HOST DEDENÍKU – Tora: První sáhnutí do drabblecího kapsáře – kočky

Stejně jako vloni i předloni (a předpředloni a předpředpředloni) jsem letos už popáté naskočila do dubnového šílení, eh, co to píšu, do dubnového drabblení. A že to byla zase jízda.

 

 

Abychom se na duben připravili, bývá koncem března „rozjezdové“ téma. Letošní bylo moc hezké. Všechno, nebo nic. Myslím, že nebude třeba dlouze vysvětlovat, kdo byl aktérem letošního výkopu.

 

Kdo chce moc…

„Vidíš?“ řekla domácí rozhořčeně. „Jako bych ho nevarovala. Nejdřív sežral svoji porci masa, pak dojedl zbytek po Čendovi a nakonec vyluxoval pribináček Rozárce. Jenže to mu nestačilo. Musel honem ven. Málem mi podrazil nohy, jak se hnal ze dveří. Okamžitě mazal dozadu, zahnal sousedovic zrzouna, sežral mu jeho večeři a dojedl granule, co venkovky už nechtěly ani vidět. Vše zapil vodou z kaluže,“ povzdechla si.
Domácí povytáhl obočí. „Začínám se bát, jak to asi dopadlo. Praskl?“
„Všechno vyhodil v koupelně, čunče. Na předložku.“
„Hele, ber to s humorem,“ usmál se domácí. „Mohlo být hůř. Například mohl dojít až do ložnice…“

 

Dodatek: Pravda, ne každý zná náš Hotel U devíti koček. Pokud na něj někdo narazil teď poprvé: hlavním hrdinou je černý kocourek Jája. Věčně hladový vděčný strávník. Ten zřejmě na dobu, kdy neměl k dispozici plné misky několikrát denně, nikdy nezapomene.

 

 

Jája

 

 

Prvním „skutečným“ tématem byli Němí svědci. Těch je kolem nás všude plno, takže si s nimi kočky poradily hravě. Mimochodem – taky k vám chodí na návštěvu?  

 

ONOSAMO a ONOSETO na návštěvě v Hotelu

Napjatě jsme ho sledovali.
„To ustojí,“ konstatoval Čeněk.
„Jen aby,“ váhala jsem.
„Drží? Drží. Mluvit neumí, tak co. Nepoznají nic.“
Barbucha si oddechl. „To bylo! Nestačilas zírat, Rozáro, jak jsem tě hnal!“
„Tssk,“ prskla jsem pohrdavě. „Nebýt toho, že mi uklouzla packa, neměl bys šanci.“
„Chceš si to zopakovat? Dohoním tě, kdy si vzpomenu! Koukej, jak jsi po zimě tlustá!“
„Cože?“ rozpřáhla jsem se a takovou mu jednu ubalila, až vzal druhou o okno.
Květináč s křehkou orchidejí, odsunutý předchozí honičkou na kraj parapetu, snahu o balanc rezignovaně vzdal. S ohromným třeskem výmluvně rozprskl něžné kvítky po kuchyňské dlažbě.
Zrádce!

 

 

Rozárka

 

 

Vzápětí přišla Královská cesta. Téma pro kočky jak dělané. I když každá z nich tu svou „královskou“ cestu viděla po svém…

 

Úhel pohledu

„Královská cesta,“ ušklíbl se Čenda. „To je jasné jak kočičí ťafka. Vypadneš na deset dní mimo domov a pak, když přijdeš, jsi doma král!“
„Blbost,“ oponoval Barbucha z pelíšku na okně. „Královna cest vede od mého prvního domu k mému druhému domu. V obou mám pelíšky, jídlo a ruce na hlazení.“
„Pcha,“ povýšeně pravila Rozárka. „Já ji celou projela. Sto kilometrů jsem ječela v autě, než je napadlo se vystřídat a domácí si mě konečně vzal na klín.“
Jája se jen usmál. Jemu budou něco vykládat o královně cest. On ji zná nejlíp. Zvedl se a zamířil k plným miskám…

 

 

Čenda

 

 

Existují témata, u kterých se trápím, nevím, a trvá mi dlouho, než drabble spatří světlo světa. Jsou ale i taková, u kterých neváhám ani vteřinu. Napsat sto slov pak trvá jen pár minut – v podstatě se drabble napíše samo. Jako by čekalo někde za rohem a najednou šup, prsty se rozeběhnou po klávesnici a než se naděju, drabble je napsané. Když na mne vykouklo téma Poslední hrdina, byl to přesně tento případ. Myslím, že pochopíte velmi rychle, proč…

 

Nekorunovaný král

Když jsem ho zahlédla poprvé, kráčel pomalým krokem po kolejích. Vyděsila jsem se. Slyšela jsem přijíždějící vlak – snad nebudu svědkem toho, jak kovová kola roznesou to hloupé zvíře po okolí? Kocour v klidu seskočil vedle na násep, přikrčil se, počkal, až se hřmící obluda přežene a sebevědomě pokračoval v chůzi.
Silver. Obrovský nekastrovaný jednooký kocour, tělo zjizvené, uši odrané. Nekorunovaný pán okolních zahrad. Pojmenovala jsem ho po kocourovi stařenky Oggové – jméno padlo jak ulité.
Kocouři i psi v okolí z něj měli respekt.
Silver. Venkovní kocour, který se dožil cirka 18 let. Unikum.
Můžu s hrdostí říct, že nás miloval.

 

Ano, o Silverovi už je nutno hovořit v minulém čase. Jeho odchod byl rychlý a milosrdný. Do poslední chvíle měl jídlo, teplo a laskající ruce. Netrpěl. Zbyly nám po něm krásné vzpomínky na nefalšovaného kocoura, který si užil ten pravý kocouří život se všemi jeho radostmi i strastmi, aby na sklonku života našel milující domov.

 

 

Silver

 

 

A abychom nekončili smutně, tak ještě jedno drabble na závěr. Téma znělo: Probuď se!, a předesílám, že bude velmi, ale velmi dramatické.

 

Jak to s nima bylo nahnutý

Trojice zkoumavých očí. Kočky studují ležící objekt.
„Je po něm,“ pronese Jája.
„Néééé,“ zakvílí Čeněk.
„Můžete za to vy dva,“ sekne Rozárka.
Kocouři se naježí, Čenda zle podívá.
„Jo,“ vede svou Rozárka. „Tady černá nádhera,“ (kdyby černobílá kočička uměla, tak si odplivne), „celou noc vrněla jak traktor. Víte dobře, že to nesnáší. Když konečně černýho odnesl a zavřel do kuchyně, tak jsi přišel ty,“ (prskla po Čendovi), „a začal ječet na plný kolo. Kleplo ho z vás! Zrovna, když ona není doma! Vstávej, domácí! Umřeme ti hlady!“
„Neumřeme,“ pípne nesměle Jája.
„Ne? Sežereme ho?“
„Kdepak,“ zavrní černý kocourek. „Otevřel oko.“

 

Naštěstí jsme tedy všichni přežili, jak duben, tak i dnešní várku drabblení. Rozloučím se s vámi jednou z mnoha krásných ikonek letošního DMD a těším se na shledanou příště. To budou na řadě drabble historická.

 

Aktualizováno: 7.6.2018 — 21:44

55 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Toro, to je fakt přenádherné počteníčko.Kočičí hláška sežereme ho mne skoroé shodila pod stůl. Zkrátka,kdo umí, ten umí, a kdo neumí, jen čumí jko já.
    A ještě jedno ot na závěr dne. Kolem druhé odpoledne přikvačila bouřka, při které a pak i následně krásně zahradnicky pršelo. Konstatuju a mám obrovskou radost, že od té doby (jen asi s hodinouvou přestávkou)prší takto stále. Jsem moc ráda, že vláha z nebe padá a nenhí to žádné krupobití ani přívalový déšť. Hurá!!! ještě pršet nepřestalo a bouřka se už potřetí vrací. Je to zázrak a já tu skoro gtleskám nadšením nad tou zalévací nadílkou. nedávno jsem na svůj záhon( náhrada za sebranou zahradu) ještě zkusila vysít nějaká kytičková semínka. Myslím si a doufám, že lichořeřišnici a afrikánům se vláha zalíbí a konečně se probudí k životu. Zítra však musím kolem kytí nasypat protislímáčí granulky,protože velmi dobře z vlastní zkušenosti znám, jak mladé sadičky čehokoliv těm slizákům chutnají.Určitě se jich po takovémto dešti vyrojí celé stovky.nastane opět nelítostný boj. jsem velmi ráda, že jsme s Jiřím stihli otrhat lipové květy v takovém množství.Asi by to kvůli dešti později nešlo. Celým bytem se už třetí den line příjemná lipová vůně.už jsem vařila i lipový čaj pro mlp a chystám seudělat lipovou tinkturu a též bonbónky pro naše věčně nastydlé a ukašlané vnučky.

  2. Ještě než půjdu spát – i když tu porůznu diskustuju, úplně sem zapomněla okomentovat článek, omlouvám se, čili – Toro, pěkné, jseš šikovná, moc, na něco podobného bych se nezmohla ani náhodou.

      1. Nápodobně. A dobrou.
        A zítra, prosím, držte všichni a všechny pěsti a všechno, co máte, naší holce, jde jí o moc (ve škole). Ještě se s tím ozvu ráno, věřím že to pomůže, když nás bude víc…

  3. Toro to poslední drabble bylo dobrý, zasmála jsem se jak plánovali nezemřít hlady sežráním domácího. Teda, všechny drabble byly opravdu skvělý

    1. Děkuji. Mezi námi, nic bych za to nedala, že kdyby na to přišlo a bylo zle, moc by se nežinýrovaly, ty naše kočky…

  4. Moc hezké čtení a fotky zrovna tak! A vás drabblisty já nesmírně obdivuji! Jo, zkusila jsem si to tady, takže vím, co to obnáší. Ale psát každý den a se stejnými osobami a obsazením :) , mnohdy na obskurní témata, to je výkon! A vůbec nevím, který z dnešních drablíků bych vybrala jako ten nej, protože hezké jsou prostě všechny.

    1. Díky, Hančo, ale je to opravdu jen věc cviku. Jako náročné to je, to ano, já zas obdivuju ty, co „jedou“ jeden příběh celý měsíc, který má hlavu a patu a do něj našroubujou všechna ta témata. To mě láká zkusit, možná příští rok. Kdoví. Kočky se ale píšou samy :). Děkuji.

  5. Hotel U devíti koček prostě pohladí.
    A Čenda je můj favorit. Miluju mourky.
    Zrovna dnešní den si to pohlazení zaslouží, díky.

  6. Zase je tady ta skvělá hebká partička! Pořád se tak trochu hádají, ale přitom jsou pořád pospolu :D . Mám slabost hlavně pro Jáju. Mám už druhého černého kocoura. Ten první, Pepíček, už nás dávno hlídá někde z obláčku a vystřídal ho dlouhosrsťák Filípek. Oba dva velké osobnosti, trochu potížisti, ale já je miluju. A taky mám Rozárku, v mém případě trojbarevku. Musí zvládat tři kocoury a dlužno říct, že je to pěkně přísná generálka :D .
    Moc pěkné povídání, Toro, jako vždycky.

    1. Děkuji, tapuz. Jája je i moje srdeční záležitost. Ale oni jsou to vlastně všichni, však to znáte… Jsem ráda že líbilo.

  7. Toro,díky! Moc potěšilo! (h) Vždy se na Tvé povídání těším a dnes bylo zase pěkně hutné do drabblat ale četla bych ráda i delší :-) . Budu se těšit! (h) Kóóóčičky krásný!!

  8. Krásne čítanie, veľmi potešilo pri úmornom pondelku. Pristavím sa pri tej nenažranosti z prvého kúska (pre mňa naj hláška: „Začínám se bát, jak to asi dopadlo. Praskl?“). Jackie pokiaľ viem nikdy hladom netrpela, ale je to pažraňa pažravá, hltavá a proste nemá dno. Asi jej chýbajú receptory plnosti. A zaujímavé je, že taktiku mala úplne rovnakú, na koberec. Počas jej študijného pobytu u mňa som postupne zrušila všetky koberce, tak nakoniec to istil pelech. Na laminát ani dlažbu nikdy! (rofl) Takže keď som zbadala, že podozrivo poliháva všelikde, len nie v pelešku, tak to bolo jasné, ide sa prať… achjo… (tento úkaz mi teda nechýba, ale ona mi niekedy moc chýba, potfora).

  9. Toro, tak to je krásné, díky za hezký čtecí zážitek. Ty vaše mluvící kočky, mluví za všechno (chuckle) .

  10. O.T.
    Minulý týden jsme byli ve Vídni.
    Vídeň je krásná a úplně mě okouzlila.

    Daník to u maminky doma dobře zvládl.
    Od soboty večer je už doma a mluví s námi a je v pohodě.

    1. Povídej a přeháněj, co všechno jste viděli, taky se tam v dohledné době chystáme, chceme stihnout Keitha Haringa v Albertině (je do 24. 6.), snad to vyjde.
      Hlavně by mě zajímaly různé míň tradiční tipy na pěkná místa, restaurace apod.

      1. Aido Albertinu jsem nestihli.
        Jinak jsme byli na profláknutých místech Hofburg a Schönbrunn.
        Ale došlo i na méně profláklá místa.
        Např. vyhlídková věž Donauturm, kam vás vyveze výtah. https://www.wien.info/cs/sightseeing/sights/from-a-to-z/danube-tower
        Dostanete se tam metrem trasa U6 směr Floridsdorf, výstupní stanice Neue Donau. A pak u autobusem 20A stanice Donauturm.

        Doporučuji Prátr s obřím kolem a atrakcemi všeho druhu. Lepší je tam jet dopoledne. Měli jsme kabinku bez čekání pro sebe.

        A nechat se svézt fiakrem s koňmi. To byla nádhera.

        Restauraci doporučuji https://www.plachutta-oper.at/. Chce to rezervaci, jde po emailu. Vynikající Wiener Schnitzel.

        1. Tu věž možná zkusíme, zbytek už jsme vyzkoušeli resp. navštívili i s dětmi několikrát, i ten Plachutta proběhl, ale i tak díky za tipy. Stejně to ale asi nevyjde, museli bychom jet tento víkend, příští už něco máme, a MLP je momentálně pracovně hodně vytížený.

          1. Míšo, ještě pro vysvětlení: do Vídně to máme tady z Brna blíž než do Prahy, jezdíváme tam tak 2x-3x za rok, cesta tam je určitě příjemnější; takové ty základní věci máme zmapované, hledáme nové tipy.

              1. To my jsme jeli hodinu a půl do Prahy z Plzně. A z Prahy Regijetem do Vídně 4 hodiny.
                Ale uteklo to. Jelo se krásně.

  11. Krásná drablata Toro.
    Moc krásně jsem si početla.
    Rozárka, Čenda, Jája jsou úžasní.

  12. mám velkou slabost pro Čendu, ale Silver byl taky nádherný kocour – a jak se hezky uvelebil na klíně (h) (h) (h)

    Toro, díky za slovíčka i za fotky (inlove)

  13. Milí čtenáři, tento měsíc bude Dedeník vycházet (z mé strany) ve zvláštním režimu a děkuju všem autorům, kteří mi pomáhají ho držet v aktivním módu:))
    JJ a ostatní, kdo také drabblíte – KattyV, Regi? Když mi pošlete po vzoru Tory svoje výběry z drabblíků, ráda je vydám – a budu vděčná já i čtenářstvo:))
    Mějte se hezky, já zase časem nakouknu (wave)

  14. Toro, díky za další pokračování drabblíků z Hotelu u devíti koček – připojuju se k lidem, kterým takové čtení rozjasní den:))
    Vidím, že se shoduju s většinou, když přiznám, že mě nejvíc odrovnala hláška „sežereme ho?“ (rofl)

    1. Děkuju, Dede, za poskytnutí prostoru. Jsem ráda, když se drabblíky dostanou ven i mimo rámec DMD. Je to prima, když si je můžou přečíst další lidi.

  15. Omlouvám se, ale další odpovědi na komentáře budou až večer z domu, jdu na jednání. Díky a hezký den přeji

      1. Končí – respektive už skončil. Nebyly síly a čas n udržování. A taky teď s tou novou GDPR, nechtělo se nám to řešit.

  16. Toro,
    díky za drabblíky, sice jsem je četla už v době vzniku, ale potěší na každé čtení. Budu mít dneska kam odbíhat v rámci prokrastinací :).

    1. Tady bych chtěla podotknut, že i tvá drabblata jsou super – taky bys je sem mohla nabídnout, ať se zase něco nového dovíme za světa vědy.

    2. Yga mě předběhla, mohla bys hezky poskládat – pokud už nemáš – drabblíky o Josipu Kleczkovi a dát je vplen… to by bylo moc fajn.

  17. Jééé – to je krásné hebké a uvrněné pondělí, to se člověku hned lepší naskakuje do pracovního procesu.

    Párkrát jsem drabble zkoušela, ale řeknu vám, je to fuška – napsat něco sty slovy tak, aby to mělo hlavu a patu a navíc potěšilo krásou slova. To tam nemůže být Máma má Emu. Ema má mísu. Ó Ema se má. (chmm, včera jsem otevřela slabikář). I když zase by se líp počítala slova (nám, co neumíme zapnout počítadlo slov, to dá ukrutnou práci).

    Stoslůvka všechna krásná – zejména vzpomínka na Silvera. Stejně jako u Matyldy u mne vede hláška !Sežereme ho?“ A fotky jsou krásné (však aby nebyli, když se fotí krásné objekty), ale kde je dvoudomý Barbucha? Ten asi proklouzl do svého druhého doma :) .

    1. Díky, Ygo. Většinou na první nástřel napíšu více slov, a pak zkracuju. Málokdy je to naopak. Ale naučit se to dá, věř mi. Zkus s námi jeden duben a půjde ti to jak po másle. Pokud bys psala o svých zážitcích a o staříčkovi, úspěch by to byl převeliký, to si piš.

    2. Ygo, přidám se, první nástřel drabblete většinou koncí tak na sto deseti až sto padesáti slovech a zkrátit se do smysluplně dá.

      Taky bych si příští rok v dubnu ráda četla o staříčkovi a tvých zážitcích, pěkně prosím, smutně koukám :D .

      1. Já nevím, holky, když já jsem strašně líná (headbang) a navíc nemám tu fantazii, která je k napsání drabblat nutná – totiž vymyslet k tématu něco smysluplného, ale aby to nebyl zase doslovný opis (náhodou jsem si sem tam přečetla, o jakých podivnostech máte psát a jak z toho všichni krásně vybruslíte!) … ale já se nad sebou zamyslím (rofl)

      1. Já je hrozně ráda čtu, někdy mi sice pár slov chybí, ale o tom to je trochu nad textem přemýšlet.

  18. Ó, hotel U devíti koček je opět tady :) To se vždycky těším, že si počtu, protože Rozárka, Čenda a Jája jsou výborní společníci pro každý den :) Nejlepší hláška- sežereme ho?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD