BTW: Operace krysa

Když má přijet Marek, jsou psí holky vždycky natěšené. S „malým“ pánečkem to sice není nikdy moc jednoduché, protože je rád mate, ale zato je s ním vždycky zábava. Minule však jejich potěšení dosáhlo nebetyčných výšin – Marek přivezl krysy!

 

 

To je tak. Už nějaký čas byla naše domácnost bezkrysí. Ty poslední skončily roztrhané v popelnici, zatímco jsem ještě týden sbírala bílou vycpávku po celé zahradě. Když jsem v listopadu byla v IKEA, tak k mému zklamání krysy neměli. Ano, měli spoustu jiných hraček, ale žádná z nich neměla krysí propsí kvality.

Jiné plyšáky jim už totiž nekupuju – pokud má plyšová pískací kachna rozkousnuté pískátko zhruba do hodiny a sama skončí v cárech nejpozději do týdne, je to jen marnotratné plýtvání. Mají míčky, hračky z juty a silného lana, což jim musí v bezkrysí době stačit. Já za to nemůžu, že s jejich přístupem by potřebovaly plyšáky z ocelové vlny! Tedy pokud to není kouzelná krysa z Ikey.

 

 

A ty dostaly po dlouhých měsících krysího půstu minulý týden. Jejich nadšení neznalo mezí. Zajímavost tomu dodal fakt, že Marek koupil černou a bílou krysu a psicím je dal takříkajíc inverzně. Nastal tanec radosti, přetahování, nadhazování a nošení a plivání, aby se po nějakých deseti minutách chaos uklidnil a každá ze psic si držela krysu ve své vlastní barvě:)) Což samozřejmě v následujících dnech znamenalo, že si je snažily navzájem ukrást.

 

 

No a pak jsem našla první chuchvalec bílé výplně a bylo mi jasné, že jsou tady zranění. A také ano – obě krysy měly načaté dvě nohy – holky je rády žužlají. Jenže žužlání s jejich dvojsetem ostrých zubů je poměrně zničující. Takže se nedalo nic dělat, bylo třeba naplánovat operaci – tedy přišít zpola amputované končetiny. Jenže! Jenže logicky nemůžete vyprat děravého plyšáka a zašívat láskyplně proslintanou krysu… fuj. To já zase odmítám. Musela jsem tedy krysy schovat někam, kde by mohly uschnout.

 

 

Našla jsem jim místo vzadu, na samém konci kuchyně, na skříňce, kde uchovávám věci jídla se netýkající, jako je třeba moje kabelka. A co za chvíli nevidím? Ari stojí na zadních nohách, přední opřené o hranu skříňky a natahuje krk jako žirafa. „Co to je???“ povídám hromovým hlasem. Holky vědí, že všechny skříňky v kuchyni jsou tabu a taky nikdy nic nekradou. Otočila ke mně svoji výmluvnou vlčí tvář: „Ale paničko! Tam jsou krysy! Naše krysy!!!“ „To ano, ale jsou v karanténě,“ sdělila jsem jí nesmlouvavě a ona zklamaně odešla. Až mi jí bylo líto… holky jsou skutečně ukázněné.

Druhý den proběhla operace krysa. Seděla jsem v křesle a zašívala. Psice seděly proti mně a s úpěnlivými pohledy sledovaly každý pohyb jehly. Prostě příbuzní před operačním sálem… :) Naštěstí jsem kousance zachytila včas, nožky krysám zůstaly a AriBerry dostaly své milované plyšáky zpátky.

 

 

Zase s nimi pohazují, zase si je kradou, zase je olizují a s nimi spí. Ale jak je přistihnu, že mají v očích nepřítomný pohled, mezi tlapami krysu a žužlají… okřiknu je. A vždycky vědí, co přesně mám na mysli a žužlat přestanou. Já vím, že krysy nakonec nevydrží. Ale s trochou dobré vůle to bude trvat měsíce a ne dny, jako u jiných plyšáků. :)

 

A tak se dnes ptám – co vše zvířata a hračky? Co vaše děti a hračky? Jak jim to vydrží?

Aktualizováno: 3.2.2019 — 20:49

34 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Á, tak to je ta bájná krysa z Ikey! (chuckle) Tu já vůbec neznám a tím pádem i Denis byl o ni ochuzen. Ale zdá se mi, že není pískací, což poměrně zásadně snižuje (podle Denise) atraktivitu hračky. I když je fakt, že žádná hračka nepíská věčně. Nejnovější zvíře, které našel pod stromečkem – podle mne vydra, podle mužské části rodiny skunk – mělo dokonce 2 pískátka. Jedno v hlavě a jedno na špičce ocasu. Žel, po měsíci nadšeného užívání nepíská ani jedno.
    Jinak Denis si vždy okamžitě oblíbí nejnovější hračku, takže po sobovi, řadě žížal a ježkovi je teď vydra alias skunk jednoznačný favorit. :)

  2. Nejmilejší hračky našich psíků jsou plyšové chobotnice co mají šustivé chapadla a pískátka v hlavě a na konci chapadýlek. Pořád musím přikupovat nové, protože jim chudákům rvou a žižlou chlupy a díry do hlav.

  3. IKEAcké krysy taky máme, ale pro paničku – když se mi jednou stalo, že jsem nemohla najít svoje auto na obřím parkovišti – nová škodovka, SPZ nezapamatovatelné, odemykání na klíč a snad každé druhé auto v řadě modrá škodovka – šoupla jsem jednu krysu bílou za přední sklo, jednu černou za zadní sklo a už jsem nikdy nehledala, a i teď o dvě auta dál, je používám z nostalgie…hlavně když mám spicha s rodinou na parkovišti, tak bílá krysa za volantem je nepřehlédnutelná…Terryna má na hraní taky plný koš chlupatých i gumových potvor, ale chlupaté i gumové musí pískat, nebo nepískací musí mít dlouhý ocásek, za který se dají vzít, aby se s nimi dalo mlátit kolem hlavy (její). I míčky musí být na šňůrce, tenisáky a podobně se ignorují… Kočky jsou polovenkovní, takže ty se venku zabaví samy a hračky nevyhledávají vůbec,i na záhoně mají velký trs šanty a u souseda, který chová holuby, k dispozici spoustu myší…

  4. Jsme páníčci sadisti – nikdy, NIKDY jsme našim psům nekoupili krysy Vasilisy z IKEA! Měli bychom se nad sebou zamyslet.

    Jinak Erník má plnou papírovou krabici různých plyšáků. Co plnou, má ji na kopec. Ovšem, my – kolenovrti – kupujeme plyšoně v sekáču. Původně za 29,-, teď podražili, tak za 39,- kaček českých. Je pravda, že většinou to u nás vypadá jako v mateřské škole pro malomocné. Po zemi se válí hračky v různém stupni rozpadu – nejprve přichází o oči, následuje nos, uši, ocas (byl-li původní) a nohy – vždy v tomto pořadí.

    Jasně, i u nás se operuje jak na běžícím pásu. Já jsem dokonce už tak odolná, že vyspravím i totálně proslintaný kus, aniž by se mi navalovalo. Jak říkáš, bílá výplň se zřejmě množí dělením, neb není možné, aby se do hračky 10 x 10 cm vlezlo výplně na střední kbelík! A to radši ani nezjišťuju, kolik ji ten blboun spolkl.

    Ale pozor, máme i hračky na neděli! To jsou hračky natolik roztomilé, že je mi líto je dát v plen do hračkobedny. Ty si lebedí na kočičím škrabadle (po hříchu nevyužitém) a s těmi se může hrát jen za dozoru dospělé osoby. Je veliká stranda pozorovat Erníka, který je opatrně a ne-ná-pad-ně sundává a přitom dělá, že on tam vůbec není- a přitom po očku pokukuje, co já na to. Šašek počmáraný …

    Brůča je nehračková, ta maximálně mrští plyšovou opicí ve chvíli, kdy musí zdůraznit nějakou svou potřebu – většinou jít ven. Ale umí s ní hodit už pěkně daleko – holt trénink je trénink. Zikmund si hraje jenom s Ernestovými tenisáky …

  5. krysy z IKEA se mi jednoznačně pojí s Karolínou (u) … dokud nemohla mít kočičáky, vozila je na palubní desce, snad čtyři, všech možných barev (h) (h) (h)

  6. I u nás krysy z IKEY vedou. Jen ta trvanlivost je poněkud kratší. Ovšem to nebrání tomu si s nimi hrát. A tak nyní s přehledem vede pouze myší kabátek pro každodenní činnosti – nejlépe házení (jedná se o zcela rozpáranou a vykuchanou krysu, pouze hnusný oslintaný cár….)

    1. Tak to my máme „sobečka hophop“ (vánočnní sob),ze kterého už zbyla jen hlava,přesto vede. :-))

    2. Vypadá to, že u vás žijí krysy asi tak dlouho, jako u nás jiní plyšáci :D
      Do tohoto stavu se u nás může dostat krysa potají vynesená za zahradu – viz sbírání výplně z trávníku. Doma jim to nedovolím (viz snaha nesbírat výplň z koberců:)) :D
      Jinak „zbytkové“ věci fungují na zahradě dlouho… Kazan miloval nejdřív jen rozkousnutý fotbalový míč (ty rozkousl snad při první dotyku… holky to také umějí, nemají fotbalové míče:)), ze kterého se časem stala ohavná oslintatá milovaná placka… No, nakonec jsem to vyhodila, ale fakt až nakonec, kdy se to už rozpadalo na prvočinitele. Ale opět – byla to hračka zahradní :)

      1. Copak zbytky hraček na zahradě, ale takový zbytek kosti původně zahrabaný na horší časy a následně vydolovaný po několika měsících, to je paráda …

          1. Dede, zase se ozývám odněkud z Ameriky. Máš nějaké tušení, proč se tento časový posun objevuje pouze na tvých stránkách? A přibližně v tuto dobu?

        1. Co zbytek kosti, to je nic proti zahrabané žvýkací kosti z buvolí kůže. Uleželá přes zimu se změní na obdélník kůže hrající všemi barvami. A když to na tebe vykoukne na jaře při chystání záhonků, tak se o tebe pokusí infarkt.

      2. Míč se musí prokousnout protože jinak se špatně bere do tlamy. U nás se nejlíp osvědčila jako venkovní hračka zelená žába. Ta sloužila do úplného rozpadu.

        1. Čertík mi včera ukradl ze stolu multimetr. Přístroj sám ho nezajímal, ale ty šňůry s banánky, co visely dolů pro něj byly neodolatelné. Takže měřák spadl s hromovou ranou na podlahu a kocourek o šňůry ihned ztratil zájem a bleskurychle prolétl obývákem a zajel pod gauč. Měřák to přežil, Čertík za chvíli vykoukl a s výrazem: Já vůbec netuším, jak se to mohlo stát, sledoval, jak měřák kontroluji a uklízím na původní místo. Když jsem šňůry odpojil a vložil do šuplíku, který jsem zavřel, znechuceně se otočil, zvedl ocásek a uraženě odkráčel. Ale dočkl se odplaty; v pátek večer jsem si přivezl domů dvounohou kočičku, takže až dodnes musel spát mimo postel, což se mu nelíbilo. (rofl) (zato nám ano).

  7. Naši kluci koliáci hračky moc neničí. Legýsek má ještě hračky co si přinesl sebou z rodiště. Plyšáků mají celý košík. Mají je jen trochu ožužlané. Jen je Lux rád venčí. Vymete s nimi dvůr. Když jde ven tak mu je musíme zabavit. Venku mají jiné hračky, nechlupaté. Např. starou chňapku, roztrhanou rukavici, kromě hraček gumových. Moc rádi kradou kulicha z hlavy když se sehneme.

    1. Maruško, vaši kluci jsou už na pohled něžné bytosti… (inlove) To samozřejmě nevylučuje lumpárny, ale jsou to pořád lumpárny něžných bytostí :)

  8. Krysy z Ikey jsou favorit velkého kalibru, prý nejlepší jsou černé. S těmi si hraje i kocour (že by je používal jako trenažér?). Krysy jsou vláčeny a oslintávány, ale stejně jako ostatní hračky je psice netrhají. Ovšem pokud už rozslintají látku tak, že z toho náplň leze sama, tak s ní zasněží půl domu a zahrady- tolik výplně v jedné kryse být nemůže!

  9. krysky z Ikey, milované společníci mých koček..hází s nimi,vrčí na ně, mlátí je, nosí,koušou je do krku a čutají je zadníma nohama do břicha…nejstarší krysce je 10 let….

    1. Čutají zadníma do břicha… :D Ano, to je typické kočičí hraní a já jsem na něj už málem zapomněla… díky Sharko za to připomenutí :)
      Ovšem desetiletá krysa v plném použití… klobouk dolů!

      1. ono je jí víc, to byla moje kryska, ale jak jsme na Beaveru našli Pitinku,tak jsem jí ji dala… a ona si ji hlídá..tu nepůjčí..ale malý myši,šitý z ovčí vlny, ty dlábějí tak,že je rozcupujou na kousky…tyhle jsou prostě na hraní a tak to není tak razantní, jako u těch dalších,ty fakt zlikvidujou…

  10. Majda se hrát si nenaučila, jediné hračky jsou její „miminka“, když má teda svoji falešku a porodí. To jsme pár dní nosili krokouše i na procházku. Kupodivu vyžadovala, abych jí ho házela.
    Mimi kradlo hračky dětem, o hračky pro něj nejevilo zájem. Ale ani jeden fudlák si nijak moc nehrál a hlavně neměl svého oblíbence

  11. Náš pes má plný košík nedoktnutých hraček, které jsou absolutně mimo jeho zájem.. Jeho milovaní jsou tři ježci, kterým věnuje střídavou péči a lásku. Každému kdo k nám přijde je vehementně cpán oslintaný ježek, který je ovšem vzápětí odebrán, aby, nedej psíbůh, si nechtěl ježka také oslintat.
    Nevím podle jakého klíče jsou ježci favorizováni. V košíku je stejné velikosti a materiálu beruška, pštros s nohama a dlouhým krkem, různě drahé, důvtipně vymyšlené hračky na psí vzdělanost, ale houby, nejlepší na světě je ježčí oslintanec. A potom snad panička, ale tu neunese, tak nevím.

  12. Když byli moji kluci malí, tak Lego bylo novinka na trhu a bylo docela drahé.
    Tak dostali českou variantu CHEVU a s tou si opravdu vyhráli. Stavěli z ní všechno možné.
    Časem došlo i na to LEGO.

    Vnouček ho má také rád. Začali jsme DUPLEM a nyní má už ty složité.
    Dokáže to bleskurychle složit. Já bych to nedala.

    1. Když si vzpomenu na naše děti a stavebnice, vybaví se mi dva pocity – jednak touha vlastnit v panelákovém bytě hrablo na sníh, a jednak ten šílený pocit, když si ZASE zapíchnete šroubek z Merkuru do nohy… :P I když ony kostičky z Lega taky uměly bolet! :)

      1. Jednou jsem si klekla na kytičku z Lega, byla taková festovní, přežila, koleno nebylo do krve, ale stálo to za to.

  13. Náš Danda miluje malé krysky z IKEY.
    Zvláštní je, že preferuje jen tu šedivou.
    Hnědou a bílou ingnoruje.
    Ale šedivka je stálice. Nosí v tlamce, pokládá nám jí před dveře ložnice. Je už hodně oslintaná.
    Uvažuji, že jí vyperu, ale co když už jí nebude chtít.

    Napadlo vás, že je zajímavé, že zvířátka milují ty krysy z IKEA. Čím to je.
    Danda má fůru myšek, ale IKEACKÁ vítězí.

    1. Kouzlo Ikeáckých krys… v čem je? V jejich měkkosti a odolnosti? Nebo mají hezký kukuč? :) Kdo ví, ale je dobře, že jsou stále vyráběny – v masovém měřítku :)

  14. IKEA krysy jsou i dětské stálice. Občas najdu bílou v koši na špinavé prádlo. Když byla Víla malá, hrála si s ní – tedy prala ji. Namočila ji v kyblíčku, pořádně namydlila, vymáchala a předala k pověšení. Teď s ní patrně utírá rozsypaný pudr.
    Úplně nejtrvanlivější hračka v naší domácnosti je panenka Barbie, kterou jsem dostala já asi kolem roku 1970 od emigrovavší vzdálené příbuzné. Nikdy jsem si s ní opravdu nehrála, protože žádná holčička široko daleko nic takového neměla. Má zlato-růžové šaty s růžovými sandálky na vysokém podpatku, modrou soupravu (něco jako legíny a vršek s dlouhým rukávem s kanýrky kolem zápěstí), červeno-modro-bílou sukni, červené lodičky a tyrkysový trikot. Vše přežilo i dobu, kdy si s ní hrála Víla – akorát jí trochu ustřihla vlasy :)
    Asi tak tunu Lega všech řad (Primo, Duplo i normální) postupně zdědily nevlastní sourozenci dětí.
    Ze zvířecích hraček si vybavuji neidentifikovatelného pískacího plyšáka, se kterým neúnavně obcuje jorkšír mé milé tchýničky :)

    1. Tedy panenka (a ne jen na ukazování, ale na hraní) z roku 1970… nevím, jestli tě dnes někdo překoná, milá Renato! (inlove)
      Já jsem na tom asi byla s hračkami jako ty psice… tedy nekousala jsem je :P , ale taky moc nevydržely. S jedinou výjimkou a tou byl Bolk, můj modrobílý plyšový pes, kterého jsem dostala, když mi bylo pět. Viděla jsem ho ještě někde relativně nedávno (tedy v Doubravici), ale teď nevím, kde by mohl být. Možná na půdě… :)
      Chicht… obcovací plyšáci… :D U nás něco takového dělal kdysi jen jezevčím Max, vlčouni naštěstí tento způsob eh… hraní… neprovozovali a neprovozují :)

      1. Panenku z roku 1970 vlastníme taky- hrála jsem si s ní celé dětství já i Kačka. Není to barbína, je to obyč panenka s dlouhými hustými zrzavými vlasy, které se pořád dají učesat. Akorát že kdysi to byla panenka plakací a dneska je už nemá- brácha se ji snažil opravit asi ve věku pěti let :) nemá původní šatičky ani botičky, protože byla vláčena všude možně, ale garderóbu má slušnou- nejdřív na ni šila má babička zhruba v roce 1974 a pak já :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD