BTW: O ceně „malé“ kultury

Sedíme u stolku pod podloubím na jaroměřském náměstí a v příjemném teplém podvečeru si užíváme prima muziku. Spolu s námi poslouchá folkovou skupinu Altán trio tak padesát dalších lidí a kolem vládne nakažlivá pohoda. Zastavení uprostřed pracovního týdne – navíc se skleničkou vína u ruky.

 

„Poslouchej, šla bys ve středu na koncert?“ zeptal se mě začátkem září Martin poté, co si prošel své e-maily. „Kam a na co?“ zeptala jsem se podezřívavě – jaký koncert může být ve středu odpoledne? „Nějaká folková muzika, na náměstí v Jaroměři. Pod podloubím u vinotéky,“ upřesňoval Martin. Žasla jsem – v Jaroměři jsou až takhle aktivní? To zní opravdu dobře! A tak jsem na to kývla.

 

Altán trio

 

Teprve později jsem zjistila, že to byla jedna akce z celé série, která se jmenuje „Jaroměřské náměstí žije – podzim 2018. Po dobu sedmi týdnů, od 22. 8. do 3. 10. se tu ve středeční podvečery konají koncerty pod skoro širým nebem. Oživuje to náměstí a nechává lidi, aby si užili chvíli hudby a společnosti v době, kdy náměstí obvykle usíná. Organizátorem celé akce je oficiálně Vinotéka u Sv. Mikuláše, což znamená manželé Vlasta a Stanislav Rudolfští.

A tak jsme se ve středu 5. září odpoledne našli v houfu dobře naladěných lidí, kteří před vinotékou seděli kde se dalo, popíjeli víno a báječný burčák (ti kdo neřídili – já si počkala až domů:)) a poslouchali, jak hrají a zpívají muzikanti ze skupiny Altán trio, která měla ten den pět členů, když počítám i občas hostující dcerku kapelnického páru.

 

 

Folk není obvykle naším preferovaným hudebním stylem, ale víte, že bych neměnila? Příjemná hudba vytvářela na náměstí pohodu aniž by obtěžovala nezainteresované příliš hlasitým duněním, některé z písniček lidé zpívali s sebou a bylo vidět, že většina přítomných se nějakým způsobem zná.

A já jsem si v tu chvíli zase uvědomila požehnání, jaké přináší do lidských komunit něco, co si já pro sebe nazývám „malá“ kultura. Tedy koncerty, vernisáže, divadelní a šermířská představení pořádaná místními umělci nebo uměleckými spolky. Takovými, které oficiální kultura nezná, protože jejich působení je lokální a do hlavních zpráv to nedotáhnou. Přesto se kolem takových akcí shromažďují nadšení lidé, kteří dokáží aspoň občas vyburcovat ostatní k tomu, aby se sešli a sdíleli něco příjemného.

 

 

Ale nejde jen o umělce – aby to v komunitě žilo, jsou potřeba tři skupiny lidí. Jednak to jsou organizátoři – akční lidé ochotní investovat svůj čas a úsilí do vymýšlení, příprav a uskutečnění akcí pro ostatní. Potom to jsou umělci – tedy tvůrci obsahu takových akcí. I oni do své činnosti investují zaujetí, tvořivost, úsilí a peníze. Bez organizátorů by ale většinou neměli jak výsledky svého snažení ukázat. A třetí důležitou skupinou jsou diváci – účastníci akcí. K čemu by byla ta veškerá práce, kdyby lidé nepřišli?

 

 

Kondenzační jádra takovýchto aktivit se dají najít na různých místech. Ve Dvoře Králové to jsou například muzeum, knihovna a základní umělecká škola, někde to jsou spolky, jinde majitelé hospod, kaváren nebo – jako v případě Rudolfských – vinotéky. Například mě překvapilo, kolik různých hudebních folkových minifestivalů se v okolí koná! Netušila jsem to, protože obvykle na takové akce nechodím, ale potěšilo mě to.

 

Ke skupině se přidal i organizátor akce Stanislav Rudolfský (zcela vlevo:))

 

Je dobrá zpráva pro každého, kdo si dělá o naši společnost starost – třeba nahlédnutím do internetových diskuzí. Skoro bych řekla, že takové akce a společenství jsou jedna z výhod života na venkově a v malých městech. A tak bych chtěla poděkovat všem, kdo neváhají obětovat svůj čas a námahu, aby přinesli do života svých spoluobčanů nějakou tu zábavu a pospolitost.

A zpráva pro ty ostatní? Neváhejte a jděte občas dělat diváky – šance, že se budete bavit a všední den se změní v nevšední, je vysoká!:))

 

Důležitý účastník koncertu – těch dětí, které se na něm vystřídaly!:))

 

Dnes se ptám jednoduše – vnímáte ve svém okolí existenci „malé kultury“? Co vás baví nejvíc? Patříte mezi diváky, organizátory nebo tvůrce?:))

Aktualizováno: 22.9.2018 — 21:32

31 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ačkoliv žiju ve velikém městě, tak zároveň jako bych žila na vesnici. Hanspaulka je v podstatě vesnice bez vesnických nevýhod :) Dvakrát do roka máme Hanspaulský hudební festival nebo jak se to jmenuje, ten letní je spojený se školní akademií. Je to moc příjemné. Hrají hanspaulské kapely staré i mladé, vloni pozvali i Václava Neckáře, to bylo skoro dojemné.
    Pár akcí pořádá i farnost u svatého Matěje, snaží se i místní hospůdky a vinárničky.
    Na mnoha akcích se podílí škola, takže jsou pro široké věkové spektrum nás vesničanů. Navíc paní ředitelka dokáže získat podporu z radnice.
    Máme se tu hezky.

  2. Dede, to muselo být hezké posezení! V našem malém městečku o žádných podobných akcích „pod podloubím“ nevím, ale „malé kultury“ tu přeci jen občas máme. Stará se o to místní kulturní organizace a plánují(zabukují) program na celý rok. Jsou to skoro vždy pozvané hudební skupiny (menší i větší – někdy taneční a pěvecké), které zastávku na jedno večerní představení v našem městečku zařadí do jejich turnéé. Platí se vstupné, které není drahé, my přesto chodíme jen tehdy, když je to hudba, která se nám líbí (což někdy není ani polovina). Ale velký sál je vždy plný, což musí organizátory velmi těšit.

  3. Co se týče koncertů, tak to u nás jako organizátor vede bratrská církev. No a pochopitelně obec, skauti, hasiči….. Akorát nám schází nějaký prostor, bohužel sokolové nebyli schopni se dohodnout a tak sokolovna pomalu odchází prakticky neopravitelně. Pokud se seženou dotace, tak asi multifunkční prostory v historické sýpce. Nicméně pokud člověk chce, je toho na výběr dosti. Bohužel když přijede velký orchestr stane se, že je více hudebníků…..než obecenstva. Vždycky se stydím

    1. Inko, chápu – nám se v obci sype hospoda a vypadá to, že jestli budeme chtít mít v obci jako obvykle předvánoční premiéru, budeme muset podepsat, že na pódium lezeme na vlastní nebezpečí :P

  4. jelikož nám každou neděli pořádají od května do října nedělní výchovné koncerty pod okny, tak já tohle přímo nenávidím…víte jak je hrozný nemoct si v létě otevřít okno od 16 do 18 hodin? Doma neslyšíte vlastní slovo, dole pod váma vyřvává někdo něco o 4 párech bílejch koní a nebo umírá při Jsi můj pán a to v podání dechovky,je naprosto šílený a když začnou hrát V Montgomery bijou zvony, tak bych lezla po stěně…takže buď prchám a modlím se,aby na našich akcích nebylo něco podobného (většinou bejvá) nebo jedu k mamce a vracím se po té 18 hodině….

    1. Sharko, chápu tvůj postoj – Baty taky trpí tím, že jejich náměstí má být „kulturní zónou“. Ne vždy se na lidi hledí, ale jestli se dají dvě hodiny přežít nebo se dá na tu dobu prchnout, tak co s tím, když akce trvá jeden a více dní?

      1. a zdrhej každou neděli….navíc,majitelé uzavírají smlouvy ve dny, kdy s enehraje, kdo tu kupuje nebo si pronajímá byt, to má jako překvapení…minule se rozčiloval jeden z podnájemníků a majitel mu na to řekl – že to je bonus!

  5. U nás je toho tiež dosť, dokonca máme niečo ako kultúrne leto s predstaveniami na námestí, máme pivný pochod po 13 miestnych krčmách, toť nedávno prehrmel jarmok (4 dni nemožné zaparkovať v okruhu 2 km od nášho baráku), každú chvíľu je niečo v Promenáde, kapely zvyknú koncertovať v neďalekom Kamennom mlyne. Nanešťastie som však už tak trochu (trochu dosť) „Kulturmuffel“, ako by povedali bratia Nemci, hromadné akcie ma neberú, davy mi vadia, hluk do noci a ohňostroje a petardy pri každej hovadine ma vytáčajú. Keď sa tieto hromadné akcie rozbehnú, tak miznú hranice medzi kultúrou a obťažovaním ostatných, hlukom aj následným bordelom. Nedávno si tak môj otec doslova pretrpel otváranie nového detského ihriska, financovaného známym reťazcom. Priamo pod jeho oknami sa 2 dni skvelo javisko, pred ním lavičky, na javisku celý deň jačali do mikrofónu moderátorky „baviace“ detičky a vedľa v stánkoch sa čapovalo pivo a rozdávali balóniky. Ihrisko pochopiteľe spoluotvárala kompletná miestna komunita bezďákov :-) . To všetko asi v 35°C. Je mi jasné, že to je už skôr marketing ako kultúra, ale išlo mi o to bezohľadné zamorovanie verejného priestoru…

      1. Jak je něčeho moc, tak je toho příliš. Radio, nebo TV se dá přeladit, nebo vypnout, v takovémto případě pomůže jen sabotáž, mající za následek přerušení dodávky elektřiny, což sice pomůže od kraválu, ale také od zásob v plné lednici, či mrazáku. U nás tohle naštěstí nehrozí, žádný vhodný plac poblíž není. (rofl)

  6. U nás to taky docela žije. Pravda, částečně za to může to, že jsme lázeňská obec a taky centrum LVA, ale i mimo lázeňskou a turistickou sezonu to tu není docela bez kultury. Moc se mi líbí letní kino na kolonádě, kde se promítají jednou týdně české filmy – bohužel, místní amfík je malý, takže filmuchtivý divák musí přijít hodinu před produkcí, aby chytl místo. Jinak se tu taky konají různé koncerty zcela zdarma (rofl) – tento rok to byly různé revivaly, my se bohužel trefili zrovna Karla Gotta (já to vzdala hned, Jeník až po Včelce Máje, tj. druhé písni). A letos jsem přišla kvůli zlomené noze o Bubnování, což mne moc mrzí.
    No a na zámku se konají docela velké akce – například koncertní verze známých muzikálů. Navíc různé výstavy, divadla (jak amatérská, tak profesionální), jarmaky, krojované hody, gulášfest … no, vybere si každý. Jó Lednice – tam to žije ;) !

    1. Ygo, vy tam u vás máte zábavy málem jako ve stolici… tedy myslím v Praze :D
      Hlavně, ať úspěšně srosteš a můžeš se účastnit – aspoň jako divák (každý, kdo tvoří, potřebuje diváky :D )

  7. Bydlím sice v Plzni, kde se to akcemi docela hemží. Ale o Plzni dnes nechci psát.

    Vloni jsme, jak jsem tu už psala, koupili chatu v Plasích. Jsme z tohoto městečka nadšení. Nejen, že je zde plná vybavenost a městečko je čisté a úpravné. Malou kulturou to tu také žije. Během léta tu probíhají na louce za klášterem koncerty různých kapel. Město pořádá spoustu zajímavých akcí.

  8. Bydlím na dědině, takže malá kultura tu je. Sice by jí možná mohlo být kapku víc, ale nač si stěžovat. Spolky tu pořádají plesy, jen tak dohromady daná tlupa lidí občas uspořádá výstavu „ukaž, co umíš“ a třeba myslivci s rybáři pořádají obecní zabíječku- prase se nevraždí, jen se zpracovává. Osobně patřím k té tlupě „ukaž…“, jako šermíři pořádáme Den Brna pro město, které to v podstatě moc nezajímá, ale lidi přijdou- no a našlo by se určitě ještě něco dalšího :) Jo taky účinkujeme na Zarážení hory na Vrbici (ahoj Ygo) :)

    1. Na konečné busů MHD je taková malá nálevna, zvaná ,,domeček“. A každý čtvrtek se tam sejde parta amatérských muzikantů a hrají country, za kafe, za pivo… prostě co jim kdo poručí. A je to lepší, než nějaký rádoby hogofogo ples v opeře. A kdo chce, může si od nich koupit za dvacku CD, která si vyrábějí sami. To je hrůza, co? OSA z toho nic nemá, kulturní agentury také ne a Babiš jakbysmet. Přitom o kus dál ležící kulturní dům zeje prázdnotou. (rofl)

    2. Kvůli zlomenině jsem přišla nejenom o lednické Bubnování, ale i Zarážání hory! Třebas na rok to vyjde.

        1. Chodím s „malou a lehkou“ sádrou (nebo co to je za materiál), ale začíná na mne působit klaustrofobie … začínám mít nutkání řvát hrůzou a tu modrou příšernost si servat z nohy. A přitom si můžu blahopřát, že ji mám jen nad kotník a vlezu do kecek. Ale když s tím se tak blbě chodí – připadá mi, že tu nohu mám ve svěráku a píšťalu mám celou omlácenou o to, jak mi konec sádry do ní pořád naráží. Venčení psů je čiré utrpení, protože pořád nemůžu dojít na techniku chůze v malém lyžáku – jestli tu nohu vytočit do strany nebo šlapat přes špičku či se pohybovat krok sun krok …

          1. Když jsem měla sádru, klasickou s kramflíkem, po koleno, tak jsem tu nohu lehce vytáčela a chodila jsem s franckou, bez ní to vůbec nešlo, i tak to byl krok sun krok, s tím znehybněným kotníkem to moc líp nejde :-(

          2. A na venčení by ses měla vykašlat, Jeník má taky nohy a bez sádry. Nejen, že ti to taky může blbě srůst, ale bude tě fest bolet v kříži…

          3. Eh, Ygo, lity lity… ale Iva má pravdu, nepřeháněj to s tou chůzí a nech psy v nouzovém režimu, než dojde domů Jeník. Jinak si ta záda budeš srovnávat ještě dávno potom, co noha úspěšně sroste.
            Jinak na tu snahu zjistit, jak sakra vlastně chodit, si pamatuju z doby, kdy jsem (ě: července!!!) po pádu z koně dostala sádru od kotníku až po kyčel. Když jsem na to konečně přišla, tak mi ji po 6 týdnech sundali – a já pro změnu nevěděla, jak chodit bez ní!
            A šestnáctiletá holka samozřejmě nedostala ani hole ani rehabilitaci… Jen v tomhle věku se prostě člověk hojí podstatně snáz než později:))

            1. Dede, tos mi připomněla jednu kočičí příhodu – doufám, že se Tě to srovnání nedotkne :D . Kočička Rozárka si kdysi zlomila nosný prst na levé zadní (MMCH v sobotu v poledne, když už naše veterina měla zavřeno, takže jsme museli do veterinární nemocnice – to zvířectvo si fakt dovede vybrat správný čas). Bylo to zřejmě hodně bolestivé, protože se změnila v lítou šelmu, k noze mě nenechala ani přiblížit, vrčela, syčela, ječela a byla připravená mě rozcupovat. Chodila jen po třech a vypadala pomalu na zhroucení. Na veterině jí udělali takovou krásnou pevnou barevnou bandáž, vypadalo to, jako kdyby měla místo nohy paličku na buben :D . Zpočátku z toho šílela, neuměla s tím chodit, poskakovala po třech a snažila se to setřást nebo strhnout, ale drželo to výborně. Po pár dnech přišla na to, jak s tím chodit. Měla to taky asi šest týdnů (mezitím pár převazů) a když jí to pak sundali, tak zase neuměla chodit bez toho a ještě pár dní zase hopkala po třech.

              1. Samozřejmě, že mi to nevadí – on je to obecný problém :D Jen bych Rozárce záviděla, že měla k té kulhavé ještě tři další nohy – po třech to přece jen muselo jít líp, než po jedné:))

    3. Matyldo, máte na dědině živo, ne že ne:)) Mně se líbí ty hody… Zjistila jsem, že naše víska prý kdysi slavívala Vavřineckou pouť. Tak uvažuju, jestli by nestálo za to něco vzkřísit – aspoň muziku, koláče a tak :)

      1. U nás se pouť vzkřísila, ženský pekly koláčky a zákusky a bylo tam i jiných pár věcí a atrakcí pro děti. Jenže nějaký šťoural, a víme kdo, si postěžoval na pravých místech, že se nedávají stvrzenky a peče se to doma bez hygienické kontroly a je po ptákách. Pouť není, holky se na to vykašlaly, že se nenechají buzerovat.

        1. Marsko, pařez zůstane pařezem a vůl… vykašlete se na něho. Jeden takový *** přece nemůže kazit radost všem okolo, ne?

          A musejí se ty koláčky prodávat? Co je rozdávat a mít vedle krabičku Kuchařce na rum? Štamprlička za 25Kč? :) (Jo, je to pro zlost, ale kdo chce, hledá způsoby. A panu *** bych nějak pěkně, například cedulí u každého stánku, poděkovala za jeho péči o zvýšení kreativity všech, co chtějí udělat něco pro všeobecnou potěchu. Tyhle lidi fakt nemám ráda, sami nic neumí a jen prudí.)

      2. muziku v hostinci, kterej se sype- no as to by byl důvod ho opravit a získat dotaci na obnovení tradice, pokud něco takového je..a myslím, že určitě je,jen se to bude jmenovat mnohem šílenějc…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD