BTW: Předávání

Sedíme v prostoru za kulisami a snažíme se soustředit. Hrát v klubu znamená úžasný kontakt s diváky, ale zároveň velmi stísněnou scénu. Na chvilku jsem si vzpomněla na krásný sál hořické radnice. To bylo opravdové divadlo! Tohle vystoupení v Praze je však kvůli malému prostoru jen pro zvané a já přemýšlím, jestli je to horší nebo lepší než obvykle.

 

Naše Dedivadlo je autorské ochotnické divadlo a na scéně jsme čtvrtým rokem. To znamená, že už jsme si na vlastní kůži vyzkoušely, jak moc ovlivní výsledek představení ochota lidí nás vnímat. Když nabídneme divákům vše, co umíme a lidé v hledišti jsou naladěni na stejnou vlnu, stane se takový malý zázrak. Energie začne proudit oběma směry a celé představení rozkvete.

Tímto způsobem zatím fungovaly všechny naše premiéry, které se tradičně odehrávají před Vánoci v Doubravici, naší domovské obci. Sál hostince u Hrdinů zaplní naši přátelé a sousedé a svým nadšením a podporou nám pomohou překonat premiérovou krizi. U cizího publika se takové napojení někdy povede, jindy ne úplně. Za děsivého ticha jsme naštěstí ještě nehrály!:))

Dnes jsme v Praze, na dohled od Zlaté kapličky, a podstatnou část diváků tvoří moji čtenáři. Nejdřív jsem myslela, že ta… známost bude plus, ale pak jsem zjistila, že je to naopak. Ta odpovědnost! Touha přesvědčit, touha uspět. Zhluboka se nadechuju – je čas začít!

Uplyne polovina prvního jednání a já už vidím, že to bude dobré. Diváci hrají s sebou! Citlivě reagují na každou narážku, na každý vtip. Nás to okamžitě posílá o úroveň výš. I když se nám občas zamotá text, improvizujeme a ono se to daří! Dáváme ze sebe všechno a bohatě se nám to vrací.

Konec, potlesk a skutečné hmatatelné štěstí – aspoň na naší straně určitě! Teprve když jedeme nocí domů a já se zodpovědně snažím soustředit na ubíhající dálnici, vidím, kolik fyzických sil mě to představení stálo. Ale ta radost, snad na obou stranách, ta za to stojí!:))

 

Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2018

 

Děvčatům to na fotkách obvykle sluší – jsou důstojné a vypadají jako dámy…:))

 

Většina z vás ví, že tohle bylo představení primárně určené pro Zvířetníky! Bláža to zorganizovala (byl to její nápad, už na podzim:)), Beda vyrobila krásné jmenovky a já jsem doufala, že to zvládneme tak, aby nelitovali ani jedinci, kteří na představení přijeli až z Moravy!

Nakonec to bylo úžasné setkání, měla jsem velkou radost. Akorát jsem neodhadla úplně své síly, protože jsem si po delší cestě, kdy jsem řídila, po zařizování scény (a povídání, samozřejmě) nenašla ani chvilku na odpočinek a koncentraci před představením. Inu, zase zkušenost:))

Myslím, že to bylo zatím naše nejhezčí vystoupení vedle premiéry, která je vždycky výjimečná (ale zase tam mnohem víc zapomínáme:)). Zatím jsme tuto hru hrály sedmkrát, příští veřejné vystoupení bude v sobotu 11. srpna 2018 na hradě Pecka. Dál nevím, poptávka je, jen termíny zatím nejsou, je to moc daleko.

A slíbila jsem si, že budu bojovat s neovladatelným smíchem ve třetím jednání :P Já vám když tak příležitostně vysvětlím, jak to vlastně vzniklo:))

PS: Fotky jsem ukradla z vašich alb a jsem ostuda, protože si nepamatuju komu (blush) Každopádně za ně děkuju! :)

 

Jen já na většině fotek vypadám jak kočka Šklíba, v případě odění do závoje i jako idiot:))

 

Video z představení ve Dvoře Králové najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=ppXIu9nncGk&t=2s

 

Kamera musela být bohužel stranou (zepředu se leskly kulisy), ale přece jen je tam vidět, o čem to je:)) Přeju hezký zážitek!

 

 

Aktualizováno: 30.4.2018 — 19:03

42 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. A já musím říct, že se mi to líbilo. Moc. I potom následný večer. Dede, jste moc šikovné a jsem ráda, že Bláža dostala tenhle výborný nápad, Byla to prostě báječná sobota.

    1. Velká gratulace!!! Koukala jsem na představení, jak ta naše malá Víla vyrostla. Jo jo, ty děti tak rychle stárnou… (inlove)

  2. Byl to divadelní zážitek i s odbouráním se jedné z účinkujících. :-) Vím, co je za tím vším úsilí a námahy,také trémy a strachu jak to diváci vezmou za své. Vše se podařilo akorát jsem já nebyla ten den dobrý společník,však víš. Přeji Vám hodně dalších úspěchů a stále mokrou zeď s dotacemi. :-)

  3. Huráá, Dede dala odkaz na celé představení!!! Moc a moc děkuji! Shlédla jsem zatím necelou polovinu, na zbytek se musím podívat později, až na to bude klid. Ale to, co jsem zatím viděla se mi velicé líbí ! Dede, ty máš prostě talent. Vlastně dva – nejen hry napsat, ale sama si v nich i zahrát (zde dokonce hlavní roli:) )- to je myslím dost vyjímečné. Všem hradním paním kostýmy úžasně sluší (tebe jsem zatím viděla jen v civilu:) )paruky se moc povedly (a oděv též).

    Já jsem tedy nikdy divadlo nehrála, ale myslím, že hrát „na podiu“ je o trochu snažší, než „u židlí“. Tedy když herec dokáže překonat tému mluvit k publiku, že? Přijde mi, že zvýšené podium umožní herci od obecenstava jakýsi odstup, který mu dodá trochu více jistoty, kuráže, nebo jak to napsat. Hrát těsně u nohou diváka, který na herce pomalu dýchá, je podle mého rozhodně těžší. V divadle, kam jezdíme jsou dvě scény. Jedna má ohromné vzestupné hlediště s balkónem a veliké, zvýšené jeviště (vejde se pod něj celý orchestr při muzikálech). Druhá scéna je malá, vzestupné řady (asi po 10) jsou ze tří stran „jeviště“, což je vlastně podlaha před první řadou. My máme už léta do obou divadel permanantky do první řady. Manžel si kvůli bolesti kolen potřebuje občas natáhnout nohy. A musí si dávat sakra pozor, aby na té malé scíně o ně nějaký herec nezakopl, protože občas hrají fakt těsně u nás. Takže si dovedu představit ten rozdíl vašich představení. Ale jak čtu, tohle pro Zvířetníky dopadlo na výbornou, užili jste si to všichni- herečky i publikum. Takže gratuluji !

  4. Pro mě byl podvečer s Dedivadlem moc krásný zážitek a tak jsem si ráda přečetla, že pohledem účinkujících jsme byli vnímáni jako vstřícné a spolupracující publikum!
    Hrály jste, dámy, úžasně a klobouk dolů před zvládnutím takové porce textu! Zajímalo by mě,jestli – když další představení budete mít až v srpnu – budete muset znovu zkoušet anebo už je máte tak zažité, že pojedete naostro?

    1. Díky, milá Hančo! :) Jo, opakovat se musí před každým představením. Když se to nepovede, je to znát, i když to umíme. Scházet se budeme i v letní pauze, navíc už musím napsat další hru, tak bude o čem mluvit:))
      A před Peckou budeme mít ještě jedno neveřejné představení… (wave)

  5. Byla jsem smutná z toho, že jsem nejela do Prahy. Sledovala jsem vývoj hry od začátku (tvorba Dede) až po vznik paruk (ty jsou skutečně krásné). A tak si alespoň pustím video.

    1. Alex, tys mi dělala vrbu, když jsem se s tou hrou prala :D

      Jinak všechno nejlepší k narozeninám přeju! (inlove) (f) (party) Ať jsi co nejzdravější a hezky si s Ajvi poběháte po svých výletech! (rose1)

  6. Náhodou, když se odbourají účinkující, je to vždycky osvěžující pro publikum! Takže žádný trénink sebeovládání! Bylo to moc fajn, pozorovat, jak se začínáš chechtat a nemůžeš přestat :-)
    A ještě jednou děkujeme za krásný kulturní zážitek, jenom mě mrzí, že jsem si nemohla vzít poučení a návod, my totiž taky máme furt mokrou zeď u baráku:-)

    1. Minko, ono to s tím kouskem začalo tak nevinně!
      Dana tehdy měla ten monolog o kousek delší a dost se s tím prala. pamatuju si, že jsem před ní stála, vykreslovala jí ten hrad a celou situaci, když… Jindřich Lamželezo byl loupeživý rytíř…“
      No a Dana se mi pak přiznala, že tenhle kousek obvykle trénovala, když šla s Týnkou (bloodhound:)) do lesa. A já si vždycky představila tu velikou ušatou hlavu, jak poslouchá, přikyvuje a káravě kouká, když Dana něco opomene. No, a protože lidská mysl ráda podléhá pitomostem, podlehla jsem i já – té představě. :D
      A teď je to hrozné, protože jak mě holky varují před představením… a pak se mě zkoušejí „uklidnit“ (Co je na tom k smíchu??? Ona pláče!:)) a je to čím dál tím horší.
      Já už se směju, i když to jen někomu vyprávím! (rofl)

      1. Copak, že Týnka přikyvuje velkou ušatou hlavou, ale když se na tebe podívá – to je zážitek. Určo Daně i napovídala. A moc vám přeji ty divadelní úspěchy. Škoda, že jste tak daleko a neviděla jsem vás naživo.

      2. Tak to je supr představa, speciálně s bloudíkem, jak starostlivě vraští čelo, když Dana zapomene repliku nebo jak se mračí a nechápavě plácá ušima, když Dana v lese deklamuje nahlas jak ji drahý choť zazdil do hradeb!

  7. Dede – vaše představení bylo moc fajnové a myslím, že jsme se bavili všichni. Já jenom žasnu, jak si to všechno pamatujete! Tolik textu! Jste moc šikovné ženské.

    Fotky mám asi stejné kvality jak ostatní, navíc skoro z portálu (kdyby tam byl), takže nejvíc fotek mám tvého účesu zezadu (rofl) . Zatím si je nechávám v šuplíčku, protože bych jimi chtěla doprovodit jeden nápad, který nemá s Dedivadlem skoro nic společného (chuckle) .

    1. Ygo, já jsem zvědavá! Bude to nějaký fotoprojekt nebo něco jiného? Přiznej se nebo to udělej! (rofl)

  8. Dede, shlédla jsem a zatleskala dobré práci celého ansáblu! Přeju další zdařilá představení!

  9. Dede, bylo to krásný divadlo, moc jsem si to užila.
    Taky ti to slušelo :-)
    Velmi chápu tu únavu, já to zažívala i kdysi, když jsem chodila statovat vedle do Národního – a to fakt o moc nešlo :P A před známými je to vždycky horší!

      1. Zano, ty v Národním??? Ó! Zlatá kaplička! (party)
        A chlubila ses s tím někdy? Mám dojem, že jo… kdysi, ale nepamatuju si nic.
        Přiznáš se? :D

        1. Jo, asi jsem to už někdy psala :-) . Začínala jsem statováním u filmu, ale to byl strašlivej opruz, člověk celej den (doslova) někde stál, protože se točily scény s herci a pak třeba přeběhl přes ulici a šel domů. No a někdo mi tam řekl, že chodí statovat do ND a že teď budou potřebovat lidi, protože chystají nějakou novou hru (nějakýho hodnotnýho sovětskýho autora).
          Pár představení jsem takhle odehrála – ne moc, v práci už to nešlo, protože se halt zkouší přes den.

          1. Zano! To teda čučím! :-) Jsem to teda nikde nečetla,chtělo by to oživit neb to se někomu může jen zdát! Zana v našem národním skvostu! Óóó!

  10. DEDE, klobouk dolů před vámi.
    Na představení se na youtube podívám.
    A náhodou tě to v tom historickém kostýmu moc sluší.

    Kdesi v hloubi duše bych si to také chtěla zkusit, hrát a bavit lidi.
    Ale už na to nemám sil ani odvahy ani talentu.
    O to více vás obdivuji, že vy tohle všechno máte.

    1. Míšo, nikdy nevíš, co v tobě dříme – klidně i ten talent, jen nepoužitej. Hraj si se Samíkem, povídej mu oživlé pohádky a uvidíš – třeba to půjde samo!

    1. Díky, Matyldo! Za pochvalu i za rady. Tvoji recenzi jsem spolku předala a na ten pitomej čepec asi obětuju další kus ručníku – aby to drželo:))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD