HOST DEDENÍKU – Jan: Průvodce Brňáka po pražských hospodách

Praha je smutné město, alespoň pro Brňáka. Nefunguje v ní nic tak, jako ve štatlu. Praha je totiž pouze velká noclehárna lidí, kteří sem přijeli za dobře placenou prací, případně jejich dětí, a nějak se jim nechtělo z lenosti se odstěhovat, když došlo na kritický bod. :)

 

Pokud v Brně vyrazíte v pátek večer do centra (ale funguje to i v okolních čtvrtích), všude najdete otevřené kavárničky, hospůdky, přes slunečné období venkovní zahrádky, u výčepu Na stojáka bude stále plno, stejně jako dole v Baru, který neexistuje, a kdo má raději rodinnější prostředí, zajde třeba k Albertovi pod Špilas.

O víkendu se na Svoboďáku, což je hlavní náměstí, většinou konají nějaké akce nebo trhy, a když ne zde, tak na Zelňáku nebo „Maliňáku“.

V Praze se lidé v pátek odpoledne seberou a až do nedělního večera zdrhnou z Prahy pryč. Většinou jde o lidi, kteří tvrdí, že své město mají rádi a že patří mezi skvosty celého světa atd., atd.

Tomu se přizpůsobí nabídka. Praha se stane od pátku večer pouhým skanzenem – a pastí – pro turisty, takže otevřené najdete jen drahé a luxusní podniky na trase Královské cesty (okolní ulice v navigačních a turistických aplikacích hosté nahrané nemají).

Podobné podniky poznáte podle toho, že obyčejný katův šleh se zde jmenuje třeba Katova pochoutka ze staré Prahy, a místo 80 stojí 250 korun. Pivo se zde čepuje jen to luxusní, pro elity – plznička. Co na tom, že v jedné ulici toto exkluzivní pivo čepuje osm hospod ze sedmi, kdo by věřil vlastním očím, když může věřit reklamě? A tak všichni pijí značku, ale ne pivo.

Když už se nějaký podobný podnik rozhoupá směrem k hipsterským vodám a nabídne pivo nějakého minipivovaru, nyní mají hipsteři v oblibě Matušku, samozřejmě to nedělá z charity, a tak je nabídne skoro za stovku v pintě (0,4 l). Kdyby měl turista rozum (a nedal na aplikace v mobilu), zajede si dvě stanice metrem, a tam ho bude mít za třetinovou cenu a navíc v půllitru.

Je tedy evidentní, že když rozjuchaný Brňák přijede do „Práglu“, tak se nestačí divit. Žádný společenský život, žádné zahrádky, a pokud jde o akce, může si vybrat mezi pochodem proti rakovině (jako by nějakým pochodem šlo zabránit rakovině) nebo maratónem. Případně nějakou demonstrací proti premiérovi či prezidentovi, záleží na ročním období a odkud zrovna fouká vítr. O víkendu mají normální hospody v Praze zavřeno.

A pokud je návštěvník z Brna pivař, zmate ho neustálá nabídka pouze plzeňských či smíchovských piv, protože z Brna je zvyklý na rozličnost a rozličnou nabídku. Kdepak, Praha není Veveří, kde na sto metrech čtverečných najdete deset hospod a každou nabízející jiné druhy a značky piva!

Praha má mimochodem zvláštní charisma v další z hospodských záležitostí. Když už někde vznikne normální hospoda, do které by i Brňák vlezl, s nabídkou čtyř rozličných piv malých a středních pivovarů, zhýčkaní pražáci takovou opovrhnou a nechodí sem. Chybí totiž to pivo elit.

Zvláštní, že Ppražákům (což nejsou lidé narození v Praze, to je diagnóza, nemoc, kterou trpí i náplavy, ano, dokonce i ty z Brna, když se přizpůsobí ve vidině zisku a kariéry) nepřijde divné, že se Praha nechala dobýt Plzní, naopak se tím ještě chlubí a považují to za něco vyššího, čemu obyčejný Brňák nemůže v životě rozumět.

Podobně tomu máte s pivem Braník. To už se dávno nevaří v pivovaru Braník, ale někde ve smíchovském Staropramenu. Přesto lidé v Braníku stále pijí pivo s názvem Braník a většina hospod je čepuje. Pokud by dejme tomu v Nošovicích vyráběli pivo Dobeška, možná by mělo velký úspěch v horní části Braníku, kde bydlí ve vilách kolem slavného divadla všichni ti slavní herci a režiséři.

Nebo třeba v Přerově kdyby se dali na výrobu piva Barrandovské terasy, obsadili by pak hospody v celém okolí bývalého pražského Hollywoodu… kdyby tam nějaké hospody pravda byly.

Což je další pozoruhodná vlastnost Prahy. Existují celé čtvrti, kde o jakoukoliv hospodu nezavadíte – dokonce ani tu s plzeňskými a smíchovskými pivy.

Nejvýznamnější v tomto oboru jsou pražské Modřany. Zkuste si projít Tylovu čtvrť. Ani ťuk po hodině chození. Je tam tedy jedna tajná hospoda, spíše soukromý klub, ale má otevírací dobu tak na pikaču, jak by řekl Brňák, že tam skutečně chodí jen sousedé majitele, který se nejspíš už několik let úspěšně vyhýbá placení daní.

Nebo nové čtvrti u bývalého modřanského cukrovaru – tam mimochodem nenajdete ani jeden obchod, kadeřnictví, nic, aby to rezidenty nerušilo – nebo u bývalých čokoládoven. A zkuste se projít i některými místy Smíchova, třeba po Holečkově ulici, okolo Bertramky a podobně.

Případně v Tróji – tam je jedna luxusní pizzerie, jeden pajzl s Kozlem, kterého ani neumí načepovat, a pak předražené bufety v zoo. Ale celá horní Trója až do Kobylis je pak už hospod a obchodů prostá.

Někdy z toho má chodec depresivní pocity. Připadáte si jako v nějakém sci-fi filmu, kdy lidstvo vymřelo. Procházíte prázdnými ulicemi, vítr honí po špinavém chodníku zbytky volebních letáků a umaštěných papírů, na ulicích ani noha. V oknech se nesvítí (protože jsou buď ještě všichni v práci nebo odjeli na nákup do Makra) a bývalé obchody mají zrezivělé závory, panty a rolety, vývěsní štíty se rozpadají. Natožpak abyste narazili na hospodu.

Pravda, jednou na Bohdalci, při hledání školy z filmu Obecná škola, jsem narazil i na putyku, ale uvnitř si opět připadáte jako v hororu. Zasmušilý výčepní stojí za pípou a vy netušíte, zda nejde o figurínu, tolik pavučin se na něm dokázalo mezitím nastřádat.

U stolu se špinavým a propáleným ubrusem sedí jeden chlápek a nejspíše svůj Staráč či Kozlíka popíjí už dvoustým rokem, s občasnými přestávkami na cigaretu – když jde ven, vrzají mu klouby. Možná jde o staropražská strašidla, jak o nich psal Langer, kdoví.

V Praze musíte být – pokud jde o dobré hospody, kde čepují rozmanití piva – stále ve střehu. Tuhle jsem v Nuslích objevil putyku s poetickým názvem U stálého zdraví, kde čepovali docela slušného Krakonoše. Když jsem tudy šel o čtvrt roku později, Stálé zdraví nevydrželo a přeměnilo se na kanclíky.

Můžete si dělat seznam podle čtvrtí, jako já, ale je nutno hospody jednou za čas obejít. Měl jsem ve Vršovicích dobrý tip na hospodu U báby, kde čepovali havlíčkobrodského Rebela za dvacku. Ale místní se vzbouřili proti novotám a dnes se tam opět čepuje Gambáč a i tu Bábu z názvu vyškrtli a dosadili tam nějakou Výšinu.

Za rok vyškrtnu asi dvacet zajímavých pražských hospod, přičemž zhruba jen dvě tři přibudou. To je onen výše zmíněný pražský trend – žádné novoty, pokud nejde o předraženou a módní hipsteřinu, dlouho nevydrží.

Není divu, že za dobrým pivem se musíte vydávat do obskurních čtvrtí, kam by vás jinak v životě napadlo vlézt, do zahrádkářských kolonií, developery zapomenutých území, a že si pak připadáte jako Ozzák v seriálu Comeback, když ze zoufalství vyje na Měsíc.

Druhým problémem je, že za dobrým pivem budete cestovat. Asi jako kdybyste se ubytovali někde na vesnici na Vysočině a místo všudypřítomného Hostanu (ze Starobrna) chtěli něco onačejšího. Musíte cestovat. Naplánovat si výlet do Třebíče. Nebo výlet do Dalešic. Či do Oslavan.

Stejně tak v Praze nejdete na pivo, ale plánujete výlet. Máte chuť na Muflona? Bude nutné vyrazit zhruba ve tři odpoledne směr Kunratice, vystoupit u rybníka, obejít rybník, vlézt do lesa, projít lesní cestou k penzionu – a tam, konečně, sejít po schodech dolů a objednat si.

Co třeba Dudák? Záleží na ročním období. Pokud je léto, můžete vyrazit na výlet na Zbraslav k Poslednímu Keltovi – letní zahrádce na cyklostezce. V zimě pak musíte do centra k Brejškům ve Spálené, jiné možnosti se v podstatě nenabízejí.

Chudák ten, komu chutná Rampušák. Čepuje se jen v jedné nóbl restauraci na nóbl ostrově Kampě, a pokud jen trochu vypadáte jako Čech, zeptá se vás číšník hned na schodech, co tam chcete. To si jeden rozmyslí, jestli na to předržené pivo zajde, či nikoliv.

Ale jsou na Malé Straně i takové hospůdky, kde – pokud vypadáte jako Čech, a nikoliv jako turista – vás budou ignorovat zcela. Podívají se na vás, zaregistrují pohled i mávání, ale jako byste byli duch dob minulých, projdou číšníci a zmizí.

 

Myslím, že tento text potěší všechny Brňáky, protože je přesvědčí, že Brno je zlatá loď :) Pražáci si zase potvrdí, že jim Brňáci prostě nerozumějí ;) A my všichni ostatní se můžeme pobavit a zamyslet. Ostatně… jak je to s hospodami a hospůdkami u vás? Dede

 

 

Foto Prahy: Marek Ruščák

 

Aktualizováno: 21.5.2019 — 21:35

81 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Buď má autor brutální smůlu na hospody, anebo zvolil hodně vysokou míru nadszázky. Budu psát hlavně z pohledu člověka, který žil delší dobu v obou městech a občas se tam rovněž na pár dnů v roce vyskytne, a který má rád a vyhledává především pivní rozmanitost.

    Hlavní rozdíl je, že v Praze je plocha, ve které převažují pasti na turisty, mnohonásobně rozsáhlejší než v Brně (tam se to omezuje na pár míst v okolí Svoboďáku). V centru Prahy od Malé Strany až po Národní muzeum, nemůžu náhodnému pocestnímu s klidným svědomím doporučit vůbec nic; buďto jsou to turistické pasti, nebo autentické a dobré hospody (Strahovský pivovar, U zlatého tygra, U dvou koček…), kde je bez pevné rezervace prakticky nemožné najít místo, nebo již vysloveně „spešl“ místa kde se člověk musí tak trochu znát s osazenstvem :)

    V centru Brna od nádraží až někam ke konci Veveří může člověk nenáročně pěšky bloumat, nasávat atmosféru a pořád narážet na zajímavá místa, to se v centru Prahy nestane a člověk musí buďto využít MHD, nebo kráčet hodně dlouho a daleko. Zde autorofu frustraci docela chápu.

    Nicméně v Praze je celá řada míst a čtvrtí, které se s Brněnským rájem můžou směle porovnávat. Jako první bych asi doporučil Bubeneč; to místo má úplně všechno. Kdo má rád plzeňskou hospodu za podstatně lidovější ceny než v centru může začít přímo u metra Hradčanská, na gambáče pak do Dejvické sokolovny. Pro alternativce je povinností kultovní dejvická nádražka se staráčem za 25-Kč; Z druhé strany, od Dejvic, se člověk nadlábne U pětníku a dojem z typické čtyřky se staráčem získá ve Starém zátiší. Kdo chce pivo z jihu jde do Budvarky a kdo ze severu, ten jde do Krkonošské hospůdky. Vyhledávači minipivovarů pak již určitě byli v Bubenečském pivovaru. Poslední dvě místa mají taky problém s nalezením místa, ale i v případě smůly vše jistí Pivní jistota s hromadou míst a deseti pivy na čepu a skvělým čepovaným Poutníkem (můj oblíbený regionální pivovar, kterého je v Praze jako šafránu).

    Další skvělé lokality na lov zajímavých podniků jsou Vinohrady, začít od Náměstí Míru směrem k Jiřímu z Poděbrad, tam se člověk taky nesplete. Výborný je i Smíchov s nově otevřeným Andělským pivovarem a povinnou zastávkou pro klasické metalisty Hells Bells, kde začali brát víc a víc na milost malé pivovary.

    Kapitolou samou o sobě jsou multipípy, kde se na čepu běžně vyskytuje 20+ různých pivních značek nejenom z Česka; běžná je Belgie, UK nebo US. Zde má Praha nad Brnem značný náskok, ale ceny jsou za evropský výběr takové … evropské. Za všechny zmíním legendu Zlý časy u synkáče a snadno dostupný Beer Geek u metra Jiřího z Poděbrad.

    Pokud to někdo překvapivě dočetl až sem, pak snad pochopí proč se k prvnímu odstavci v článku stavím s kategorickým nesouhlasem :)

  2. Ještě přidám další tip – v libovolném Lokále se najíte skvěle a za rozumné peníze. Můj oblíbený je v Dlouhé ulici (centrum) http://lokal-dlouha.ambi.cz/cz/?land_off=1
    Vaří českou klasiku ve výborné kvalitě (v síti Ambiente ani nelze jinak), čepují Plzeň a Kozla. Sleduji denní nabídky hotovek a když mají dušené ledvinky s rýží, tak si tam na oběd zajedu.

      1. Lokál v Brně u Caipla je fajn. Vlastní ho ten stejný pán, co má Koishi-Sushi (a ještě si bokem přivydělává jako brněnský Jim Morrison :-) ), vz http://www.koishi.cz/janko-martinkovic/. Dekorace dělal Rudolf Brančovský z Poletíme?, jsou vtipné. Dobře tam vaří; když je tu naše babička, bráváme ji tam.

  3. Už jsem toho tady do diskuse napsala dost, ale jen tak OT.
    Když jsem v Praze, restaurace nebo bistra mi vybírá syn, který tam už 9 let žije, většinou jsou to i docela překvapivé věci, třeba jako vloni toto: http://smetanaq.cz/ – úplně v centru, a kdo to nezná, nejde tam. Je to tam pěkné.

  4. Zjišťuji, o kolik mám jednodušší život, když pivo vůbec nepiju! :) I tak jsem si článek přečetla se zájmem, včetně diskuse. Potěšilo mě, že místní Pivovar Cvikov to dotáhl až do centra Prahy. Ke kvalitě jejich piv pojmenovaných podle zdejších hor Klíč, Luž a Hvozd, nemohu nic dodat, ale v hospůdce u pivovaru mě ještě nikdy nezklamali, vaří tam moc dobře. A v nabídce nealko nápojů mají vynikající mošty. To kdyby někdo náhodou zavítal na sever… :)

      1. Tak to nevím, mně nechutná žádné pivo, ale v restauraci mají pořád plno a často tam vídám i rezervace. Třeba tam chodí spíš přespolní. :)

  5. Mňo, pivní turista se holt nachodí. Možná je to tímm, že Praha je opravdu větší než Brno. :D
    Avšak nevím, na co si přesně stěžuje, svému hobby každý jistě rád svůj čas obětuje.
    A jak už zde předřečník uvedl, byl Jan už někdy na Žižkově? Tady je hospoda na každém rohu.
    Pivař nejsem, ale někdy si dám Plzeň, ne proto, že je to „vznešené“ nebo snobské, ale protože mi chutná. Tož tak.

  6. Praha je pomerne velke mesto a jako vsude, clovek musi hledat, nez si najde tu hospodu, ktera mu sedi. Ale ze je z ceho vybirat, o tom nemam pochyb.
    Me spis zarazi ten termin – tam je to pro turisty. Jsou turiste specialni trida, z ktere kapou penize a my je nutne musime okrast? V dubnu byl muj syn s dalsimi ctyrmi kamarady z Anglie v Praze, vsichni studenti, a docela me mrzelo, kdyz jsem mu musela radit, ceho se vyhnout, na co si dat pozor, co si ohlidat. Mluvi obstojne cesky, ale rodily Cech hned pozna, ze Vltavou krteny nebyl :)

  7. Hmmm, chtěla jsem utrousit jedůvku, ale včas jsem se ovládla ;-) Takže faktograficky:
    Na slušný oběd v centru chodím do Potrefené husy na rohu Hybernské a Dlážděné. Do 12 hodin dávají gratis (malou) skleničku limonády (asi spíš voda se šťávou, ale nebývá to špatné).
    U nemocnice Bulovka je ulice téhož jména a v ní hospoda s vlastním pivem. Slušné polední menu.
    Na Letné na rohu Ovenecké a Jirečkovy je hospoda typu uhlířské čtyřky, docela roztomilá, takových pět piv na čepu, všechna dobrá a žádné z nich není plzeň. Dokonce tam i vaří – teda bio a eko to fakt není :D .
    Jo a hospodu, kde si sami vaří (výborné) pivo, máme i u nás v Bohnicích, a to je fakt zapadákov (chuckle) .

    1. Ještě k té Potrefené huse: není Husa jako husa… Je jich hodně a kvalita se liší (většinou spíš směrem dolů).

      1. Byla jsem v Praze v jedné Potrefené Huse ve středu města,bylo to takhle na podzim, dala jsem si husí jatýrka s toustem a něco k pití, všechno dobré, cenově to taky šlo,obsluha příjemná,mladý klučík, ochotný, ještě vysvětloval mladé ruské mamině kam se má vrtnout s dítětem aby se děcko pobavilo.No ale není to hospoda pro štamgasty. I jinde ve středu města se dá najít útulný koutek s pivíčkem . Např. U Regenta je to fajn,každý si přijde na své. Jasně,že Brno je Brno ale zase bych řekla, že v současné době je to město hrdina a to za všechno, co už od svých radních vydrželo a práce nikde.Jediný schopný primátor už tam byl,teď nic.Tak jen ať to studenti drží a hospůdky taky.Podle mne má velkou budoucnost a potenciál Ostrava, není tak dekadentní jako jiná velkoměsta. A článek s nadhledem se mi líbil.Každý jen tu svou má za jedinou, jak praví klasici. :-)

        1. Hospoda pro štamgasty je ta na Letné :-) Podotýkám, že jsem tam párkrát byla sama, není to tak, že by se tam ženská necítila.
          Husa je inertní, ale prostě se tam slušně a rychle najíš (v téhle konkrétní, ostatní buď neznám nebo nedoporučuju).

    2. Bulovka je takový milý pivovar, člověk ho na první pohled skoro nepozná :) Ale taky ho mám rád. A na Letné to je pivnice pivovaru Klášter od nás ze severu, resp. z pojizeří :) Podobnou máme i v Olomouci a taky je výborná.

  8. Pane Jene, díky za přívětivě vtipný, s láskou a nadhledem napsaný článek. Milé, laskavé počtení.
    Jsem Brňačka, Svitavou odkojená a mám moc ráda pivo, i když děvčica z Jižní Moravy, víno mi nedělá dobře (wasntme) .

  9. Zase jeden zamindrákovaný Brňák a tradiční, rádoby vtipný článek. Jsem v Praze narozená, v Praze žiju a v Praze taky dožiju. Mám ji ráda, je to můj skvostný domov a, světe div se, na rozdíl od autorovy představy tu trávím i většinu víkendů. Pravda, pivo a obrážení hospod mi není smyslem života, tedy asi nemám ten správný pohled na své město. Pokud jde o otevírací dobu restaurací, naprostá většina hospod v mém okolí (Prosek a okolní čtvrti) má otevřeno i o víkendu, pokud tu někdo chce nějaké neobvyklé, třeba i místní pivo, přímo tady na Proseku je malý pivovar Beznoska a kousek od nás, v Ďáblicích, je pivovar Cobolis. Autor se prostě bude muset smířit s faktem, že Praha je hlavní město a turistická destinace, a tomu zkrátka odpovídá nabídka a ceny v centru a na turisticky atraktivních místech. Ono to tak zpravidla bývá, Praha není žádná výjimka.

    1. Je to spíš vtipná demonstrace šoku, který Brňák v Praze mívá. Opravdu to není jednoduché a lidi co do Prahy zavítají jednou za pár let s ní prostě problém mají, je pro ně nepřehledná, chaotická a plná překážek.

      1. Mezi středem Brna a středem Prahy nebude pro nedomorodce příliš velký rozdíl. Jinak to vidí místňák, který v daném městě žije řadu let a jinak turista, který přijede na otočku, nebo pár dní.

  10. Do Prahy jezdím málokdy a jelikož pivo nepiju (nechutná mi, no) ani se nesnažím najít hospodu, kde by točili něco zajímavého. Spíš se obvykle snažím najít něco, kde bych s enajedla. Poslední zkušenost z Prahy- byla jsem na mezinárodní patchworkové výstavě ve wellness hotelu Step. Jelikož je to výstava zároveň s prodejní akcí, strávíte tam fakt celej den. A v poledne máte hlad. Hotel pro tuto příležitost vyrobil něco jako fast food- halušky, těstoviny, guláš. Cena lidová teda nebyla, ale jíst se to jakž takž dalo. A v okolí jsem neviděla nic. Žádnou hospodu, jen kšeftík s kebabem. Netvrdím, že jsem se snažila projít široké daleké okolí, na to mě už dostatečně bolely nohy z té výstavy, ale už po cestě MHD jsem zkoušela něco objevit… a nic.
    O centru Prahy nemluvím, nejsem zahraniční turista, tudíž pro ně nejsem cílová skupina. Ale najíst se v poledne něčeho slušného je fakt problém, zaměření na rychlost podávaného oběda je vidět všude, navíc dostanete těžko něco jiného než kus flákoty z grilu nebo něco z fritézy.
    Brno má fakt víc hospod, ale slušné jídlo je taky dost diskutabilní, jenže Brno znám, na rozdíl od Prahy, kde fakt bloumám jak bludička Julie.

    1. Všem návštěvníkům Prahy i Pražákům, co mají pochůzky po Praze, vřele doporučuji samoobslužnou hospodu havelská koruna, pár kroků od metra Můstek http://www.havelska-koruna.cz/ Výběr z ryze českých sladkých i slaných jídel a za hubičku

      1. vypadá to velice lákavě – ještě že jsem už po obědě :-) a mmch. o tom to je – kdo je připraven, nebývá překvapen. jede-li NePražák do Brníčka, předem naplánuje, kde bude bloudit a zavčasu se dotáže Matyldy, kam do kavárny/bufetu/obchodu a kudy tam, aby z nedostatku kofeinu vysílen zbytečně nebloudil po štatlu jako ovce :-)Brňák do matičky jedoucí může hodit dotaz na fóru a Pražáci jej též vybaví itinerářem :-) myslím, že ještě nepadl odkaz na hospodu U Dudáka na Žižkově… svého času tam vařili skvěle a čepovali vícero druhů točeného – http://www.restaurace-ududaka.cz/

        1. Ano, tenhle tip od Renaty jsme taky vloni vyzkoušeli a je tam klid a přívětivo.
          Jinak já teď prosazuju Farmářské trhy na Náplavce, tam se skvěle najíte, napijete, dokonce i rodinný pivovar tam potkáte. No a občas taky mě s mou tvorbou v blízkosti Železničního mostu. Náplavka má skvělou atmosféru a krásně se po ní chodí na procházky :)

  11. Jak pravdivé, Jene!
    Jsem třetí generace narozená v Praze (možná čtvrtá i pátá) tatínek rozený v Praze, taktéž babička mečová, maminka naplavenina z Vysočiny. Pražské kořeny jsou opravdu hluboké. Navíc jsem ze Starého města.
    Když jsme po dvaadvaceti letech směli opět do Česka, chtěli jsme nějaký malý byt na pobyty v Praze. Zadařilo se nám koupit byt právě tam. Výborně!, skoro všechna divadla v dosahu pěšmo, skoro v papučích mohu seběhnout k Italovi na pizzu, na cestě domů se zastavit na nejlepší (tenkrát) Staropramen a poklábosit s panem výčepním. To už je pryč. Máš pravdu, Jene.

    Teď radši Staré město opouštíme a jezdíme na večeři do Starého Hostivaře, na Pankrác, do Nuslí, hlavně mimo centrum. Výhody, které jsme tenkrát považovali za super, pominuly.

    Jenom maličkost. Ve Spálence byla nedávno otevřena restaurace Srdcovka Spálená. Česká jídla, s kamarády se tam jdeme podívat. Kolem nás neustále prochází paní číšníková a nic. Žádný dotaz, co budeme před jídlem pít, jak je zvykem. Objeví se číšník, ja přivolán ‘prosím vás, nedostali jsme nic k pití’. Nečekaná odpověď ‘estě ste si nevobjednali’! ‘Prosím’? Stejná odpověď. Obracím se na kamarády ‘tak jdem jinam, ne’?! Odpověď číšníka ‘tak děte’!! Zvedám se, kamarádi ‘co šílíš, jsme zvyklí, nejsou lidi’! No šli jsme, kamarádi brblajíce se mnou. Já zvyklá nejsem.
    Jak pravdivé, Jene!

    1. Hospody jsou to poslední, po čem by se mi v Praze stýskalo a jakýkoli alkohol nikdy nekonzumuji, takže ať si čepují kdekoli cokoli. Centru Prahy se plánovitě vyhýbám, to jen taková nakašírovaná parádička pro turisty, kousek od baráku mám Krakov, kde jsou hospody hned dvě a za rozumné ceny, o kousek blíž je jedna vietnamská a o kousek dál jedna čínská. Inu, sídliště,ale to asi není ta ,,pravá Praha“.

  12. Tak já se mohu prohlásit za pivního průzkumníka. Ostatně místa v Praze, kde jsem si od ledna 2017 dal pivo:

    https://imgur.com/dmBZMTF

    a v Brně

    https://imgur.com/7Bxv2EF

    (nemluvě o hromadě hospod kde jsem byl dřív, kde jsem byl jen na jídlo, či jako řidič, neměli pivo které jsem chtěl nebo jsem ji zapomněl označit do mapy)

    A z mého pohledu s autorovým pohledem souhlasím i nesouhlasím. Souhlasím s pohledem na Brno i v porovnání s Prahou. V Brně se ocitnete v zapadlé uličce za širším centrem a jen při vymotávání se ven narazíte na 5 hospod, které vás zaujmou a chtěli byste je všechny navštívit, každá s jinou nabídkou piv a něčím zajímavým. Brno je pro návštěvníka i průzkumníka obrovsky přívětivé, nemusíte nic plánovat, nic hledat, procházíte a unášíte se. Cítíte atmosféru mnohem uvolněnější, místní a zvoucí vás se připojit. Ceny v Brně v centru však též stoupají a večer je problém si v některých podnicích sednout na jídlo i ve dvou, ale to v každém krajském městě, nelze to považovat za past na turisty.

    Pohled na Prahu mám však dvojitý. Praha vám nabídne cokoliv chcete (a to nemyslím jen pivo), otázka je jen kde a za kolik. V případě hospod je ten problém, že se musí hledat a být opatrný, v centru 3x opatrnější. Problémem jsou ty turistické pasti, je jich plné centrum, některé se to ani nesnaží skrývat, jiné prostě nabídnou mizernou kvalitu za vysokou cenu a stejně se to prodá. Pak hospody, které bych nazval pasti na Pražáky. To jsou podniky, které ani nemusí být v centru, hrají si na nějakou „top kvalitu (s nějakým zahraničním slovem a přívětkem + certifikát nesmí chybět)“ a nabízí produkty za naprosto neadekvátní ceny. Přesto jim tam Pražáci chodí, protože „nejsou socky“.

    Ale není pravda, že Praha je hospodská tragédice vůči Brno. Prvním mým postřehem je, že v autorově textu ani jednou nezaznělo slovo „Žižkov“. Protože v tom starém Žižkově, kde je daleko na metro i tramvaj, takže tam hipstři nedojdou, najdeme kopec hospůdek s nabídkou klidně 6 speciálů na pípě (Že by autor neznal třeba hospodu U Vodoucha nebo U Mariánského obrazu či U Kurelů? Tyhle hospody tam jsou, co je svět světem). Navíc přece na Muflona nemusím jezdit do Kunratic, čepují jej na Santošce nebo v Hillbilly. Otázka pak je, kolik chce za pivo autor dát. Ona to totiž není jen otázka Prahy, ale minipivovary si za pivo a hlavně za pivní speciály účtují víc. 50kč za 0.5l už je běžná míra i v Brně, např. pivovar Volt v Jablonci za tuto cenu čepuje jen 0.4l. Samozřejmě záleží na pivovaru (za Dalešice nebo Poličku by to byla cena značně neúměrná). Ale i pivo za nižší cenu lze v Praze najít. Např. Únětické pivo je dobré, osvěžující, dá se říci, že nejlepší desetistupňové, přesto se čepuje za příznivé ceny (např. taková hospoda na Slamníku, která je historicky známá, tak autorovi jistě neunikla). U Voraře to zas dotáhli tak daleko, že si nechávají ve Svijanech vařit pivo exkluzivně pro svou restauraci a nejdražší pivo je za 41kč. Autor žehrá na centrum, nicméně vynechal to dobré co v centru lze najít. Vynechal bych Hrocha na malé straně, sic levný, nicméně svou „autenticitou“ tak profláklý, že už autentický být přestává, nicméně jen 5km procházkou po centru se dokážete zpráskat za příznivé ceny. No považte, to máte pivní přístav na Palackého náměstí, Grill no.1 s nabídkou mnoha speciálů na Karlově náměstí, pivovar U dvou koček, který není taková cenová šílenost jak se zdá, kdo chce trochu turisťárny zajde i k Flekům není to tak zlé, U Supa taky mají nové pivo, pro výhled si vyleze na střechu paláce Kotva, kde v Tankeru čepují pivovar Cvikov za 4 pětky i s výhledem na Prahu a zakončí to stylově na lodi v pivoaru Loď, kde se houpání z alkoholu smíchá s houpáním pivovaru na Vltavě.

    Pátky a víkendy v Praze mi nepřijdou nějak moc mdlé. Jo provoz je nižší, ale v pátek večer většina podniků hlásí vyprodáno. Běžně se v Praze v úterý uvažuje o tom, kam půjdeme v pátek, aby se dala rezervace. Zkuste si v pátek obcházet hospody, klidně obejdete 5 podniků a všude vás vyhodí, že je plno. Soboty přes den jsou však klidné a s hospodami není problém.

    A na okrajích Prahy to je ano čtvrť od čtvrti. Smíchov je jak popsal autor v duchu Staropramenu,Gambrinusu a Plzně (vynechme Anděl, specifická oblast). Plzeň dominuje v Praze opravdu všude a hospody se i předhání, kde je lepší (souboj Lokál vs. U Pinkasů). Existují místa, kde je to na hospody peklo, Praha je prostě obrovská a má špatné i dobré části. Zrovna oblast Modřan a Lhotky, to je opravdu mrtvý kraj, kde našinec má pocit, že centrem zábavy pro 50000 lidí je supermarket Albert a nějaký sklepní pajzl vyrobený z bývalé panelákové večerky. Ale plno čtvrtí ožívá i pivně. Jen těch pivovarů co vzniklo na okrajích, mnohé už autor zmínil a líbí se mi naopak ta možnost spojit cestování s cílem v pivovaru. Kdo by se podíval do Kbel, kdyby tam nebyl Kbelský pivovar? Do Kunratic na zmíněného Muflona, do Kobylis na Cobolis, do Počernic na Počernický a i mimo pivovary tam najdeme i různé pivní části (i mimo Žižkov). Třeba Bělohorská je moc fajn (zakončený starým Břevnosvkým pivovarem), oblast Vršovic kolem Synkáče (Zlý Časy, pivovar Bašta), křižovatka U Anděla (Beertime.pub, Andělský pivovar), pak vlastně všechno navázané na nekonečnou Sokolovskou ulici, kde se postupně Praha od centra mění ze špinavé Florence (Manifesto market, kde je hodně pivních stánků) po hipsterký Karlín (čepují tam pivovar Kocour u metra Křižíkova) po industriální Palmovku (známý burger bar Hadog, kde mimochodem taky mají Muflona!) a konzervativní Vysočany, kde už zas vládne česká klasika Kozel,Plzeň, Gambáč sem tam Bernard (např. švejkovská hospoda U Brázdů s výbornou atmosférou nebo Šnyt pivovaru Lobkowicz s výborným pivem a levným jídlem i v minutkách, doporučuji svíčkovou). Speciálním případem je oblast mezi Stromovkou a kulaťákem ,kde je hromada starých hospod, které prostě nehodlají ustoupit před proměnou čtvrtě v nejlepší adresu Prahy pro smetánku (zdravím dejvickou nádražku!) až po ty „pasti na pražáky“. A netřeba se bát i sídlišť (pivovary Cobolis,Lužiny a Jihovar vznikly defakto na sídlištích)

    Jedna věc mě však na Praze mrzí. Tak nějak většina Prahy si odsouhlasila, že na nealko to lidem osolíme. Už si začínám zvykat, že v Praze jídlo může stát i 200kč a pokud kvalita odpovídá ceně, nemám s tím až takový problém, byť bych tam nešel často. Za kvalitní know-how kuchaře si připlatit proč ne. Ačkoliv stejně jako s pivem, to často je jen past na Pražáky co pustí korunu jako ukázku, že mohou. Ale chtít říct, že jediné nealko je kapitalistická trojkombinace cola-fanta-sprite s cenou 0.2l za 45kč nebo kofola s cenou 11kč/0.1l to je naprostá nehoráznost. Dokonce to odrazuje od mnohých jídel. Chcete ochutnat dobré jídlo a připlatíte si za nealko v ceně často i čtvrtiny nebo poloviny jídla! Zajímala by mě ta přidaná hodnota v té cole. I takové espresso za 60kč je mimo mé chápání. Takové ceny beru automaticky jako „dýško included“. Tyto problémy pravda v Brně takové nejsou.

      1. Já jej považuji za dost předražené, už před 3 lety tam cena za pivo byla přes 60kč. Ona je to otázka vkusu. Pokud někdo hledá levnější dobré pivo, tam asi nepůjde, pokud někdo degustuje, to jedno, dvě si i tak dá. Na dlouhé posezení s přáteli to ale není.

    1. Slova znalce ;)

      V centru malinovka za 24-25 (půllitr! U Nováka, U Zpěváčků,…). Jinde si občas z nouze dám to pivo, protože půllitr piva za 35 je mi milejší než dvojka nic-moc čaje za 50 nebo „pravá domácí“ limonáda za totéž. Často právě tam, kde mají výběr piv (a proto tam chtějí pivaři) už není pípa pro nealko.
      Vadí mi, že se hodně proměnily čajovny – dost z těch opravdu čajových doupat se vyskytuje pod stejným názvem jako dřív, ale je z toho vlastně… vinárna? Něco neurčitého, s klasickými stolečky, kraválem a nabídkou alkoholu větší než nabídkou čajů. Čajovna jedna báseň budiž pochválena.

      1. Praha, to je věčné hledání a průzkum a změny! Je fajn, že ještě se ty malinovky najdou. Přímo v centru taková místa moc neznám. Jsem celkem spokojen s restaurací U Kristiána, kde mají nejen malinovku, ale i obří porce jídla. Ekvivalent v Hlubočepech U Šopů.

        S čajovnami/vinárnami apod. to je problém, protože hipstři je vyhledávají a objevují a tak se to proměňuje v cosi podivného, co se ale vyjímá na instagramu. Však taky prototyp pražského návštěvníka kaváren/čajoven/vináren je něco jako toto http://www.stylishcoffee.cz/

  13. Já už nejsem Pražák dost dlouho, ale občas jsem se zejména pracovně v Praze otočila a řekla bych, že se dá i v centru slušně najíst za slušnou cenu. Pivní hospody neznám, neb pivo nepiju. Vína občas problém, ale když si chci večer někam sednout, tak mám na výběr.
    Jak tak jezdíme po vlastech českých ta zjišťujeme, že úroveň a stav naší gastronomie je ode zdi ke zdi, jsou malé vesnice, kam se sjíždí spousta lidí kvůlivá dobrému jídlu – viz třeba http://statekbenatky.cz/. Ten je teda fakt v něčem světa a kuchyně výborná. Ceny slušné, pívo bohužel nevím. Ovšem jsou města, kde jsme se málem nenajedli, nakonec jsme skončili v děsivé pizzerii – reklamu dělat nebudu. V tom samém městě jsme bohužel pozdě narazili na báječný malý bufet, kde bychom se nadlábli asi taky a lépe. Nicméně si nemyslím, že by právě v té Praze hospody chyběly

  14. Rozhodně doporučuju knihu Honest Guide, napsal Jan Mikulka a Janek Rubeš. https://bit.ly/2EmoXko
    Kniha je v češtině a krom krás Prahy mapuje i podniky, kde se dá dobře a levně najíst a napít i v úplném centru Prahy. Jejich kanál na Youtube je však tuším jen v angličtině, ale s českými tutilky?
    https://bit.ly/2muyLNt :)

    1. Ten kanál byl super ze začátku, dnes už mi přijde už dost přehrávaný a trochu víc zaměřený na show a konfrontaci. Ale pár zajímavých tipů z něj sebrat jde :)

      1. U Hejlíka je to složitější, jsou místa, která za to stojí a jsou místa, kde jsou lidi i přes jeho doporučení zklamaní.

        1. To asi všude. Musí se sejít víc faktorů nebo třeba v hospodě mají něco, co fakt umí a něco co fakt neumí. Obsluha může být jiná klidně každý půlrok

  15. Hurá, konečně je tu znalec, kterého nutně potřebujeme! (nod) Už dlouho hledáme ve štatlu nějakou hospodu-restauraci-vinárnu…, kde by dokázali vytvořit přívětivé prostředí pro naše Brnění – posezení pro 10-15 mládežníků vyššího středního věku s jídlem a pitivem úměrným jejich ne bezedné kapse. Zatím stále přečkáváme v Thalii, ale je to z nouze cnost.

    Jinak článek mne potešil velice velmi a věřím, že pravověrné Pražany nakrkne (rofl) – i toto hanět matičku Prahu ;) . Pravda, Brno má hodně vad na kráse (například nyní je cizákům již téměř nepřístupné díky skvělé koordinaci prací na přístupových cestách), ale kdo je dokonalý?! – mám ráda Brno! A navíc – kde padesátiletou babu „lepší přeskočit než obejít“ osloví třicetiletá vazba „děvenko“?! (h)

    1. Pro pravověrného Brňáka je opravdu Praha skok, protože duší je Brno stále malé město a to Praze chybí.

      1. Pak je ještě dobré bistro Kousek Řecka na talíři na Anenské, paní Marcela je ochotná tam s námi být i mimo její mimo běžnou otvírací dobu.
        Vřele dooručuju,paní Mracela je bezvadná žena, dobře vaří a má úžasné dezerty.

          1. A co mám ráda, jsou „sestřičky“ – taky kousek od nádraží. Milé a skvělé. Jsou to nějaké řeholnice/jeptišky, vesměs z Afriky, a vaří úžasně. Taky tam mají salónek pro cca 25 lidí. Fakt bezva věc. https://www.leauvive.cz/
            Když jsme tam byli naposledy, byli jsme tam se synem a jeho spolužačkou z gymplu Petrou, zrovna na chvilku přijela z Ameriky, kde studuje. Její táta je teď poslanec v Evropském parlamentu. Fajn člověk, takový obyčejný, přitom chytrý a milý. Známe se osobně. Koukněte na kandidátku číslo 26, je tam jako třetí.

              1. Aido – musím si to všechno zapsat a příští Brnění něco z toho možná zkusíme – díky za odkazy.

                1. Hele, víš co, já se nechcu nijak nutit, jen mi prostě ta současná hospoda přijde naprosto hrozná, snad asi nejhorší, co v Brně je, to jste musely hodně dlouho hledat.
                  Jo, ještě kousek odtud je docela dobrý podnik, bistro Soul. Je to tam příjemné, před časem jsme tam byli s Michalem-Hugem na maďarské večeři, kterou vařili ti lidi z Bucheck (momentálně je to velice úspěšné bistro tady v Brně).

      2. Pan Špaček je náš dobrý známý, postupně, jak tam občas chodíme, jsme si potykali; hodně dobře se zná s mou spolužačkou Vandou z gymplu (Baty bude vědět, zná ji); výborně vaří, podává pivo i víno (dobré). A mívá i své vlastní pastrami, sám si to na dvorku udí.

  16. No a u nás máme jednu hospodu, kde se v zimě zavírá, ale od jara do podzimu je to milé místo – nejen pro pivaře, ale i pro projíždějící cyklisty a rodiny s dětmi. Pokud vím, mají tu určitě Krakonoše a Kozla (nepiju ani jedno:)) a občas nějaký speciál. jasně, jsme velmi malá vesnice… možná i to dělá tu prima atmosféru. Určitě jsou taková místa i v Praze, jen já bych je asi těžko hledala, to obvykle vědí hlavně místní – a Lužiny takové místo nejspíš nemají:))

  17. Já jsem z Plzně, takže v Plzni je to o plzeňském prazdroji 12 a Gambrinusu ( plzeňany přezdívaném Gabča ). Hospůdek máme v Plzni hodně a je si kam sednout.

    V Plasích, kde máme chatu, je Knížecí pivovar. A tam vám vaří specialitky. Je libo Vidláka, Nachmelence nebo Císař pána a spoustu dalších. Jsou to výborná piva.
    Vřele doporučuju návštěvu, je z čeho vybírat a i tam dobře vaří.
    http://www.pivovarplasy.cz/sortiment.html

    A i v té, v článku zatracované Praze,chodíme na pivo. Na černé k Flekům. Já vím, je to tam pro turisty, ale dá se tam dobře najíst za slušný peníz a černé nemá chybu. A navíc ta historie je tam ve vzduchu. Nebo si zajdeme k Pinkasům, i když tam je to o naší plzeňské 12.

      1. a těšil se, až otevřou kuchyni U Medvídků, že si pošle strážníka Příhodu pro snídani na vidličku… (pan Bouše – Balada hokynářská) :-)

      2. Bacha na to, U Medvídků je dost draho a je to zaměřené hlavně na turistické skupiny. Podle toho často vypadá i jídlo, tedy nic moc, spíš taková hospodská klasika za turistické ceny a dost mizerná obsluha (to se ale může měnit měsíc od měsíce). Bývá dost plno. V hospodě tradičně již dlouhá desetiletí čepují Budvar, v pivovaru mají vlastní pivo. Každopádně místní pivovar a pivní obchod je samozřejmě zajímavost. U Medvídků je typický příklad tradiční pražské hospody, kterou každý starší Pražák zná z minulosti, kdy se sem opravdu chodilo na tradiční hospodské jídlo a na Budvárek, ale z které se bohužel stal turistický skanzen. Ale rozhodně stojí za poznání, je to fakt pražská klasika a člověk může mít zrovna štěstí na dobré jídlo i obsluhu. Já jen, aby někdo nebyl nepříjemně překvapen.

        1. tak jsem měla již několikrát kliku…je to dražší,ale byli jsme tam kvůli pivu z jejich pivovaru….

        2. To je přesné, je to bohužel dražší, trochu uměle vytvořené pro turisty a pivní zájemce. Pivovar žije hlavně ze své polohy, člověk s tím musí počítat.

  18. Tak nevím, jestli jsem správný komentátor, když nepiju pivo a nechodím si posedět do hospody:)) Ale vím, jaký problém je ve střední Praze najít nějaké milé místo, kde se člověk nají a dostane rozumné množství nealko nápoje za cenu, která ho nezruinuje. Setkáváme se takhle s kamarádkou na Vinohradech a za ty roky jsme „objevily a zase ztratily“ plno takových míst. I když, co je zákaz kouření, přece jen je možná nabídka širší.
    Pokud jde o piva, tak na Lužinách (sídlišti, které znám) v OC Lužiny vznikl minipivovar s hospodou. Není to tam milé, ale dá se tam slušně najíst a určitě tam mají různé druhy piva (mají kofolu, což znamená i vodu ve větší nádobě než je dvoudecová lahvička:)) Na Lukách je taky velká hospoda, ale nevím, jaké tam mají pivo. Ale najít tam milé místo, kde je radost pojíst a posedět… to je těžké. Jednu chvíli to vypadalo nadějně, protože postavili takový domek na kraji Central parku, ale rychle tam vyskočily ceny a příjemno už tam také není – aspoň pro mě. Ale možná je to tím, že dlouho nežiju v Praze a moje potřeby se prostě změnily… Z mého pohledu má Praha určitě lepší nabídku kaváren a bister, než hospod :)

    1. O tom místě na kraji Central parku mám několik nezávislých referencí (několik spolužáků a kamarádů se přistěhovalo na západ od Butovic) a každou úplně jinou :D Prý je teorie,že se tam točí dvě obsluhy a každá je jako Jing a Jang, takže člověk musí nějak vědět kdy ano a kdy ne. Jinak je Praha o bádání a jiných vzdálenostech. To taky spoustu lidí odradí, protože normální v krajském městě je jít po ulicích a do 15-20min najít oblíbený podnik, v Praze pěšky prozkoumávat jde jen omezené lokality a i ty se musí najít.

      1. Jo, ty dvě směny by to mohly vysvětlit – jednou to tam bylo opravdu prima, taková příjemná atmosféra, podruhé to bylo ve stylu „nažer se a vypadni“…

  19. A nám dalo takovou práci najít byt, pod kterým neřvou opilci. Asi autor chodí po jiné Praze.

    1. Já úplně nevím, co Jan hledá, ale ožrat se lidi můžou v podstatě kdekoliv, kde nabízejí alkohol…
      Je fakt, že když jsem já kdysi vyrůstala na Vinohradech, byla hospoda málem v každém uličním bloku :)
      Pamatuju hrozny pivařů, konzumující svoje pivo na rohu dnešního Lobkowicova náměstí (dříve Čapajáku:)) – postávali tam pejskaři se psima, otcové s kočárky, bavící se sousedé. Občas si s půllitry sedli i ke smyčce tramvají – tedy přes cestu. Myslím, že se to jmenovalo U Sládečků? Sedláčků? Zajímalo by mě, jestli to ještě existuje… už jsem tam mnoho let nebyla.

      1. Trochu mám podezření, že autor hledá cokoliv proti Praze (nemám Prahu ráda, ale to neznamená, že proti ní budu dštít síru. Komu se nelíbí, ať sem neleze nebo ať si nestěžuje).
        Na Ládví je minipivovar, v hospodách věčně čepují nějaké specialitky – každý týden z jiného minipivovaru apod.
        Jídlo večer za slušnou cenu bude asi problém, obědy se ale dají sehnat celkem rozumně i v centru. Dokonce se tu poslední dobou objevily točené malinovky za velmi slušnou cenu (Kofolu nepiju, pivo výjimečně, takže tohle bývá zase můj problém. Kdekoliv.)

        1. Já autora trochu chápu. Kdo v Praze vysloveně nežije, nebo žije krátce a je zvyklý na svůj styl života z Brna či jakéhokoliv menšího, nicméně ne úplně malého, města, ten má v Praze problém. Spálí se, ne jednou. Musí hledat, musí pátrat a pokud má smůlu na čtvrť, kde bydlí, musí pátrat hodně a daleko. Je to jiné, ale je to dané velikostí města a množstvím jeho návštěvníků, zas je jistota, že si každý v Praze najde to svoje.

          1. No, a hlavně bych ten článek nebrala až tak smrtelně vážně (rofl) – já se například docela pobavila… pravda, nejsu z Prahy ;)

            P.s. mám dojem, že Pražáky (nemyslím jednotlivé Pražany, ale celkovou masu) nemá v oblibě snad nikdo, nejenom Brno a spol. – akorát že Brňáci frňáci se víc ozývají (rofl) .

            P.p.s. pod slovem Pražáci si ostatní lid představuje manažera a spol., takovou prodavačku v Tescu nebo kopáče kanalizace většinou pod tímto pojmem nevidíme (rofl)

            1. jojo 814151 líp bych to nenapsala.
              A ještě k té vylidněné Praze o víkendech … to by se mi opravdu líbilo :D bydlím nedaleko Náplavky – pro mimopražské oblast mezi Palackého a Železničním mostem. Hlavní téma při obecních volbách… jak zklidnit Náplavku (wave) Sobotní trhy jsou tu sice asi nejhezčí z celé Prahy, ale jak příjdete až cca v devět hod. hrozí Vám nebezpečí ušlapání (rolf) Jak se oteplí jsou zde různé akce a programy a to v podstatě denně o víkendech především a rozjaření návštěvníci se vrací tak kolem třetí, čtvrté ráno domů :)

              1. Náplavka, to je často pekelný, jak se něco koná, nedá se projít a vlastně si ani žádný stánek užít, všude fronty! Nakonec kdykoliv se něco někde v Praze děje, jsou to fronty, ať už je to festival od exotických jídel po piva nebo veganství.

              2. No tak ta náplavka, to je fakt vtipný. Je tam totiž cyklostezka, ale ať si někdo zkusí o víkendu nebo v teplých všedních dnech po cyklostezce jet na kole! To prostě nejde, to teda ten Magistrát vymyslel hodně blbě…

              3. Ale to se už změnilo, neděle a pondělky a úterky jsou myslím dny klidu, trhy se konají v sobotu od 8 do 14 hodin. Od 22 hodin noční klid, tak snad to bude pro vás příjemnější.

                1. Milá Blážo, ono je těch akcí během roku víc, třeba v neděli 19.5. byl Růžový máj – degustace růžových vín a gastronomie. Ano, pokud tu hrají nějaké kapely ve 22 hod. to ztlumí nebo končí, ale ne tak rozjaření návštěvníci :) Jsou také akce na lodích podél Náplavky. Jooo je tu hezky, ale v noci poněkud hlučno.

            2. Zaráží mě, s jakou lehkostí se jindy milí, inteligentní a slušní lidé stávají potměšilými. S jakým gustem rádoby slušně degradují „Pražáky“…

              Kolik jich doopravdy znáte?

              Jen proto, že je Praha více vidět, více se o ní mluví, neznamená, že tu máme víc hlupců,než jinde. Proč si ale nekopnout, že? Říkají to přece všichni…

              Ve finále by se ukázalo, že „čistokrevného“ pražáka většina z těch, co nás tak nemohou vystát, na vlastní oko nikdy nespatřila – přesto si osobuje právo vynášet soudy.

              Valná většina těch arogantních, zpupných, penězi a Prahou se ohánějících jsou totiž právě náplavy. Pohání je jejich vlastní pocit méněcennosti a cos si kompenzují, snad z věčného strachu, že do fuseklí pečlivě schovanou slámu někdo odhalí.

              My, co jsme se v Praze narodili, vyrostli a po generace tu žijeme, nemáme potřebu komukoliv cokoliv dokazovat jen proto, že „jsme z Prahy“. Pro nás je to totiž normální.

              Přijde mi krátkozraké a omezené soudit kohokoliv jen proto, kde se narodil, nebo žije… ale vím, že většina to tak nemá. Ukvapené závěry jsou velmi oblíbeným a masově rozšířeným sportem.

              Bývá zbytečné na to poukazovat, ale nedalo mi to.

      2. Dede to byla restaurace Zdar která už neexistuje.
        Restaurace U Sládečků je naproti OC Flora a je v provozu. (wave)

        1. Díky Kytko, já mám v hlavě naprosto přesně ten obrázek – hrozen povídajících chlapů na rohu ulice, ale ty názvy mi vypadly. Však už je to strašně dávno, co jsem tam bydlela… (Na Čapaják jsem chodila do školy na základku:))

  20. V Praze se točí i perníkovický Porter a úžasné pivo z Kácova. Jen to chce vypadnout z centra….je fakt, že v Brně je to takové svižnější a živější, asi se Moravané raději druží a přátelí…ono je to po odstěhování do Prahy přejde… (bohužel) a tak se v Brně dá objevovat spousta hospůdek a barů a kavárniček,kam se chodí na kafíčka….ale to i v Praze, jen ji stačí líp poznat, ale to poznávání trvá prostě dýl….

  21. Pokud si autor dělá tabulky hospod v českých i moravských městech, tak se má jistě co ohánět. Jako Pražanda ho mohu ujistit, že v Praze o víkendu není zavřeno ani v okrajových částech (rozuměj cca 1 – 6 stanic metra od Muzea nebo Můstku, dál to neznám). Pro lepší vhled do situace bych autorovi doporučila přesídlit na několik let z Brna do Prahy :) Kvituji znalost piv Rampušák, Dudák a Muflon, opravdu jsem si rozšířila obzor :)

Napsat komentář: Inka Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD