MATYLDOVINY: Tak už spi

Na usínání mnozí lidé používají rituály – někdo si musí chvíli číst, jiný si vezme bylinkový čaj nebo sklenici mléka, počítá ovečky nebo se snaží přivodit si hezké myšlenky.

 

 

Já jsem opačný případ – večer se zoufale snažím neusnout. Jsem unavená z celodenního shonu a s chutí bych si dávala sirky mezi víčka. Pokud mám starosti, vzbudím se o půl čtvrté ráno. Zajdu se napít, na toaletu a zalezu do postele. A v tu chvíli nastane kolotoč mého uspávání.

Někdy si psice všimnou, že jsem vylezla z postele, a vyhlížejí u schodů, jestli se už vracím. Naopak Adelína spící dole na pohovce zajásá, že se něco děje, a začne se zapojovat do akce.

Sotva si lehnu, obě psice s rozběhem přistanou v mé posteli. Světluška se uvelebí v nohách postele a jako správná dáma začne usínat. Karamelka mi zaleze pod duchnu a natáhne se podél nohy (to jí určitě poradila Borůvka), párkrát mi olízne kotník a pak je toho názoru, že udělala, co mohla.

Jiného názoru je Adelína. Ta vyčká, až tohle všechno proběhne, teprve pak mi skočí na hrudník a ulehne. Začne příst tak, že by to uspalo i Budulínka se sedmihlavým drakem. Pokud drze neusnu hned, vstane, přešlápne, lehne si a začne příst znovu. To se už nechám obvykle přesvědčit a radši usnu.

Mým nejdůslednějším uspávačem byla Borůvka. Adelína byla několikrát viděna, jak leží na kameni na místě Borůvčina posledního odpočinku a vypadá, jako by si s ní povídala. Že by?

 

Dede: Děkuju Matyldě za něžné spací povídání!

Dnešní téma k diskuzi je tedy zřejmé – jak usínáte vy? Večer nebo po nočním probuzení? Co vám pomáhá a co vás naopak ruší?:))

 

Aktualizováno: 22.4.2018 — 20:18

48 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Chachá, nemám problém s usínáním, spíš se vstáváním :D Stejně jako Míša se pomodlím k andělíčkovi strážníčkovi a poděkuju za dnešní den. A spím, mouchy, brouky a pavouky neřeším, Betka mi leží v nohách a hřeje. A když náhodou nemůžu chvíli usnout,(pozdě odpoledne vypité kafe) procházím se v duchu Prahou mého dětství. A nebo brouzdám v okolí chalupy ve Sloupu v Čechách, v místě mého prázdninového ráje. Ale nikdy nedojdu moc daleko! (chuckle)

    1. Já chodím v duchu po domě, kde jsem žila do svých čtyř let (babiččin dům) a kam jsem chodila do svých asi devíti let k babičce po škole. Po dědečkově smrti babí barák prodala a odstěhovala se do činžáku :-( . Dodnes jsem nepochopila, proč se její tři děti nebyly schopné nějak domluvit, v mých očích lepší bydlet ve starém hrázděném domě se zahrádkou než v paneláku. Ten dům stojí dodnes, bydlí se v něm, takže taková hrůza to asi nebyla.
      Docela mě překvapuje, jak si vybavím detaily, a to jsem tam přes 40 let nebyla.

      1. Já se ve snech, ne před spaním, vracím do předchozích bytů- jeden byl maličký a druhý obrovský. V děsivém snu mě můj muž přesvědčuje, že do toho maličkého se v pohodě vejdeme, nastěhujeme se tam a tomu velikému se jen chodím dívat do oken- a nikdo tam nebydlí…

        1. Já ani nevím, jestli se mi něco zdá, chodím do postele kolem jedenácté, poplkám na hangouts se synkem v Olomouci, před půlnocí zhasnu, sotva usnu, tak mě probudí MHP, protože jde vyvenčit psy, má utkvělou představu, že nevydrží od deseti nebo jedenácti večer do rána (vydrží, dělala jsem to devět let). Znovu zaberu a opět mě MHP probudí, když jde kolem druhé spát, nevím jak to dělá, ale skoro vždy kopne do postele a lehá si snad s rozběhem od dveří (devil) . No a ve čtyři začnou řvát kosáci a špačci, kolem páté se začnou rvát vrabci ve střeše… Mám pocit, že se mi sny nestačí zdát. Se slzou v oku vzpomínám na doby, kdy MHP byl přes týden v Blavě a já jsem se vyspala v kuse šest sedm hodin.

          1. Loni, v době kdy se na mě sesypala spousta starostí a já mizerně spala, tak jsem se snažila oblbnout mozek vyjmenováním prvočísel nebo zkoumáním, zda je nějaké číslo prvočíslo :-(

  2. před spaním většinou pár stránek učtu ( pokud možno něčeho optimistického – i když jsem chroustala i detektivku od Roberta Bryndzy a to pak byly sny! pak usnu, zatímco dům se ozývá různými zvuky :-) zpravidla popraskáváním dřeva v komodě a dupotem tří něžných kočiček, které si moje slova “ kočky dobrou“ vykládají jako signál k vyhlášení překážkového běhu napříč domem :-D občas chodí zvečera po střeše ptákovci a hledají, kde by se uvelebili na noc :-)

    1. Mám to jednodušší, Oriáš je v noci venku a Adelínu důsledně držím na režimu „večer domů a spát“. Snad mi to ještě nějakou dobu vydrží :)

      1. ona by Luisička ráda spala venku v křesle pod skosenou střechu u krbu…ale to jsem z důvodu bezpečnosti zatrhla ( poštolky, netopýři, kočkozlobná goldenka přes dvě zahrady). tak do setmění na zahradě a pak alou domů :-D

  3. Ráda bych si před spaním četla, ale – bohužel – jakmile zalehnu do postele, tak spím. :) V polospánku si ještě procházím uplynulý den – co jsem udělala, co jsem nestihla udělat a tak. Většinou se nebudím a když, tak jen proto, abych se napila (hrneček s vodou na nočním stolku je naprosto nezbytná věc!). Když jsou u nás děti, chodívá se vždycky někdo (nebo všichni :) ) po ránu přitulit. Nedávno, když jsem naopak já byla u nich, jsem se nad ránem vyděsila zjištěním, že mi u nohou spí vnuk! Vůbec jsem netušila, kdy přišel, a to jsem si myslela, že mám na zvuky a dění kolem dětí vypěstovaný sluch a šestý smysl. Jinak Denis má svůj pelech ve vlastním budoáru, takže sdílíme lože jen když jsme společně mimo domov. A to on, jak je zvyklý, spí disciplinovaně celou noc na svém pelíšku a až ráno naskočí na postel někam k nohám. A to až na povel, protože jinak by stál a zíral mi do obličeje a u toho se fakt spát nedá! :D

    1. Pes vzorně ležící v pelechu bývala kdysi moje idea, ale nějak to neklaplo- a vlastně mi to nevadí :)

    2. jelikož mi hrneček s vodou několikrát v noci přistál na nohách,které mi polil a nikdo z koček se nepřiznal…tak mám u postele petku, když si ji v noci nikdo nepůjčí,aby na ní jezdil,tak se občas i napiju,když mám žízeň… ;)

  4. Včera jsem (po náročném pražském víkendu (rofl) ) zapadla do betle v devět a aniž bych postřehla, kdy přišli kluci (Jenda, Ernest a Zikmund – Brooke šla se mnou rovnou) vzbudila jsem se v šest ráno s tím, že bych se nejradši otočila na druhý bok a zase to zalomila.

    Jinak já se uspávám napravováním konce příběhů v knihách či ve filmu, které se mi nezdály (ty konce … a někdy i ten děj celý). Anebo si představuju, jaký si pořídím barák, až budu nechutně bohatá – jenže tady jsem se dostala teprve do předsíně, protože pořád nemůžu dojít na ty správné kachličky, které by se mi tam hodily – někdy je už skoro mám … a pak usnu a na zítří musím začít znova s výběrem (rofl) ! To víte, my miliardáři, to nemáme jednoduché (rofl) (rofl) !

    A kdybyste se chtěli podívat na část našeho víkendu – tu sportovní – tak tady!
    http://yga.rajce.net/2018_Chuchle_22._dubna

    1. Teda Ygo, ty vybíráš v noci kachličky? :) Ještě že se neuspávám takhle, zhádala bych se s nejdražším v polospánku každou noc :)

      1. Aby bylo jasno – JÁ jsem nechutně bohatá, JÁ vybírám kachličky (rofl) ! Akorát nevím, jestli se do konce života podívám tom super domě dál, než na podlahu předsíně (chuckle) . Jestli bych si neměla najmout bytového architekta!!

      1. Musím se nad sebou zamyslet! Myslíš s hustým závojem?!

        P.s. se dvěma psi my schází třetí ručka na elegantní přidržování kloboučku

        1. No to je jistý problém známý i mně :) A nemusíš mít hustý závoj, na co? Naše jihomoravské ksichtíky stejně pod ničím neschováš :)

  5. No, spaní, to je někdy oříšek. Já jsem bývala sova a Bimbo skřivan, postupem času se nám to tak nějak prohodilo. Se zvířaty mi spát nevadí, jen ta Mařka kdyby byla skladnější. Problém není s usínáním, to zvládnu asi kdykoli a kdekoli. Problém je s nočním čůráním Majdiným či mým. To už se většinou nevracím do ložnice, protože usnout při Bimbově chrápání když už je nad ránem je problém.
    Největší spáč byla moje maminka, ta usnula kdekoli a třeba na jednu stanici metrem. Často lítala vnitrostátní a jednou takhle letěla do Bratislavy a její sousedka se jí ptala, kdy se může odpoutat. Naše matka ji ubezpečila, že na konci letu, protože ona dosedla, dala si cucavý bonbon, připoutala se a usnula. No a po dosednutí se probudila, odpoutala a šla

  6. Byly doby, kdy jsem usínala okamžitě a kdekoliv – a to nemluvím o raném dětství:)) Tedy rané dětství v tom bylo, ale mých dětí. Trvalá spánková deprivace znamenala, že problém byl spíš neusnout:))
    Jenže tyhle doby jsou už dávno pryč, tak usínám všelijak, asi jako každý – někdy líp, někdy hůř. Moje osvědčená metoda je vymýšlení příběhů (blush) jen si musím trochu kontrolovat témata, protože se mi ty příběhy občas v pokroucené podobě promítnou do snů a někdy to umí být pořádné drama :D
    Spaní se zvířaty jsem nějak nikdy nepraktikovala. Jezevčík Max, který byl postelové velikosti, nikdy sám do postele nešel, neměl to rád – bylo mu horko? Zato jen tak na gauči, když jsme si dali po obědě dvacet, tam se mi přitiskl k nohám a bylo to fajn. Ale ani to nevydržel moc dlouho.
    Vlčouni (všichni) nebyli a nejsou postelové typy :P Tedy i kdyby se snažili být, tak bych se s nimi moc nevyspala, protože všichni byli a jsou několikrát za noc aktivní. Co holky spí doma (Berry, zima, spondylóza), tak si našly svoje uspořádání: Berry spává dole v jídelně nebo v pokojíčku (mění místa během noci), Ari spává nahoře na gauči nad schody (na Matyldině dece:)) a taky chodí.
    Jeden čas trvala na to, že bude spát s námi v ložnici, ale musela jsem od toho upustit – její noční toulky začínají kolem půl druhé, pokračují před pátou. A když vás probudí čučící pes, který vám hned poté, co otevřete oči pustí do obličeje oslintanou ikeakrysu, tak jen tak znovu neusnete! :D To zjistil i synovec, když tady tuhle spal – já jsem ho varovala, ale nevěřil. No, ráno už věděl:))

    1. presne, jako tehotna se dvema prcky plus praci na plny uvazek mam spis problem neusinat uz jen pri usednuti ke stolu (chuckle)(chuckle)(chuckle)

  7. Já usínám s tím, že si musím před spaním chvíli číst. Je to už můj rituál.5 stránek dám určitě každý večer.
    Pak se v duchu pomodlím k andělíčku strážníčkovi a snažím se usnout.

    Daník si zaleze v ložnici pod postel a spí s námi.
    Brzo ráno začne nenápadně shazovat věci z poliček a také už umí šlápnout tak šikovně na rádio, že ho zapne. Je odloven a vykázán do obýváku.
    Kde zase usne a čeká až vstanu já do práce a nakrmím ho.

  8. Uspával mě Šarik, lehl si ke mě,položil si na mě majetnicky svoji packu nebo mi ji vložil do dlaně, blaženě si zafuněl a usnuli jsme oba….moj ehlasité předení mu nevadilo,byl velice tolerantní….když odešel, lehla jsem sio a z očí mi tekly vodopády slz, většinou jsme z toho pláče usnula-no spíš upadla do jakéhosi bezvědomí a ráno s eprobrala s nateklejma začervenalejma očima…když přišla Pitinka, tak od chvíle,co byla v bytě,si lehávala k emě, packy mi dala na srdce, přitulila se a začala příst, předla dokud si nebyla jistá,že opravdu spím…jak kočky přibývaly, pitina stále zůstávala uspávací kočkou, Pidikočka zase bylaa je dobrej hypnotizér, když se na mě zaměřila a vysílala signály-Chce se ti spát,chce se ti spát, víčka jsou těžká, usínáš,usínáš…během 20 minut jsem spala jak nemluvně a Pitina v tuhle chvíli předla velice tichounce… želviny si lehnou ke mně pod deku,navalej se mi na nohy,udělaj se těžkými a hřejou, v zimě je to moc fajn,za teplých nocí je to utrpení…pápěříčková Noriska si na mě ustele a spí, hřeje se ona ode mne, v létě na mě vyčítavě kouká,proč hřeju…když jsme na Beaveru,spím s malým polštářkem, co mi nahrazuje Pitinu…slastně si melu v noci nohama a převracím se v posteli bez pocitu,že musím bejt opatrná,abych někoho nečutla nebo nezalehla a nikdo mi ve tři ráno nemeje obličej a v půl pátý nestrká packu do pootevřených úst,ze kterých se ozývá předení různé intenzity…pavouci asi našlapují opatrně,nebo se těch mnou vyluzovaných zvuků bojí a obchází mne obloukem, ale už se mnou několikrát spala myš :-D

    1. Teda Sharko :) jak mi pavouci nevadí, tak nad ránem v puse by mě to asi zabilo- už jen ta představa je šílená :) Pokud spím někde beze zvěře, tak se mi stejská…

      1. Jo to mě se stejská už druhou noc…no,byly doby,,že jsem ve stanu spala s punčochou přes hlavu,aby mi nic nevlezlo do uší,nosu a pusy :-D horší bylo,že jsme si ji jednou zapomněl asundat a vylezla před stan….vedle sedícího indoše málem kleplo:-D

          1. vytřeštil oči, vytuh jak Lotova žena a když mě poznal,tak se jen zeptal- kolik ta pošta hodila a vzpápětí mi sdělil,že už si tu punčochu můžu sundat,že tady mne všichnio znaj a alibi mi potvrděj :-D

        1. No, nevím! Asi bych spala ztuhlá jak prkno, protože bych se bála, že nějakou část smečky v noci zalehnu nebo pokopu:))

          1. a to zase ne, oni počkají,až se uvelebím a pak přilehnou a když se doma potřebuju v posteli otočit,zatnu svaly,to se proberou-kočky mají rychlý reflexy a poodejdou, já provedu obrat nebo změnu polohy a ony zase přilehnou… jen Bezule si říká,že ji přece nesrazím z postele, když mi leží na nohách..to není želvina,to je balvan!

            1. Přesně tak, oni už z prvních pohybů zjistí, že se budu mlet- a já se melu celou noc- tak decentně poodlehnou, pokud moc mlátím duchnou, tak znechuceně slezou na zem na pelech, což delší dobu vydrží jen Světlučce, Karinka se za chvíli nasouká zpátky. Adelína chodí až tak kolem čtvrté, do té doby bivakuje dole na gauči.

      1. Spát chodím, když cítím potřebu, (někdy v devět večer, někdy v půl jedné ráno), kocourek mne okamžitě následuje, lehne si vedle, zavrní, stočí se do klubíčka A dochází ke vzájemné nákaze, usneme okamžitě oba. Ráno rovněž vstávám, když se sám od sebe vzbudím, většinou kolem osmé až desáté, podle toho, jak moc venku sluní svítíčko a jak moc má kocourek hlad. Jo, není nad to, když se nikam nemusí. a když se musí, tak to holt počká, po obědě je také den.

    2. Ad myš – tak s myší v místnosti nespím! Ne naschvál, prostě jsem okamžitě vzhůru a nemůžu spát, když někde zašramotí. Chudák Martin by mohl o nočních lovech hlodavců vyprávět – na chalupě se to stávalo běžně :D

      1. tak to bys na Beaveru neusnula..tam furt něco šramotí…myšky,pavouci,tuhle plšik a po střeše běhá veverka a jsou tam i kuny…

        1. Když to není v místnosti, kde spím, tak ať si to šramotí :) Vůbec, když mám u sebe psa (podléhám možná falešné jistotě, že pes bude vědět a minimálně varuje, pokud by to bylo něco špatného)
          Ale v té samé místnosti, kde jsem já… tam šramoty prostě řeším dokud je nevyřeším (a tak nespím:))
          Jinak je fakt, že psi asi na mě mají dobrý vliv minimálně v tom ohledu, že jim věřím, že hlídají:)) Ovšem to nesmí Ari v noci ječet na zajíce :D (Ano, když jsem v sobotu v noci přijela domů a zatáčela k vratům, osvětlily reflektory na okamžik louku a já je viděla! Mladé zajíce, jak čumí k nám na zahradu – asi čekali, kdy vypustím bílého ďábla, aby dali řeč :P

          1. Ve stanu nic neřeším, tam by mi vadili jen nepatřiční lidi, co by do toho stanu lezli. V domě by mi vlastně taky hodně vadili jen cizí lidi :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD