HOST DEDENÍKU – JJ: Věda ve sto slovech: Žena ve stínu

V diskuzi pod jedním výběrem byl připomenut muž, s kterým nebylo snadné vyjít. Mám o něm poměrně hodně drabblí, ale dnes se chci věnovat ženě, která mu stála věrně po boku. Ano, byla jeho

 

 

První a jedinečná.

napsáno pro DMD 2014, téma: Cesta pravé ženy

Drabble:

Moji drazí rodičové,

místo na medicínu jsem se v Curychu zapsala na polytechniku. Jsem pátá žena, která zde studuje, v ročníku jsem sama. Kolegové si mne váží, ani nekomentují, že jsem kulhavá a nehezká. On si to nemyslí.

Maminko a tatínku, já se zamilovala. O zimních prázdninách přijedeme spolu, abyste ho poznali. Povím vám pak něco, co nechci psát. Ale co, stejně se vezmeme, dostuduji a stanu se doktorkou, přestanu být knihomol a budu mu pořádnou ženou, naučím se vařit a budu se o něj starat a pomáhat mu se vším, aby on mohl pokračovat ve výzkumech.

Líbá vás

Mileva.

Závěrečná poznámka:

Dopis píše Mileva Marić. Narodila se v roce 1875 ve vesnici Titel blízko Nového Sadu, studovat odešla do Curychu, tam se seznámila s Albertem Einsteinem. Fiktivní dopis spadá přibližně do roku 1902, kdy se jim narodila dcera Liserl. Její osud je neznámý, dodnes není jasné, zda zemřela nebo byla adoptována. Albert a Mileva se začátkem roku 1903 vzali, pořídili si dva syny (1904 Hans Albert, 1910 Eduard) a Mileva zůstala v domácnosti. V roce 1912 Albert opět potkal svou sestřenici Elsu a vzájemná sympatie přerostla příbuzenské vztahy. V roce 1919 bylo manželství Alberta a Milevy rozloučeno (Elsa byla možná poslední kapka do rozporů, které zavládly mezi manžely po odchodu z Curychu) a Albert se oženil s Elsou. Mileva se neprovdala, starala se o děti sama v Novém Sadu, zvláště o syna Eduarda, u kterého propukla schizofrenie. Zemřela v roce 1948.

 

 

Úděl obyčejné ženy

napsáno pro DMD 2016, téma: Nejsem žádná květinka

Úvodní poznámka:
„Je to knihomol jako ty, jenže ty potřebuješ pořádnou ženu.“

Drabble: 

Neobyčejný krok udělala jen jeden. Vydala se studovat. Vydělávat si přitom sama na živobytí bylo pro ženu běžné.
Dítě porodila před svatbou. Kolik takových bylo.
Starala se o manžela a dva syny, vedla domácnost, udržovala dům. To je přece ženský úděl.
Našel si jinou a odešel k ní. To muži dělají. Mohla být ráda, že zabezpečil důchod pro ni i pro děti.
Přivydělávala si kondicemi z matematiky, fyziky a klavíru. Tak to ženy dělají.
Synovi diagnostikovali schizofrenii. Když není v ústavu, nemůže ho spustit z očí. To je přece povinnost matky.
Odpočine si až v hrobě. Jako všechny obyčejné ženy.

Závěrečná poznámka: 

Citát v úvodu pronesla o jeho vyvolené matka Alberta. Mileva měla dost odvahy jet studovat do zahraničí jako pátá žena na univerzitě a jediná v ročníku (1896). Zamilovala do Alberta Einsteina (1901) a obětovala mu svou slibnou vědeckou kariéru: „Už se moc těším na naše nové práce. Musíš pokračovat ve výzkumech, mně bude k hrdosti stačit, stanu-li se nějakou bezvýznamnou doktorkou, vždyť jsem obyčejný člověk.“ Einstein koupil za peníze z Nobelovy ceny tři nemovitosti, v jedné měla Mileva s dětmi bydlet, příjmy ze dvou nájemních domů je měly živit. Od té doby se s nimi vídal sporadicky a většina práce s dětmi zůstala na Milevě.

 

 

Srdce jako prázdný byt

Napsáno v rámci akce Deset drabblení desátého dne, červenec 2016, téma: Odpočívej v pokoji

Úvodní poznámka:

Berlín, 1914

Drabble:

Seděl v pokoji na koberci a po tvářích se mu koulely slzy. Žena dopoledne sbalila chlapce a odjela s nimi zpět do Curychu. Opustila ho navždy.

Nemohl jí to vyčítat, mohl si za to sám, naprosto ji chápal, ale přesto plakal jako malé dítě. Byt bez malého Hanse Alberta a Eduarda, bez jejich potyček a pošťuchování, byl najednou tak prázdný a tichý. Křeslo v pracovně lákalo k odpočinku. Usadil se do něj a po chvíli si přitáhl pero a papír. Ve vítaném tichu prázdného bytu začal nadšeně pracovat. To odpoledne pohnul s výpočty základů obecné teorie relativity jako nikdy předtím.

Milá maminko, …

Drabble:

Milá maminko,

po tom rozvodu s Milevou se Vám až bojím napsat, že jsem si včera vzal Elsu Loewenthalovou, ano, svou rozvedenou sestřenici. Přesto doufám, že se Vám bude líbit víc než Mileva, alespoň o ní nebudete moci říci, že je knihomol jako já.

Elsa zcela respektuje mé požadavky, nechodí mi do studovny bez dovolení a neuklízí mi tam, aby se mi nepřeházely papíry.

Mimochodem, v holandských novinách psali, že se oběma expedicím zdařily snímky zatmění Slunce. Teď se ukáže, že jsem měl s tím ohybem světla pravdu. Ale na mém životě to stejně nic nezmění.

Váš oddaný syn

Berti

Závěrečná poznámka:

Albert Einstein napsal za život mnoho dopisů, tento je však pouze inspirován skutečným dopisem Albertově matce. Eddingtonovo ověření existence ohybu světla v gravitačním poli vyneslo Einsteina na vrchol popularity. Což v době napsání tohoto (fiktivního) dopisu ještě nemohl tušit…

 

Žena ve stínu… žena podporující kariéru muže na úkor té své. Vychovávající společné děti. Co si o tom myslíte vy?

Aktualizováno: 18.11.2018 — 15:35

30 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Díky za dnešní sérii drabblíků o Milevě, to já jsem se o ní v diskusi zmínila. Kdepak obyčejná žena, ona byla žena nevšední a velmi talentovaná! Jo, asi opravdu chtěla vychovávat děti a vést domácnost tak, aby její génius byl ušetřen starostí běžného života, ale současně mu chtěla pomáhat i v jeho práci, minimálně jako velmi znalá pomocná vědecká síla. Jenže to si naložila příliš, to se zvládnout nedalo. Nevyšla ani pomoc paní Einsteinové, tchýně neměla pro Milevu žádné pochopení. I kdyby to manželství vydrželo, stejně její talent zůstal ležet ladem. Takže její smůlou bylo nejen to, že se zamilovala do nesprávného muže, ale i že se narodila v nesprávném století.

  2. Tenkrát to asi jinak nešlo, než aby žena svojí kariéru upozadila a starala se o děti a domácnost.

    Přesto je mi Milevy líto, neměla to lehké.
    Zůstala sama, k tomu psychicky nemocný syn.
    Nebyl to lehký život.

    1. Máš pravdu, Míšo. Co se dětí týče, mám je oba naštěstí zdravé. A jsem moc ráda, že je kolem mne aspoň užší rodina, kterým je mohu svěřit. Nemít je, musela bych nechat práce úplně, a to by mne fakt neuspokojovalo.

  3. V tehdejší době určitě bylo normální, že se žena, byť výjimečně talentovaná, vzdala kariéry a zůstala doma s dětmi. Já si to úplně představit nedovedu, protože mě uklízení a vaření nenaplňuje a potřebuju taky zaměstnat hlavu. Ale Mileva asi jinou možnost neměla… i když výměnu za jiný model považuju za podraz i od vynálezce :) Notabene sestřenici! U nás na dědině bydlí sourozenci z rodiny, kde si bratranec vzal sestřenici a bohužel je to na nich vidět…

    1. Oni spolu naštěstí už děti neměli, ale stejně… výměna za mladší model je vždycky podraz (a když dotyčný spláče nad výdělkem, tak nějak mu to škodolibě přeju).

      1. No a napadá mne to ohrané, že za úspěch vděčí chlap většinou první ženě a tomu úspěchu vděčí za druhou ženu. (sweat)

        1. JJ, to je dost přesné – řekla bych. navíc, pokud muž s první ženou vyroste k výšinám, mívá doma někoho, kdo ho zná z dob předvýšinových a v dobrém vztahu mu může rovnat hlavu a ego, pokud mu úspěch nebo moc až příliš stoupá do hlavy. Moudrý muž to ocení – ten druhý hledá mladší model. :P Často je to nakonec on , kdo bývá mladou ženou opuštěn (s částí svého konta)…

        2. Já zas znám rčení, že muž vyšplhá k úspěchu po zádech své ženy, protože bez její podpory by toho nikdy nedosáhl.Proto mi výměna za mladší model přijde o to sprostější…

      2. Existuje spiklenecká teorie, že když na jaře roku 1932 pobýval Albert Einstein s Elsu v Praze, tak tu ona 14. dubna roku 1932 porodila syna. Jenomže byli už staří, tak prý si dítě syna adoptovala rodina Zaklových v Praze.

        1. Tuhle neznám. Kdysi se pokoušel nějaký Čech (národností) dělat vlny, že je Einsteinův potomek, i o DNA testy žádal, jen nevím, jak to dopadlo.
          Pro mne je dost velkou záhadou, co se stalo s Liserl.

  4. Ano, i dnes jsou mnohdy osudy žen velmi smutné. Obětují kariéru, zdraví i život ve prospěch někoho jim blízkého. Tak to přece ženy dělávají! Ať jde o děti, manžela, přítele nebo rodiče.

  5. Ať se na to dívám z kterékoli strany, tak mám za to, že Albert, ač génius v podstatě debil! Jenže takových vidím kolem sebe dvě hafa (naštěstí v blízké i širší rodině ne). No ale každý svého štěstí strojvůdce, že.

    Doufám, že alespoň v dedeníkovském společenství většina žen má u svého muže dostatečné zastání i zázemí (rose1) – však si to zasloužíme.

    A Otéčko – i na jih Jižní Moravy dorazil opravdovský podzim – ráno mrazivo, přes den sychravo a večer je nejlépe v hřejivé náruči domova, protože včera u nás už napadlo. Takže víkend vypadal takto:
    https://yga.rajce.idnes.cz/2018_Listopad_uz_studeny/

      1. To tak bývá. Tzv. normálnost bývá daní za genialitu, i když o tom, co je a co není normální by se dalo velmi dlouho a v podstatě zbytečně diskutovat.

  6. Milá JJ, tohle je těžká otázka – bývalo to běžné, stejně jako bývalo hodně časté, že žena za tento díl své práce měla bezpečné zázemí. Dnes je to velké riziko, starat se pouze doma o děti – a věřím, že je spousta žen, které by to dělaly rády. Jenže… když manželství nevydrží, jsou tyto ženy bez kariéry v průšvihu.
    Jsem ráda, že žiju v době, kdy se dá kariéra a péče o děti skloubit – vždy za cenu nějakých ústupků (hlavně, když jsou děti malé), ale jde to… Obávám se, že bych se ze života jen v domácnosti asi rychle zbláznila:)) Ale zase věřím, že je to hlavně náš současný pohled – že tehdy ženy žily v místní komunitě, byly zapojené do společných činností – nebyla tam většinou ta osamělost matky na rodičovské dovolené, jaká často padá na ženy dnes.

    1. Myslím, že máš Dede naprostou pravdu. Zapojení do komunity, libovolné, je moc důležité. Jen je otázkou, jestli ta komunita člověka i rozvíjí – na diskuzích na téma, co které mimi papá, jak často kaká a jestli neblinká, jsem po půlhodině naprosto trpěla. :D
      Na druhou stranu, mohlo to být třeba církevní sdružení, dobročinné aktivity, pěvecký sbor, amatérské divadlo (že, Dede :) ), a tam se mohly ženy realizovat dost zajímavým způsobem.

      1. Máš pravdu, že většina činností, která se ženám obvykle nabízela, nebyla příliš rozvíjejících, myslím intelektuálně. Ale v té době už byly aspoň dostupné knihy a občas i čas, kdy se jim ženy mohly věnovat – aspoň ty, které nebyly úplně chudé. Ale stejně jsem moc ráda, že žiju právě dnes… :)

  7. Je těžké se vžít do postavení ženy před 120 lety. Ty tlaky okolí si nedovedu úplně představit, ale musely být velké.
    V současnosti (alespoň u nás, v západní civilizaci) se můžeme rozhodnout. Chceme zapomenout na svou kariéru a vytvářet muži zázemí? Můžeme. Chceme mít dvoukariérové manželství? Taky můžeme.
    V obou zmíněných případech si musíme vybrat toho správného chlapa, který náš přístup sdílí :)

    1. Máš naprosto pravdu, Renáto. Chce to toho správného chlapa.
      Mimochodem, do práce Ti přijde balíček se soukromým obsahem. Lištičky moc pozdravují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD