BTW: Chůze

Minulý (námi prodloužený) víkend jsme s Martinem strávili v Nice – první dva dny typicky povalovacím kavárenským způsobem. Když jsme se nerochnili v moři, procházeli jsme městem a v horku vyhledávali zastíněná místa, kde nám nabídli něco k pití.

 

Měla jsem tedy spoustu času koukat na lidi a já koukám na lidi moc ráda. Díky nejvyšší možné sezóně jsem se ani chvilku nenudila. Ráda odhaduju – kdo to asi jde? Rodina s dětmi bývá nejčitelnější, hned za tím jsou kamarádky. Stejně čitelné byly páry starších lidí – u mladších to už začalo být ošemetnější.

Někdy jsem opravdu netušila, jestli jde o milence nebo třeba o otce s dospělou dcerou. Starší ženy se zajíčky moc vidět nebyly a syna s matkou poznám (to ty zkušenosti:)) Zajímavé byly lidské skupiny – příbuzní? Známí? Když měl člověk čas hledat rodinnou podobu, tak to umělo být i napínavé!

Jak říkám, jsem velmi zaujatý pozorovatel, takže mě brzy praštila do očí jedna dost udivující okolnost – jak málo lidí hezky chodí! Přitom by se dalo říct, že hezká pružná chůze je základ zdravého pohybu jedince. Chápu kulhání a potíže lidí starších nebo nějak postižených. Ale proč se tolik na pohled zdravých lidí různě hrbí, chodí tvrdě nebo obecně nějak nepravidelným krokem? U žen to platilo v mnohem větší míře než u mužů.

 

Promenade des Anglais, Nice – večerní procházka

 

Začala jsem přemýšlet. Všichni nemohou být lajdáci se zanedbanou tělesnou schránkou – budou tam další důvody. A také ano. Z laického pozorování jsem vyvodila dva běžné důvody nehezké chůze u žen – nepřekvapivě to byly boty a maličko překvapivě to byly kabelky.

Bylo horko, až děsné horko – jako všude v Evropě v těch dnech. To vede i u mladších lidí k tomu, že nohy po delší chůzi trochu otékají, takže umějí dřít i boty, které jsou za normálních okolností pohodlné. No a když vás dřou boty, nejdete prostě hezky nejdete.

Chůzi samozřejmě kazí boty nevhodné – a to jak úplně placaté, tak ty s vysokými podpatky. Nevěřili byste, ale já na ulici neviděla jedinou ženu, která by šla na vysokých šteklích hezky! Obvykle se snažily držet tempo s muži (na které v těch botách zřejmě chtěly dělat dojem:)) takže mírně v předklonu kvapně cupitaly jako cirkusoví koníci.

Co mě šokovalo byly dvě slečny (nešly spolu, viděla jsem je zvlášť v průběhu dvou dní), které si v teplotách nad 30 stupňů vzaly na nohy kotníkové kozačky na vysokém podpatku! Kromě toho, že šly jak postřelené kačeny (boty měly obuté naboso), tak bych nechtěla být u toho, když si později ty boty sundaly…

 

Večeře v uličkách staré Nice

 

Nejhezčí chůzi měly nepochybně dívky a ženy v kvalitnějších sportovních botách nebo lepších (tedy ne úplně plochých) sandálech. Když nepěkně chodili muži, bylo to spíš lajdárnou než nevhodnou obuví.

Pokud jde o kabelky, tak chůzi žen nerušily pouze ty, které měly ženy křížem přes rameno, tedy způsob, jaký módní experti zavrhují (styl pošťácká brašna:)). Kabelky přes rameno, ať už s dlouhým nebo krátkým řemenem ženy vždy v chůzi nějak vychýlily, nebo jak to říct – podle toho, jak jim z ramene při chůzi padaly.

Klasické kabelky zavěšené na předloktí v ulicích – v plné letní sezóně mezi davy turistů – v podstatě vidět nebyly. Pokud tak bylo něco nošeno, byly to plážové tašky. Ty chůzi ovlivňovaly hlavně tehdy, pokud byly velké a se zátěží:))

 

Opět promenáda:))

 

Samozřejmě, že jsem se zamyslela i nad sebou! Jenže já mám trable s páteří, takže výběru bot – i na horké letní chodníky – věnuju dost pozornosti a moje kabelka je malý kožený baťůžek, který nosím na zádech. Módně jsem prakticky out, ale myslím, že chodím slušně… Možná i proto, že musím!:))

(Foto – MartinR:))

 

A tak se vás dnes ptám: jak se v létě chodí vám? Jaké botky vám nejlépe pomáhají uchodit povinné denní kilometry? A jak nosíte kabelku vy?:))

 

A v téhle fontáně chodili hezky skoro všichni – víte, jak to krásně ochladilo horkem umořené nohy?:))

Aktualizováno: 26.8.2018 — 20:57

41 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Kilometry nachodím v lese se psem, se sportovními sandály nebo botkami s průstřihy na nohou. Kamkoliv jinam nosím v létě páskové sandály na podpatku. Držím se zásady, že sportovní boty jsou určené pro sport. :) Naprosto nechápu módu tenisek na léto – to, že bych měla mít v horku nohu zašněrovanou přes celý nárt mi připadá dost nekomfortní. Na začátku léta jsem tenisky obhlížela a hledala aspoň nějaké s průstřihy, leč neuspěla jsem. Tak prostě nejdu s módou.
    Na správné držení těla, když už se tu o tom mluvilo, mám jednoduchý návod. Uvědomit si spodní špičky lopatek a tyto lehce tlačit dolů a k sobě. Tím se samovolně narovnají záda, rozšíří hrudník, vypnou prsa a i to břicho se zatáhne. V podstatě drobný pohyb, ale s výrazným efektem. Takže děvčata, kdykoliv si vzpomenete – špičky lopatek k sobě a dolů! :)

  2. Doby, kdy jsem běhala celé dny v lodičkách na podpatku, jsou nenávratně pryč. I když je pravda, že ani v mládí jsem nikdy neměla nějaké extra vysoké podpatky, to mi bylo nepohodlné už tehdy a nedovedla jsem se přes to přenést. Na druhou stranu ale nemůžu nosit ani naprosto rovné placky, to mám pocit, že mám patu níž než špičku, že chodím po patách a padám dozadu. Takže ani žádné balerínky nebo placaté pantofle, ani tenisky, které bývají v podstatě taky takhle placaté. Takže nejčastěji nosím sandály nebo polobotky s malým podpatkem nebo prostě s patou výš, než je špička. Na kratší dobu nosím i „lodičkovité“ boty s malým podpatkem. A na sport solidní „botasky“ s pořádnou podrážkou, které musím při nákupu pořádně vyzkoušet.
    Poměrně často mě bolí a otéká kotník na jedné noze, důsledek frajersky neléčeného zranění z mládí, moje blbost. Zatím se to ještě vždycky samo zase spraví, ale časem to asi budu muset nějak řešit. Nejhorší peklo bylo, když mě před pár lety postihla plantární fasciitida. Je to problém s hlavní šlachou, která se táhne celým chodidlem od prstů po patu, může to být až zánět. Začíná to bolestivostí pat a časem se ta bolest rozšíří na celé chodidlo. Nejvíc to bolí, když se máte postavit a jít po třeba i krátkém sezení nebo ležení, úplně nejhorší je to ráno při vstávání. Belháte se jak stoletá chromá babka, chytáte se všeho kolem sebe a vidíte všechny svaté. Při chůzi se ta bolest po chvíli zmírní, ale delší chůzi s tím nezvládnete. A pak stačí na chvíli si sednout třeba v tramvaji (a to rádi využijete, protože nohy vás prostě bolí), a když máte vystoupit, jste tam, kde jste byli :D . V podstatě se to nijak neléčí, jen když jste v klidu, tak si protahujete a masírujete chodidla (dobré jsou taky takové ty různé masážní válečky, po kterých se přejíždí chodidly) a trpělivě čekáte, až tenhle očistec pomine. Trvá to řadu měsíců, přibližně tak asi rok, pak to opravdu přejde a to je krása! O elegantní chůzi po dobu, kdy tyhle potíže trvají, nemůže být ani řeč :D .

    1. Mně stačilo mít zánět či co ve šlaše (to je slovo brr) na vnitřní straně kotníku. Začalo to zničehonic, a jak píšeš, ráno vstát z postele byla hrůza. Jenže já tu postel mám v prvním patře… Ledování nepomohlo, měsíc jsem brala diclofenac, nepomohlo. Pořídila jsem si ortopedické vložky na míru, prý plochá noha to mohla způsobit, bylo to ještě horší. A pak jsem někde dřepla, strašná rána v kotníku a zničehonic mě ten zánět přešel během minuty ;) . Asi to nebyl zánět, ale při nějakém špatném šlápnutí se mi ta zpropadená šlacha posunula a zablokovala někde, kde neměla co dělat. To byla paráda, chodit bez pajdání. A teď má být ráda, že aspoň pajdám a nejezdím na vozíku (pravil švagr (devil) )

      1. S tou ránou v kotníku jsi mi připomněla, jak mě před lety bolela záda v oblasti bederní páteře. Byla to hrůza, jak permanentní oustřel, ale šlo to i do obou stran, nepomáhalo nic. Chodila jsem jak prkno, sedat si nebo se sehnout bylo něco příšerného. Dokonce už jsem si i myslela, že jsou to snad ledviny, protože už mě v těch partiích bolelo všechno. Už jsem chtěla jít k doktorovi. Ještě jsem jela na dovolenou. A tam jsem jednou ráno ležela v posteli na břiše a jak jsem chtěla vstát, tak jsem se tak nějak překroutila jako do vývrtky, strašná rána v zádech a jak mávnutím proutku bylo po bolesti. Ani jsem tomu nemohla věřit! To byl tenkrát nejkrásnější den dovolené :D .

        1. Tak tohle jsem zažil také, kdysi dávno jsem na zahradě vykopával pařez a jak jsem se hezky do výšky rozmáchl krumpáčem, nějak se mi hnuly záda. S kopáním, byl okamžitě konec, bolet to sice brzy přestalo samo, ale od té doby, jsem tak nějak cítil, že něco není v pořádku, ale udržoval jsem to v klidu masážemi a termálními koupelemi. Jenže před pěti lety se plotýnka rozhodla, že toho má dost a začala stávkovat a to velice důrazně. Přijela sanitka, naložili mne na vozík a odvezli na neurologii na Bulovku, protože jsem nemohl chodit. Druhý den udělali CT, přeložili mne na ortopedii, další den MR a: Máte vyhřezlou plotýnku, operace, vzhledem ke stavu srdce, nepadá v úvahu, dostanete vozík a prášky oblbováky. To jsem rezolutně odmítl s tím, že než na vozíku, tak raději ve Strašnicích proletím komínem a podepsal jsem revers. A stal se zázrak. Po čtyřhodinové operaci, (nějaká spešl narkóza do žíly), jsem se probudil na ÁRU, bylo mi dobře a nic nebolelo. Po týdnu jsem byl opět šoupnut na neurologii na pozorování a další týden jsem odešel po svých domů. Prý ten vyhřezlý rosol odstranili a do skořepiny té plotýnky nacpali nějaký speciální plast, který prasklou skořepinu slepil a stabilizoval, takže plotýnka zůstala na místě a funguje líp, než zdravý originál. (rofl)

  3. Už několik let nosím v levé botě pod patou vyrovnávací vložku, teprve po padesátce jeden lékař zjistil, že mám levou kratší a z toho mám bolestivé prblémy v SI zkloubení. Jeden problém vyřešen. Jenomže po pár letech bolesti v Choppartově kloubu na nártu. Opět tento lékař určil spadenou podélnou klenbu, nasadil vložky, se ktzerými se nedostanu do všech bot, takže pro mne jsou dobrým řešení běžecké boty na asfalt, jsou měkké, odpružené, do nich narvu ty šílené vložky, které mi pomáhají a – chodííííím. Hi, hi, módní diktát je mi k smíchu. Kabelky i kabely nosím přes prsa a u těch kabelek kde ucho nebylo dostatečně dlouhé si jej nechám prodloužit u brašnáře. Baťůžek se mi neosvědčil, neboť moje popojížďky autem jsou opravdu popojížďky s neustálým nastupováním a vystupováním a soukání do baťůžku – no jsem líná lemra. Takže jdu opět proti módnímu trendu a jsem ráda, že jsem – out :D . Baťoh nosím jenom ven, do přírody. Musím mít volné ruce (chytat psa nebo mám v ruce foťák). Na kratší prochajdy nosím na břiše ledvinku (vodítko, kapesníčky, pytlíky, dobrůtky, balonek, mobil, klíče). Kabelky přes rameno jsem zavrhla už v mládí, neustále mi z ramene padaly.

    1. Důležité je pohodlí, módu absolutně neřeším. Ostatně po sedmdesátce není důvod být vzhledově nějak moc IN. Důležité je, moci si dojít, kam potřebuji a cítit se při tom dobře.

  4. zajímalo by mě Dede, jak bys ohodnotila moji chůzi (whew) (whew) – já bych ji nejspíše ocenila jako styl „námořník“, což má povícero důvodů… mám jednu nohu kratší a od dětství jsem se s tím naučila nekulhat tak, že mám při stoji i chůzi velmi širokou základnu (samozřejmě tělo tomu náležitě přizpůsobené, takže jsem vždycky sousto pro rehabilitační děvy)

    svoje boty nejvíc miluju v létě, páč jsou to sandály, do kterých vklouznu a můžu jít ven, to je doba kdy jsem šťastná… po zbytek roku nosím jakési asi sportovní boty, ale musí mít ale úplně rovnou (placatou) podrážku, při jakémkoli zvýšení pod patou moje haluxy bolestivě trpí (nevěřili byste, jak obtížné je takové boty najít, i když poslední dobu je to lepší, mám pocit že jsou teď asi v módě) (y) (inlove)

    tašku/kabelu/žebradlo nosím samozřejmě křížem jako tu zmíněnou poštáckou brašnu – suma sumárum by si na mě módní znalec pošmáknul a dostala bych pět mínus :D :D :D

      1. sharko, já už je mám odoperované!!! což pomohlo opravdu hodně – levý je perfektní, i okem zřetelně rovný, na pravém zůstal (nebo se znovu udělal?) pomenší hrbolek a občas mě prostě bolí i „jen tak“, sám od sebe… nicméně na sebemenším podpatku je to přinejmenším nepříjemné a proč se trápit, když v rovných botách to jde :) (inlove)

        ještě sama sebe doplním – batoh v Praze ne už proto, že bych nerada o svoje věci přišla!!!! takže kabela křížem přes prsa to jistí (y)

        1. no podpatky ti nenutím, al eten silikon by ti to i v tý placatý botě držel rovně-asi jak má ten palec správně bejt… máti je má taky odoperované,ale udělaly se jí znova (mnohem menší) a na další operaci jít odmítla…tak si na noc bere tyhle silikony a říká,že je to lepší…

          1. hm, na tom by i mohlo něco být, ovšem levné to zrovna není – a škoda že si člověk nemůže koupit třeba jenom pravou… nebo dvě pravé pokud už to musí být pár, jako že do zásoby, asi to nebude mít moc dlouhou trvanlivost, nebo jo????

  5. Po přečtení tvého dnešního článku a následného odchodu do města jsem se nad sebou zamyslela … jo, tak dneska jsem za šmajdu, nebo spíš za člapku (rofl) . Mám totiž obuty takové sportovní polobalerínky-polosandály (neumím to jinak popsat – plná špice, pata s páskem), ve kterých chodím sice ráda, ale ne zrovna esteticky. Při došlapu ta špička jakoby pleskne o zem a vydá zvuk typu „člap“. Asi je vyřadím z oběhu …

    Jinak v létě nejraději chodím ve vzdušných hadrových teniskách, a nejpohodlnější jsou takové pantofle do vody (ani nevím, kde jsem je koupila), akorát že v nich se blbě běhá za psy.

    Kabelky křížem přes hruď nemám ráda (kromě psí taštičky nebo fotobrašny), takže nosím větší tašku v ruce nebo přes rameno, takže chodím nakřivo ;)

    P.s.: taky nechápu tu potřebu nosit kozačky i v parném létu – já vídávám, že chodí ve vysokých perforovaných nebo krajkových. Nevím, jestli je to krásné, ale pohodlné určitě ne. A to nemluvím o módě chodit v gumákách!!! Že se jim chce v nich žgrojdat … (rofl)

  6. Hrbím se, chodím tvrdě a nepravidelným krokem. Velice bych se ti nelíbila. Pokulhávám a skřípám zuby. Vinu na tom má zánět achilovky a už mě to sakra nebaví! Bez viditelných výsledků chodím k fysioterapeutovi a čekám na hodinu u ortopeda.
    Jestli mi to někdo nespraví, tak nevím. Chodím ráda a protože jsem dost tancovala, krok byl lehký a hbitý. Dodneška mě dovede chlap chůzí okouzlit, ani hezkej být nemusí, inteligenci chůzí nepoznám. Můj muž je inteligentní, k okouzlení to není, lítá jak střelenej. Jak je ten matematik, večer hlásí, tak dneska to bylo 10 000 kroků.
    Zase jsem trochu ujela, tak abych se vrátila k tématu. Nejradši chodím ve sportovních botách se zvýšeným podpatkem (cha, teď mám neonově cyklámové), v létě s volnými prsty a kabelku radši vůbec. Překáží, padá a dělá starosti. Když něco potřebuji, hrabu v ní jak krtek, nebo musím všechno vysypat. Pokud mám kapsu, peněženku a mobil do ní, víc sebou nepotřebuji.

    1. Ajaj, zánět achilovky je hnusnej, to trvá – lity lity, s tím nikdo neběhá jak zajíc! (hug)
      Jinak pokud mohu, taky se vyskytuju úplně bezkabelkově, ale letošní šíleně horký rok mi už od dubna nedává jinou možnost, než s sebou nějakou kapsičku nosit (křížem přes rameno, jak jinak:)), protože je neustále horko i na lehkou kapsovou vestu…

    2. No, já teď chodím jak námořník. Byla jsem prohlášena za zdravou, noha srostlá, že kulhám, doktora nijak moc nezajímalo… Koleno až tak nebolí, ale spíš kyčle, záda a druhá noha, ráno se mi ani moc nechce vstávat z postele.

      1. Ach Ivo, chůze je tak samozřejmá, že jsem nikdy nepomyslela na to, jak bolest v noze může člověka omezit a otrávit. Teď už vím. Jdi tvrdě za tou rehabilitací a přeju brzké zlepšení.

        1. S tím mým nevyléčeným kotníkem se mi moc špatně chodí. Zkrátila se mi šlacha a koupě bot je utrpení. A to jsem dřív byla celé dny na podpatkách. Jen pomyslím na boty tak se orosím.

  7. DEDE mojí kabelkou je též kožený batůžek.
    Nosím do práce i na dovolené.

    Protože mě bolí záda i nohy, tak volím boty pohodlné. Vysoké podpatky nenosím vůbec.
    A do sportovních černých bot značky PUMA nosím ortopedickou vložku.
    Na léto jsem si letos pořídila plné baleríny, ale vzdušné.
    Jsou ovšem ploché, což je malá vada na kráse.
    Ale posloužily v létě dobře.

    Jinak DEDE také ráda koukám na lidi.
    Na dovolených, když sedíme na zahrádce restaurace na obědě či na kávě, tak pozoruji a dedukuji. Je to zábava.

    1. Míšo, tak to máme v podstatě stejně. :)
      Včera jsme měli poněkud hektický den, byli jsme v Praze a lítala jsem tam od čerta k ďáblu – jak jsem byla ráda, když jsem si vzala pohodlné a ne parádní boty! A to jsem nad tím doma ráno váhala… chtěla jsem si užít trochu parády (ale to jsem ještě nevěděla, kolik toho nachodím:))

  8. Bývaly doby, dávno tomu, kdy jsem chodila v lodičkách i na dost vysokých podpatcích. Vlastně do té doby, než se Honza naučil chodit, pak už se to nedalo, běhat za tryskomyší v lodičkách… Už jsem se k nim nevrátila, absolvovat akce, kde musím být slušně obuta, je za trest, při první příležitosti boty zouvám. Od jara do podzimu na zahradě chodím bosa, mezi lidi v sandálech, zbytek roku prochodím v botaskách nebo trekových botách. Byla bych dobrým soustem pro „módní peklo“

    1. Ivo, když si vzpomenu, jak jsem v době své aktivní novinářské kariéry běžně pobíhala po Praze (centru, tj po dlažbě) celý den v lodičkách, tak nevěřím, že jsem to byla já! :D Dnes lodičky samozřejmě mám, krásné a klapavé, ale nosím je výjimečně. A pokud už je obuju, tak chodím jako dáma – tedy neřítím se kamsi… :P

      1. Dtto, Dede.Tuhle na mě z botníku vypadly zapomenuté krásné páskové střevíčky na supertšteklech. Opatrně jsem je naděla, udělala tři kroky a okamžitě je zase odmontovala. Když si vzpomenu, že jsem v nich tancovala, utíkala za tramvají, pobíhala městem, ach jo. Těžko jsem to mohla být já. :D

            1. Jako myslíš šílené :D ? Jo, jiná doba, ale v tamté byla zase za šílence považována holka, nosící polobotky. Hnědý,s tkaničkama. :O

              1. Jedny mám. Gabor, v odlesku světel v nóbl krámu se mi zdály zajímavě červenovínové. Jsou hnědé. Měla jsem je na nohou asi asi dvakrát.

                1. Chich, v době kdy já jsem lítala na šteklích, ty zmíněné polobotky byly papundeklové a výše zmíněná sorta děv je nosila k skládané široké sukni i na tancovačku. :D

        1. „okamžitě je zase ODMONTOVALA“ – Abyyyyyt, tímhle jsi mě normálně sundala ze židle, i kočky se vyděsily a prchly v dáli (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)

  9. Moje oblíbené letní boty jsou tenisky a zatracované žabky. Ale koncem léta mě už bolí nohy a pokorně se vracím k botaskám a polobotkám s ortopedickou vložkou na moje křivule… Myslím, že mě strašlivě ničí chůzi tašky. Snažím se už nosit menší kabelky, abych nebyla zalomená k jedné straně, ale pak si obvykle musím vzít nějakou nákupku nebo cestovní tašku a efekt je v čudu :)

    1. Jo, k tomu jsem došla s léty taky – místo tunové bojové kabely nosit kabelku a příruční tašku. A držím se toho, že když je příruční taška pěkná, tak o nic nejde:))

      Tenisky mi nevadí, když si do nich dám ty ortopedické vložky :D Žabky snáším jen omezenou dobu – nejen proto, že jsou placaté, ale protože mě dřou! :P

    2. První co mi kdysi paní rehabilitační zakázala při problémech s páteří, byla kabelka přes rameno. Ani pidikabelku nepovolila. Prý batoh nebo kabelku do ruky. Pravdu měla.

      1. Jj, taky už jsem to slyšela od jedné známé, která chodila na RH – já vás tu srovnám, vy hodíte kabelku na rameno a jsme tam kde jsme byli…

      2. Měla jsem období, kdy jsem ani tu pidikabelku přes rameno nesnesla. Od té doby nosím batůžek, maximálně „pošťáka“. A když se tak koukám, jak vypadá dáma s kabelkou přes rameno, zjišťuju že vždycky, ale fakt vždycky, stojí křivě.

      1. Tenisky jsou, předpokládám „plátěnky“ s placatou podrážkou, botasky poněkud festovnější se silnější podrážkou se vzorkem.

        1. Jo, navíc tenisky jsou subtilnější, takže ty vložky do nich obvykle nedostanu… ale už jsem si pořídila tenké, které narvu do polobotek a lodiček na nižším podpatku…

          1. Mám dotaz: Je tu někdo, kdo netrpí nějakým neduhem? Vím, že to zní nevkusně a blbě, ale zkuste to brát, jako svého druhu statistiku. (Ostatně, nejsme nejmladší, takže máme nárok).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD