BTW: Ten či onen?

S blížícími se Vánoci se mi opět vrací obvyklé luxusní dilema – který ze svých parádních jídelních servisů použít k prostření vánočního stolu?:))

 

 

Normálně jíme z bílého porcelánu – elegantní a jednoduché talíře jsme koupili v Anglii, je to (fine china:)) jemný porcelán, který mám po osmi kusech od každého typu talíře, včetně hranatých snídaňových. Mám ho ráda, nevadí mu myčka, a přitom to není nic humpoláckého. Když ovšem přijde na krásu spojenou se svátečnem, ustupuje bílá do pozadí.

Před naším pobytem v Anglii to bylo jednoduché – jako sváteční sloužil krásný jídelní servis po babičce. Prvorepublikový design, slonová kost s drobnými kvítky. Je nádherný a má polévkovou mísu:))

V Anglii jsme nicméně koupili jiný jídelní servis – nádherný bílorůžový Burleigh. Je neuvěřitelně příjemný do ruky, polévkové talíře mají tvar misky (který upřednostňuju), nemá polévkovou mísu, ale zato k jídelnímu má komplet čajový a kávový servis.

Babiččin mám ráda proto, že byl babiččin. Burleigh mám ráda proto, že jsme si ho vybrali sami s Martinem – okouzlil nás oba. Hm. Jeden den ten a druhý onen? Říkám tomu luxusní dilema, protože jeho řešení nebolí, spíš připomíná nadšené váhání ve výborné restauraci:))

Jako obvykle se nakonec rozhodnu podle citu – nebo spíš aktuálního pocitu:))

A tak se dnes ptám vás – už víte, jak budete prostírat sváteční stůl? Máte nějaké oblíbené kousky skla nebo porcelánu, které na svátečně prostřené tabuli nemohou chybět?:))

Aktualizováno: 18.12.2018 — 22:05

47 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Kdysi dávno jsem obdržela od tchýně cibulákové bucláky na čaj,hodně později,jsem dokoupila menší soupravu a pak po tchýni zdědila další cibulák,jakož i nějaké to broušené sklo, byla to její vášeň, moje až tak ne. Cibulák použiji,je takový šikovný na jídlo i se všemi těmi mističkami. Hlavně mám skoro všechno náhradní nebo pro víc lidí. Ostatní porcelán již většinou odešel do věčných lovišť.
    Přišly jsme z prochajdy, mírně sněží,je bílo a není to mokrý,takže spojenost,psové se chovaly slušně. :-)

  2. No, moje dilema možná vyřeší ten anglický gobelínový ubrus – růžovobílý Burleigh je k němu jako dělaný… :)

  3. Moc hezké téma. Tedy já sváteční porculán nemám, i ty skleničky používám běžně v průběhu roku (zdědila jsem moc příjemné broušené na víno), ale něco výjimečného na svátečním stole přece bude – a to věnné příbory s dřevěnou rukojetí – ale ne s tou klasickou kulatou, ale elegantní placatou. Tyhle příbory opravdu používám jen ve sváteční dny a navíc hezky pasují k mému běžnému bílému servisu i slavnostnímu ubrusu (letos bude zelenkavý – taky dědictví).

    A jinak hurá, hurá, já už jsem na svátky nachystaná – napečeno je, uklizeno je (dokonce jsem dnes zvládla i ta proklatá okna), „stromeček“ je naaranžovaný v kýblíku, konečně jsme přestěhovali z obýváku i Záhořovo lože tam, kam patří a hlavně, hlavně – mám v cajku svůj vlastní pokojíček (chuckle) – takže nakonec mi zbývá v tom svém vlastním království zabalit dárky (které, kupodivu, taky už všechny jsou).

    1. Ygo, ty jsi prostě stachanovec :D Já bych řekla, že jsem tak nějak za půlkou – vše podstatné je doma, uklízet to ještě trochu chce, jen moje vlastní pečení ještě stále uvázlo ve stavu hotových těst v ledničce – byla jsem prostě rozběhaná. Ale krabice koupeného to jistí :P

  4. „včetně hranatých snídaňových“ – aaaaach, miluju hranaté hrníčky a talíře a misky… (inlove)

    u našich jsme vždy jedli z jejich svatebního servisu, po babičce ho potom podědila Kačenka a na Vánoce ho s láskou vytahuje… já žádný sváteční servis nemám – ale ani bych ho neměla kam dát, takže mě to vůbec netrápí :)

    1. Nemám ráda hranaté hrnečky, ale u talířů zamhouřím oko :P Ty moje čtvercové jsou krásné a dostatečně velké, takže jsou posh obdobou snídaňového tácku :D

  5. Já mám velký sváteční servis z porcelánky Pirken – Hammer. Slonová kost se zlatým lemováním a zlatými motivy. Porcelánka už neexistuje, ale překvapilo mě, že podobná sada co máme my se prodává za patnáct tisíc korun na nějakém bazaru – měla bych se k ní tedy chovat asi uctivěji :). Skleničky vytahuji památeční, ze sklárny Janštejn, kde pracoval můj strýc a sám je brousil, tenké broušené sklo. Taky už jich moc nezbylo :). Nemám tedy žádné dilema, neb sváteční servis mám jen jeden a nehodlám to měnit. Maminka mého muže má obrovskou sbírku skleniček broušených i nebroušených, porcelánových servisů čajových i kávových, možná i jídelních. Plné dvě obrovské prosklené skříně. Jen to oprašuje, nepoužívá. Je to krásné, to ano. Ale nemusím toho mít tuny :).

          1. Já také. A kdo slaví vánoce, ať si je užije v klidu a míru. (já už jsem slunovrat oslavil, hezky po pohansku, pro mne už je Nový rok). (rofl).

  6. Dnes je téma mým šálkem kávy.

    My jíme svátečně na cibulákovém servisu.
    Manžel ho léta sbíral a máme opravdu hodně kousků.
    Mimo hlubokých a mělkých talířů, různě tácy a misky a mističky. Máme šálky na kávu a lžičky s porcelánovou rukojetí a mnoho dalších.
    Jíme na něm celé svátky, pak ho umyji a sklidím do vyleštěné vitrínky.

    1. Nějaký ten cibulák mám také a běžně ho používám, i když mne víc zajímá, co je na talíři jedlého, než malůvky, no, holt jsem barbar; pro mne není důležité, v čem je to naservírováno, ale jak to voní a chutná. Naštěstí netrpím na potíže s trávicím traktem, takže můžu klidně zbaštit vše, podle hesla: Dieta je to, co mi chutná. A včera jsem málem přivezl domů černého pasažéra. Přivezl jsem dárky na jeden takový ranč u Kozmice, (Benešovsko) a zatím, co jsem se chystal k odjezdu, skočil mi do auta nádherný černý koč, pěkně, leč zdravě baculatý, plyšový kožíšek, kukadla barvy starého zlata a vrk, vrk, vrk, brouk, chci pohladit a ohřát se. No, co teď? Čičík ducal a nehodlal vystoupit a hlazení a drbání si velice užíval. Paničce bylo za chvíli divné, proč auto neodjížídí, i vykoukla ze dveří a vesele se smála; nojo, to je ten náš somrák, jak ho někdo pohladí, je kámoš. Zašla dovnitř, vrátila se krabičkou granulí a zachrastila. Čičík se zachoval stejně, jako poslanecká sněmovna; koryto nade vše. Okamžitě vyskočil a se zvednutým ocáskem pelášil k misce. Zpod auta navíc vystartoval další, také černý, ale s bílými botičkami a oba se hbitě začali vtírat do přízně paničky-jídlonošky. Takže jsem využil situace, nastartoval a rychle se vytratil.

      1. Krakonoši, to je hezká příhoda! A jsem ráda, že paní domu vyvolala i kocoura, co bivakoval pod autem… jinak mohl být klidně placatej a to by bylo škoda :)

        1. Panička holt zná své Pappenheimské. A ukažte mi zvířátko, zvláště domácí, které odolá plné misce dobrůtek. Drbání a mazlení je fajn, ale papání je papání. V sobotu jsem zase pro změnu objevil v Hvězdonicích kartouzskou modrou. Nejprve se snažila propasírovat pod vrátky, ale když jsem na ní zavolal, nechala marné snahy a také se přišla pomazlit. Nádherné zvířátko, kulatá hlavička hebký plyšový modrofialový kožíšek a taky hned vrk vrk a hladit a drbst! Pak přišel páníček pro balíček, za ním vyběhl psék a kočička hbitě zmizela, nicméně psék ji dohonil a pokusil se ulovit, kočička to vyřešila tak, že vyskočila na plot a moudře přihlížela, jak páníček přebírá balíček a platí dobírku. Psék se pokoušel, bůhvíproč, balíček ukrást a prozkoumat, nevím, co ho na něm fascinovalo; byl z Alzy. A odpoledne mne zastavili poliši a: Silniční kontrola, vaše doklady a co tem plný kufr? Když jsem jim řekl, že rozvážím balíčky, zavolali pséka, který kufr projel a vylovil balíček, označený lepicí páskou a s nápisy: Moje lékárna. Balíček mi byl zabaven a po kontrole papírů, ze kterých jasně vyplynulo, že mi nepatří, jsem byl propuštěn. Neminulo ani půl hodiny, zvoní telefon a: Mám dostat balíček, jsou v něm léky, kdy mi ho přivezete? Takže jsem bábě sdělil, že ho zabavili poliši a že léky tím pádem nebudou a jestli je nutně potřebuje, ať se staví na policii. Baba vypískla obligátní: Budu si stěžovat! a praštila s telefonem. Ani jsem se jí nestačil zeptat, zda v tom byla marjána, nebo perník, či kokain, ale nějaké takové svinstvo určitě.

          1. Možná některý z kolegů nebo někdo z e-shopu kouří marjánu (nebo fetuje něco horšího) a na balíčcích ulpěl nějaký pach…

  7. Nás je na Vánoce vždycky hodně…. tak vytáhnu oba sváteční servisy- jeden jsme si koupila sama a druhý jsme zdědila po babičce (resp. prababičce). Po prababičce je to klasická házenka, je z Dubí ještě v době, kdy to byla německá porcelánka- a ten můj je perleťový s růžičkou. Ony se na tom stole spolu nepobijou :) Z každého chybí něco, ten starý nemá dva dezertní talířky (už asi 50 let) a ten můj dva ploché (následek stěhování). Ten babiččin mám radši, i když ten svůj jsem si vybrala..

  8. Moje maminka měla jako sváteční Rosenthal, s obrovskýma kytkama, tvarově moc hezký, ale ten dekor. Taky ho používala až do doby, kdy začala sbírat cibulák, od té doby byl u nás sváteční servis cibulák, každoročně přidávány nové drobnosti. Ten ublbenej Rosenthal jsem dostala, když jsem se vdávala. Nikdy jsem si ho neodstěhovala a když jsme kupovali barák, poprosila jsem mámu, aby ho prodala. Až po letech jsem zjistila, že mi dala peníze a servis je stále zabalený pod postelí, dnes již majitelka Kačka.
    Já mám nádherný servis s elegantníma mísama a terinou a omáčníky a vůbec po tetě, není značený, ale je milovaný. K němu jsem dostala příbory s dřevěnou rukojetí, kupodivu se to netluče.

    1. jestli není značený, může být buď z malé porcelánky nebo to mohla být práce na zakázku…tak jako tak, je darovaný a krásný a proto milovaný, že ano?

      1. Má nějaké ty kazíky, nevím, jak se k němu mí předci dostali, ale já ho mám moc ráda. Má jemný dekor a hlavně krásné tvary táců a teriny a omáčníku a mis a je k němu opravdu hodně „příslušenství“

        1. Jo, můj servis zděděný má taky tácy, mísy, mističky, omáčník, polévkovou mísu… používám ho málokdy, ale líbí se mi :)

    2. Inko, údajně prodanej Rosenthal pod postelí… to je námět na hezkou povídku! :)
      K dekoru – někdy mohou být věci drahé a vzácné a přitom člověku prostě do srdce nepadnou. U krásy člověk dopředu nikdy neví, protože do toho mluví emoce a ty si těžko nařídíš! (Jo, dají se předstírat, ale to je cesta do pekla:))

  9. U nás sa žiadna použiteľná sviatočnejšia súprava nedochovala a nejak už ani nie je dôvod ju obstarávať. Stolujeme aj na Vianoce s každodennými taniermi a príbormi. Dám len vianočný obrus a svietnik. Za zmienku možno stoja len zvyšky servisu po babičke, vyrobeného porcelánkou Moser niekedy v 30-tych rokoch, je to biely tenký porcelán s drobulinkými modrými a červenými kvietkami. Zachovali sa len 3 šálky, 4 tanieriky, kanvička s poškodenou hubicou, dva servírovacie podnosy, okrúhly a oválny a jedna misa. Tie podnosy používam na koláčiky. Vzhľadom na to, že do kompletnosti má teda pekne ďaleko, nemá už servis žiadnu reálnu hodnotu, okrem spomienkovej pre mňa. Raz za rok tie staré, skoro priesvitné kúsky opatrne poumývam a spomínam pri tom na babičku :)

  10. servis z tenkého porculánu a s příslušenstvím, jsem dostala věnem, prostírala jsem ho v době,kdy jsem byla vdaná. Od roku 1997 je uložený v krabici a čeká na nového majitele,který ho jednou bude mít rád a bude na mne vzpomínat… s chlupatými žralůčky a prostíráním pro jednoho a náhodného pocestného si hlavu nelámu,jistí to Ikea v holubičí šedi…

    1. Chlupatého žralůčka mám jen jednoho a ten má nerez servis ze dvou tří misek, (konzerva, granule a voda; mléko nechce) a na ohřátí max. dvou porcí hotovek v mikrovlnce stačí dva talíře. Takže něco by se našlo, ale není využití. Aneb: Nač to dělat jednoduše, když to jde složitě. V pondělí budu večeřet u mláďat, ale kdybyste mne zabili, nevzpomenu si, z čeho jsme dlabali; co bylo k jídlu si pamatuji.

      1. Takže letos jako obvykle: Hrachová polévka, (mírně pff pff) s rybími vnitřnostmi, telecí řízky s brsalátem a milované a lahodné mušličky. (hotovou pastu dodal švára, finální úpravu jsem provedl sám). Z čeho se baštilo opět nevím a je mi to jedno, hlavně, že to bylo dobré. Maruška měla nehodu, vařila si v papiňáku polévku a otevřelo ho příliš brzy, když byl uvnitř ještě zbytkový tlak. (mě se to kdysi povedlo se stejným typem taky). Takže po otevření se tlak vyrovnal a horký obsah se začal opět divoce vařit a vylétl ven; snížením tlaku se sníží i bod varu. Bohužel stála poněkud nešikovně blízko, takže si opařila nohu, já jsem jen ,,vymaloval“ No a v lednu půjde autínko na výměnu oleje a všichni vyrazíme do Drážďan na povánoční slevy, k vánocům jsem rozdal obálky s Eury. :D

        1. Tak opařenina se dobře hojí, puchýře, ani záněty, či otoky se nekonají. Dnes jsme navštívili lékárnu, zakoupili nějaké patláma na spáleninu a nakonec jsem odevzdal nadílku. Mikrovlnka Marušku dostala, nechtěla věřit, že je to pro ni a dostal jsem vynadáno, jaksi to představuju, takový drahý dárek, když ona pro mne nic nemá. Ale bylo na ní vidět, že je spokojená. Zítra jdu k holiči na ostříhání, rychlý špunty už jsou v lednici a na Silvestra bude veselo až dokonce dne novoročního.:D

  11. Na Štědrý den používám levnější variantu míšenského porcelánu s tzv. slámovým vzorem, 18 století, Meissen, Německo
    https://www.cg.no/tallerken-24-5cm-708
    Na Štěpána Villerøy&Boch vzor Old Luxemburg, 18 století, Mettlach, Německo
    https://bakerenogkokken.no/borddekking/tallerkener-skaler/tallerkener/old-luxembourg-tallerken-salattallerk-21cm/
    Celé mé dětství jsme měli cibulák (Německo) a tak už jsem tak “obyčejný” porcelán nechtěla. Jak je vidět, oba mé servisy jsou bílo modré, takže cibulák ve mně stopy zanechal, ať jsem chtěla, či nechtěla. Teď se mi u přátel servírování na cibuláku opět líbí. Ale že ti Němci uměli, že jo!

    1. Jemná modro-bílá… k tobě dokonalá kombinace. Jinak mi přijdou stylově oba druhy porcelánu podobné (jsem barbar:)) :)

      1. Jakejpak barbar, dyť jsou! Nejdřílv byl zakoupen servis jeden, po několika letech jsem zahlédla druhý a… no von je ale taky hezkej a vymýšlela jsem si, že ten první je už okoukaný, mám nemám, nějak vyšlo mám. Přece jenom ta modrobílá z dětství se na mně podepsala, podvědomí neunikneš.

  12. Na Vánoce prostírám luxusní porcelán po babičce, slonová kost s dvojitým zlatým proužkem. Je pro dvanáct osob – dvě polévkové mísy, dvě salátové/přílohové, dvě mísy na rybu i na maso, dva omáčníky, talíře mělké, hluboké i dezertní. Stříbrné servírovací náčiní jsem taky zdědila – naběračky na polévku i omáčku, překládací kleště, salátové lžíce…
    Používám ten servis maximálně třikrát do roka a vždycky se těším, až ho z příborníku vytáhnu. K tomu patří i sklenice s papežským brusem, damaškový ubrus a ubrousky, stříbrná vázička s malou kytičkou.
    Sváteční servis je jediné nádobí, které myju v ruce. Stříbrné a alpakové náčiní myju v myčce (nutno předem vyzkoušet na jednom kousku), krásně se vyčistí, stačí pak jen přeleštit.
    Na cukroví mám broušenou mísu a šest misek ze skla jantarové barvy, absolventskou práci mého bratrance.
    Už se opravdu těším, díky za krásné téma!

    1. Renato, to musí být krása! Jen na ten všechen porcelán abys měla speciální skříňku :)
      Skleničky jsou taky skvělé téma… Já například dávám na stůl velejemné zlaté Zuzany (skleničky ne na noze) jen o Vánocích. Jinak je to tak tenoučké sklo, že se bojím, že ho rozbije i ostrý pohled :D Ty mám po mamince a chráním je víc než drak svůj poklad:))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD