BTW: Nesekáno

Říkala jsem si, že už budu zticha a přestanu kvílet nad tím, jak je u nás sucho. Co už s tím? Tady ten náš kousek pod Zvičinou prostě někdo v únoru začaroval a od té doby tu skoro nepršelo. Když ano, tak krátce. Nebo hodně slabě – pokud to trvalo déle než 15 minut.

 

 

Jenže minule jsem si jich všimla a od té doby je se zájmem pozoruju, jak s nadějí rostou a sílí. Kdo? Inu, malé slivoňky, švestičky… Zkrátka pod naší nejstarší švestkou (slivoní) roste už celý houfek mladých. Mladých stromečků!

Řeknete si – no a? Padají tam švestky, to by bylo, aby z nějaké té pecky nevyrazil semenáček. Určitě to nemůže být poprvé! No… asi není. Ale je to poprvé, co dokázaly doopravdy vyrůst a zesílit tak, že dávají znát své stromové dědictví. Takže se dostáváme k té správné otázce – pročpak asi tak vyrostly?

Inu proto, že od druhé půlky června nebyla na zahradě sekaná tráva, a to už jsou skoro čtyři měsíce. Nepamatuju se, že bychom jindy než v zimě nemuseli čtyři měsíce sekat trávu! Na jaře jsme obvykle museli vyjíždět co týden, aby se později sekačka neudávila, s nástupem horkého počasí se interval obvykle protáhl na týdny dva.

 

Malá slivoňka – už dřevnatí!

 

Když jsem se to snažila počítat, tak letos jsme od jara sekali dohromady asi šestkrát. Po sedmé – koncem července – nešlo o sekání trávy, ale spíš úpravu plochy před naší Zahradní slavností s Dedivadlem. Důvod byl prostý – nebylo co sekat. Bylo to poprvé, co jsem něco takového zažila a bojím se, že to budeme zažívat častěji.

Naše zahrada vypadá strašně. Jakási zeleň je jen na místech, kde jsme před třemi lety po úpravách zahrady vyseli novou trávu – odolnou hřišťovou směs. Tam, kde byla původní tráva, nebo spíš směs bylin s převládající trávou, je žluto. Že je to zlé pod růžovou zahrádkou, kde je půda čistý jíl (opravdu, je to cihlová kvalita, cihelna bývala jen kousek pod námi), mě nijak nepřekvapilo.

Že je totálně vyschlo v části po rybízy, tak to mě trochu děsí. Protože tam byla vždy tráva nejvyšší, a to díky podzemnímu pramenu, který kdysi, když jsme pozemek koupili, dokonce až po vrch plnil nespravenou studnu. Vypadá to, že tenhle pramen prostě zmizel. Podle toho dopadla i arónie, která šťastně z jeho vod žila – její plody letos nezajímaly ani ptáky – zaschly přímo na stromku.

 

Jsou jich celé houfky

 

Od února nám tu pořádně neprší a déšť není hlášen ani v následujících týdnech – tedy kam až (si myslí, že) vidí meteorologové. Prý možná na začátku listopadu by mohlo trošku zapršet. Kdykoliv přijedu do Rožnova pod Radhoštěm, tak vidím ten ohromný rozdíl – je tam zeleno! Voda je v řece i v potocích. Asi také méně, než jsou místní zvyklí, ale je to tam živé. Letos je lépe než u nás dokonce i na jižní Moravě, a to je už sakra co říct.

Nejhorší je, že zlepšení je stále v nedohlednu, takže jediné, co mi zbývá, je pouhá naděje. Naděje, že se počasí nakonec aspoň trochu umoudří. A že bude – ach Bože, v zimě snad i sníh.

 

Psice zůstávají, tráva mizí

 

PS: Nestudoval jste někdo rituály na přivolávání deště? Začínám o nich vážně uvažovat! :D

PPS: pro milovníky nesekaných luk – po zahradě chodíme, žijeme na ní, tedy sekáme trávu. Kolem nás je plno dvakrát ročně sekaných luk. Hmyz a ptáci mají na zahradě k dispozici mnohé keře všeho druhu a neudržované pozemky v okolí.   

 

 

Rozdíl mezi oblastí s původním porostem a dosetou trávou (směs pro hřiště)

Aktualizováno: 15.10.2018 — 12:31

76 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. No, pokud jde o rituály k přivolávání deště, tak loni na podzim se v Jeruzalémě u Západní zdi modlilo docela dost lidí za déšť a výsledek byly masivní povodně, tak nevím, jestli to byl úplně nejlepší nápad :)

    1. Ja bych zacal v tanecnich vyucovat indianske destove tance. Vysledek bude stejne spolehlivy jako modlitba nebo pocitacovy model.

    2. A Beťka mi říkala, že kdybychom všechny vypnuly sušičky, pověsily prádlo ven a odešly do práce, bude pršet určitě. Vyzkoušela to v Havířově a tam to funguje. Vyhlásíme hromadné pračkové zaklínání proti suchu?
      :D

  2. Naše zahrada vypadá tak nějak podobně – některá místa katastrofálně suchá se spálenou trávou, za domem, kde bývá víc stínu, je docela hustá zelená travička. Ale! Přes léto se mi po celé ploše neuvěřitelně rozmnožil řebříček a ten tu trávu, která by i chtěla růst, dusí. Nevím, co s tím – kdyby měl někdo nějaký nápad… :) MLP je chemik, tak by na to šel s chemií, prý existuje přípravek, který zahubí plevel a trávě neublíží, ale tomu se zatím bráním.

    1. Jediný nápad, který zabírá je nechat ho růst – aspoň my to tak praktikujeme. Na jaře máme plný trávník pampelišek, později žebříček, taky jitrocele docela dost a sedmikrásek a jiného, pro trávníkáře nestravitelného býlí (rofl) . Ale je pravda, že jsme nikdy nebazírovali na trávníku ale fotbalové hřiště či anglický park. Byli jsme rádi, že se nám to zelená – což letos po hříchu se nezelenalo. Nu což, počkáme, co na to řekne jaro …

  3. U nás je to jako přes kopírák. Asi budeme muset vyslat někoho kdo uprosí Dešťovou vílu o trochu deště. /a to ještě začali kácet v lesích na Ještědu pro rozšíření sjezdovek/ Ještěd byl vždycky zásobárnou vody. Nevím jak dlouho si to nechá dědek Ještěd líbit a nenechá nás na holičkách.

    1. Dlouho ne. Ta hromada šutru vyschne během velmi krátké doby. A odnese to jak strana k Liberci, (povodí Nisy), tak strana k Č. Lípě. (Povodí Ploučnice).

  4. Když jsem bydlel v Salamnce, bylo přes 40 dva měsíce v kuse. Za šest měsíců pršelo v součtu možná 2 hodiny. Je to 900 metrů nad mořem na náhorní plošině, tedy vše stéká dolů. A stejně tam město fungovalo úplně normálně. Tak nevím, kde tu vodu brali.

    1. Huhu, na takovém místě bych žít nechtěla – i když je jasné, že místní se s tím museli nějak poprat. kdyby to nešlo, tak tam nežijí…

      1. Koukám, že už jsem zase v Kalifornii! To tady už dávno nebylo…
        Taky se mi Dedeník špatně načítá. U vás je to normální? :)

  5. My máme asi štěstí, že u nás na pozemku před chatou se to docela zelená.
    Máme tam vlhko, a tak i když jsme letos moc nesekali, tak přesto je tam tráva zelená.
    Trávník jsme také kultivovali, neboť předchozí majitelé se tomu v posledních letech moc nevěnovali.

    1. Přemýšlím o tom, jestli nevysít nějakou suchu odolnou trávu. Jenže ta bez vody taky nevyklíčí… uvidíme, jaká bude zima a příští jaro.

      1. Jedině australský Spinifex, ten vyklíčí i s minimální zásobou vlhkosti v půdě. Jenže hrozí nebezpečí, že se z něj stane invazivní druh, rozšíří se do volné přírody a zničí postupně veškeré přirozené biotopy – viz případ bolševník! Z několika semen, které zasadil Metternichův zahradník v Kynžvartském parku se rozšířil prakticky po celém území Čech až na levý břeh Vltavy a vyhubit se ho nedaří, přestože se na tom pilně pracuje několik let.

  6. Asi nemá cenu si dále stěžovat, i střední Čechy a zejména Polabí, jsou vyprahlé až běda. Tady už obce, kde nebyla voda a do studní si ji lidé nechávali dovážet , jsou přes dvacet let. Teda skoro už nejsou, protože si zavedly většinou vodovod. Ale stejně bychom se měli zamyslet nad tím, jak vodou děsivě plýtváme. U nás u každého nového domu bazén, u starších tak 1:3. Sprchujeme se minimálně dvakrát denně. Když někomu řeknu, že jsme se celá rodina koupali v jedné vaně, dostává osypky. Byly jsme dvě partaje na jednu studnu a musely jsme si se sousedkou rozepsat, kdy budeme prát. Naučila jsem se vodou snad šetřit, i když v poslední době, co zase máme vodovod, jsem se asi rozmazlila. Takže budu muset svůj vztah k vodě přehodnotit. Tak jako se učíme třídit odpad a snažíme se odpady minimalizovat, budeme muset najít cestu k hospodaření s vodou

    1. Inko, „vodní cesta“ různých výrobků by mě taky zajímala. Dost děsná je spotřeba vody na leden litr piva – to jsem tuhle někde četla a byly to stovky litrů (ano, započítali i chmel)

    2. Dobrá, tak já se přiznám – v ty největší vedra a sucha jsme se sprchovali sice denně, ale v lavóru – vodu jsme pak použili na zalití růží. Přežily …

      P.s. asi zase něco poondilo s časy jednotlivých příspěvků – já mám například na předchozím příspěvku 2,20 (rofl)

      1. přesně – než doběhne teplá z kotle do sprchy, chytám vodu do kyblíků a tou pak zaléváme bytová kvítka :-) než zrealizujeme akci „šedivka“. čtvrť, co bydlíme, stojí víceméně na pramenech, takže sousedi naopak stále čerpají vodu ze sklepa, ale stejně je potřeba myslet dopředu.

        1. Na to existuje jednoduchý recept: Rozvod teplé vody na kanci nastavit a další trubkou napojit na zpětnou klapku, oběhové čerpadlo, (stačí to nejmenší a nejslabší) a přes T kus na přívod studené do kotle. voda v teplém potrubí tak bude v neustálém pohybu a na kohoutku bude teplá okamžitě. Sice to bude stát něco tepla, vyzářeného do okolí, (rozvody teplé vody je tak jako tak vhodné důkladně tepelně izolovat) a něco elektřiny, ale úspora na vodném a stočném bude vyšší.

    3. Inko také mě to už napadlo, že budeme muset šetřit s vodou.
      Ale když já jsem tím sprchováním rozmazlená.
      A vzdát se toho zatím nedokážu.

      1. jo Míšo,když ti pak neteče,tak máš sprchování vyřešený…v létě jsme přežili na Beaveru jen s lavorkem vody a žínkou na osobu denně…. a to jsme tím ještě zalili trávník nebo stromy… a vod abyla jen na vaření..lidi si mohli vybrat,buď se najedí nebo umejou….

        1. Nejvyšší čas sehnat proutkaře, najít pramen, zavrtat, osadit ponorné čerpadlo a do sklepa tlakovou nádobu. A je po suchu.

            1. Pro vodu se na většině míst musí hlouběji, vrty se běžně dělají 30 m hluboké, v r. 2002 stál metr hloubky 2.000 Kč. Ale to je investice, která se velmi rychle vrátí, kubík vody, vyčerpané Nautilou, vyjde na max. 6 Kč. (hodina běhu třífázového motoru o výkonu 1 kW)

              1. Až tak rychlý návrat to není, je nutno ještě pořídit čerpadlo, které do hlubokých a úzkých vrtů (160 mm vrt se výstrojí smrskne na cca 120-130 mm)není za hubičku, ale 10000+. Pokud je ve vodě písek, musí se pořídit filtry, jeden hrubší před nádobu (dá se čistit), druhý za nádobu, většinou nečistitelný, patrona cca 200 kč, životnost 2 -4 měsíce podle množství písku a kalú. A mezitím se to čerpadlo pokazí… Máme vrtanou studnu, 34 metrů, i po osmnácti letech se pořád nějaký písek vyskytuje, ale voda zatím nedošla.

                1. Já jsem si nechal udělat vrt o průměru 25 cm, takže větší stálá zásoba, nautilu jsem koupil za, tehdy 22.000 Kč v nerezu a se zárukou na 50 let a písek řeším čistitelným filtrem ve sklepě před záklopkou, čistí se jednou za půl roku. Jenže veškerou instalaci jsem si udělal sám a podle sebe, takže 100% funkční a naprosto blbuvzdornou.

    4. Kdysi jsme se ve škole učili, že oblast s nejméně srážkami je Rakovnicko. Jak to tam teď asi vypadá…

    5. Myslím si, že my si trháme tričko zbytečně. Někde jsme četla, že obyvatelstvo má spotřebu vody asi 20%, zbytek jsou firmy a těm nikdo neříká, že mají šetřit, líp se to vykládá obyčejným lidem.

      1. Jo, já vím, ale na druhou stranu, lidé musí začít s vodou hospodařit, jak v malém, tak ve velkém. Tak jako se u výrobků dá změřit uhlíková stopa, měla by se měřit i spotřeba vody. Takhle třeba džíny… Je spousta lidí, kteří si vybírají, co koupí a takhle by měli možnost přispět

    6. chtěla bych v každém případě domů systém na splachování šedou vodou…zatím ( díky Bohu ) je voda ve studni vysoko i po tomto suchém létě a samozřejmě máme vodu z řadu, protože jsme ve městě. ale plýtvání mi vadí a chci s tím dělat, co můžu.

      1. Šedivá voda nijak nemění množství spotřebované vody. Jen snižuje náklady uživatele, protože je levnější (nebo by alespoň měla být), než voda v pitné kvalitě. Je to jen jeden takový malý okruh navíc, než voda stejně odejde do čističky nebo je vylita na zahradu.

        1. Samozřejmě že spotřebu snižuje! Protože vodu použiješ opakovaně, tedy skutečná spotřeba je menší. Ve zkratce – voda z umyvadla neteče do odpadu, ale do nádrže záchodu, tedy na ten záchod spotřebuješ o to méně vody pitné. Pokud stejně využíváš vodu dešťovou, opět máš o to menší spotřebu vody pitné.

          1. Máš nižší spotřebu pitné vody, to nepopírám, ale celkovou spotřebu vody máš pořád stejnou (tedy pokud se nerozhodneš používat méně vody). Ledaže by sis to lila rovnou z toho umyvadla do záchodu, což asi není většinou ten případ. S dešťovou je to totéž. Je to samozřejmě dobré řešení za předpokladu, že rok, jako je tento, je v našich zeměpisných šířkách výjimkou. Toť otázka.

            1. Část vody použiješ dvakrát, takže celkovou spotřebu (tedy to co ti přiteče) i odpad (to co od tebe odteče) máš o tuto část nižší. A je to tedy úleva nejen pro peněženku.

              1. Záleží na tom, o čem se bavíme. Jestli o systému, kdy si doma sléváš do kýblu vodu po umytí, po koupání, po mytí nádobí a po praní a pak s ní zaleješ záchod, ale tam snad trend nesměřuje. Nebo vlastní dům s vlastním zařízením na recyklaci. Anebo napojení na dva vodovodní řady – pitnou a užitkovou. Tím směrem se to asi bude vyvíjet, protože je zbytečný luxus splachovat záchod pitnou vodou, ale to bude asi řešení nadlouho. Množství vody, které ti projde domácností, bude pořád stejné, jen část z ní by měla být levnější.

                1. Ideální kombinace – studna s darlingem na ,,užitkovou“ a kohoutek v kuchyni, jako jediný, napojený na veřejný vodovod. Vodné a stočné se platí z toho jediného kohoutku, takže náklady na vodu odpovídají její ,,užitné“ hodnotě a pokud je studna dost hluboká, šetřit se až tak moc nemusí. (30 m hluboký vrt na chatě, v žule mi stále dává 0,7 l/s a Nautila s tlakovou nádobou 300 l to jistí).

          2. ono to má, jak jsem načetla, víc variant – buď jen ten okruh s čističkou nebo i zapojení nádrže na dešťovku a další. pro nás by stačil okruh vana-umyvadlo- WC. samozřejmě, že potom voda stejně odejde do čističky, ale primárně se jí nespotřebuje tolik. když připočítám, že zaléváme ze studny, tak by se pěkně ušetřit dalo (i peníze).

              1. My máme spešl okruh na záchody ze studny- místní voda je mělko a je tak kvalitní, že na nic jiného se moc použít nedá.

                1. to je taky dobré – v domečku byly původně taky dva rozvody, ale už nejsou spolehlivě funkční, takže jsme nechali vytáhnout rozvod ze studny na zalévání a do koupelny plánujeme akci “ šedivice“ zatím je to ve fázi zjišťování a plánování/rozpočtu.

              2. Většina splachovacích systému jakkoli znečištěnou vodu neskousne. Napouštěcí zařízení navíc potřebuje tlak a vypouštěcí systém by velmi rychle přestal těsnit. Takže by bylo potřeba modifikovat vybavení nádržky splachovače. Kdysi dávno se vypouštěcí systém dělal tak, že uvnitř byla stojatá ohebná trubka s hořejškem, zahnutým do roviny a vyčnívajícím nad hladinu. Zatažením za šňůrku se trubka ohnula ke dnu nádržky a stala se z ní tím pádem násoska, takže nikde nebylo žádné těsnění a bylo to naprosto spolehlivé, nejspíš proto se to už nedělá.

    7. Dnes jsem projížděl s balíčky i Hostivař a s údivem jsem konstatoval, že Botič je skoro na normálu a také jsem měl zajímavý rozhovor:
      Píp – píp… Dobrý den, zásilková služba.
      Já jsem dnes, (v úterý odpoledne), zjistila, že jsem měla dva zmeškané hovory; proč jste mi volal?
      V pátek jsem vám vezl balíček, telefon nikdo nebral a zvonil jsem také marně.
      Já byla na zahradě a telefon jsem nechala doma A ten balíček nutně potřebuji, kdy mi ho přivezete?
      To nevím, ale dnes to rozhodně nebude, nemám ho naložený.
      Já ho potřebuji a budu si stěžovat!
      Paní, to klidně můžete, kdybyste měla v pátek telefon u sebe, mohla jste ho mít už v pátek! Takže až příště dostanete SMS, že v den D a hodinu H vám přivezou zásilku, buďte doma a buďte na telefonu! Hezký den.
      pí,pí,pí… IQ některých jedinců se až hvězd dotýká. (rofl)

  7. To jsou podrůstky. Zbavit se jich v podstatě nedá, nerodí a jsou tuhé a houževnaté. Pro mě byly vždycky jen k vzteku, protože na dvakrát ročně sekané obrovské zahradě se kosou pak už podetnout nedaly.

    1. Aha, díky. Já to neznám, protože je to přímo před domem a normálně se tam seče dost nakrátko – chodí se tudy do dřevníku…

  8. U nás na Zemplíne je to podobné a ako bonus v obci nemáme vodovovod a voda v studni je už skoro na dne.

      1. Tak zase pokud by za to byl déšť, půjdu umývat i skleněný mrakodrap. Tady jsou všude jen moře prachu, jsem zvědavá kolik stromů to nedalo (uvidí se na jaře), trávník už ani nevím jak vypadá. V sobotu jsme šli kolem malého nebesáku – ve zbytcích vody se tam tísnily mraky ryb – jestli rychle nezaprší, je po nich. A tak je to se vším. Země nutně potřebuje (rain) a prosím, ne všechnu chybějící vodu najednou!

        1. Ve Francii to s přivoláváním deště přehnali a teď tam mají povodně. Takže s tím čarováním bych to raději nepřeháněl. A prý má sprchnout o víkendu.

    1. tak jo – dokud je takhle hezky :-) mohla bych si od Šárky Jednokočky půjčit strojek na mytí oken – nebo přivolání deště funguje jen na systém voda-hadr-ruka?

        1. nene, mě to nevadí umývat ručně a Davidovi taky ne :-D ale když je potřeba zaříkávat déšť…tak se hodí každá posila :-)

    2. Už nefunguje žádný zaříkání. Už jsem tady psala, že vždycky když jsem šla ke kadeřnici tak byla alespoň přeháňka, uvidíme, že neuvidíme zítra.

  9. O suchu a letošním létě raději nemluvím, protože ještě teď jej mám stále před očima
    https://img30.rajce.idnes.cz/d3002/15/15450/15450451_6eeb93d890a808ecd576e95367ff46b2/images/DSC04302.jpg?ver=4
    35 let krásně rostl kónický smrk a i když jsem jej zalévala letošní léto nevydržel. U sousedů je to podobné. Tu obrovský jalovec, tu cypřiš. Borovice, smrky už opadaly.
    Ty malé slivoňky jsou možná z kořenů. Toho se zbavit nedá. Máme takovou sladkovišěň a ta tak odnožuje, že se po trávníku v době nesekání nedá přejít ani v pohorách ;) . Když se objeví podnož mezi kytkami tak se nedá odstranit ani hloubkovým kopáním. Platí na ně jenom chemie a to stejně dočasu. Za to je tahle sladkovičeň odolná vůči všemu, dokonce i proti suchu. Je to stará odrůda z meziválečného období.

    1. Jediné, čemu sucho nevadí, jsou divoké špendlíky u silnic. Těm nevadí vůbec nic a každý rok bohatě plodí. Takže až vám stromy uschnou, k čemuž může příští rok dojít, protože bude ještě sušeji a tepleji, vysaďte si špendlíky a trnky. (ty je potřeba nechat přejít mrazem, nebo projít mrazákem). S minimální námahou zaručená úroda. :D

      1. Smrk koření velmi mělce, takže sucho ho velmi snadno zlikviduje. Když se podíváte na vývraty po vichřici, je to jasně vidět. Hned u povrchu kořeny prorostlý koláč tak do půl, až metru hloubky a dolů jediný kořen, který, když nevydrží, jde smrk dolů.

        1. A počítejte s tím, že bude hůř. Každý den vychrlí letadla do horních vrstev atmosféry přes tunu CO2, takže vrstva skleníkových plynů neustále narůstá. Jediné, co by pomohlo, ale není realizovatelné, by bylo leteckou dopravu pustit do max 150 – 200m výšky nad terén a ten kožich z CO 2 nějak dostat dolů, kde by ho rostliny zpracovaly.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD