HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Na šípkové, nebo se zelím? Aneb všechno souvisí se vším

Nepropadejte panice, na vaření jsou tu jiní, já zůstanu u kytiček, jde o místo, které dnes navštívíme a které proslavili pánové Hrabal a Menzel – Kersko.

 

 

Do Kerska se dostaneme buď přímo, busem č. 398 – Linka Černý most – Poděbrady, nebo vlakem do Poříčan a pak busem 429 – Poříčany – Semice, nebo individuální dopravou po silnici č. 11, zvané Staré Poděbradská přes Počernice, Nehvizdy, Mochov, Starý Vestec a Velenku, nebo můžeme sjet z D 11 na exitu 18 (Český Brod/Lysá). Po projetí Velenky vjedeme do lesa a okamžitě uvidíme šipku doleva s nápisem KERSKO.

Kersko je obec velice mladá, vzniklo původně jako shluk rekreačních chat za první republiky a protože kdo chtěl mít za první republiky rekreační chatu, musel být buď ve vatě, nebo být velice šikovný, najdeme mezi stromy podél silnice jak procovské rezidence, tak cosi, co připomíná boudy pro bernardýny. Všechno je ale velice citlivě zasazeno do mezer mezi stromy, takže se bydlí v lese a s výjimkou jediné hlavní silnice v ose od jihu, ze silnice č. 11 na křižovatku tvaru T na severním konci obce jsou všechny odbočky vhodné leda pro pěší a cyklistický provoz.

 

Pětiprstka žežulník

 

Klid a pohoda je to první, čeho si po vystoupení z dopravního prostředku všimneme, od dob, kdy se natáčely Slavnosti sněženek se v obci nezměnilo skoro nic. Takže kde začneme? Autobus z Prahy nás vyklopí na Poděbradské silnici u stánku, kde je možno se občerstvit např. zmrzlinou, pokud jedeme v individuálním dopravním prostředkem, nabízí se parkoviště před hospodou Hájenka, která stále funguje (v pondělí je zavřeno), a na jídelníčku mají i další zvěřinové speciality.  Pokud dorazíte v pondělí, najdete dobrou kuchyň i v hospodě U pramene, v obou případech se dobře najíte za snesitelnou cenu.

Po obědě je čas prozkoumat místní pamětihodnosti, pro nás budou důležité dvě: Josefka, nebo též Kerka, což je zdejší minerální pramen a Slatinná louka u Velenky. Vezmeme to popořadě, takže začneme Kerkou.

Kerka je jeden z vrtů, kterými se na povrch dostává minerálka podobného složení, jako v Poděbradech. Vodonosná vrstva, uložená pod několika desítkami metrů nepropustného nadloží, začíná přibližně u Klánovic a táhne se až za Chlumec nad Cidlinou a protože se, směrem k východu, zanořuje do hloubky, teče z vrtů u Chlumce teplá.

 

Pětiprstka žežulník

 

Minerální prameny v Polabí jsou artézského typu, po navrtání vytékají samovolně, ale spontánně se na povrch nikde nedostávají. Vrtů je v okolí Poděbrad několik, (Sadská, Velký Osek, Písková Lhota a nepřístupný v Pečkách) a chemické složení a teplota se liší jen velmi málo.

S Poděbradkou, jak ji známe v balené podobě z obchodů, mají všechny prameny, včetně těch Poděbradských, společného jen velmi málo, z obchodních důvodů se z balené vody odstraňuje železo a další látky, takže voda, která vytéká z vrtů v Kersku  a okolí, chutná úplně jinak, než ,,kastrovaný“ obsah PET lahví. Bublinek je v ní poměrně málo a chuť tvoří hlavně železnaté sloučeniny; naštěstí nemá projímavé účinky, takže napít se můžeme bez obav, ale stáčet nedoporučuji, po relativně krátké době se rozpuštěné soli vysrážejí, nádoba ,,zrezne“ a chuť jde do kopru.

 

Pětiprstka hustokvětá

 

Jsme najedení, napití, můžeme pokračovat. Kousek pod Josefkou odbočuje červená turistická značka doleva do ulice, označené Alej č. 13. Půjdeme, nebo pojedeme až do místa, kde se odbočuje vpravo do Aleje č. 15 a za chvilku uvidíme nalevo plácek, kde je možno zaparkovat. Vlevo je rybník, kolem kterého dojdeme k informační tabuli, pak můstek přes potok a za můstkem odbočuje pěšina vlevo do kopečka na cosi, co vypadá jako těleso hráze. Po několika desítkách metrů uvidíme tabuli s nápisem Evropsky významná lokalita a v průseku v křoví louku. Jsme na místě.

Slatinná louka uVelenky je jedno z posledních míst, kde ještě začátkem 50 let rostla pětiprstka vonná. Tento druh už v ČR, nejspíš definitivně, vymizel a pokud bychom se jím chtěli pokochat, museli bychom hledat až na Slovensku v okolí Lubochně.

 

Pětiprstka hustokvětá

 

Rod pětiprstka, (gymnadenia), je v ČR zastoupen dvěma druhy: Pětiprstkou žežulníkem a vzácnější pětiprstkou hustokvětou. Jméno dostaly podle hlízek, které připomínají tvarem a uspořádáním rozevřenou dlaň. Rostliny mají u země začínající listovou růžici, listy jsou ,,šnytlíkovitého“ typu, výška od 15 do 30 cm, květy drobné, nachově fialové, velmi vzácně bílé. Druh je silně mykotrofní, takže nepřesaditelný a s oblibou vyhledává tzv. bílé stráně, což je biotop se světlou snadno drolivou půdou a mírně alkalickou reakcí podloží.

Rozdíl mezi oběma druhy je v uspořádání květenství. Pětiprstka žežulník má květy jako ,,noty na buben“ čili samá pauza, květní klas pětiprsky hustokvěté má květy nahloučené těsně u sebe. Kvítky jsou drobné, vejdou se do necelého 1 cm, tvarově natolik typické že si je nelze splést. Vegetační doba je poměrně krátká; listy se objeví cca 14 dní před rozkvětem, (za normálních klimatických podmínek konec května až polovina června) a po uzrání semen (konec srpna), celá rostlina zaschne a tím zmizí.

 

Pětiprstka hustokvětá

 

Pětiprstky patří k několika málo druhům orchidejí, které produkují nektar, který je uložený na konci hluboké a úzké ostruhy, takže opylení mohou zprostředkovat pouze motýli. Semena klíčí jen nerada a k vývoji je nutná zimní pauza, první listy se objeví až za tři roky po vyklíčení.

Zatímco pětiprstky rostou, (oba druhy) v Polabí a Středohoří na několika místech a (třeba na Úštěcku) i hojně, další, moc hezká květinka, mečík bahenní, roste v Čechách právě jen a jen tady.

V celé ČR najdeme mečík bahenní na třech místech: U Velenky, u Hodonína a u Radějova. Na Českomoravské vysočině v okolí Trhové Kamenice roste také mečík střechovitý, neboli střecholistý, který se od mečíku bahenního liší jen tvarem tobolky, takže v době kvetení nelze oba druhy rozlišit.

 

Mečík bahenní

 

V obou případech jde o velice dekorativní rostliny, vysoké kolem 50 cm s úzkými, tmavozeleně zbarvenými listy. Přezimují hlízky, semena klíčí poměrně snadno. Přesto jde o druhy velice vzácné, protože jsou citlivé na lidské kutění. Mečíky jsou vlhkomilné a to, že u Velenky přežívají, je dáno tím, že lokalita má vysokou hladinu podzemní vody, která je doplňována průsakem z opodál tekoucího potoka.

Louka je sice chráněná ale pole s tmavým pískem, kdysi velice úrodnou černozemí, je hned vedle a zemědělci si s vlivy chemizace na nejbližší okolí hlavu moc nelámou. Pohled na kdysi mastně lesklou a humusem bohatou černozem, ze které je dnes špinavý písek, moc povzbuzující rozhodně není.

 

Mečík bahenní

 

Aktualizováno: 1.8.2018 — 16:57

22 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. No vida, zrovna minulou sobotu jsme se v Kersku stavovali cestou z dovolené! Původně jsem měla v plánu, když už stavíme v těchto místech, trochu se projít po okolí, ale nebyl čas, zato bylo vedro i v tom lese. tak jsme jen dali oběd v motorestu Kersko alias Ohio Plus (stará dobrá česká klasika) a pokračovali směr domov. Že se v okolí nalézají takové krásné a vzácné kytičky, to jsme vůbec netušili! Páni, to jsou barvy!

    1. Děvčata, ono to není tak krkolomně složité, udělat pěkně vybarvenou a ostrou fotku, jen se musí vědět, jak na to. Takže: 1/ barevný prostor – všechny foťáky mají z fabriky nastavené sRGB, takže stačí přenastavit na Adobe RGB. (pokud to foťák neumí, není to foťák, ale hračka pro děti). 2/ Na ostré fotky i při dlouhých expozičních časech je potřeba dobrá stabilizace, což je přesně to, co zrcadlovky nemají, ty dražší mají pouze stabilizované objektivy a to ještě jen některé. Takže pokud budete chtít foťák, co bude fotit ostře i při expozicích desetina sekundy a delších, tak na levné hračky rovněž zapomeňte; paradoxně některé fotomobily mají lepší stabilizaci, než drahé zrcadlovky s drahými objektivy.
      3/ Kvalitní fotka znamená vysoké rozlišení, což znamená opět náhled do nastavení foťáku a nastavení největšího rozměru obrazu, který foťák umí a měrné hustoty, čili ppi, nebo dpi alespoň 250. (já mám 400) a fotit do RAWu. Jenže nic není zadarmo a musíte počítat s tím, že obrázky budou mít místo max. 1 MB kolem 18 MB, čili paměťová karta se bude plnit mnohem rychleji, navíc v počítači musíte mít příslušný RAW editor. (pokud foťák RAWy umí, bývá editor součástí obsahu instalačního média, dodávaného s fotoaparátem). Foťák, který RAWy neumí, patří rovněž do kategorie hraček. Hračky bohatě vyhoví pro běžné pořizování obrázků typu Teta Agáta u hromady hnoje a jejich šíření po internetových úložištích, ale skutečně kvalitní fotky s nimi pořídíte jen těžko. Jde to, ale za cenu masivních investic do výkonného HW a editačního SW. Takže:
      Mám foťák s MFT, (12 x 18 mm) snímačem, výměnnými objektivy a výkonnou pětiosou stabilizací. (samotné tělo se dá pořídit už za 17.000 Kč a lze na něj nasadit až 200 druhů různých objektivů). Rozměr ukládaných obrázků je 30 x 40 cm, fotím do RAWu, barevný prostor Adobe RGB, ppi 400, co fotka, to 18 MB, paměťová karta má 32 GB. Po zpracování, (Photoshop 6 CS) vznikne soubor TIFF, (16 bitů, čili skoro 2 miliony odstínů na jeden barevný kanál a ppi 400) s velikostí 200 MB o velikosti 43 x 32 cm. Tohle pak buď pošlu přímo na tiskárnu, (vyleze perfektní A trojka, nebo, s použitím programu Poster Printery, perfektní A1, vzniklá spasováním a podlepením čtyř A trojek), nebo, když to někam posílám, zmenším obrázek na 13 x 9 cm, ppi na 300 a uložím jako JPG, protože jednak se to dá poslat mailem a je to ještě jakž takž koukatelné. Ale pro začátek postačí, když si sRGB změníte na Adobe RGB a zmaximalizujete rozlišení, výsledek bude markantní. A když vám bude někdo říkat, že je to nesmysl, nechte ho, ať si cancá na pentli, není důležitá teorie, ale výsledek.

      1. Ještě dodám: 1/ fotka, zkriplená už ve foťáku, se dodatečně vylepšuje velmi těžko a se vždy nejistým výsledkem.
        2/ fotka, zkriplená dodatečně v počítači, bude vždy vypadat lépe, než stejná fotka, zkriplená už ve foťáku i když datový obsah bude u obou stejně objemný.

  2. Díky, Krakonoši, za další moc pěkné povídání! Květiny jsem samozřejmě neznala, i když domácí mečíky znám:)) V Kersku jsem kdysi bývala častěji, jezdívali jsme tam s našimi občas na výlety, když jsem byla malá. Domy mezi borovicemi si pamatuju a to je asi všechno. Jo, v době předdálniční se tudy jezdívalo na Poděbrady… :)
    Ta degradace zeminy… tady u nás takhle kvalitní půdy nebyly, ale v prach se ty zdejší mění také :(

  3. Nádherné, fascinuje mne, kolik toho o nich víš. A dnes mě fascinovala i některá slova, třeba vodonosná vrstva… Nebo pětiprstka žežulník, kterou jsem prvně četla jako žežulník, což mě fascinovalo neméně…

  4. Krakonoši, se mi zdá, že většina divokých orchidejí má tuhle krásnou fialovou barvu. Mýlím se? Na rozdíl od těch šlechtěných, které se dlouho prodávaly jenom bílé s různým pálením. Na trhu teď už jsou různě barevné a jednu fialovou doma mám. Už se mi pár let nedaří ji ubezdušit, tvrdošíjně nad mou péčí vyhrává.
    Díky za zajímavé povidání.

    1. Vstavače, prstnatce a pětiprstky převážně fialové jsou. Další druhy už ne. Vemeníky jsou bělavě nažloutlé, z kruštíků jsou nachově fialové jen dva, bradáčky jsou půl na půl, (srdčitý je do června, vejčitý do běla), smrkovník a švihlík jsou bílé a ty další bílé až žlutozelené. Z okrotic jsou dvě bílé a jedna červená.

  5. Další zajímavé povídání a nádherné fotky – moc se mi líbí mečíky, i když znám pouze ty šlechtěné, jimž se vznešeně říká gladioly ;) . Ale vidět je v přírodě – to by se mi moc líbilo. Říkáš někde u Hodonína? Tož to je od nás co by kamenem dohodil a zbytek doběhl. Akorát že když člověk nezná ty lokality, tak ho asi těžko najde.

    Jinak OTéčko – tady jsou fotky, jak vypadala druhá polovina července na jihu Jižní Moravy.
    https://yga.rajce.idnes.cz/2018_Druha_polovina_cervence/

  6. Päťprstnice sú nádherné rastliny, tu na okolí nerastú, najbližšie v Bielych Karpatoch, ale jak výrubom veľkých plôch Karpaty celkovo vysychajú, mizne podhubie a miznú aj rastliny, ktoré ho vyžadujú. Ešte sa pristavím pri výraze „mastně lesklou a humusem bohatou černozem“: toto bol kedysi náš prípad. Dnes sa tá nádherná čierna zem mení na jemný prach, ktorý neustály suchý vietor odvieva niekam na juh… (doh) Fotky sú ako vždy – špičkové!

  7. Pěkné, Krakonoši. Začínám spřádat výletní plány na příští jaro.
    Teda, jestli ještě někdy bude pršet, protože jinak se upečeme a už definitivně nebude nic. Protože v tomhle počasí už vyschly i naše podmáčené bažiny :/

    1. No, díky suchu se mi podařilo proniknout na Českolipsku na lokalitu endemických prstnatců českých, bohužel už několik minut po dvanácté. Za normálních okolností je tam bažina. Je otázka, zda tam příští rok ještě budou, protože ta loučka je jediné místo na světě, kde rostou.

    2. Včera jsme se konečně dočkali deště, bouřky a ochlazení. Sousední barák, (na střeše je základnovka GSM), dostal, jako obvykle, přímý zásah bleskem, naštěstí mají hromosvody v pořádku. A dnes je venku příjemných 23° a pod mrakem, takže sluníčko nepálí a díky zálivce se možná i znovu zazelená tráva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD