HOST DEDENÍKU – Caniva: Vánoce netradičně

Když jsem byla malá, seděla jsem před štědrovečerní večeři v jídelně ve velikém starém koženém křesle a poslouchala v rádiu rozhovory s vojáky, lékaři, diplomaty a dalšími „nešťastníky“ kteří, vzhledem k svému povolání, nemohli trávit jeden z nejhezčích svátku v roce s rodinou. Jako dítěti mi představa, být na Štědrý večer mimo domov, přišla neúnosná.

 

Vize se naplnila o mnoho let později, když jsme se s manželem ocitli daleko od domova a první Vánoce proběhly pouze ve dvou. Postupně jsme se jako rodina rozrostli a my oba jsme se dětem snažili představit a udržet české vánoční tradice se vším všudy, a to i s kaprem ve vaně, kterého děti naprosto ignorovaly a zajímal jen nás dva dospělé. Mám dojem, že se nám dařilo českou vánoční atmosféru každoročně úspěšně v cizině vytvořit a užít si každé chvíle u rodinného krbu do sytosti.

Starší děti se rozlétly do světa a na Vánoce se samozřejmě rady vrací domů. Když jsem obdržela od manžela textovou zprávu – co takhle letos o svátcích na Havaj – srdce mi zaplesalo, stejně tak našemu nejmladšímu dítěti, které si dokonce otcův text přečetlo dřív než já, protože jsem v té chvíli řídila. Hned mě ale napadlo, jak se s myšlenkou smíří její sourozenci zvyklí se vracet na Vánoce domů. Obavy se brzy ukázaly zbytečně a představa výměny deštníku a nepromokavých bund za plavky, zvítězila nad slavnostně prostřeným štědrovečerním stolem.

 

 

Brzy jsme zjistili, že nápad strávit vánoční svátky na Havaji, mělo tolik lidí, že budeme muset cíl naší cesty pozměnit. Zarezervovali jsme hotel v Kostarice a 23. prosince naše pětičlenná rodina odletěla do Libérie ležící v regionu Guanacaste na tichomořském pobřeží. Prosinec se ukázal na návštěvu této tropické země jako ideální, začíná zde suché období (léto) trvající do dubna a končící v květnu nástupem deštivého období (zima), přičemž v některých regionech Kostariky prší celou zimu bez přestávky. Teploty se během našeho pobytu pohybovaly celý týden kolem 30 stupňů C.

I když Kostarika patří k ekonomický nejsilnějším a politický nejstabilnějším zemím Střední Ameriky, místní obyvatelé žijí skromně ve svých domcích, často obehnanými ostnatými dráty a na střeše s nezbytnou satelitní anténou. Většinu obyvatelstva této země živí zemědělství a cestovní ruch.

 

 

Země se rozkládá mezi Tichým oceánem a Karibským mořem a jsou to jejich pláže, které k návštěvě Kostariky lákají turisty nejvíce. Ale že i návštěva deštného pralesa a tropické zahrady stojí za to, jsme se sami přesvědčili při jednom z celodenních výletu – obdivovali jsme tropické rostliny a květiny, ptáky, motýly a lenochody špici vysoko ve větvích stromů.

Na severu sousedí Kostarika s Nikaraguou, která patří společně s Haiti k nejchudším a politický nejméně stabilním zemím Střední Ameriky. Příležitost ji navštívit jsme si nenechali ujít a zúčastnili jsme se výborně naplánovaného zájezdu organizovaného hotelem. První zastávka cesty proběhla ještě v Kostarice, bylo třeba se nasnídat. Poučení průvodcem, že Kostaričané snídají rýži s fazolemi, obědvají fazole s rýží a večeří míchané fazole s rýží, jsme se dosyta najedli obojího a byli připraveni překročit hranice.

 

 

 

Průvodce nás v autobuse upozornil, že ke klidnému a hladkému průjezdu kostaricko-nikaragujských hranic bude potřeba úplatků a až on tak bude činit, my všichni v autobuse máme své pohledy upřít jinam. Nebudu vás napínat, celkově jsme museli na hranicích vystoupit z autobusu dvakrát, pasy nám byly prohlíženy třikrát a mnohokrát orazítkovány.

Ženy a dívky byly vpuštěny zpátky na palubu autobusu před muži, pohraničník držel v ruce sesbírané cestovní dokumenty všech účastníků zájezdu a vyvolával jednotlivá jména. Celá akce trvala zhruba dvě hodiny, díky zkušenému průvodci a velmi časnému rannímu odjezdu z resortu.

 

 

Až do chvíle, než jsme překročili nikaragujské hranice, jsem žila představou, že životní úroveň Kostaričanů je nízká. To, co mi však skýtal pohled z okýnka autobusu při projíždění Nikaraguou bylo srdcervoucí. Země naprosto zdevastovaná diktaturou, občanskou válkou a přírodními katastrofami, se zařadila na první místo mezi nejchudší státy západní polokoule. Pyšní se ale náramným přírodním bohatstvím a ne nadarmo se nazývá zemí jezer a sopek.

První cesta nás zavedla k vyhlídce na lagunu Apoyo, v málem klidném městě Catarina. V dálce za lagunou se třpytilo Nikaragujské jezero, u něhož se rozkládá Granada, cíl našeho výletu. Odbočkou na cestě do Granady jsme se dostali do Masajskeho sopečného parku a měli možnost se pokochat krásami jedné že sedmi aktivních sopek v zemí. Okraj kráteru Santiago je dostupný autem či autobusem a pobyt zde doporučovaný krátký, vzhledem k neustále unikajícím plynům z kráteru. Příroda v okolí sopky zůstává drsná, poničená sopečnými erupcemi, z nichž ta poslední proběhla v roce 2008.

 

 

Na oběd jsme dorazili do nejstaršího města Nicaragui, Granady, která je hlavním městem stejnojmenné provincie. Nikaragua se v 16. století stala španělskou kolonií a katolický a katalánský vliv se bezesporu podepsal na architektuře města. Ulice Granady lemují koloniální domy v pastelových barvách, tři veliké kostely, trhy, restaurace a kavárny. Město bývalo pro svoji polohu významným strategickým místem pro objevitele, dobyvatelé a piráty a také důležitým španělským přístavem k dopravě zlata a stříbra z Ameriky.

Vyjížďka lodi mezi granadské ostrůvky na Nikaragujském jezeře se stala naší poslední atrakcí tohoto výletu. Ostrovy tvoří vlastně obrovské kameny, které kdysi dopadly do jezera při výbuchu sopky Mombacho. Ostrůvku různých velikosti je přes 300 a na některých skromně žijí místní rybáři, zatímco další okupují luxusní vily nikaragujských politiků a majitelů kávových plantáží.

 

 

Opičí ostrov s opicí, skákající po zábradlí jedné z návštěvních lodí, bezesporu patřil mezi nejlepší zážitky plavby. Zpestřili ji ale i kormoráni, volavky, papoušci, jestřábi a supi poletující nad našimi hlavami. Plní zážitků jsme se vrátili zpustošenou zemí zpátky do Kostariky, kde jsme si zbytek pobytu zpestřovali odpočinkovými aktivitami proloženými výbornou stravou. Prožili jsme „jiné“ Vánoce, prosluněné, exotické, tropické a hlavně rodinné.

 

 

Další fotky najdete zde: https://caniva.rajce.idnes.cz/Kostarika

 

Dede: Děkuju Canivě za pozvánku na místa, kam se většina z nás nejspíš osobně nepodívá – užila jsem si to!:))

A pro vás, milí čtenáři, mám – navíc ke Kostarice a Nikaragui – ještě jednu otázku: Trávili jste někdy Vánoce totálně mimo domov, někde na plážích? Nebo byste to aspoň rádi zkusili?

 

Aktualizováno: 14.12.2019 — 23:30

53 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Asi by mi nevadilo vybočit jednou z tradice našich Vánoc a strávit je na nějakém exotickém místě. Ale vím, že ten nápad by u nás nepadl na úrodnou půdu a pak také našemu Denisovi bychom to nemohli udělat, protože jsme ho za jeho desetiletý život nikdy neopustili oba dva najednou déle než na celý jeden den. :) Ale mám pro ten nápad pochopení.
    Moc pěkné fotky, Canivo, ty různé kostely a ty barevné domečky! Kostarika – tu mám od svých cca 10 let zapsanou jako zemi Lovců orchidejí. :) Měla jsem tu knížku moc ráda.

  2. My jsme jeden čas odjížděli po Štědrém dnu na pár dní (ne na Silvestra) – to byly ty Plavky s polární liškou a podobně ;-)
    Bylo to fajn, v místech, kde jsme byli (taky třeba Třeboň), bylo bezlidno a příjemně. Akorát že měli úplně, ale úplně všude zavřeno.
    Teplé kraje v zimě mě nelákají, návrat zpět do zimy … brr!

    1. Plavky s polarni liskou? To mi pripomnelo furkini, plavky z kosesiny, na Aljasce je v lete prodavali v damskem i panskem provedeni :))
      Navrat do zimy je neprijemny, priznavam.

  3. No, musím se přiznat, že potom, co jsem si letos v únoru zažila malé léto v zimě, bych se Vánocům v teple ani trochu nebránila.
    Bohužel to nehrozí, nemůžeme o svátcích nechat babičku a děti samotné, bylo by jim to líto (nám taky), a abychom někam do tepla odjeli všichni, tolik peněz bohužel nemáme. Tak třeba v nějakém dalším životě to vyjde, no.

    1. Aido, naprosto chapu co rikas, rodina je na prvnim miste. Preju ti, aby ty Vanoce v teple vysly jeste v tomhle zivote :))

      1. Když nevyjdou, nic se nestane, můžem jet zas některý jiný únor jako letos, bylo to velmi příjemné a dala se tak líp snést zima (nemám ráda zimu).

  4. Pěkný vhled do míst dalekých a exotických. Musí to tam být nádherné, leč velmi svérázné. Vánoce jinde si představit umím. Ono to může člověku hodně dát, vidět jiné kultury jak se k Vánocím staví, to může obohatit i naše Vánoce budoucí. Ale stejně jako zažít Vánoce v tropech v plavkách by bylo zajímavé zažít v nějaké skutečně zimní krajině, nejlépe v zapadlé vesničce daleko od konzumu.

    1. Urcite kazde cestovani cloveka obohati, pomuze ziskat nadhled a mnohdy „postavit zpatky na nohy.“ Mala zapadla vesnicka by mohla byt taky fajn na Vanoce.

  5. Děkuji, Canivo, za další krásný výlet. Tvoje články nikdy nezklamou! A fotky jakbysmet.
    Já se přiznám, že bych Vánoce už ráda trávila jinde, už alespoň od poloviny prosince. Někde v zapadlé vísce mimo civilizaci. Nevím proč, ale i u nás doma už si připadám jako blbec, i když se snažím tu spotřební hrůzu nevnímat.

    1. A to není špatný nápad, sic časově náročný, ale odjet od půlky prosince do takového 3. ledna někam mimo civilizaci musí být velmi očišťující

    2. Spotřební hrůzu prostě ignoruji, obálky s vhodně silnými bankovkami jsou u nás bezvýhradně akceptovány jako ideální řešení. Jedině u Péťovy tchýně jsem letos učinil výjimku, dostala sedm CD s vypálenými povídkami Šimka a Grossmanna.

    3. Dekuju, Alex, vazim si tveho komentare.
      Mne taky v poslednich letech pripada, ze kdyz ty Vanoce „konecne“ vypuknou, clovek je uz tak udolany tou silenou vyzdobou, koledami, reklamami a dalsi komerci kolem, ze uz se prirozene tesi, az uz bude po vsem.

      1. Mám to jednoduché- na advent nelezu do města a do obchodů, skáknu jednou na adventní trhy a to je všechno. Dělám si takové to severské „hygge“ a navštívím u nás na dědině rozsvěcení vánočního stromku. Dárky už mám koupený a nakupuju leda tak v malých krámcích u nás. Je to ideální způsob, jak si užít advent bez spotřebního šílenství:)

        1. Sikovna a zorganizovana Matylda :) Kdyz oni ti Santove na tebe vykukuji v nekterych retezcich od srpna a jidlo nakupovat musim :(

  6. Tak do cizích krajů bych se vydala s radostí, ale na Vánoce asi ne. Já mám advent a Vánočky ráda :)

  7. Vánoce…asi nejhezčí trávím doma s kočkami a od 25.12.na Beaveru…s přáteli,v klidu,pohodě, u praskajících polen v krbovkách, starém pojetí zdobení stromku, s dárky v proutěném košíku, povídáním, s křupajícím sněhem pod nohama…

  8. Tak jednou jsme „slavili“ Štědrý den v Portugalsku a jednoho Silvestra v Maroku :) Protože manžel, který v té době učil měl právě kolem Vánoc týdny volna a tak jsem jezdili. No a takhle to dvakrát vyšlo. Potom už jsme slavili sami v Německu, doma v Praze, nebo u manželových rodičů a teď tady. U tchánovů to byly vždy hezké rodinné sešlosti, ale samozřejmě se mi vždy hlavou honily vzpomínky na domov, stejně jako v Německu. Protože nemáme děti, není komu české „předat tradice“, ale jsem ráda, že manžel se bez protestu „přizpůsobil“ tomu, že co jsme svoji a slavíme jen sami, večeříme „česky“ (brsalát a rybu) a už 24. a ne po americku 25. A pouštíme si české koledy. Tady sice není Havaj, ale teplo ano, takže i na to jsem si už dávno zvykla a po pravdě se na „bílé Vánoce“ raději dívam na fotkách nebo v TV. Ty se sněhem jsou sice romantické, ale také umí být pořádně studené a těch jsem si už prožila dost a dost.

    Canivo, umíš moc hezky psát, krásně se to četlo a fotky máš také velice pěkné.

    Pamatujete se na tuhle písničku (ref. a druhá sloka):

    „Já nechci jet na Havaj tam za vodou,
    tam po obědě dávaj mošt se sodou,
    tam pro mne nemůže být ten pravý ráj,
    protože pívo, pívo, pívo tam nemaj.

    Kdyby Růža hned po svatbě
    do Plzně chtěla odjet,
    třeba zítra ve čtvrt na dvě,
    oženil bych se s ní hned.
    Ale ona si sní o zemi krásné,
    o zemi kde palmy jsou,
    šeptá: Havaj, má Havaj,
    má čarovná Havaj a já
    musím začít tu svou:

    Ref: Já nechci…

    1. Na Havaji je k dostání půllitrový lahvový Original Pilsner Urquell. Stojí tam tolik dolarů, co u nás korun. Na druhou stranu tam mají za pár šupů naprosto vynikající Ferrari Kona Coffeee. U nás si jej můžete objednat přes internet také, ale nad cenou se vám protočí panenky a hned několikrát.

    2. Dekuji za mily komentar, mila Marcizo, jsi hodna.
      Vidim, ze tech Vanoc pryc z domova jsi zazila spoustu a hodne se mi libi, ze udrzujes tradici Stedreho dne. Je zajimave, jak si ji vsichni Evropane, ktere tu znam, drzi. O bilych Vanocich si tak muzu nechat jen zdat, vetsinou tu vanocni svatky proprsi.
      Pisnicku si pamatuju, pobavila jsi me :))

  9. Jednou jsem zažila Vánoce daleko a v teple – když jsme žili na Taiwanu. Zvládli jsme to dobře, protože jsme byli jako základní rodina pohromadě – tedy my s Martinem a děti. Rodiče nám chyběli, ale věděli jsme, že další Vánoce už zase budeme blízko, takže to bylo v pohodě.
    O vánočním odletu do jižních krajů občas uvažuju od doby, kdy děti vylétly z hnízda. Přiznám se, že by mi nevadilo to zkusit, aspoň jednou! Jenže nejde jen o děti, že… ale i o rodiče, psy… No, možná to někdy zkusíme. teoreticky s tím problém nemám :)
    Jo a fotky se mi moc líbí! I když… na tu Havaj bych jela radši (blush)

    1. Chapu, Dede, mame asi jednodussi situaci, co se tyce pribuznych zde a jsme bezpsi, vloni to byly proste Vanoce, kdy se odjet dalo :)
      Diky za pochvalu fotek. Havaj je jedinecna, mam ji rada.

  10. Byly jsme s maminkou v prosinci na Srí Lance. Na pobřeží bylo žhavé léto. 16.
    prosince jsme přejely do Nuwara Elliy. Přibližně 1600m.n.m.. Bylo trochu chladněji, asi 25 °C. V anglicky zařízeném hotelu Windsor visela vánoční výzdoba, adventní věnce na dveřích, k večeři servírovali rybu s bramborem a hráli Stille Nacht. V kalendáři byl advent, ale dojem byl vánoční.

    1. Dokazu si tu atmosferu „se vsim vsudy“ presnevpredstavit, i pro Kanadany jsou Vanoce proste cely prosinec a 26.12. uz vyhazuji stromecky.

  11. To je na mě moc dobrodružné i mimo svátky. Asi by mě odradila vysoká kriminalita v jižní americe, ale zase například relaxovat na Hawaii o Vánocích si představit umím

    1. Já také. A nejen o vánocích, tam se nádherně relaxuje po celý rok, protože tam mají jen jedno roční období, přibližně odpovídající našemu konci května.

        1. Okolní oceán působí jako termoregulátor, takže teplotní průměr je zhruba 21° C a rozdíl mezi zimou a létem je max +/- 1°C. Takže tam mají věčné jaro. Kromě toho velice přiměřenou míru vlhkosti a úrodnou vulkanickou půdu, což je pro život domorodců, kteří nejsou nijak odsouzeni k onomu ,,v potu tváře denní s vůj chléb vydělávati budeš“ ideální. Čistokrevný Havajan nikdy nepracuje, nemá to zapotřebí, protože pozemek, který vlastní, ho bez problémů uživí. Takže se zabývá hlavně zábavou. Turistům se ovšem ty pravé domorodé vesnice neukazují, mohli by z toho, co by tam viděli, dostat mindráky. Takže jsou vláčeni po různých uměle vytvořených show, které předvádějí, v rámci přivýdělku vysokoškolští studenti a ohromováni krásou přírody, která jediná je pravá. Jenže kdyby se vám nějak povedlo uniknout z drápů cestovních kanceláří a mezi domorodce se dostat, (minimální znalost havajštiny je nezbytná), tak už by se vám nejspíš zpátky do civilizace nechtělo.

    2. Kostarika je nejbezpecnejsi zemi Stredni Ameriky, poslali jsme tam nasi Terezku, kdyz byla na stredni skole, se zajezdem v ramci vyuky spanelstiny. Deti bydlely v rodinach, prijela nadsena. Chapu ale tvoje obavy, ze stejneho duvodu, ktery uvadis, se vyhybame Mexiku, i kdyz je to mezi Kanadany, z mnoha duvodu, velice oblibena destinace.

      1. Kostarika zrušila armádu, protože zjistila, že ji k ničemu nepotřebuje. My jsme na tom stejně, jsme, v rámci Evropy, tak malí, že naše armáda by v případě jakéhokoli konfliktu neměla absolutně žádnou šanci, což mi došlo 21. 9. 1968, když jsem viděl, jak nás naši ,,přátelé“ obsazují. Takže jsem zvědav, kdy konečně dojde i někomu u nás, že mít armádu je jen zbytečné vyhazování peněz. Potřebujeme policajty a hasiče, ne překližkové Pandury, které nepřežijí ani ducnutí Trabantem.

  12. Já nevím – mám ráda ten vánoční čas, v podstatě trochu lenivý, kdy si užíváme psích vycházek, Terky (u které je to jediná roční doba, kdy má čas na delší pobyt u stařičkých rodičů (rofl) ) a hlavně velké rodinné sešlosti, která je už hodně roků naší tradicí. Ta by mi velmi chyběla.

    Ale uznávám, že se dají vánoční svátky prožít i jinak a jinde, a pokud je člověk obklopen těmi nejbližšími, tak proč ne. Konec konců, nejde o místo, ale o radost a o to jezulátko (nod)

    Jo a moc hezké fotky i povídání. Určitě jste si tyhle Vánoce užili

    1. Dekuju, Ygo. Velka rodinna seslost o Vanocich musi byt hrozne fajn, uzivejte si.

      Pro nas ty Vanoce pryc z domova fungovaly dobre prave z toho duvodu, ze jsme byli cely tyden pohromade, coz se nam ted stava jen parkrat do roka.

  13. V tomhle jsem konzervativní.
    Vánoce chci trávit doma se svými nejmilejšími.
    S českými vánočními zvyky a s českou vánoční výzdobou.

    Ale chápu, že to někomu může vyhovovat.
    Mám mezi přátele, kteří takhle jezdí každým rokem.

    Jo a Canivo krásné fotky.

  14. Dede, ten vodopád je obráceně!
    Mě to na prosluněné pláže neláká ani mimo vánoce.

    1. Díky Petro :) mea culpa, připravovala jsem článek před půlnocí a málem u toho spala – podle toho to dopadlo :) Už teče správně! :D

    2. Moje chyba s obracenym vodopadem, fotka se zkopirovala na Rajce otocena a ja jsem si toho nevsimla.
      Pro Ygu jsem ale mela obratit vsechny fotky. Priste! :))

  15. Krásné, exotické Vánoce! Nevadilo by mi! Ale doma, je doma,ten sváteční večer a noc, se všemi milými,obklopení zvířenou….Díky za krásné povídání, sním o dálkách s vůní oceánu atd. (h) :-)

  16. Vánoce bych asi netradičně strávit nechtěla. Baví mě to chystání, perníčky, stromeček, balení dárků nad ránem.
    Teoreticky by se mi líbilo odjet do teplých krajů 25. prosince. Ale prakticky vím, že to nejde, protože mě pravidelně nejpozději 26.12. skolí nějaká choroba. Už s tím počítám ve svých plánech. 24. 12. vymazlený Štědrý den u nás, na Hod Boží 25.12. krůta u tety, 26.12. na Štěpána odjíždějí k babičce pouze děti, protože já úpím v posteli :) Když pracovní i domácí stres o půlnoci na 25.12. opadne, trvá to jen chvilku, než mě to dožene. Naštěstí máme ve firmě přes svátky volno, takže do Nového roku opět s elánem :)

    1. Renato, já vím, že jsi osoba pečlivá a organizovaná – ale že tak i marodíš, to mě dostalo :D (inlove)

    2. Idealni by bylo odjet po Vanocich, ale tenhle plan se vzhledem k casovym moznostem zucastnenych nedal zrealizovat. S bolenim v krku ci anginou pravidelne ulehala o Vanocich moje maminka :(
      Ja Vanoce normalne hodne prozivam, ozdobeny stromecek jsme meli, darky tez, vyzdobeny dum zvenku i zevnitr, nejake cukrovi napecene bylo, ale proste jsme potrebovali zmenu…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN