MATYLDOVINY: Kdo to tady vřeští?

Je šest hodin ráno pracovního dne. Čistím si zuby a následně se snažím namalovat si něco na obličej. Do toho slyším „Haf, hafhaf, haf,“ a zařvu: „Světluško, neječ!“

 

 

Je zvláštní nejen to, že u dveří vříská Světluška a ne obvyklá hlídačka Karamelka, která je jako mladší pes v hlídací službě mnohem častěji, a Světluch přichází zajímavost ořvat, až jí připadá, že to stojí za to. Nepřipadne vám zvláštní, že mám dvě psice stejné rasy a neomylně poznám, která štěká, i když je nevidím?

 

 

Uměla jsem to i u Borůvky se Světluškou. Každá měla jinak posazený hlas a podle mě by je nerozeznal jen hluchej :) Ovšem vysvětlujte to člověku, co psy nemá, že…

U koček je to navíc úplně jinak! Kocour obvykle jen tak vrže. Nemňouká, v podstatě ani moc nepřede. I přes svou velikost vydává velmi vysoko posazené zvuky, které rozeznám taky bleskově.

 

Karamelka

 

Jediný hlasitější zvuk je vřískot v dílně, kde bývá zavřený na noc v době silných mrazů a onehdy byla druhotnou příčinou zadní lehce kulhavá noha. (Příčinu jsem nenašla, i když si myslím, že prohmatávat umím důkladně. Možná lehký kousanec, ale nenarazila jsem ani na otok a za necelých 48 hodin bylo všechno v pořádku).

 

 

Ovšem mrňafka Adelína – to je jiná liga. Už teda není tak malá, ale oproti kocourovi pořád malá je. Hlasový repertoár má tak široký, že by si ji mohl půjčovat rozhlas. Obvykle vrká jen tak při chůzi.

V případě netrpělivosti povykuje. Pokud dostane maso, hučí nad ním jak motor z letadla. A jak bylo onehdy zjištěno, umí epesně syčet a vřískat, když provokuje kocoura a ten si ji podá, což Adelíně úplně nevyhovuje.

 

 

Kdo to tady zase vřeští?

 

Dede: Díky za další krásnou Matyldovinu:)) Tak co – poznáte, kdo vřeští u vás? Klidně se v otázce hlasových projevů zabývejte i lidmi:)) 

Aktualizováno: 14.1.2019 — 20:13

58 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tak dneska asi k tématu moc nepřispěju, jak nejsme pejskoví, tak tomu nerozumím. Naša Šišena štěká jen na povel (když chce pamlsek), jinak je potichu. Hlasitě se ozývá, jen pokud se bojí, třeba nějakého velkého psa nebo koně, těch je na Lesné dost, to pak štěká hlubokým hlasem. Máme na ni štěstí, jak těm pejskům nerozumíme, ona se nám povedla, je hodná, klidná a mazlivá. Zítra jí držte pěsti, jde na kastraci.

  2. Máme v blízkém sousedství ovčandu a boston teriéra a jejich štěkot bezpečně odliším od toho Denisova. Jo, ještě tu bydlí čivava, ta má vlezlou fistuli a štěká hlasitě dlouho před tím, než kolemjdoucí dojde k jejímu domu, po celou dobu, co prochází kolem a ještě dlouho poté. Je to takový ten typ – úžasně roztomilá, dokud neotevře hubu! (chuckle)
    Denis si na zahradě sem tam oštěká teritorium nebo hlásí něco podezřelého, doma hlásí návštěvy, ale k jiným účelům svůj hlas nepoužívá. To jeho předchůdce Alf si vyštěknutím řekl o otevření dveří (Denis před nimi jen trpělivě leží, až si někdo všimne), o házení hračky, o pozornost. Tím pádem bylo velmi snadné naučit ho štěkat na povel, to se Denis nikdy nenaučil-neviděl důvod, proč štěkat na hračku nebo pamlsek.

      1. Naše to uměly všechny tři. Poslední Bleruša to kazí, tu to asi nenaučím, zatím jsem nepřišla na nic, na co by štěkala.
        Jinak Hani,kdybys nerozeznala od sebe štěkot vlčáka a boston teriéra, tak by to bylo na návštěvu ušaře ;)

  3. Rozeznávám podle hlasu všechny známé psy z ulice. Takže vím kdo jde ven a tak.
    Ajvi štěká jak protržená, když přeběhne přes naší zahradu sousedovic drzý,černý kočkour Kikin, nebo když někdo zazvoní. Všechny knírajdy uměly štěkat na povel. Bylo to součástí výcviku a zkoušek.

  4. Děti jsem také rozlišovala.
    Peťa ve věku 4 – 5 let měl vysokou fistulku.
    V té době nastoupil do školky a když jsem pro něj chodila, tak jsem ho bezpečně podle ní poznala v chumlu dětí.
    Pája zase je, bohužel to má po mě, hlasitej.
    Takže byl hodně slyšet.

  5. Naši kočičáci byli každý jiný a jiná.

    Hepinka ani moc nemňoukala,a když tak tence. Syčet teda uměla a syčela často. Ale byla to předka, předla ráda a hlasitě.

    Honásek procítěně vyl ve 2 ráno před dveřmi ložnice, že prý mám hlad.

    Fousík mňoukl jen občas, to už muselo být.

    Daník skoro vůbec nemňouká. Že to umí jsme zjistili tuhle večer, kdy pomńoukával za dveřmi ložnice. Chtěl dovnitř. Což by jsme mu rádi dovolili, kdyby nám neshazoval na hlavu kdeco. On je to malý horolezec. Leze po výškách a shazuje věci.

    1. Adélka občas něco shodí, ale naštěstí ne moc často. A v noci si občas dole vrká, když tahá utěrky :)

      1. čertík je sice velmi ukecaný, (hlavně, když něco chce), ale vřeštět nebo hlasitě se ozývat jsem ho nikdy neslyšel. Projevuje se sice důrazně, leč decentně a když je to naléhavé, přidá fyzický kontakt, jako ducání, nebo hlazení tlapkou či nosu olizování, což je, zejména kolem půlnoci, asi horší, než nějaký jekot.

  6. Teď zrovna mi štěkají venku obě potvory. Poznat se dají, mladá už naštěstí přešla z Žeryka na něco většího (větší Žeryk), ale Fleurčino hluboké štěkání to není a nebude :-( .

    1. Ivo, u nás větší a mohutnější Berry štěká vyšším hlasem než útlá vlčí Ari… ta má překvapivě hluboký hlas, na to, jaká je to žížala :)

      1. Jj, Ellie byla největší a měla hodně vysoko položený hlas. Navíc zvláštně štěkala, něco mezi vytím a štěkáním.

  7. Už keď sa autom blížim k bráchovmu domu, nad všetok štekot okolo vyčnieva ostrý Jackinin jačák, ozývajúci sa na kilometre. Čím je staršia, tým je upišťanejšia a uštekanejšia, keď sa niekam ide, poštekuje na nás, že sa s tým odchodom flákame a zdržujeme, keď ju necháme doma (napr. ideme len do asi 100m vzdialenej pizzerie, kam nemôže), spustí tenký nárek opusteného psíčka, susedia si musia myslieť, že jej ide o život. Na Silvestra bola u mňa a naježená lietala oštekať rachejtle a petardy naprieč bytom, od jedného okna k druhému, až som prišla na to, že keď ju vezmem do náruče, tak len temne vrčí, ale nešteká. Tak sme sa nejak prevrčali do cca 2:00 ráno, kedy to najhoršie ustalo… Môj posledný prírastok, škrečok roborovského, pracovne nazývaný malý prďo, vydáva len sprostredkované zvuky. Hryzie trubky od toaleťáku, hrabe v domčeku, trieska svojou pidi miskou a samozrejme škrípe v behacom kolečku o tretej ráno, takže chtiac nechtiac vstanem, idem mu ho napoly poslepiačky namazať olejom a po pamäti padnem naspäť do postele … Celý proces sa dosť často opakuje, lebo používam len bežný jedlý olej a ten dlho mazať nevydrží :D

    1. Km, to tedy musel být namáhavý silvestr! Jackie je prostě teriér se vším všudy – s tím nedostatkem strachu a štěkáním (inlove)

    2. Zkus sádlo, to by mohlo vydržet dýl (chuckle) .

      Ve tři ráno vydávají naše zvířata taky zprostředkované zvuky. Brooke se zbudí odkopaná :O a tak tak dlouho tlapká kolem postele (a klape drápky), až se vzbudím a přikryju ju její dečkou. To je ještě dobré. Ale Ziky si počká, až upadnu do polobezvědomí a začne s produkcí – začne otevírat skříně, drápat židlu, probírat se mou bižu, pověšenou na světýlku a nakonec začne shazovat všechno, co je na parapetu (až na svou misku s granulemi) – prostě tak dlouho zlobí, než se vymátožím z postele, skutálím se ze schodů, pustím ho na dvůr (už jsem říkala, že má stálý přístup ven přes kočičí dvířka?!) a vyškrábu se na náš spací Matterhorn – aby si teď vzpomněl Erník, že by se přece jenom šel na dvorek vyčurat! Ano, zvířata jsou radost.

      1. Klopkanie pazúrikmi prevádzkuje Jackie keď u mňa spí s neterkou, vtedy cestuje v noci od nej ku mne cez chodbu, sprevádzaná našim zlostným syčaním typu „mazaj naspäť do pelecha lebo ťa roztrhnem jak hada“. O štyroch ráno zakotví u mňa, položí si mi hlavu na peľasť gauča vedľa mojej a funí mi do ksichtu. Keď prejavím známky života, začne k funeniu poskakovať a vrtieť chvostíkom, že no konečne, tak ja už som vyspaná, čo podnikneme? (rofl) Nielen Silvestre s ňou sú náročné!

      2. Já už se raději nahoru ani nevracím,když potřebuju k ránu na záchod. Protože jakmile jsem došla nahoru a zalehla, Mařka nutně potřebovala čůůůůůůůůůůrat. A to hned

    3. Km, jedlý olej je to nejhorší řešení, on polymeruje a naopak to kolečko půjde čím dál více ztuha. Kup si někde olej na šicí stroje nebo silikonový, v drogerii se dá koupit i tubička silikonové vazelíny (aspoň v Česku), ta by mohla vydržet déle. Případně v nouzi použít vepřové sádlo.

      1. Ja sa práve toho silikónu bojím, kvôli krpatému, lebo všetko olizuje a okusuje, nemôže mu to uškodiť? Preto používam slnečnicový…

        1. Pokud jde to kolečko rozebrat, tak to udělej, očisti ten olej, který už asi bude částečně ztuhlý a namaž tím sádlem. Silikon by mu asi uškodit neměl, ale to sádlo bude úplně bezpečné.

          1. Je tam len jeden šróbik s matičkou (skákavou, vždy sa mi vybaví ten Vyčítalov vtip :D ), to čistím a kontrolujem, stuhliny som nezaznamenala. Sadlo môžem skúsiť (y)

          2. WD-40. modrožlutý sprej s hadičkou uvnitř je olej s molybdendisulfidem. Perfektně to maže a zvířátkům nevoní, takže olizování nehrozí.

  8. Nádherný článek! Kdo to tady vřeští, ale i na koho, tak to se u nás pozná!

    Tak samosebou kocoura Zikmunda poznám – je to naše nejzvukovější zvířátko. Ten komentuje všechno – a když nevydává zvuky hrdlem, tak aspoň brnká na žaluzie. Když je Terka doma, tak mi klade na srdce „Neodpovídej mu! Nebo bude žvanit celý večer!!“ (Terka se ho bojí – já nechápu, že mám dítě, které se bojí zvířat – tak to má taky po Jeníkovi!)

    Erník doma štěká fistulí a je to hroznééé! Venku má normální hlas, ale doma zásadně nasadí vysoké A, že mi z toho stojí vlasy dubkem! Brůča zase štěká tak zuřivě (štěká na všechny nepřátele za oknem, a že jich má mnoho), že mám někdy strach, aby nám nevypadly okna z rámů. Ale v autě oba dva piští – já je rozeznám, Jeník nikoli.

    Ach jo – máme opravdu velmi specificky hlučná zvířata! Jediné zvíře, které podle hlasu nepoznám, je Makfi, ale to je tím, že ho vidím jen jednou za čas, ale Terka tvrdí, že ho pozná – konečně, je jediný, kdo začne okamžitě řehtat, když uslyší zarachotit v přípravně kýbl se žrádlem ;)

    1. Ygo, ty máš dnes skvělej den – perlíš na obou fórech (rofl)

      Podobně uječenej, jako je Brooke, býval Max. ten štěkal i když šel v noci někdo na záchod. Tedy bylo jedno, že se plížíš jak indián na válečné stezce, ten pes to vždycky po… ehm, prozradil. Mám dojem, že jsem v duchu tak strašně předpojatá proti zbytečnému štěkání, že to pochopili všichni za Maxem následující vlčouni a jednají podle toho:)) (Nevím, proč stejně nepochopili, jak strašně, ale fakt strašně mi vadí utíkání za zvěři… no, asi nemůžu mít všechno:))
      Rozesmál mě Makfi (prosím tě, jak mu Terka říká? Fakt takhle? U mě by byl nejmíň Máček:)) – je to kůň se zdravým přístupem k životu… :D

      1. Říká mu Makfi, Makfin, Mafin anebo Muf. Mafin má opravdu zdravý přístup k životu – nažrat a ne se moc hýbat. Do lesa se nechodí, tam je to nebezpečné. Nejlíp je ve stájí s plným korýtkem – já se fakt někdy divím, že je i ochotný běhat závody a dokonce i s ucházejícími výsledky (rofl)

        1. Mafin :D to je ta pravá podoba jména pro koně, který miluje plné korýtko (a má jen tak mimochodem i dobré výsledky na dráze:))

        2. Ano, dobré jídlo a hlavně žádné zbytečné pohyby! Ten kůň má moje sympatie, i když mám raději koně pod kapotou, (mám jich tam přes sto), nebo v salámu. (rofl)

    2. Jo ještě jsem zapomněla:
      „Ten komentuje všechno – a když nevydává zvuky hrdlem, tak aspoň brnká na žaluzie.“ (rofl)
      „„Neodpovídej mu! Nebo bude žvanit celý večer!!“ “ (rofl) (rofl)

      1. Přesně – proto jsem ráda, že v ložnici je už nemáme (rofl) , a doufám, že se zbavím i těch v obýváku, které ještě využívá jako zvukové znamení, že chce jít ven (pětkrát za večer je na zabití)

        1. Já jsem zjistil, že je lepší mít žaluzie, než záclony, hlavně v létě, kdy velmi účinně odrážejí infračervené paprsky zpátky ven a uvnitř je snesitelně i když venku je skoro čtyřicet. Je jen potřeba, aby byly bílé a lesklé.

  9. U nás nejvíc vřeští MLP neb je na jedno ucho nedoslýchavý a já nikdy nevím zda slyšel, či ne. Odpovědi loudím po dobrém a snažím se ho přesvědčit abychom se na sebe dívali,když něco říkáme tomu druhému. Jenže ,ten kdo je zalezlý v koupeně atd.nemůže předpokládat, že druhý slyší,je to někdy hodně napínavé. :-) Conča krásně mručí ale přesto, že je teriérka,řve hlavně venku a to v autě neb tam ji nemůžu dát přes dršťku, Jenka provokuje a přidává se.Doma jsou potichu a to i když jsme pryč, ověřeno.Občasné excesy řeším připravenými novinami,složenými k zásahu. Lidunka tiše mňouká a brble, když není po ruce nikdo,kdo by hladil a Kukulín na mně píská a chodí si pro mně dolů.Druhý největší řvoun je andulák Pepa, většinou nadává své umělohmotné squaw.

    1. Obě psice naštěstí v autě mlčí, jen Světluška po startu chvilku kníká, než jí vysvětlím, že mi to fakt vadí. Pak je klid.

      1. No, ony vřeští, když zahlídnou na ulici psa, jinak chrápou,takže dobrýý, ať je moc nepomlouvám. :-))

  10. No jeje. Felínek je ukecanej, spíš tak nějak vrká, než aby mňoukal. Monča na rozdíl od své mohutnosti se ozývá hlavně předením, jinak moc zvuků nevyluzuje. Adík má naprosto příšerný hlas, takové to vřeštivé nepříjemné mňoukání. Jediný, kdo opravdu dělá MŇAU je Mamimami, který se momentálně snaží u nás bydlet a sem tam se mu průnik podaří. Pak se nad ránem prozradí, protože chce pustit ven

  11. Taky jsem měla naposlouchanou naši psí smečku a stejně tak mám naposlouchanou i tu moji kočičí.Poznám je po sluchu i po hmatu a někdy i podle dechu, když mi funí do obličeje v noci a hodlají přerušit moje hlasité předení nebo mi nutně potřebují něco říct….
    Cecilka umí taky hučet a syčet a vřeštět,když si myslí, že to je nutný. U jídla zvláš´t. Kocour mruká a nebo ve vysokých toninách trylkuje. Že Bezule umí mňaukat, jsme zjistila minulej tejden, když jsem ji vezla na veterinu,aby jí vytrhli dva zuby.Jinak je to trpělivý pacoš. leží si v přenosce a vete starej se, chceš mě mít někde jinde, tak si mě přenes, chceš mi bodnout inijekci,rozeber přenosku a bodni, nevydám ani hlásku…vet z ní byl u vytržení, prej neflegmatičtější kočka,co kdy viděl. Tak jsme mu toho flegmatika předvedla, když jsem u poslední kontroly odešla k pultíku,kočku nechala v přenosce na vyšetřovacím stole a zachrastila krabičkou se zvoláním-Jídlo! Flegmatik seskočil, naklusal a vyskočil na pult. Vet zíral,jak se ta želvice rozpohybovala. Noriska vydává různé zvuky, komunikuje ráda, stejně jako druhá želvice. Pitina si povídá když leží vedle mne, Vříská majolenka, i když o nic nejde, je to taková trhovkyně… Če-čen se snaží zvuky nevyluzovat. Musí být přece potichu,když přepadá ze zálohy záclonu,závěs, mne,kocoura..ale u mazlení mručí jak medvidek..Pidikočka na zavolání jejího jména vydá takový pazvuk, který se dá vyložit jako NO? Jinak mručí a někdy vrká. Žijeme spolu dost dlouho na to,abychom věděli. Ale já rozeznám mezi sýkorama i Lebku, když sedí na krmítku a hlásí,že chtěj dosypat :-D
    Děti a lidi, co vřískaj,nerozlišuju. U nich nemám tendenci vřískotu naslouchat, u nich mám tendenci je umlčet….

  12. Jo, ještě jedna vzpomínka. Kdy začal Marek chodit do školky, pracovala jsem ještě asi půl roku doma, takže jsem slýchávala řev školkových dětí vypuštěných do rondelu – velkého vnitrobloku na sídlišti Lužiny. Dokonce i v takovém propletenci hlasů jsem Marka poznala… Obvykle jsem se šla podívat z okna a viděla, jak malý Marek (byl menší i mezi vrstevníky) radostně vřeští a je vždycky v tom nejaktivnějším klubku dětí. Některé učitelky by to klubko nazvaly zlobícím :P
    A když jsem se odpoledne ptala, jaký Marek byl, učitelky se rozzářily a řekly: Hodný! Marek byl prostě vždycky hodný, ať dělal cokoliv. Nejdřív jsem to nechápala (na Andyho zase měly učitelky tendenci si vždycky stěžovat), ale když mi jednou malý Marek řekl, že paní učitelka měla ten den nový kabát a že jí řekl, že je hezkej (ve třech a půl letech!:)), tak jsem pochopila, že tohle dítě má nejen výkonný hlasový fond, ale i nebezpečnou sociální inteligenci. Nevyrostl z toho… (wasntme)

  13. To je pěkné téma!
    Samozřejmě psy na dálku odlišuju. Když jsou venku a já sedím nahoře v pracovně, tak dokážu určit která zrovna štěká a většinou i na co (procházející člověk, pes nebo jezevčíci – pro ty mají zcela speciální ječení:)) Dobře čtu i ve štěkotu, vytí a ostatních zvucích sousedova psa Maxe.
    Doma holky nikdy neštěkají, to vyluzují jiné zvuky. Ari je hodně upovídaná, obvykle nějak píská. Marek si z ní dělá legraci a říká, že je v ní průvan – jen prý neví, jestli je mezi ušima nebo od tlamy pod ocas. :D Obě umějí bručet, hlasitě vzdychat a heknout. Minule jsem nad tím přemýšlela a došla k názoru, že nejčastější zvuk, který od nich slyším, je vlastně jejich dech… (inlove)

      1. Příšernej jekot, kterej si neschovávají pro nikoho jiného… Ani nevím, co spustilo tu nelibost, ale je tam (wasntme)

        1. No, dokud žily Fleur s Ellie, tak měly speciální štěkání na ridgebacky, tak zuřivě na nikoho neřvaly. A potkat se se sousedem, který jeden exemplář měl, chtělo hodně silné ruce. Nenáviděly se a stejně se chovaly ke všem ridgebackům.

          1. To je zajímavé, soused má ridgebacka, toho nesnáší náš Lux. Když jdou kolem nás tak to naše zvěř ví ani nemusejí být venku a vidět je. Lux vyletí z baráku tak, že se může přerazit na schodech a Legy si vyskočí na gauč a řve na ně za oknem. Ale oni na něho řvou i ostatní psi ve vesnici. A venku se jim zdaleka vyhýbáme. Jinak to jsou sousedi hodní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD