GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého východu – únor 2019

Za poslední měsíc se stalo několik důležitých událostí, které pohnuly regionem. Nejdůležitější je včerejší bezpečnostní konference ve Varšavě, kde se setkali ministři zahraničí USA, zemí Visegrádské čtyřky, Izraele Saúdské Arábie a jejích spojenců – a to včetně Kuvajtu. Tématem je, jak bránit imperiálním ambicím Íránu.

 

 

Na konferenci je nejzajímavější účast jednotlivých států: konference má evidentně sloužit k upevnění vztahů USA se zeměmi Visegrádu, na které se Trumpova administrativa začala po letech opomíjení této vazby zaměřovat a k posílení protiíránského spojenectví, které vzniká po různých osách mezi USA, Izraelem, Egyptem, Saúdskou Arábií a jejími satelity.

Jak jsme již v našem seriálu zmínili v díle o Kuvajtu, Kuvajt je svým zřízením nejsvobodnější zemí Perského zálivu, a jako téměř demokratická země má problém se vztahem k Izraeli, když je většina obyvatelstva vůči Izraeli nepřátelská. Zatímco v jiných saúdských satelitech je věc jasná: média začala jako na povel psát o Izraeli hezky a státní propaganda se pro tento státní zájem začala ve velkém činit, a v Egyptě osobní autorita prezidenta Sísího vede pomalu k podobnému výsledku, byť pomaleji (o to, oč svobodnější zemí Egypt, například ve srovnání s KSA je), v Kuvajtu to dost dobře nejde.

Proto je účast Kuvajtu na konferenci překvapivá: Kuvajt až dosud tvrdošíjně odmítal saúdské přesvědčování ve věci navazování lepších vztahů s Izraelem.

 

Účast na konferenci je zároveň lakmusovým papírkem ve vztahu k íránskému režimu. Rusko se ostentativně neúčastní kvůli protiíránskému charakteru akce (tím se potvrdilo, že jeho snahy o námluvy s KSA po vraždě Džamála Chášukdžího nevyšly), neúčastní se jí přirozeně ani íránské satelity jako Libanon, Irák nebo Sýrie. Akci bojkotuje také Turecko, Palestinská autonomie a Katar, který momentálně lavíruje mezi pozicí íránského a tureckého satelitu. Neúčastní se ani EU, Francie a Německo, které se vymluvily na nedostatek času, ale kde jde zcela evidentně o ochotu nepoškodit vztahy s Íránem.

 

Druhá podstatná událost, která se na Blízkém východě odehrála, je velmi smutná. Sedmého února byla palestinskoarabským teroristou v Jeruzalémě poblíž ZOO znásilněna a brutálně zavražděna devatenáctiletá dívka Ori Ansbacher (tisková zpráva Židovského tiskového informačního servisu v češtině zde). Útočník, Arafat Ifraíja z Hebronu, zatčen izraelskou rozvědkou Šin Bet 10. února v Ramalláhu, již v minulosti vykazoval známky radikalizace a veřejně prohlašoval, že je jeho cílem se stát mučedníkem a skončit v izraelském vězení.

Tato vražda ovšem kromě brutality šokuje něčím jiným: i tuto vraždu chce Palestinská autonomie odměnit doživotní rentou pro vrahovy příbuzné ve výši dvanácti tisíc šekelů měsíčně (cca 72 tisíc Kč). Vražda tak opět poukázala na praxi Palestinské autonomie, která vrahy a teroristy k jejich činům inspiruje právě skrze tyto renty pro jejich příbuzné. Peníze, které na to PA dává, přitom pocházejí částečně z evropských zdrojů, a právě tato vražda vedla německou vládu k obnovené diskusi o tom, nač jsou na palestinských územích používány peníze německých daňových poplatníků.

 

Další podstatnou aktualitou je eskalace rétoriky mezi Izraelem a Íránem okolo čtyřicátého výročí íránské islámské revoluce (1979). Obě strany – Írán první – si navzájem připomněly, že pokud se druhá strana o něco pokusí, bude naprosto zničena. Pečlivější pohled ovšem prozradí, že íránský režim právě se čtyřicátým výročím čeká největší výzva. Do produktivního věku totiž dorůstá generace, která režim povětšinou nemá ráda, která nesouhlasí s jeho způsoby i politikou a která je hodně sekulární a proamericky orientovaná.

Jediný apel, který jí režim může dát, na který může slyšet, je nacionalistická rétorika; mladí Íránci jsou na ni ochotni slyšet tam, kde jim náboženská rétorika nic neříká, a režim si toho je vědom. I to je důvod eskalace rétoriky vůči Izraeli a americkým elitám – Írán se nedávno nechal slyšet, že „smrt Americe“ vlastně neznamená smrt Americe, ale jen nejvyšším politickým představitelům. Evidentně ví, že s mládeží, která vnímá USA pozitivně, to nejde dělat stejně, jako doposud.

 

Z dalších, méně významných událostí:

 

Súdánský diktátor Omar al-Bašír evidentně částečně ustoupil tlaku saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána, když povolil let izraelského vládního letadla z Čadu do Tel Avivu s Benjaminem Netanjahuem na palubě přes Jižní Súdán, jehož vzdušný prostor Súdán kontroluje.

 

 

Válka v Jemenu je v zaseklém bodě, kdy se Hútíové, milice opírající se o Írán a ovládající západní část země včetně hlavního města San’á, drží díky soustavné obraně zásobovací linie od přístavu Al Hudajdá v Rudém moři. Pokud tato linie padne, bude jejich pád nevyhnutelný; otázkou pouze je, kolik civilních obětí přinese, zejména kvůli hladomoru, který bude v případě přerušených zásobovacích linií nejspíš na pořadu dne.

 

Aktualizováno: 13.2.2019 — 17:12

18 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Co se kdo diví, vždyť je to běžnodenní realita. Odměna vrahově rodině už je jen taková třešnička na dortu.
    A znepokojení německého establishmentu ohledně německých peněz na podporu palestinských teroristů? Pokrytectví, vždyť to přece dobře vědí. Má to ostatně dlouhou tradici. Jeruzalémský muftí byl velký přívrženec a spojenec nacistického Německa, Německo vyzbrojovalo arabské milice v Palestině za účelem protižidovského boje, dlouhodobě pobýval dokonce jako Hitlerův osobní host v Berlíně. Říká se, že dokonce na jeho naléhání bylo značně přitvrzeno tzv. konečné řešení. Nezanedbatelné bylo ostatně i jeho angažmá v Chorvatsku jako příznivce ustašovského Ante Paveliče a jeho údajné zalíbení v hrůzostrašném táboře Jasenovac. Jeho synovcem a pokračovatelem v rodinné tradici byl Jásir Arafat. Je to celé velmi složitá historie, z které i já znám jen takový stručný „výcuc“. Ale jsou to tradice a vzpomínky, které se táhnou generacemi a které nejsou v žádném případě zapomenuty, i když si to vehementně snažíme namlouvat. Ve vhodný okamžik vyplouvají na povrch a nynější rozháraná doba je zřejmě právě takovým vhodným okamžikem.
    A že se o tom nepíše? Ježíškunakřížku, o věcech, které jsou mocným nepohodlné, se přece nepíše.

  2. Jsem zvědav jestli někdy dojde Západnímu světu, že hodné Palestince utlačuje především PA a ti zlý Palestinci, kteří za to mají podíl z jejich rozpočtů.

    1. Nedojde, protože jim o nějaké palestinské Araby vůbec, ale vůbec nejde, viz jejich ticho, když je vraždí Asad nebo když je na hranicích s Gazou střílí nebo jinak zabíjí Egypt. Jim jde o to, projektovat do Izraele „vinu bílého muže“ a proto do něj tepat. O nic jiného. Vždyť oni ani nevědí, že Židé nejsou ani náhodou „bílí“, viz Mizrahim, které nerozeznáš od Arabů nebo Etiopim, kteří jsou černoši.

  3. Eh… krásného Valentýna všem (inlove)
    A kdo ho neslavíte, tak se, prosím, neškareďte na ty, kdo si tento svátek lásky a přátelství užívají :) Víc oslav a láskyplných slůvek by světu uškodit nemělo (wasntme)

  4. Z dnešních zpráv asi nejvíc prožívám tu o rentě pro vraha a násilníka – to opravdu nemůžu rozdýchat. (Mimochodem, kdyby aspoň ten zbabělec útočil na vojáky… tak mu aspoň přiznám snahu o boj…)
    A mám vztek – proč se o naplánovaných vraždách nevinných lidí za poskytnutou rentu a status mučedníka víc nepíše v západní Evropě, která je taková propalestinská?
    V takovém Německu nebo Francii se bojuje málem i za práva odlišně oblečených žížal a tohle jim nevadí? Chápu běžné lidi, kterým je Blízký východ popravdě fuk, ale co novináři? Ti to nevidí nebo se jim nehodí o tom psát? V tomhle (aspoň v tomhle:)) případě oceňuju naši zahraniční politiku vůči Izraeli…

    1. Přitom tohle je ze strany PA zavedená praxe už velmi, velmi dlouho. Renty dostali vrahové civilistů, včetně malých dětí (ve stylu pachatel vtrhne do rodinného domu a povraždí nožem všechny od nemluvňat po staré lidi), a západní novináři, ani lidskoprávní organizace o tom vůbec neinformují. Nikoho. A tak to nikdo neví – protože se jim to nehodí do narativu „bílých kolonistů ve třetím světě“, což je podle nich Izrael.

      1. Ať žije demokracie a novinářská objektivita – ale jen tak dlouho, dokud jede v ,,oficiálně přijatelných“ kolejích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD