MATYLDOVINY: Babičkovské punčocháče

„Nevíš, kde koupit babičkovské punčocháče?“ zeptala se mě kamarádka, když jsme se potkaly na ulici a bleskově probraly, co bylo potřeba. Zarazila jsem se. No jo, to vlastně nevím. Dřív člověk věděl, kam zajít pro tu nenáviděnou věc, která měla za chvíli vytahaná kolena, byla z žebrovaného úpletu ve strašlivé světle hnědé barvě a byla nejpohrdanější částí šatníku.

 

„Všude mají jen silnější silonové, v kdejakých barvách, ale to si babi neobleče, nemá cit v prstech a navíc jí to nebude kolem pasu, v jejích letech už není zrovna modelka.“ Rozumného nápadu jsme se nedobraly. Vím, kam zajít pro všemožné výstřelky včetně punčocháčů bez špičky, aby lodičky bez špice nedřely a přitom nečouhala ven punčocha, což je pranýřováno jako nevhodné, ale kam vlastně zajít pro pohodlné oblečení pro babičky? Když navíc bydlíte na venkově?

Jistou možností jsou zásilkové obchody, jenže co když potřebujete koupit něco, co si babička musí zkusit? Zkusila jsem si představit, jak špatně chodící stařenku vleču z parkoviště u Olympie dlouhou pasáží do nějakého obchodu a došla k názoru, že to by asi neklaplo. Jenže brát si dovolenou na koupi halenky, protože malé obchody zavírají chvíli po konci mé pracovní doby, když připočítáme cestu do města?

Obchodů máme všude mraky, ale pokud nechcete tričko s flitrovým nápisem nebo roztrhané džíny, výběr se silně zužuje. Když k tomu navíc přidáte hůř mobilní osobu, máte na problém zaděláno. Přihodila jsme k tomu rezidentní parkování a byla jsem v koncích.

Takže jsem neporadila. Ještě že toho dne bylo mou povinností koupit jen chleba a šampón na vlasy…

Aktualizováno: 5.11.2018 — 16:37

40 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Maminku jsem k posledku už nedostala nikam, tak jsem na ni kupovala odhadem, většinou to vyšlo. Tatínek naštěstí pohyblivej byl.
    To nic nemění na faktu, že sehnat něco na sebe pro kohokoliv, kdo má vyšší číslo než 40, je problém děsivej. Tuhle jsem koukala, že 44 už je nadměrná velikost…

  2. Matyldo, asi to bude problém, věřím. Ony starší osoby zarputilé povahy mají holt smůlu.
    Já osobně nosím i k sukni v zimě, legíny a k tomu ponožky (do nohaček), neb mám dlouhý palec na noze a ať se snažím já i pedikérka sebevíc, pončocháče u mne vždy umírají s dírou na palci.
    Dobrý nápad je s těmi bambusovými punčocháči – viz HCHO. Mám z tohoto materiálu ručníky, osušky,utěrky a i nějaká ta ponožka se najde. Je to velice příjemný materiál podobný tomu bavlněnému.

  3. Já v zimě ráda nosím punčochy bambusové, jsou měkké, dobře se oblékají, snad by na netu mohly být i ve větší velikosti… (wave)

  4. Moje matinka mne opustila ve věku 85let.Moc ráda chodila v kamaších, či úpletových legínách, takže já jsem neměla problémy jí pořídit její módní styl. Bylo to pohodlné pro oblékání a byla vždy „in“,pro mně dobrý!Zároveň plně chápu libůstky starších lidí i já mám svoje a matička je měla také. Patří to k věku . A tak mám dobrou radu pro všechny. Nechtějte rodiče předělávat,co tam bylo předchozí generací vloženo,to tam je a změnit to nejde.Ušetříte si tím mnohá vaše trápení a ostatní jsou jen vlastní domněnky. Pečujte o rodiče jak jen je to ve vašich silách a vymezte hranice, jinak se utrápíte.
    A pokud jde o hadrové punčocháče, tak NIKDY! Jako dítě jsem se jich nanosila dost a dost, mívala jsem je tak dokroucené, že jsem se na nich mohla snad i oběsit! Zažil je ještě i synek v jeslích a ve školce, tak snad se nebude chtít pomstít. :-)

    1. No jo, ale to vnutíš někomu, kdo je ke kompromisu ochoten. Moje zkušenost je taková, že zhruba od 86 let babička dost tvrdě vyžaduje přesně to, co chce, a nevymluvíš jí to. Když jí přineseš něco jiného, protože to žádané neměli, je schopna to po tvém odchodu hodit do koše, protože „jí to nepasovalo“ a šmytec.

      1. co zkusit pánské punčocháče? jsou přece jen tvarované na objemnější pas a barvy nejsou úplně nemožné ( viděla jsem tmavě modré, šedé, žíhané černé). obávám se, že punčocháče si stejně v obchodě babička nevyzkouší, takže varianta e-shop — nepadnoucí Revenge/sbírka Charity to jistí.

  5. Tyhlety tentonoc na nohy pro starší osoby se už těžko shání. A to si vzpomínám, že naša stařenka nenosili punčocháče, ale punčochy, nad kolenem jištěné volně loženou gumou! To bych chtěla vidět, jestli se ještě něco takové dá koupit.

    Jinak tyto punčocháče, leč v bílé barvě, jsou nutné k našemu, vrbeckýmu, kroju – fakt netuším, kde je ty holky (nebo spíš jejich maminky) kupují … viděla jsem je nahrazené lesklými elasťáky, ale estetika v tomto případě jde do kopru spolu s autentičností ;( .

    1. určitě existují výrobci příslušenství ke krojům – sama jsem to nehledala, ale zajímá mě to, pozeptám se, kam chodí moravská přízeň na tyto věci :-)

        1. vlastně v Hradišťu je obchod s krojovými věcmi, jak jsem si mohla nevzpomenout, kousíček od náměstí se nachází :-)

        2. Koukla jsem tam, ale tady jsou punčocháče hladké, u nás se fakt nosí ty vroubkované a na nich „bubínkové“ háčkované punčochy.

          1. Tak buď ještě jinde, nebo dneska se to dá objednat u výrobce a koupit třeba dvacet párů, to už malé výrobce zajímá. My zas kupujeme ve velkém nadkolenky, bílé nebo šedé. Taky se mizerně shání… ale sehnat jdou a když ne, objednají se u výrobce.

  6. Ano on je to problém sehnat něco kloudného na sebe.
    Když člověk není mladá 20-ti letá dívka s mírami modelky.

    1. No je, ale když do toho obchodu dojdeš, tak ještě dejme tomu seženeš. Pokud jsi hůř pohyblivá, zbývají ti fakt jen elasťáky a šatová zástěra.

    1. Všimla sis, že ty největší už mají vyprodané? Tak je to skoro se vším. I boty velikosti 41 jsou snad vyprodané dřív, než menší čísla :)

      1. no já mám problém koupit zimní 39…ty hrůzy, co v nich můžeš chodit jen doma, protože venku se rozlepěj nebo povolí šev, ty maj všude..ale kloudný boty do města, to je pocuc…

        1. Já jsem na zimní rezignovala a koupila jsem si martensky. Origoš, vínově červené. Sice nejsou zateplené, takže do nich nosím teplé ponožky, ale je to silná kůže a když prší, jsem schopna dvůr u líhně přejít suchou nohou jako jediná- voda z obrovské střechy je svedená na ten dvůr, kde se vsákne, ale pokud lije, je to jako jezero.

      2. Všimla jsem si.
        Moje číslo je 44 a boty si musím kupovat na internetu neboť v krámu je mají minimálně.

        1. Míšo, poraďte, kde nakupujete. V posledních letech mi spadla klenba příčně i podélně a tak potřebuju číslo 42 a šířku G až H. V kamenných obchodech se mi nějak nedaří, v internetových mají boty většinou do čísla 41. Děkuju předem!

          1. Ten Deichman používá kamarádka se 44 a je nadšená. Ona to nejdřív praktikovala tak, že vyzkoušela v kamenném a na netu koupila levněji

  7. Moje zkušenosti jsou jiné, protože sháníme jiné věci, ale jinak v podstatě stejné, protože je to šílenej problém a to taťka chodí:)) Větší velikosti a rozumné oděvy, prádlo – a boty (!), které se nemusí šněrovat. Tuhle jsme byli s taťkou úspěšní a sehnali boty od Riekera (pouhé dva tisíce), které byly odpovídající požadavkům staršího člověka, kterého bolí nohy a špatně se mu předklání ke tkaničkám. Na „výběr“ byly tyhle jediné!

    1. Tak na druhou stranu aspoň odpadlo to bolestivé rozhodování, jestli ty světlejší nebo tyto se štepem … (rofl)

      1. Správně! Jo, někdy si člověk až povzdychne, jak to bylo jednoduché, když do kramu dostali jeden typ a bylo po ftákách. Jeden si zanadával, ale byl šťastný, když si odnášel aspoň svoje číslo. Teď se v tom líně přehrabuji a zanadávám leda tak na cenu.
        Jo, časy se změnily a zaplať pánbu že ano. Přece jen je lepší se přehrabovat. Ve všem.

        1. To by ti taťka potvrdil – stejně jako to, že by radši jakoukoliv jinou bundu než černou – jenže když jiná nebyla! :P

          1. Jo, černé oblečení je kapitola sama pro sebe- vždyť se hodí ke všemu! Navíc zeštíhlí! Jenže v reálu je z toho nakonec černá hodící se k černé :)

        2. Jano, samozřejmě že je líp, že se časy změnily. Jen to vysvětli té babičce, která je přesvědčená, že všichni chodí z práce o půl třetí a do těch pěti až šesti všechno v pohodě stihneš a když měl obuv Baťa za rohem a prodávali tam ty punčocháče, tak proč je tam najednou banka.

          1. to nevysvětlíš, někdy je moje mamka taky paličatá jak patnik a umíněná jak osel… (a pak po kom to mám)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD