PÁTEK S GURMÁNKOU: Koblihy aneb Borovanské natahovačky

„Jsem koblížek, z mouky dělaný, smetanou mísený, na másle smažený…“ Tak tuhle starou pohádku o dobrém koblížku nejspíš žádný pekař ve vaší ulici nevypráví. Takové koblížky se pečou jenom doma, pokud je dobrá vůle a ví se jak. Naštěstí české hospodyně mají obojí. Jak dobrou vůli, tak spolehlivou paměť, fortel i báječné recepty.

 

A nemusí to být jen tradiční koblihy masopustní, na které se bude brzy zadělávat. Koblížek, to je stálice české moučníkové kuchyně. Bez ohledu na to, kdy a odkud se k nám dokoulel, bereme ho za známou sladkou dobrotu z dětství, po které bývala pusa celá mastná, ale dušička se blahem tetelila, když maminka stála před plotnou a smažila.

Možná si vzpomenete na vyprávěnku o toulavém koblížku, který nechala babička chladit na okenní římse. Dědek už se nemohl dočkat, ale koblížek skočil z okna dolů a vydal se do světa. Nakonec ho schramstla mazaná liška. (František Hrubín, Dědeček a koblížek).

O koblihách masopustních jsem se rozepsala již v nějakém minulém příspěvku, proto nechci z receptu na koblihy dělat obnošenou vestu. Tradiční recept známe všichni, tak jen připomenu odkaz na článek.

 

Koblihy masopustní

 

Koblihy bývají i oblíbeným sladkým obědem, který dobrovolně upřednostní početná skupina Čechů bez rozdílu věku i pohlaví. Začínat i končit oběd dezertem? Ve světě jev nevídaný, ale proč ne! Tradice je tradice, tak proč o ní přemýšlet.

Už jste slyšeli o jihočeských placatých koblihách? Říká se jim natahovačky či natáčky. V jihočeských Borovanech jsou prý právě tyto placaté koblížky oblíbené a pečou se nejen v čase tradičního Borůvkobraní. S receptem prý přišla paní Miluška Benháková, proto jim ženy v místním Klubu tradic říkají Miluščiny natáčky.

Natahovačky se podávají horké, obalené moučkovým cukrem, nebo se zdobí borůvkovým žahourem, tvarohem a třeba i čepičkou z poctivé šlehačky. Jsou na to totiž báječně uzpůsobené. Placatá kobliha se pěkně drží v dlani a vejde se na ní pořádný kopec borůvkového žahouru. V tom je to jejich neopakovatelné kouzlo.

 

 

Koblihy

 

Borovanské koblihy aneb natahovačky

Základní kvasnicové těsto se připravuje trochu řidší než na koblihy. Aby při smažení nesálo příliš tuku, přidává se trochu rumu, nejlépe místního jindřichohradeckého. Vykynuté těsto se roztáhne na pracovní desku, vykrájí se malé bochánky a nechají se dokynout. Poté se natáhnou do tvaru delší placičky. Když se uprostřed udělá z těsta tenká blána, je to přesně ono. Natahovačky se smaží z obou stran. Pokud si s těstem neporadíte sami, pomůže recept z Borovan.

 

Natahovačky

Potřebujeme:

  • 1 kg mouky (doporučeno 1/3 hladké a 2/3 polohrubé mouky)
  • špetka soli
  • 5 lžic vlahého másla nebo slunečnicového oleje
  • 2 čerstvá vejce
  • 2-3 lžíce cukru
  • mléko
  • 42 g kvasnic (1 kostka)
  • 100 ml rumu
  • na smažení olej, sádlo nebo přepuštěné máslo
  • na dohotovení moučkový cukr, žahour, tvaroh, atd. podle chuti

 

Postup přípravy:

Mouku odvážíme do mísy, uděláme uprostřed důlek a do něj dáme cukr, rozdrobené kvasnice, sůl, zalijeme vlahým mlékem a necháme zkynout kvásek. Poté přidáme 2 vejce, vlahé máslo nebo olej a rum. Necháme kynout pod utěrkou. Z těsta připravíme bochánky, hodně je natáhneme do délky a smažíme ve vyšší vrstvě tuku z obou stran. Hotové natahovačky ocukrujeme nebo pomažeme žahourem z rozvařených borůvek, posypeme tvarohem a cukrem.

 

Koblih vícezrnný

 

Koblihy s novým nápadem?

Kolem koblih se toho neděje moc nového. Tradiční recepty jsou skvělé a spolehlivě fungují. Přesto jsem včera náhodou narazila na koblížek vícezrnný. Byl vyválený ve skořicovém cukru a uvnitř skrýval osm druhů semínek vč. Goji a Chia. Pár jsem jich koupila domů na ochutnání a po prvním zakousnutí zase uvěřila na pohádky. Neměl uvnitř žádnou sladkou dušičku (tak se říkalo náplni z marmelády, tvarohu či máku), ale byl jednoduše lahodný, voňavý, jedním slovem báječný.

 

Víte, že včera byl Mezinárodní den mateřského jazyka? Hned jsem si při té myšlence vybavila jedno moudro, které praví: „Když promluvíte k člověku jazykem, kterému rozumí, mluvíte k jeho hlavě. Když k němu promluvíte jeho mateřským jazykem, mluvíte s jeho srdcem.“ Jsem přesvědčená, že když mu nabídnete pochoutku s chutí a vůní známou již od dětství, získáte si ho celého.

 

Co si přát v tento den? Snad to, abychom měli kolem sebe stále lidi, kteří nám rozumí! Jednak mluvou, ale i společně sdílenou historií a vzpomínkami. Třeba na nějakou tu obyčejnou českou dobrotou.

Proč ne koblihu? Dnes bych chtěla myšlenkami zůstat u koblih, ale u takových, které mají své regionální odlišnosti, proto možná nejsou až tak známé a okoukané.

Máte rádi koblihy? Děláte je doma nebo máte místo, kde dělají takové, které vás potěší? Jakou náplň máte nejraději?

A ještě jedna: znáte nějaký zajímavý recept na koblihy z vašeho regionu nebo recept s nějakým neotřelým nápadem?

 

Dobrou chuť přeje Šárka Škachová

www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi

Aktualizováno: 21.2.2019 — 21:06

43 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. U nás bylo včera „vodění medvěda“, dělali to naši hasiči.Přivítala jsem je ne koblihami ale byly smažený myši, což je těsto jednoduché bez kvasnic a rychle proveditelné. Do horkého oleje se háží kousky(plná polévková lžíce) a smaží do zlatova, což je coby dup.Těsto je ze 25dkg plhr.mouky,lžíce cukru,prdopeč, 1/4l mléka, 1celé vejce, lžíce sádla a špetka,raději dvě soli.Osmažené se posype cukrem se skořicí, já přidávám trochu rumíku.Začala jsem v 10:hod. a v 11:00 už byla plná mísa zlatých myší. :-) Recept mám po bábince mečové a je móc dobrý. Chutná vždy všem.

  2. Recept neppridávam/ som v práci-nemám tu mamin zošit/ U nás sa kobližky volajú šišky a b.milosti fánky.V každej rodine sa robia na fašiangy/ masopust/.To sú slová,čo?
    Tohto roku som ešte šišky nerobila,len fánky.na ktoré maám výborný recept-cesto sa pri gúľaní prekladá-fanky sú potom také vrstevnaté a výborné.
    Bola som v tatrách s ceou rodinou,malý Míša stale recitoval o kobližku, čo utiekol kdekomu/dedečkovi,babičke až ho líška zožrala.Konečne som sa teraz dozvedela celú riekanku. Neviem ako u vás,ale tu na dolniakoch regulerne mrzne!!!

  3. Koblihy jsem milovala jako dítě, navíc se málokdy kupovaly, to se radši usmažily vdolky a na ně dala domácí marmoška (stejné jako u Ygy).Dneska mě to nějak nenaplňuje nadšením… asi jsem mlsná :)

  4. sladké pečivo je hříšně dobré a já ho miluju – koblihy, i americké donuty, čokorolky, rozinkové šneky, klidně i „obyčejnou“ makovku, můžu se toho užrat, přemýšlela jsem kdybych učinila pokus, kolik kousků by se do mě vešlo, rekord mám 13 najednou, když byla Nynyška na operaci a já měla nerva… Kačenka mi tvrdí, že je po prvním kousku plná :O :O

    hm, že bych si po pobytu ve špitálu jako bolestné něco z toho dopřála???? (h) (h) (h)

    1. Když toho nebude třináct kousků, tak proč ne? :D Jeden… dva si přece nemůžeš vyčítat, když je to bolestné :)

  5. U nás doma se koblihy nikdy nedělaly a ani já je nedělám. Někdy si koblížek, když vypadá hezky, koupím – nejradši mám s nugátovou náplní, mňam! :P Dobré jsou i neplněné vrtule z koblihového těsta. A nedávno jsem také ze zvědavosti koupila neplněný vícezrnný koblih, ke kafíčku byl výborný.
    Ale věřím tomu, že čerstvé doma dělané sotva vychladlé nadýchané koblížky jsou co do lahodnosti o pár úrovní výš! :)

  6. Tohle nám mamka dělávala taky, taky v nich dělala jakoby důlek, aby se tam vešlo hodně marmelády. Ale říkala tomu vdolečky, tak nevím, jaký je v tom rozdíl. Na to marmeládu, rozdrobený tvaroh a kopeček jogurtu (zakysanka tenkrát nebyla). Občas si koupím koblihu u Ječmínka, a mám na nějakou dobu od sladkého pokoj. Do druhého dne nevydrží dobrá, protože zvlhne od cukru. Někdy bych si ji dala po o jako moučník.
    A v neděli bude kachnička. :) :P

  7. Vzhledem k tomu, že Am. milují doughnuts, jsem „pravou“ koblihu či koblížek naposledy jedla ani nepamatuji. Manžel občas ráno prohlásí, že přiveze k snídani doughnuts. Máme prodejnu autem kousek od domu, takže je zpátky, než stihnu udělat kafe. A protože kupovat doughnuts v počtu větším je tu cenově vééélice výhodné a on výběru neodolá, přiveze jich rovnou plnou krabici (tucet). Krásně nadýchaných, často ještě teplých, jak je zrovna smažily. Jsou různě barvené, sypané, čokoládou apod. polévané, všemožně plněné. A já, ač normálně dávám přednost k snídani chlebu s máslem a sýrem, tady se neovládnu a sním rovnou tři nebo čtyři. ALE pak jsem tak děsně přeslazená, že ty zbylé si musí manžel dojídat sám (a samozřejmě už to není ono, přeci jen je to kynuté těsto). Naštěstí nás pak oba na delší dobu chuť na novou „krabici“ zcela přejde. Takže smažit doma koblihy mě fakt neláká, ale na obrázku vypadají převelice chutně.

  8. Koblihu jsem nejedla ani nepamatuji. Tady se také dělají, naplněné vanilkovým krémem nebo malinovou marmeládou, ještě horké obalené v krystalovém cukru. Koblihy jsou na mne příliš mastné. Ale dobré jsou, to jo.
    Včera jsem se utrhla a udělala pár vdolků. Peču je nasucho v troubě, zahorka trochu omašluji rozpuštěným máslem. Pak pomažu švestkovými povidly, přidám tvaroh, zakysanou smetanu a představuji si, že jím zdravé, dietni vdolky. Ehm.
    Koblihy pečené v troubě by asi nebyly koblihy, že ano?

  9. No Šarko – nic proti jihočeským natahovačkám, ale ony to jsou prachsprosté beleše, které smažily už naše prababičky na jednom takovém kopečku, který se nachází na výspě Hanáckého Slovácka. Na takový správně usmažený beleš patří hromádka domácí marhulové marmelády, i když zpovykaný děcka si z nich dělaly minilangoše s česnekem.

    Jinak klasické koblihy se u nás smažily jen na ostatky (masopust) zároveň s dokonalýma božíma milosťama. Milostě se ještě nosily do kúta a na aldamáš při doderné. Mám na ně chuť, asi je co nevidět usmažím.

    1. YGA:

      Určitě podobnost nemusí být náhodná. Jde o to, když se ten lidový název ujme, už ho nikdo nevezme zpět a vznikne krajová pochoutka :-) Ovšem s těmi černými jahodami / místní to označení pro borůvky, kterých je v borovanských lesích spousta, je to zase něco trochu jiného.

      Také se pustím do milostí i do koblih. O víkendu se bude smažit :-)

      1. Tak s borůvkama je to zase něco jiného, ale u nás o borůvku nezakopneš, i kdyby sis nohy ušmajdala (rofl) . No a kupovat?! to by nás mamka hnala, když všady je marhulí, trnek, ba aj jahod či malin! A do těsta se většinou nedával rum (jen do hodových koláčů), neb ten se taky kupoval. Tam se cvrklo dobré domácí pálenky – i milostě se dělají s meruňkovicí (jsou křupavé) nebo naopak s bílým vínem (taky vlastní (rofl) ), to jsou zase naopak vláčné.

  10. no,u slovo kobliha se naježím… ony za to nemohou,já vím…nejlepší jsem jídávala v podnikové prodejně Havlíčkobrodských pekáren, měli jako první v republice koblihy s nugátem, při cestě do Rakouska přes Znojmo,jsem jezdila přes HB a vždy jsem se stavila na koblihy a kafe…to byla lahoda, ale stejně jsem se nejraději vracela k těm merunkovým, ale za nebe v hústech považuji koblihy plněné makem nebo tvarohem….

          1. ohledně názvu- u nás to byl dycinky Koblížek a koblížky :-D jako v té pohádce….
            koňský trus byly kobližky- s krátkým měkkým i.

          2. Řekla bych, dámy, že jste nepochopily smysl Šárčina příspěvku (rofl) . Jako koblihy se označují voliči Velkého estébáka.

            1. Jak kteří. Blbci, volící demagogický blok ano. Jenže s tím agentstvím StB je to poněkud vachrlaté. Na Cibulkovy seznamy není spoleh, spousta lidí je v nich jaksi omylem a evidován u StB byl každý, kdo měl co do činění se zahraničím. A je zajímavé, že u některých, jako třeba agent Bas, neboli zloděj patentů a parazit Drahoš, to nikomu nevadí, ten agentem StB opravdu byl a udával.

              1. Buďme rádi, že ho máme. Představte si na jeho místě nýmandy, jako Kraďouska, Fialu, Pospíšila, Nečase a další podobné humorné figurky. Ale pro naši slavnou pravici je absolutně nestravitelné, že státní dluh klesá a o tom to je.

                1. Tak tomuhle může věřit jen kobliha. Tahle vláda už utratila i rezervy na řešení přírodních katastrof…

                  1. Tak to jsme zase potkaly (i) spoluobčana kterému koblihy chutnají a sežral tu komedii s důchody. /zvýšení-inflace/

                    1. Je otázka, co by bylo za Kraďouska. Zase 40 korun a buďte rádi, že žijete?!? ODS mohla být ve vládě, ale raději se fláká v opozici a kritizuje to, na co by se sama nikdy nezmohla. A inflace by byla tak, jako tak, protože, jak je všeobecně známo, ,,zdravá“ ekonomika a deflace nejdou dohromady. Za ten svrab a neštovice, který tu máme, mohou předchozí vlády a hlavně ty pravicové. Jen si vzpomeňte, jakým do nebe volajícím způsobem protalčila pravice megazlodějnu jménem církevní restituce! Většinou jednoho hlasu s pomocí PRAVOMOCNĚ ODSOUZENÉHO poslance Pekárka, který hned po schůzi nastoupil výkon trestu! A tihle obrdacani budou něco mektat o nějakém trestním stíhání!!!

                    2. Běžte si dát koblihu, ale to by mohlo být chápáno jako kanibalismus.

                    3. kobliha mi nevadí ani od Babiše, ani třeba od Satana – mňam!!!!!

    1. PS: a výborné koblihy dělají Koudelkovi v Bystřici nad Pernštejnem, mají prodejnu a pekárnu za místním Albertem….

  11. Gurmánko, svádíš! :)
    Nikdy jsem koblihy doma nedělala a nedělala je ani maminka ani babička, takže v tom tradici nemáme. Ale kdysi jsem si je kupovala, pokud jsem narazila na dobrou pekárnu. S meruňkovou marmeládou… ach!
    Ovšem ta představa koblihy s borůvkama… ta je hříšně neodolatelná:)) No, pro sebe si je dělat nebudu, ale příští víkend přijedou děti a budeme slavit Katčiny druhé narozeniny… že by?
    Jen dotaz – smažíte je na pánvi nebo v nějaké kastrůlku? (kvůli výšce hladiny:)) Já obecně vlastně vůbec nesmažím, tak se ptám…

    1. A to je milé připomenutí desetiletého výročí, hezky jsem si početla :)
      Po velmi dlouhé době jsem koblihy udělala nedávno, přišla chuť … a jak možná učiní i Dede, tak pro vnoučata ;)
      Bylo nadšení a radost byla veliká :*
      Hm, semínkové asi brzy zkusím.

  12. Tak u nás se kynuté nedělalo a všichni příbuzní věděli, že Inuška to nesmí. Takže asi poprvé jsem kynuté těsto dělala někdy ve třiceti, když si Bimbo vymyslel, že mimo schůzek budou s vlčatama stavět letadla u nás v obýváku. Vzhledem k velikosti našeho obýváku 25m se těch cca 10 kluků vešlo jedna dvě. Jeden z nich měl dvojče, holčičku která byla u mne v oddílu. Takže chodila s ním a my klukům vždycky dělaly něco ke svačině. No a protože byli ve věku vysoké žravosti, byly to houstičky, makovky nebo koblihy. A protože si všechno řekli, mívali jsme doma těch dětí okolo patnácti, holky pekly jak o život a kluci stavěli letadýlka a žrali.

      1. Taky mě to napadlo :D Jenže já bych letadýlka lepit nechtěla, tak bych pekla a pak to jedla… to by nebyl špatný program pro mé malé já :)

      2. No, klidně mohly s klukama lepit, ale já měla malou kuchyň a tak jsme se tam hezky mačkaly a kecaly a bylo to fajn. Bohužel jsme spolu byly jen dva roky, potom jsem šla za Bimbem zachraňovat jeho domovský přístav

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD