a odhad, ale stojí ji to i nemalé peníze (jejich svaz proplácí jednu čtvrtinu za letenky a letos – ó sláva – pohonné hmoty!) Stát účast na těchto mezinárodních závodech nepodporuje vůbec – a že by se aspoň někdo někde zmínil o úspěších našich amatérských jezdců (např. minulá léta se velmi hezky umisťoval mezi muži Jindřich Fabris) … přesto je pro Terku čest jezdit s českou vlajkou!

    1. Ygo, Terka je úžasná – šikovná, dotáhla to v milovaném sportu opravdu daleko! (party)
      Obdivuju ale i tebe, že na to máš nervy :P On je to krásný sport, ale… však víš. Tak držím palce, aby měla z koníčků jen radost :)

      1. Nemám na to nervy! (rofl) Před každým dostihem sedím na WC a při dostihu mi srdce buší 220 tepů za minutu. Proto jsem ráda, že jsem včerejší dostih neviděla in natura, neb to bylo hodně adrenalinové – konečně, jestli chcete, můžete se podívat. Terka měla oranžový dres se zeleným křížem a její kůň se jmenoval Danna Donna
        https://www.youtube.com/watch?v=9iTOCYTNNJw&feature=youtu.be

          1. Terka vyhrála? Nebo druhá za Paladinem? Nějak jsem to nemohla rozlišit. Teda Ygo, já bych seděla na tom hajzlíku s Tebou, na to nemám nervy,se Ti nedivím! Ale moc jí to přeji a Vám za její podporu patří obdiv! (h)

                1. Gratulace velikáááá (inlove)
                  YGO, svět je malej :)
                  Jindra Fabris je syn mého spolužáka ze základky, takže z jeho vyprávění, tak trochu tuším, jak náročný sport to je.

                2. To snad byla výhra jen o nos! A hodně adrenalinovej závod. Terka je blázen, krásnej blázen (h) Moc jí tu výhru přeju, a taky hodně štěstí, v tomhle sportu je ho moc potřeba! A tobě ty nervy fakt nezávidím, já bych asi na tom hajzlíku proseděla ten závod celej :D

                  1. Gratulujeme k šikovné dcerce. A Terce k vítězství. Nerva bych na to neměla, měla bych strachy sevřená játra (h)

    2. Sportem k trvalé invaliditě a vrcholovým zvlášť! A tělocvik a hudební, či výtvarná výchova by měly být nepovinné. Pro sportovní antitalenty je tělocvik psychické peklo, navíc ještě okořeněné trapárnami těch sice blbějších, ale šikovnějších a jediné, čeho se dá nucením dětí do sportovního konání dosáhnout, je absolutní nechuť k jakýmkoli formám pohybu. Vzpomeňme Winstona Churchilla; když se ho ptali, čemu vděčí za svou kondici, odpověděl lakonicky: NO SPORTS (nesportuji). Já jsem se také sportům a tělocviku vyhýbal, jak to nejvíc šlo a dnes je mi, v rámci možností po I. M. velmi dobře, v 71 letech pracuji a sklízím obdiv těch mladších, co vše zvládám. :)

      1. Nikoli nepovinné, podle mě to patří ke vzdělání, ale neznámkované. A pokud v tělocviku holky hrají jen vybíjenou a kluci fotbal nebo florbal, tak je to k ničemu.

        1. Souhlas. Až na to, že by pro takovéto děti bylo lepší, kdyby místo těchto předmětů měly nějaké jiné. Specielně pokud jde o např. hudební výchovu. Člověka, který nemá hudební sluch intonovat prostě nenaučíte i když ho budete pětkovat od rána do večera,stejně, jako je zcela marné, učit ho zpívat, nebo na něco hrát. Takže jen promarněný čas, který by bylo lepší využít vyučováním něčeho, v čem má šanci být minimálně dobrý, ale to bychom od našeho školství asi chtěli příliš.

    3. Gratuluju moc hrdým rodičům, jezdkyni i koni. :)
      Co se fandění týče, tak by ty kadibudky měly být řadové, taky bych si obsadila kabinku.

Napsat komentář: Matylda Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD